Co uvidíte v nejbližší době na obloze:  
Koncem března se změnil čas přidáním jedné hodiny na tzv. letní. Proto si nyní musíte dát pozor, v jakém čase (zda středoevropském - zimním, či přechodném letním) se budou udávat všechny jevy nejen v této rubrice. Z planet se můžete ráno podívat na nepřehlédnutelnou Venuši-Jitřenku a poněkud slabší Jupiter. Venuši najdete nad východo-jihovýchodním obzorem krátce před východem Slunce. 17. dubna projde jen třetinu stupně od hvězdy 4. velikosti naoranžovělé lambda Aquarii. Největší planetu sluneční soustavy -- Jupiter -- uvidíte na začátku dubna 18 stupňů dolů doleva od Venuše. Během měsíce se ale obě planety k sobě přiblíží. Každý týden se jejich vzájemná vzdálenost zmenší o pět stupňů. 18. dubna Jupiter najdete pouhých sedm úhlových minut od hvězdy 4. velikosti fí Aquarii. Planeta tak bude ozdobena "jedním" jasným měsícem navíc. V této době bude také vzdálenost od Venuše činit jen pět stupňů. 20. dubna se přiblíží na o něco více než dva stupně, 21. na méně než jeden a půl a o den později budou pouhých půl stupně daleko. Pohodlně se tudíž vejdou do zorného pole i velkých dalekohledů. Tento den se k nim také přidá Měsíc, i když toho najdete asi deset stupňů daleko. Nejblíže se obě planety ocitnou 23. 4. pouhých 18 minut daleko. Bude se jednat o nejtěsnější setkání od srpna 1992. Také Měsíc bude ležet v jejich těsné blízkosti -- asi dva stupně daleko. V některých oblastech na jižní polokouli pak lze dokonce spatřit zákryt obou planet Měsícem. Například v Brazilii či Angole. Následující ráno se Měsíc ocitne jen několik stupňů od Merkuru, v té době však budou obě tělesa vycházet jen necelou hodinu před Sluncem a nebude je tudíž snadné spatřit. Viditelnost Slunci nejbližší planety se ale začátkem května zlepší. Ostatní planety jsou v dubnu nepozorovatelné. Měsíc najdete 6. a 7. dubna poblíž Regula ze souhvězdí Lva. 11. dubna bude v úplňku a tehdy se ocitne u Spiky z Panny. 15. a 16. dubna se přiblíží na asi deset stupňů k Antarovi ze Štíra. O tři dny později bude v poslední čtvrti. Novem projde 26. 4. Ve druhé polovině dubna se také můžete podívat na meteorický roj Lyridy. Jejich maximální aktivita nastane v ranních hodinách v noci z 21. na 22. dubna (bude tedy rušit Měsíc). Lyridy -- vylétající jakoby ze souhvězdí Lyry -- také nejsou příliš jasné a budete jich moci spatřit asi deset za hodinu. Duben je také vhodné období na pozorování zodiakálního světla.
 
 
Halový jev
 
Dnes ráno (1. 4. 1998) cestou do práce som spozoroval okolo Slnka prekrásne halo. Naštvalo ma však, že som si nevzal fotoaparát. Mohol som mať skutočne unikátnu snímku. Halo bolo veľmi výrazné a jasné. Urobil som si preto aspoň náčrt, ktorý som potom oskenoval, dorobil popisky v Photoshope a výsledok je tu. Kresba bola zhotovená v priebehu 4 minút o 7:55 letného času. Pretože Slnko zašlo za pomerne hustý oblak, znížila sa jeho jasnosť natoľko, že boli pozorovateľné farby vo všetkých pozíciách tohto hala. Najjasnejšia škvrna bola vľavo od Slnka. Svietila jasnou oranžovo-červenou farbou. Druhým najjasnejším objektom bol opačný dúhový oblúk nad Slnkom. Nasledovala pravá škvrna a potom už zvyšné oblúčiky. Náznaky oblúkov boli pozorovateľné tak ako je to zobrazené na schéme, t.j. 180 stupňov. Na miestach, kde je to vyznačené však boli pozorovateľné jasné farebné odtiene.
 
Tomáš Maruška, Bratislava
 
 
 
15. týden na obloze (6. - 12. dubna 1998)

V měsíci dubnu se můžete podívat pouze na dvě planety sluneční soustavy a v obou případech si musíte brzo ráno přivstat. Nízko nad východo-jihovýchodním obzorem najdete krátce před začátkem svítání oslnivou Venuši, která zde bude jako Jitřenka zářit po celý duben i květen. Dolů doleva od ní, asi dvacet stupňů, pak spatříte největší planetu sluneční soustavy Jupiter, který bude asi dvakrát slabší než Venuše. Během měsíce se obě planety k sobě pomalu přiblíží -- každý týden se jejich vzájemná vzdálenost zmenší o pět stupňů. Jejich těsné setkání se uskuteční 23. dubna. Osmnáctého dubna Jupiter také projde pouze sedm úhlových minut od hvězdy 4. velikosti fí Aquarii. Planeta tak bude dočasně ozdobena jedním jasným "měsícem" navíc.
 

-- jd --
 
 
 
14. týden na obloze (30. března - 5. dubna 1998)

Je krátce po novu a tak se Měsíc objevil opět na večerní obloze. Tento týden můžete vidět, jak projde kolem jedné z velmi jasných hvězd -- Aldebaranu z Býka. V úterý bude Měsíc vpravo od naoranžovělé hvězdy, ve středu vlevo. Kromě Aldebaranu se můžete podívat i na jedno z nejhezčích souhvězdí zimní oblohy -- Orion. Sedm jeho nejjasnějších hvězd má podobu přesýpacích hodin či motýla. Jedná se o jednu z posledních možností. Již brzy se totiž ztratí ve sluneční záři a budeme si na něj muset počkat do podzimu, kdy se objeví na ranní obloze.
 

 -- jd --
 
 
Měsíční zastavení
 
Damoiseau
Pokud nám bude přát počasí, budeme moci čtvrtého dubna o půl deváté večer sledovat, jak jižně od Měsíce projde poměrně jasná hvězda (+3,6mag) Beta Panny. Zákryt ale z našeho území neuvidíte -- to byste se museli vydat na sever, alespoň někam na padesátý čtvrtý stupeň severní šířky. I těsný průchod této hvězdy ovšem může zpříjemnit prohlídku chladného světa našeho nejbližšího vesmírného souseda. Co se vlastně na něm bude v tu chvíli odehrávat? 
Ranní terminátor se bude zvolna přesouvat z rozsáhlých šedých plání Oceánu bouří (Oceanus Procellarum) k západnímu limbu Měsíce, za který se po 48 hodinách skryje na odvrácenou stranu. Západní "břehy" jediného měsíčního Oceánu přitom nabízejí mnoho zajímavostí, které stojí za to si pozorněji prohlédnout dalekohledem. Jednou z nich je i literaturou často opomíjená lunární kuriozita, nazvaná podle francouzského astronoma Charlese T. de Damoiseau. Jedná se o téměř čtyřicetikilometrový kráter, který překrývá o něco většího souseda Damoiseau M. V blízkosti terminátoru se tato dvojice jeví jako velký kráter s působivě zdvojeným valem. Není to ale obdoba zdvojených valů známých z některých velkých měsíčních kotlin, ale pouhý výsledek náhody, při které si kosmické projektily dopadnuvší na měsíční povrch v rozmezí možná i několika miliónů let, vybraly téměř shodný cíl.
V blízkosti Damoiseau jsou natěsnány i další dobře pozorovatelné krátery (Damoiseau A, H, K a Grimaldi F). Prohlédnete-li si toto měsíční zákoutí opravdu pozorně, všimnete si možná i toho, že ústřední dvojici obklopuje ještě jeden mnohem větší, značně erodovaný kráter. Moc už z něho nezbylo, a tak se vám jeho někdejší sláva připomene jen v podobě trosky západního valu. Tohoto velikána s průměrem kolem osmdesát kilometrů budete nejspíš na mnohých mapách hledat marně, dokonce nemá ani jméno. Můžete ho však spatřit na vlastní oči právě čtvrtého dubna letošního roku.
 
Pavel Gabzdyl
 
K obrázku: Na této fotografii z observatoře Mount Palomar je uprostřed velmi dobře patrný kráter Damoiseau s falešným zdvojeným valem. Vyznačen je i velký starý kráter s průměrem okolo osmdesát kilometrů. Díky velkému množství meteoritů-kamikadze, které si tuto oblast vybraly jako svůj terč, zbyly z tohoto velikána pouze neúplné trosky, pozorovatelné jen blízko terminátoru. Vpravo je vidět hladká plocha Oceánu bouří a vlevo u terminátoru se objevuje velký zatopený kráter Grimaldi. 
 
 
 
Co se děje se supernovou?
 
Jak jsme vás již několikrát informovali, září v souhvězdí Velké medvědice poměrně jasná supernova SN1998S. Marek Krenzelok z Astroklubu Kostkov nám poslal její snímek z úterý 17. března. Byla focena přes newton 300/1200 kamerou ST-7 exp. 20 sekund bez filtru. Pozorovací podmínky nebyly příliš příznivé.
Dále přikládáme světelnou křivku sestavenou na základě vizuálních pozorování společnosti VSNET. Všimněte si, jak pěkně se podařilo pozorovatelům pokrýt fázi vzestupu jasnosti supernovy.
 
 
 
 
 
 
 
 
Zodiakální světlo
 
Jelikož se nacházíme v období kolem jarní rovnodennosti, máme právě v těchto dnech možnost pozorovat zodiakální světlo. Zodiakální světlo je slabá zář přibližně trojúhelníkového tvaru, kterou můžeme spatřit pouhým okem za výjimečně dobrých podmínek pod velmi tmavou oblohou nad horizontem v místě, kde se nachází ekliptika. Protože jas tohoto úkazu klesá velmi rychle s rostoucí vzdáleností od Slunce, máte největší šanci na jeho spatření za soumraku nebo před východem slunce a to právě v rozmezí několika týdnů kolen jarní (21. 3.) nebo podzimní rovnodennosti (22. 9.).
 
Snímky, na nichž je vidět kromě zodiakálního světla i kometa deVico. Oba snímky pořídil Tom Polakis 30. září 1995 (tedy v období kolem podzimni rovnodennosti) na film Fujichrome 1600 objektivem 55mm (exp.30 sekund, clona F/2). Kometa je vidět v souhvězdí Lva poblíž hvězdy Regulus. 
 
Zodiakální světlo mají na svědomí částice obíhající přibližně v rovině ekliptiky kolem Slunce. Spektrum zodiakálního světla je shodné se slunečním, což svědčí o tom, že jeho zdrojem nejsou plynové, ale prachové částice. Díky kosmickým sondám se zjistilo, že koncentrace zodiakálního prachu v okolí Země je neobyčejně malá (asi jedna částice připadá na desetinu čtverečního kilometru) a že je složen především z oxidu křemičitého, železa a niklu. Když se tento prach dostane na povrch Země, nacházíme ho jako mikrometeority. Každý rok ho tak dopadne na Zem několik milionů tun. Celkovou hmotu zodiakálního mračna odhadujeme na 1016 kg a jelikož se zdá, že se tato hmotnost nemění, soudíme, že je stále doplňována především díky kometám.
 
Josef Kapitan
 
Pomocí sondy Clementine obíhající kolem Měsíce byly v roce 1994 pořízeny snímky, na nichž Měsíc zastiňuje sluneční kotouč. Díky tomu můžeme pozorovat zodiakální světlo jako slabou zář vystupující zpoza měsíčního kotouče. Na všech snímcích je vidět i planeta Venuše jako hvězdě podobný objekt. Foto NASA.
 
 
 
13. týden na obloze (23. – 29. března 1998)
 
Minulý týden byl Měsíc v poslední čtvrti, takže nyní spěje do novu. Ten nastane v sobotu 28. března. Jen pár dní předtím projde kolem jasné Venuše, kterou najdete ráno nad východním obzorem. V úterý bude planeta zářit vlevo od Měsíce, ve středu vpravo. Večer 24. března se přitom náš vesmírný soused k planetě přiblíží natolik, že ji dokonce zcela zakryje. Bohužel, tento úkaz nebude z našeho území pozorovatelný. Již o dva dny později 26. března kolem 13. hodiny, však bude z našeho území vidět zákryt Jupiteru Měsícem. Jak už čas napovídá, vše se odehraje na denní obloze a tak bude tento jev sledovatelný (s obtížemi) jen ve velkých dalekohledech.
 
 -- jd --