24. číslo, pondělí 5. ledna 1998 00:01 

 

 

Obsah zpráv:
Změny na stránkách IAN
Co se (asi) stane v roce 1998?
Další výpadek na Miru
Meteorit nad Grónskem aneb přání a realita
Pozemské jeskyně klíčem k životu na Marsu?
Dnes startuje Lunar Prospector
Dvě nové knihy z ValMezu
Skleněné oči světa: Evropská jižní observatoř na La Silla
Marťanské písky
 
Rubriky:
Názory: Jiří Grygar, Kdo je pan Coudé II?
Recenze: Lukáš Král, Člověk a vesmír
Pozorování: Měsíční zastavení (Moře nepokojů)
Pozorování: Martin Lehký, Devět jednou ranou
Čtivo: Zdeněk Horský, Kdy že kdo přežije rok 2000?

Zvláštní příloha:
Skleněné oči světa (R. Novák)
Vítejte na Marsu (M. Grün, P. Jakeš, Z. Pokorný)
Co oči nevidí (J. Grygar, M. Grün)
Zprávy z kosmonautiky (M. Grün)
Fyzika hvězd (Z. Mikulášek)
 
 
 
 

Průběžně aktualizované zpravodajství: 

úterý 6. 1. 11.40 
Poté, co vypověděla službu radarová stanice Patrick Air Force Base, jižně od Mysu Canaveral, která je nezbytná ke sledování letu nosiče Athena 2, odložila NASA start sondy Lunar Prospectoru na středu 7. ledna 3.28 našeho času. Meteorologická předpověď dává sedmdesátiprocentní šanci na příznivé počasí k letu. V případě, že se nezdaří ani středeční start, bude se muset počkat až do začátku února. 
  
Foto NASAúterý 6. 1. 16.00 
Jak jsme vás již informovali, nefunkčnost jedné z radarových stanic způsobila  nejméně jednodenní odklad startu nosné rakety Athena 2 s Lunar Prospectorem. Původně se sonda měla na svoji cestu vydat v úterý ve 2.31 našeho času. Další pokus je naplánovaný na středu 3.28 našeho času. Nepříjemná závada se stala na Patrickově letecké základně, asi čtyřicet kilometrů jižně od Mysu Canaveral. Radarová stanice je jednou z mnoha – používá se ke sledování startujících nosičů směřujících nad Atlantický oceán. V případě závady, kdy by si to raketa mohla namířit do obydlených oblastí, se právě odtud vydává poval k destrukci. Bez radarové stanice tudíž není možné startovat. 
  
Foto NASAstředa 7. 1. 14.00 
Dnes v noci se vydal na více než čtyři sta tisíc kilometrů dlouhou pouť Lunar Prospector. Po dvaceti pěti letech se tak náš vesmírný soused dočká sondy, která je určena pouze k jeho výzkumu. Po jednodenním spoždění se úzká, bílá raketa Lockheed Martin Athena 2 vznesla krátce na začátku čtyřminutového startovního okna ve 3.28 hodin našeho času. Tak krátký interval byl vynucen trváním vhodné polohy Země a Měsíce, která dovolovala navést sondu s minimální spotřebou paliva. Šesti minut po startu se Lunar Prospector, vč. nosiče, který jej navede k Měsíci, ocitl na oběžné dráze. Odtud se již vydal na čtyř a půl denní let k Měsíci. Na dráhu kolem Měsíce by měl být naveden v neděli. Dle zpráv agentury CNN dorazí  spolu s Prospectorem k Měsíci i malá část popelu Eugena Shoemakera, významného planetárního geologa, spoluobjevitele komety Shoemaker-Levy 9, jenž tragicky zahynul v loňském roce. 
Máte-li zájem, můžete se podívat na záznam startu . Je ve formátu QuickTime movie a má velikost 629kB (21 sekund, 160x120 pixelů). 
 

Foto NASA
 
  
Kresba NASAstředa 7. 1. 23.10 
Po úspěšném startu je nyní Lunar Prospector na cestě k Měsíci. Zážeh proběhl přesně ve 3.38.44 našeho času ve středu v noci na Mysu Caneveral. Všechny tři stupně nosiče Athena 2 pracovaly bez problémů a tak se do pěti minut sonda ocitla na parkovací dráze kolem Země ve výšce asi dvě stě kilometrů. Po ukončení tří čtvrtin oběhu se na více než minut zapálil další stupeň, jenž sondu nasměroval k 105hodinovému letu k Měsíci a současně Prospectoru udělil ji pomalou rotaci. Vše bylo ukončeno do jedné hodiny od pozemského startu. Všechny tři tyče byly vysunuty a přístroje na jejích koncích jsou v pořádku. V této době by již měly být uvedeny do provozu.
 
 
 
 
 
Změny na stránkách IAN
 
Instantní astronomické noviny vstoupily do čtvrtého měsíce své existence. Rozhodli jsme se proto provést dvě drobné změny. Sloučili jsme rubriky Galerie a Překvapení do jediné – zůstává pouze Překvapení. Také odborných textů je minimálně. Proto jsme tuto rubriku zcela zrušili a nahradili ji Přílohami, kde najdete jednak staré odborné články, jednak odkazy na všechny zvláštní přílohy Novin (vč. Zpráv z kosmonautiky od M. Grüna a Fyziky hvězd Z. Mikuláška).
 
redakce
obsah
 
 
 
 
Co se (asi) stane v roce 1998?
 
Obzvlášť v astronomii (a z části to platí i pro kosmonautiku) je těžké říci, co všechno se v budoucnosti stane. Supernovy, komety, pády velkých meteoritů, sluneční erupce se neřídí podle kalendáře. Přesto v právě začínajícím roce očekáváme tyto události:
– jd –
obsah
 
 
 
 
 
Foto NASA/APDalší výpadek na Miru
 
S novým počítačem staré problémy. Tak lze charakterizovat páteční problémy na kosmické stanici Mir. Prvního ledna kolem šesté hodiny odpolední našeho času totiž opět vypověděly činnost všechny systémy lodě, vč. těch udržujících životní podmínky.
Hardwerový problém byl naštěstí během několika hodin úspěšně vyřešen: teplota, orientace i tlak vzduchu jsou opět v normálu. Nicméně sluneční panely Miru asi šest hodin nemíříly na Slunce a tak se následky závady odstraňovaly několik následujících dní. Obdobné závady se objevily v minulém roce celkem sedmkrát. Touto dobou je již vše v původním stavu a tak se předpokládá, že se plánovaný výstup do volného prostoru 9. ledna uskuteční. Příští měsíc oslaví Mir dvanáct let své aktivní činnosti.
 
– jd –
 
Na snímku David Wolf (vlevo) a velitel James Wetherbee (vpravo) se dívají, jak Michael Foele drží nový počítač pro kosmickou stanici Mir během televizní konference v září loňského roku.
 
obsah
 
 

 
Meteorit nad Grónskem aneb přání a realita

Nejde tentokrát o nález meteoritu vmrzlého do ledového štítu, ale o přelet jasného bolidu, ke kterému došlo 9. prosince v 8:21 světového času (5:21 místního času, tedy před svítáním). Byl zpozorován z několika rybářských lodí u pobřeží Grónska, což dovolilo určit jeho přibližnou dráhu, dle níž skončil asi třicet kilometrů nad Zemí. Dnešní technické možnosti a dostupnost dat dovolily analýzu seismických záznamů a družicových snímků. Na některých seismických záznamech se našly mírné otřesy, připomínající prý "měsícetřesení" po dopadu těles na Měsíc. Na družicových snímcích byl po 14:26 světového času registrován oblačný "chochol" srovnávaný s důsledky dopadu komety na Jupiter!?
Domnely mrak po dopadu gronskeho meteoritu (CHMU, M. Setvak)Skutečnost je zřejmě poněkud střízlivější: z kritického rozboru plyne, že jasnost tělesa mohla být mezi –15 a –20 mag, spíše u dolní meze. Pozorovatelé totiž neuvádějí, že by byli kriticky oslněni a dokázali polohu pohotově zaměřit. To by se jim při jasnosti nad –20 mag nepodařilo. Seismická data jsou sporná, už z toho důvodu, že mechanicky je přece jen velký rozdíl mezi Zemí a Měsícem, na němž se seismické události projevují zcela odchylně. Odborníci souvislost s nějakým impaktem zcela vyloučili. Také družicové snímky pořízené v 8:23, 10:12 a 10:17 neukazují nic zvláště zajímavého. Pokud by pozorovaný mrak byl důsledken impaktu, musel by být pozorovatelný již dříve (z druhé strany byly podobné útvary již nad Grónskem pozorovány). M. Langbroek upozornil na další, podobně jasné bolidy (bolid nad Polskem byl fotografován českou bolidovou sítí), které neskončily impaktem.
 

Vladimír Znojil
(Zpracováno dle dat Holandské MS)
obsah
 
Velmi podrobné informace týkající se pozorovaného oblaku nad místem "dopadu" grónského meteoritu najdete na WWW stránkách Českého hydrometeorologického ústavu: 
  
http://www.chmi.cz/meteo/sat/Gronsko/gronsko.html
 
 
 
 
 
 
Pozemské jeskyně klíčem k životu na Marsu?

Už před jedenácti lety bylo Jimu Pisarowiczovi okamžitě jasné, že narazil na něco výjimečného. Ale teprve nyní se dozvěděl, že jeskyně La Cueva de Villa Luz (jeskyně Domu světla), do které se při svých toulkách po jihu Mexika dostal, může změnit náš pohled na původ života a dokonce snad i nabídnout novou naději pro život na Marsu. Nejsilnější důkaz výjimečnosti Jedna z casti jeskyne Domu svetla (foto J. Pisarowicz)jeskyně se mu naskytl ihned poté, co v roce 1986 vylezl ven z jejích útrob a na denním světle se mu tričko na těle začalo rozpouštět na malé nitky.
Příští měsíc povede Pisarowicz výpravu šestnácti expertů, vyburcovaných čerstvými důkazy o tom, že jeskyně je vskutku velice výjimečné místo. Sám ale říká: "Když jsem poprvé vkročil do jeskyně, řekl jsme si - páni, tak něco takového jsem jakživ neviděl..."
Zaprvé tam byl zápach sirovodíku – zápach po shnilých vejcích – což není v jeskyních zrovna nejobvyklejší. A pak ty groteskní věci visící všude ze stropů! Vypadaly jako maličké stalaktity – krápníkovité útvary běžné v jiných jeskyních – jenže Pisarowicz zakrátko poznal, čím jsou jiné: "Používal jsem karbidovou lampu, a když jsem jí pohnul kupředu, abych se zblízka lépe podíval, hýbaly se sem a tam podle tepla lampy." Nebyly nijak krásné. Pisarowicz říká, že vypadaly jako hlen visící dolů ze stropu. Spolu s kamarádem je z legrace nazvali "chrcheltity". A třetí podivnost! Odkapávala z nich jakási tekutina, právě ta, jež mu při jeho první návštěvě rozežrala tričko. Proto se Pisarowicz následujícího roku vrátil a tehdy zjistil totožnost tekutiny: byla to vysoce koncentrovaná kyselina sírová.
Před pěti léty se znova vrátil a nasbíral vzorky "chrcheltitů", které poslal kolegovi geologovi z U.S. Geological Survey. K jeho velkému překvapení vykázaly vzorky přítomnost takové formy síry, jaká mohla být produkována jedině biologickým organismem. "Měli jsme podezření, že jsme měli co do činění s živým organismem", říká, "jenže jak by mohlo vůbec něco žít v temné jeskyni plné nezřídka smrtelných dávek sirovodíku?"
Jeskyně Dum světel lezi u vesnice Villahermosa (kresba ABC News)Pisarowicz tedy učinil závěr, že bude nejlépe povolat dalšího experta. Kontaktoval paní Louise Hoseovou, geoložku na Westminster College v Missouri. I ona byla "chrcheltity" ohromena, když do jeskyně loni poprvé vstoupila. Byla ovšem také fascinována množstvím ryb v jeskynní říčce – říká, že ještě v životě neviděla v přírodě pohromadě takové množství. Říká: "Ryby v podzemí, to je vzácnost, a takováhle koncentrace je neslýchaná..." Rybky tráví celý svůj život v temnotě jeskyně, ožebračeny o světlo, které normálním rybám zaručuje život. Jak vůbec přežily a čím se živily? Vždyť i vzduch v jeskyni byl tak otrávený, že Pisarowicz musel co chvíli odebírat jeho vzorky a přesvědčovat se, zda je pobyt v jeskyni pro průzkumníky stále ještě bezpečný.
Chrcheltity na snímku J. PisarowiczeZaujata tímhle vším odštípla Louise Hoseová několik malých vzorků chrcheltitů a loni v létě je dala prohlédnout dalšímu renomovanému mikrobiologovi na Berkeleyské University of California, který učinil ze všech objevů ten nejpřekvapivější: Že tyto struktury jsou ve skutečnosti složité sítě nesoucí desítky kolonií mikroorganismů. Jsou skutečně živé. V koloniích lze podle Hoseové patrně nalézt velké množství druhů mikroorganismů.
Pisarowicz a Hoseová se na začátku následujícího měsíce do jeskyně vracejí s týmem šestnácti expertů z širokého spektra disciplín. Ačkoli je třeba se ještě mnohé dozvědět, Hoseová už nyní pokládá za naprosto jasné, co se v jeskyni Domu světla odehrává. Síra, jedovatá pro většinu živých tvorů, je pro "chrcheltity" dárcem života. Ony mikroorganismy se jí živí a následně produkují kyslík a odpadní produkty, které odkapávají do říčky a poskytují tak bohatý zdroj stravy rybkám, které zde žijí v tak hojném množství. A tak tam, kde by nikdo život neočekával, je ho ve skutečnosti hojně. Bují v prostředí, které by veškeré jiné tvory nevyhnutelně zahubilo. Pisarowicz a Hoseová mají za to, že jejich objev přináší mocné důsledky pro hledání života na Marsu. "Mars má hojnost síry a ačkolivMohou byt pozemské jeskyně klíčem k životu na Marsu? jeho povrch je nehostinný pro život, je možné, že tam jsou i jeskyně", říká Hoseová. "Bující život v jeskyni v Mexiku by mohl znamenat, že pokud jsou na Marsu teplé jeskynní říčky, pak téměř jistě tam také bude život." A mnoho vědců má za to, že pod Martovým povrchem je zachycena voda... Pokud tomu tak je, tak možná náš soused není až tak bez života, jak se nám zdá.
 

Podle zpráv ABC News připravila Zuzana Pokorná
obsah
 
 
 
 
Dnes startuje Lunar Prospector
 
zdroj ABC NewsV noci z pondělí na úterý (asi o půl třetí ráno našeho času) se na svoji cestu vydán sonda Lunar Prospector. Američané se tak po dvaceti pěti letech znovu vydají k Měsíci. (Když nepočítáme průlet Galilea na cestě k Jupiteru a zkušební vojenské družice Clementine.) Po čtyřech dnech letu bude sonda navedena na oběžnou dráhu kolem našeho nejbližšího vesmírného souseda. Během dalších dvou dní se její trajektorie upraví na téměř kruhovou s výškou asi sto kilometrů nad měsíčním povrchem. Krátce poté začne přinášet první vědecká data. Počítá se s nejméně osmnáctiměsíčním provozem.
Očekává se, že Lunar Prospector poodhalí odpovědi na otázky o původu a složení Měsíce. Především se pokusí potvrdit či vyvrátit doměnku, že se na Měsící, na dně kráterů v oblasti pólů, nachází vodní led. Přítomnost zmrzlé vody, jenž by se na Měsíc mohla dostat prostřednictvím dopadlých kometárních jader, by do značné míry ovlivnila budoucí směr ve výzkumu a využití Měsíce. Kromě toho bude Lunar Prospector měřit magnetické a gravitační pole. Součástí je i speciální zařízení nazvané alfa částicový spektrometr, které bude pátrat po plynech uvolňovaných z nitra Měsíce.
zdroj ABC NewsVe výbavě jen čtvrt tuny těžké družice, jejíž vývoj přišel na šedesát milionů dolarů (vč. vypuštění) a na jejíž konstrukci i letu se podílí pouze padesát odborníků, je šest přístrojů: Gama spektrometr bude mapovat rozložení deseti nejrozšířenějších měsíčních prvků (thoria, draslík, uran,  železo, kyslík, křemík, hliník, vápník, magnezium a titan). Magnetometr na měření magnetického pole Měsíce a jeho interakce se zemským a slunečním polem. Elektronový reflektometr na měření magnetických vlastností měsíčního povrchu, především jeho lokálních změn. Neutronový spektrometr slouží k detekci atomů vodíku uvolňovaných z povrchu Měsíce. Je hlavní zbraní při hledání vody. Alfa částicový spektrometr zaznamenává alfa částice emitované radiokativními plyny, jako radon, polonium, uvolňované z měsíčního nitra. Dopplerův gravitační experiment umožní studovat lokální změny gravitačního pole a tak i vnitřní struktury Měsíce.
Sonda Lunar Prospector nám připadá natolik zajímavá, že se k ní v následujících dnech – formou aktuálních dodatků – budeme vracet. Zřejmě již v příštím čísle Novin pak najdete zvláštní přílohu věnovanou našemu vesmírnému sousedovi Měsíci.
 
– jd –
obsah
 
Miniprofil sondy Lunar Prospector:
Základní parametry:  
Konstrukci tvoří válec o průměru 1,4 metru, výšce 1,3 metru. Celková váha sondy, vč. paliva, je 295 kilogramů. Ozdobena je třemi výsuvnými anténami o délce 2,4 metru. Sondu sestavila firma Lockheed Martin Missiles & Space of Sunnyvale, California. Prospector se bude pohybovat na polární dráze (bude přelétat jižní a severní pól Měsíce) ve výšce 100 kilometrů s periodou oběhu asi dvě hodiny. Na palubě není žádný počítač, veškerá pozorování i ovládání bude probíhat přímo ze Země. Taktéž na něm není žádná kamera. Celková cena projektu 63 milionů dolarů (34 milionů vypuštění, 25 milionů sonda, 4 miliony provoz). Na konstrukci a provozu Lunar Prospectoru se podílí pouze padesát lidí. Doba vývoje sondy, v rámci projektu NASA "lépe, rychleji, levněji" trvala dva roky.
Experimenty: 
Gama spektrometr bude mapovat rozložení deseti nejrozšířenějších měsíčních prvků (thoria, draslík, uran, železo, kyslík, křemík, hliník, vápník, magnezium a titan). Magnetometr na měření magnetického pole Měsíce a jeho interakce se zemským a slunečním polem. Elektronový reflektometr na měření magnetických vlastností měsíčního povrchu, především jeho lokálních změn. Neutronový spektrometr slouží k detekci atomů vodíku uvolňovaných z povrchu Měsíce. Je hlavní zbraní při hledání vody. Alfa částicový spektrometr zaznamenává alfa částice emitované radiokativními plyny, jako radon, polonium, uvolňované z měsíčního nitra. Dopplerův gravitační experiment umožní studovat lokální změny gravitačního pole a tak i vnitřní struktury Měsíce.
Smysl:  
Pokusí se naléz odpověď na otázky týkající se původu a složení Měsíce. Pořízená data pomohou vybrat místo pro budoucí měsíční základnu a také rozvinou teorie o vzniku sluneční soustavy. Hlavním úkolem je potvrdit či vyvrátit existenci vody v polárních kráterech a pořídit mapu chemického složení povrchu celého Měsíce. Bude pátrat po plynech uvolňovaných z nitra tělesa, zmapuje magnetické a gravitační pole. Tím se podaří určit vnitřní strukturu Měsíce.
 Program letu: 
start 5. ledna 1998
přílet k Měsíci po 125 hodinách letu 11. ledna 1998
primární mise (šest experimentů bude sbírat data o Měsíci na dráze o výšce 100 km) jeden rok
pokračování mise (snížení dráhy na pouhých deset kilometrů umožní např. hledání gravitačních anomálií) následujících šest měsíců
po spotřebování paliva ukončení mise a pád na povrch Měsíce
 
 
obsah
 
 
 
Dvě nové knihy z ValMezu
 
Na konci minulého roku vydala Hvězdárna ve Valašském Meziříčí dvě pozoruhodné publikace. První – Měsíc v dalekohledu od Pavla Gabzdyla – je určena začínajícím i pokročilým pozorovatelům našeho nejbližšího kosmického souseda. Na více než sto stránkách se v knížce seznámíte s nejvýznamnějšími typy různých měsíčních objektů a dozvíte se také něco z historie i geologie. Recenzi na Měsíc v dalekohledu si můžete přečíst v pátém čísle Instantních astronomických novin.
Autorem druhé publikace Roboti na Marsu je inženýr Marcel Grün. Ve své knize se věnuje všem minulým, současným (Mars Pathfinder, Mars Global Surveyor) a také budoucím sondám k rudé planetě. V knize je kromě velkého množství technických informací také barevná příloha s fotografiemi.
S příspěvky jak od Pavla Gabzdyla, tak i Marcela Grüna se setkáte i na stránkách našich Novin. Obě publikace vám proto vřele doporučujeme. Koupit si je můžete nejen přímo na Hvězdárně ve Valašském Meziříčí,  ale i v Brně či Praze.
 
– jd –
obsah
 
 
 

Skleněné oči světa: Evropská jižní observatoř na La Silla
 
V poušti Atacama, na hoře La Silla v Chile se nachází observatoř výhradně evropských astronomických institucí. Jejich dalekohledů využívají astronomové ke studiu objektů převážně jižních partiíFoto ESO oblohy. K dispozici jich mají  velké množství, stejně jako nejrůznějších vědeckých přístrojů. Na La Silla mimojiné často pozoruje i známý český hvězdář L. Kohoutek, který zde provádí výzkum planetárních mlhovin.
Více se o tomto unikátním nakupením astronomických přístrojů můžete dočíst v dalším pokřačování naší zvláštní přílohy Skleněné oči světa.
 
– rkn –
obsah
 
 


Marťanské písky
 
Čtvrtého července krátce po devatenácté hodině našeho času propukli operátoři v kontrolní místnosti NASA Jet Propulsion Laboratory o ohromný smích a potlesk. Na Marsu úspěšně přistála sonda Pathfinder. Během několika následujících týdnů, kdy několikanásobně překročila původně očekávanou životnosKliknutim na obrazek se otevrete prilohu Vitejte na Marsut, spolu s malým vozítkem Sojourner vyslala několik tisíc snímků povrchu rudé planety (16 tisíc Pathfinder, 550 Sojourner), pořídila chemický rozbor patnácti kamenů ve svém okolí a bedlivě sledovala meteorologické podmínky. Sedmého října se sonda Pathfinder zřejmě definitivně odmlčela. Studium "rudé planety" však nadále – prostřednictvím sondy Mars Global Surveyor, ale i Hubblova kosmického dalekohledu – neustále pokračuje. Začínají se také objevovat první zajímavé výsledky z mise Pathfinder i Mars Global Surveyor.
Proto jsme se také rozhodli pomalu rozšiřovat zvláštní přílohu Instantních astronomických novin – Vítejte na Marsu. Dnes v ní jako "novinku" najdete vědeckofantastický příběh dr. Zdeňka Pokorného Marťanské písky.
 
obsah


Instantní astronomické noviny vycházejí, pokud nám to naše linka dovolí, každé pondělí a čtvrtek do 18. hodiny. V případě nutnosti i častěji. Archivujeme vždy posledních deset čísel. Redakce: Jiří Dušek (jd, dj), Rudolf Novák (rkn), Zdeněk Pokorný (zp), Jiří Grygar (jg), Marcel Grün (mg), Tomáš Gráf (tg). Vzkaz redakci můžete zaslat na tuto adresu ibt@sci.muni.cz