13. číslo, čtvrtek 20. listopadu 1997 17:21 

 

 

Obsah zpráv:
Columbia odstartovala
Co ukrývají čtyři Jupiterovy satelity
Další krok pro VLT učiněn
Potřebujete astronomické předpovědi?
Astronomická dílna v Brně
 
Rubriky:
Názory: Výstava Astroama 97
Čtivo: Málem s křížkem po funuse
Pozorování: 48. týden na obloze (24. - 30. listopadu 1997)
 
Zvláštní příloha:
Vítejte na Marsu (M. Grün, P. Jakeš)
Co oči nevidí (J. Grygar, M. Grün)
 
 
 

Columbia odstartovala
 
Ani nepříznivá meteorologická situace nezabránila včerejšímu startu raketoplánu Columbia. "Liftoff" se uskutečnil ve 20:46 minut našeho času na Kenedyho kosmickém středisku. Začal tak patnáctidenní let, jehož hlavními úkoly jsou experimenty s některými plyny, kapalinami a pevnými látkami za nízké gravitace, studium ozonové vrstvy, vypuštění satelitu SPARTAN 201 určeného ke sledování atmosféry (korony) Slunce a vycházka do kosmického prostoru k otestování některých zařízení pro Stredecni start raketoplanu Columbia (Foto NASA)Mezinárodní kosmickou stanici. V podstatě nejdůležitější experiment letu – dvoudenní vypuštění sluneční observatoře, však bylo odloženo o 24 hodin. Důvodem jsou problémy, do kterých se dostala jiná evropsko-americká družice SOHO. Ve středu se totiž samovolně přepnula do klidového režimu. SPARTAN měl přitom svá pozorování koordinovat právě se sondou SOHO. Podle současného plánu by měla být sluneční observatoř vypuštěna pomocí manipulátoru v noci z pátku na sobotu.
Multinárodní posádku tvoří velitel Kevin Kregel, pilot Steve Lindsey, specialisté Kalpana Chawla (první kosmonautka indického původu), Winston Scott, Takao Doi, a Leonid Kadenyuk. Takao Doi se stane prvním Japoncem, jenž uskuteční (zřejmě v pondělí) spolu s Winstonem Scottem šestihodinový výstup do volného prostoru. Leonid Kadenyuk je prvním ukrajinským kosmonautem. Původně měl létat s ruským raketoplánem Buran.
V současnosti se Columbia nachází na oběžné dráze ve výšce 150 námořních mil a Zemi obletí jednou za devadesát minut. Do kosmického prostoru se vydala po dvacátéčtvrté a celkem strávila v kosmickém prostoru více než dvě stě dní. Od roku 1981 se jedná o 88. výpravu tohoto typu amerického nosiče do vesmíru. Z území České republiky nebudou přelety Columbie pozorovatelné.
 
– jd –
obsah
 
 
 
 

Co ukrývají čtyři Jupiterovy satelity

Galileo, který již několik let krouží kolem největší planety sluneční soustavy, neustále přináší nové a nové snímky. První plody své práce však sklízejí i vědci, jež data pořízená z této sondy zpracovávají. Před několika dny byly například publikovány modely vnitřní struktury čtyř největších Jupiterových měsíců: Io, Europy, Ganymeda a Kallisto.
Kresba NASANa přiloženém obrázku je vlevo dole Ganymedes, vpravo dole Kallisto, vlevo nahoře Io a vpravo nahoře Europa. Povrchy jednotlivých těles byly nakresleny na základě snímků pořízených v roce 1979 sondami Voyager, modely vnitřní struktury na základě pozorování gravitačního a magnetického pole pomocí Galilea. Měsíce, stejně tak i jejich vnitřní oblasti, jsou všechny ve stejném měřítku. Skutečný poloměr Ganymeda je 2634 kilometrů, o něco menšího Kallista 2403 km, Io s 1821 kilometry je jen o necelých sto kilometrů větší než náš Měsíc a nejmenší Europa má poloměr 1565 kilometrů. S výjimkou Kallista mají všechny satelity kovové jádro (železo, nikl). V modelech je zakreslené šedivou barvou. Opět všichni s výjimkou Kallista naji jádro obklopené kameným pláštěm (hnědá barva). Kamený či křemičitanový plášť sahá v případě Io až na samotný povrch, zatímco u Ganymeda a Europy svrchní plášť tvoří voda v kapalném či pevném skupenství (zakreslena modrou a bílou barvou). Kallisto je zřejmě celé složeno ze směsi ledu a skály. Povrch Ganymeda a Kallisto může být složen s navzájem se prolínajících vrstev ledu a skály. Obdobného původu může být i svrchní vrstva Europy, u které se ale předpokládá, že ledová vrstva překrývá oblast s vodou v kapaliném stavu. Snímky z Galilea totiž naznačují, že na některých místech by mohl být ledový příkrov Europy tlustý jen několik kilometrů, a že v některých místech zřejmě došlo k výlevům kapaliny na samotný povrch. Žádné důkazy o současné existenci oceánů pod povrchem Europy ale nejsou.
Modely byly pořízeny Zareh Gorjianem a Eric DeJongem v Jet Propulsion Laboratory Digital Image Animation Lab.
 

– jd –
obsah
 
 
 
Foto ESO
 
Na snímku Very Large Telescope Observatory v plné výstavbě. Ve výřezu vlevo je speciální podložka pro primární zrcadlo o průměru osm metrů, která byla v těchto dnech dopravena na horu Paranal.
 

Další krok pro VLT učiněn

V Atacamanské poušti v severní Chile se na hoře Paranal staví největší optický systém na světě. Very Large Telescope Observatory, která zde bude v následujících létech uvedena do provozu, představují čtyř osmimetrové zrcadlové dalekohledy. Po dlouhé cestě z Evropy byla v těchto dnech na paranalskou observatoř dopravena první podložka pro uchycení zrcadla (viz snímek).
Čtveřice VLT, kterou realizuje Evropská jižní observatoř, bude pracovat jednotlivě i společně. Ve druhém případě získá stejné množství světla jako jeden šestnáctimetrový dalekohled. Stane se tak největším astronomickým přístrojem na světě. Dalekohledy budou umozňovat pozorování od blízké ultrafialové oblasti spektra až po infračervenou. Poslouží také k pořizování snímků s velkým rozlišením.
 

– jd –
 
Který astronomický dalekohled je největší na světě?
Keck Telescope I. a II., Mauna Kea, Hawaii, U.S.A.
Dvojice dalekohledů s průměrem deset metrů složená vždy z 36 šestiúhelníkových kusů. Keck I. byl uveden do provozu v květnu 1993, Keck II. v říjnu 1996.
Hobby-Eberly Telescope
Již uveden do provozu. Základní zrcadlo má efektivní průměr přes devět metrů, tvoří jej 91 jednometrových segmentů. Vzhledem k montáži umožňuje sledovat asi sedmdesát procent z celé oblohy viditelné na observatoři.
Subaru Telescope, Mauna Kea, Hawaii, U.S.A.
Základní zrcadlo má průměr 8,3 metru. V současnosti se dokončuje jeho leštění, na konci tohoto roku bude dopraveno na observatoř. "První světlo" se očekává v srpnu 1998.
Multiple-Mirror Telescope, Mount Hopkins, Arizona, U.S.A.
Tento dalekohled, složený z šestice společně pracujících zrcadel o průměru 1,8 metru, již brzo "vícenásobný" nebude. Plánuje se jeho nahrazení dalekohledem o průměru 6,5 metru. Výměna je téměř dokončena, první světlo se očekává někdy během příštího roku.
Very Large Telescope, Cerro Paranal, Chile
VLT je složen ze čtyř osmimetrových zrcadel pracujících zvlášť i společně (jako šestnáctimetrový teleskop). První vyleštěné zrcadlo bude na observatoř dovezeno v závěru tohoto roku. První světlo se očekává na začátku roku 1998, následující tři zrcadla budou do provozu uvedena v letech 1999 a 2000.
Large Binocular Telescope, Mount Graham, Arizona, U.S.A.
První z dvojice zrcadel o průměru 8,4 metru se znovu začalo vyrábět v dubnu tohoto roku. Největší celistvé zrcadlo na světě je totiž místy tenké pouhých 28 milimetrů! K sedmáctitunovému disku byly proto přidány další dvě tuny skla navíc. Nyní se dokončují základní plány konstrukce observatoře.
Magellan Project, Las Campanas, Chile
První z plánované dvojice zrcadel o průměru 6,5 metru bylo na observatoř dovezeno v srpnu tohoto roku. Nyní se dokončuje jeho leštění, instalováno bude v polovině roku 1999.
Gemini Project, Mauna Kea, Hawaii, U.S.A. a Cerro Pachon, Chile
Jedná se o dvojici dalekohledů každý o průměru 8,1 metru umístěných na jižní a severní polokouli. Stavba na Mauna Kea je dokončena, první světlo se očekává na konci příštího roku. Stavba observatoře v Chile začala v těchto dnech.
 
obsah
 
 
 
 

Potřebujete astronomické předpovědi?
 
Pak můžete užít souboru programů, který v letošním roce sestavila Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně. Hlavním autorem souboru je její pracovník Jan Hollan. Programy vznikaly na základě potřeb autora a jeho kolegů, a tak mohou asi být užitečné i dalším, kteří se věnují astronomii, nebo potřebují nějaké astronomické údaje. Nejde jen o "předpovědi poloh nebeských těles", ale i o programy na kreslení velmi kvalitních map (spolu s nabízeným hvězdným katalogem), a na manipulaci s daty (zobrazování, konverze různých formátů). Jeden z programů umožňuje přesnou konstrukci slunečních hodin (a současně výpočet energie, která projde oknem do místnosti).
Všechny programy jsou nabízeny ve zdrojové formě (v jazyce Borland Turbo Pascal) a jsou v této podobě volně šiřitelné (tedy kategorie "public domain") - viz soubor pas_jh.zip, kde je i dokumentace. Nabízeny jsou i spustitelné verze programů (exe_jh.zip a exe87_jh.zip pro počítače s koprocesorem), ty by ale neměly být šířeny bez zdrojových textů.
 
– jh –
obsah
 
 
 
 

Astronomická dílna v Brně

Ve dnech 28. až 30. listopadu 1997 se v prostorách Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně uskuteční seminář s názvem Astronomická dílna. Je určen všem zájemcům o astronomii. Program semináře:

pátek 28. listopadu:

     po 20. Hodině, zahájení setkání
     L. Ondra, Putování Amerikou

sobota 29. listopadu:

     10:00 - 12:00 I. Křikava, Principia refractionis oculi seu de anatomia et histologia oculi
     humani privatissimum cum sectione oculi (aneb co všechno uvidíme dloubneme-li do oka
     skalpelem)
     12:00 - 14:00 pauza na oběd
     14:00 - 16:00 Internet café
     16:00 - 18:00 L. Král, Astronomická dílna
     18:00 - 20:00 pauza na večeři
     20:00 - 21:30 návštěva univerzitní kopule

neděle 30. listopadu

     9:30 - 11:00 Z. Mikulášek, Neobvyklé hvězdné osudy
     11:00 - 12:30 J. Grygar, Milníky současné astronomie
 

– jd –
obsah

Instantní astronomické noviny vycházejí, pokud nám to naše linka dovolí, každé pondělí a čtvrtek do 18. hodiny. V případě nutnosti i častěji. Archivujeme vždy posledních deset čísel.
Redakce: Jiří Dušek (jd, dj), Rudolf Novák (rkn), Zdeněk Pokorný (zp),
Jiří Grygar (jg), Marcel Grün (mg), Tomáš Gráf (tg).
Vzkaz redakci můžete zaslat na tuto adresu ibt@sci.muni.cz