Kosmický záchod

Hygiena na kosmických lodích a stanicích je komplikovaná beztížným stavem. Proto i tak banální věc, jakou je záchod, je  technickým oříškem, jehož vývoj stojí mnoho milionu dolarů.
V americkém raketoplánu je záchod umístěn na obytné palubě hned vpravo od vstupního průlezu. Dveře a dva závěsy z  umělohmotné fólie dávají astronautům nezbytné soukromí.  Uvnitř této prostory široké 71 cm je umístěna komoda o rozměrech 68,5 x 68,5 x 71 cm se sedátkem, která se při velké potřebě používá podobně jako normální záchodová mísa. Rozdíl je v tom, že "prkénko" z pružné umělé hmoty je tvarováno tak, aby zadní část těla na ně co nejlépe dosedla a utěsnila tak vstupní prostor. Aby astronaut dobře dosedl, jsou na podlaze dva úchyty, do nichž vsune špičky nohou. Přes stehna si zaklopí zajišťovací páku, která ho přitlačuje k sedátku silou přibližně 44 newtonů (tj. asi 4,5 kg) na každou nohu. Může se též připoutat dvěma pásy s pružinami, uzavíranými "suchým zipem".
Pod "prkénkem" je hermeticky uzavíratelný poklop, vedoucí do prostoru, v němž se sbírají a vysušují pevné exkrementy. Tento prostor je vyložen polopropustnou umělohmotnou folií, která propustí jen vzduch. Uvnitř je lopatkový ventilátor, který slouží jednak k tomu, aby hnal vzduch od prkénka dovnitř prostoru s výkonem přibližně 1000 litrů za minutu. Proudící vzduch strhává exkrementy s sebou. Rotační ventilátor současně odstředivou silou od sebe oddělí vzduch a pevné či tekuté části. Pevné se nalepí na boční stěny sběrného prostoru, tekuté jsou odsáty do nádrže s odpadní vodou. Ta je dle potřeby vypouštěna z raketoplánu do kosmického prostoru, případně používána ve výparníku k chlazení klimatizačního systému. Odstředěný vzduch prochází mechanickým filtrem, který ho zbaví posledních pevných částic. Pak je veden před bakteriální filtr a  dezodorizační kolonu a vrací se po ochlazení do klimatizačního systému.
Po ukončení velké potřeby je poklop pod "prkénkem" hermeticky uzavřen a ventilátor se vypojí. Uzavře se ventil recirkulace vzduchu a otevře se ventil v potrubí, které propojuje sběrnou nádrž s kosmickým prostorem. Díky tomu se nádrž evakuuje a vakuum zajistí rychle vysušení pevných exkrementů, které zůstanou nalepeny na stěnách.
Pro malou potřebu používají astronauti "močící zařízení", sestávající z pružné hadice, na níž si nasazují personální nástavce, které jsou vyráběny v "mužské" a "ženské" verzi. Při použití je pružnou hadicí proháněn vzduch, který strhuje moč s sebou. Ta se pak opět v odstředivce odděluje od vzduchu a vede se do nádrže s odpadní vodou. Vzduch se stejným způsobem jako při "velké potřebě" vrací zpět do klimatizačního systému.
 

Antonín Vítek
Vyšlo ve zpravodaji Corona Pragensis 12/1996.
 
 
 

V této rubrice publikuje různé zajímavé delší články.