45. číslo, čtvrtek 19. března 1998 18:45


 

 

Obsah zpráv:
Na úsvitu galaktických dějin
Hubble's Top 40
Ebi-opera Ebil a Singularita

Rubriky:
Čtivo: R. E. Byrd, Sám a sám
Pozorování: 13. týden na obloze (23. – 29. března 1998)

Zvláštní příloha:
Za úplným zatměním Slunce
Žeň objevů 1995, 1996, 1997 (J. Grygar)
Dobrý den, sousede (J. Dušek, M. Eliáš, P. Gabzdyl)
Skleněné oči světa (R. Novák)
Vítejte na Marsu (M. Grün, P. Jakeš, Z. Pokorný)
Co oči nevidí (J. Grygar, M. Grün)
Zprávy z kosmonautiky (M. Grün)
Fyzika hvězd (Z. Mikulášek)
 
 
 
Na úsvitu galaktických dějin
 
Jak jsme vás již informovali v minulém čísle Instantních astronomických novin, nalezl tým vědců z Johns Hopkins University,  University of California-Berkeley a Keckovy observatoře pomocí desetimetrového Keckova dalekohledu II nejvzdálenější známý objekt -- galaxii, která tu existovala v době,  kdy byl vesmír šestapůlkrát mladší, než je dnes. Objekt,  jak konečně naznačuje jeho označení: 0140+326RD1 (alfa = 1h40m, delta = 32,6°), leží v podzimním souhvězdí Trojúhelník.
O vzdálenosti, resp. mládí galaxie vypovídá její extrémně veliký tzv. kosmologický červený posuv z = 5,34. O co se vlastně jedná? Kosmologický červený posuv je důsledkem konečné rychlosti světla a rozpínání vesmíru. Světlo se šíří prostorem rychlostí asi 300 tisíc kilometrů za sekundu. Při pohledu do velkých vzdáleností se tudíž projevuje zpoždění informací nesených světlem. Například ze známé galaxie v Andromedě (M 31) letí elektromagnetické záření téměř tři miliony roků. Když se tedy na ni dnes podíváte, uvidíte ji v podobě, jakou měla v době, kdy se na Zemi objevil člověk. Čím vzdálenější objekty pozorujeme, tím hlouběji tedy do historie vesmíru nahlížíme.
 

Dvojici desetimetrových dalekohledů Keckovy observatoře najdete na vrcholu vyhaslé sopky Mauna Kea na Havajských ostrovech. (Foto Keck Observatory)
 
Jak známo, tento vesmír se rozpíná. Při současném tempu každé čtyři roky přibude k jednomu metru krychlovému mezigalaktických prostor jeden milimetr krychlový nového prostoru. Pozvolné natahování prostoru se podepisuje i na fotonech cestujících vesmírem. Foton si totiž lze představit jako klubko vlnění, které se bude při své pouti prostorem natahovat stejným tempem jako sám prostor. Vlnová délka elektromagnetického vlnění se tak bude prodlužovat, ze záření modrého postupně vznikne záření červené.
Vše nasvědčuje tomu, že i v minulosti zářily atomy a molekuly na přesně stejných vlnových délkách jako dnes. Fotony vyslané těmito atomy se však musely podřídit rozpínání vesmíru a jejich vlnové délky se prodloužily. Stačí tedy porovnat vlnovou délku záření, které pozorujeme, s vlnovou délkou záření, kterou mělo, když se vydalo na cestu. Jejich poměr ukazuje, kolikrát se mezitím zvětšil vesmír. Tento poměr zmenšený o jedničku se označuje písmenem z a nazývá se kosmologických červený posuv. Nově objevená galaxie 0140+326RD1 má červený kosmologický posuv 5,34 a je prvním objektem, který překonal magickou hranici  z =5. Do té doby byl rekordmanem kvasar PC 1247+3406 v souhvězdí Vlasy Bereniky s posuvem 4,9.
 
Ve výřezu vpravo je vyznačena poloha galaxie 0140+326RD1, která má dosud největší známý kosmologický červený posuv z = 5,34. (Foto Johns Hopkins University, University of California-Berkeley a Keck observatory).
 
Hledání velmi mladých galaxií má samozřejmě svůj význam. Mohou nám totiž odpovědět na otázku, kdy, jak a proč tyto hvězdné ostrovy vznikly. RD1 se na první pohled jeví jako docela obyčejná galaxie, s hmotností a zářivým výkonem dokonce menším, než má naše hvězdná soustava. V čem se ale liší od dnešních galaxií své váhové kategorie, to nám snad vbrzku poví chystaný průzkum Hubblovým kosmickým dalekohledem.
 
-- jd, zm --
obsah
 
 
 
Hubble's Top 40
 
Megan Donahue a Tim Kimball ze Space Telescope Science Institute sestavili žebříček vědci nejčastěji žádaných snímků pořízených v uplynulých létech Hubblovým kosmickým dalekohledem. Tedy nikoli snímků žádaných veřejností, ale určených pro vědecké účely. Online databáze obsahuje více než 4,2 terabytů vědeckých i technologických dat, veškerá měření jsou přitom po uplynutí jednoho roku k dispozici komukoli. (Do té doby je může používat pouze tým, který je požadoval.)
Na prvním místě v "hitparádě HST" je s 588 žádostmi návrh 5479 "Jemné struktury v blízkých aktivních galaktických jádrech", v jehož rámci bylo pořízeno přes tři sta snímků seyfertových galaxií. Také na dalších místech najdete snímky galaxií, kvasarů apod. Na sedmém místě jsou pozorování pádu komety Shoemaker-Levy 9 do Jupiteru. Na druhé straně popularity z více než 95 tisíc sad pozorování se pak ocitá 17 tisíc (více než osmnáct procent) měření, o která nikdo nikdy nepožádal.
 
-- jd --
 (Podle Sky and telescope)
obsah
 
 
 
Ebi-opera Ebil a Singularita
 
V sobotu 21. března 1998 proběhne v Pražském planetáriu akce svého druhu nevídaná -- předvedení Ebi-opery Ebil a Singularita. Tato hra mapuje zatím nezmapovanou kosmologickou etapu vzniku vesmíru a to sice poslední tři minuty před velkým třeskem. Doprovodný program začíná od 19.00 hod, první tóny zazní přesně ve 20.00 hodin. Bližší informace najdete na adrese http://www.vas.cz/opera
 
Martin Píštěk
obsah


Instantní astronomické noviny vycházejí, pokud nám to naše linka dovolí, každé pondělí a čtvrtek do 18. hodiny. V případě nutnosti i častěji. Archivujeme vždy posledních deset čísel. Redakce: Jiří Dušek (jd, dj), Rudolf Novák (rkn), Zdeněk Pokorný (zp), Jiří Grygar (jg), Marcel Grün (mg), Tomáš Gráf (tg) a Pavel Gabzdyl (pg). Vzkaz redakci můžete zaslat na tuto adresu ibt@sci.muni.cz