5. číslo, čtvrtek 23. října 1997 18:36 

 


Obsah zpráv:

Ze soboty na neděli se mění čas
Kosmická katastrofa v přímém přenosu
Discovery pro příští století
Telegrafické aktuality z kosmonautiky

Rubriky:
 
Názory: Tomáš Gráf, Letní čas
Názory: Ad: vykradení vlašimské hvězdárny
Čtivo: Jsou všechny hvězdy stejné?
Čtivo: Která hvězda je největší a která nejmenší?
Pozorování: 44. týden na obloze (27. 10. – 2. 11. 1997)
Pozorování: Tečný meteor? Družice? Ufo?
Recenze: Prohlédněte si Měsíc!
 

Ze soboty na neděli se mění čas

Poslední říjnovou neděli se v celé Evropě posunou ručičky hodinek o šedesát minut zpět. Zatímco v minulosti záleželo na jednotlivých státech, kdy si posunout čas, nyní vše koordinuje speciální komise Evropské unie. Velká Británie a Irsko posunují hodiny už od roku 1916, Itálie od roku 1966 a Francie od roku 1967. Německo a Dánsko zavedli letní čas teprve v roce 1980. V českých zemích byl poprvé zaveden v roce 1915. Změna se opakovala i o rok později. Podruhé se hodinové ručičky vydaly na cestu opět za války v roce 1940. To opakovaly až do roku 1949. Znovu a doposud je pravidelně letní čas zaváděn od roku 1979.
Nad výhodami a nevýhodami letního času se neustále diskutuje. Pomineme-li někdy bláznivé důvody (např. nepřizpůsobení se domácích zvířat zabraňuje jeho zavedení ve Skotsku), uvádí se, že dochází k významným úsporám elektrické energie.Podle ředitele sekce bilancí elektřiny ČEZ Bohumila Kohoutka sníží každoročně přechod na letní čas spotřebu elektřiny o 200 milionů kilowatthodin. To v přepočtu znamená o 200 000 tun spáleného hnědého uhlí méně. Velké výhody, ba zisky však prý přináší rozsáhlému byznysu volného času a zábavy, protože lidé při delším světle masověji plesají.
 

– jd –
obsah
 
 
 
 

Kliknutim ziskate obrazek v plnem rozliseniKosmická katastrofa v přímém přenosu

Zvědavé oko Hubblova vesmírného dalekohledu (HST) odhalilo tisíce jasných, nepochybně velmi mladých či právě se rodících hvězdokup v srdci srážejících se galaxií. Vědci prohlašují, že jim tento objev pomůže upřesnit představy o vývoji a životě navzájem "se pojídajících" galaxií a posune je blíže k poznání, jakýmiže procesy se vytvářejí eliptické či spirální galaxie. Tento kout vesmíru se tak stává skvělou laboratoří, kde na vlastní oči můžeme vidět, jak z ohromných vodíkových mračen vznikají nové kulové hvězdokupy a jak se v nich tvoří i samotné hvězdy.
Dvojice galaxií pojmenovaná Tykadla (anglicky Antenae) je nejbližším případem vzájemného galaktického kanibalizmu, který máme možnost pozorovat. Není divu, že se i tam zaměřil ostříží zrak HST, aby pořídil sérii snímků z centra kolize. Ty přinášejí hned několik zajímavých poznatků:

Kliknutim ziskate obrazek v plnem rozliseni

Jak vyplývá z již dříve pořízených snímků velmi vzdálených galaxií, prodělala většina z nich bouřlivou fází interakce se sousedními soustavami. Z "hlubokého snímku HST" (Hubblův dalekohled snímal kousek oblohy ve Velké medvědici po několik dní a pohlédl tak do nejhlubších dějin vesmíru) dokonce vyplývá, že galaktické srážky tehdy byly spíše pravidlem než výjimkou.
Máme skutečně velké štěstí, že Tykadla jsou tak blízko. Ostatní případy galaktických kolizí jsou velmi vzdálené a není tedy šance rozlišit tolik detailů, jako v Tykadlech. Splněné sny astronomů se však mohou stát noční můrou analytikům, kteří budou zpracovávat doslova nepřeberné množství informací. Krom toho se díváme vstříc budoucnosti. I naše galaxie podlehne hmotnější a větší sousedce – galaxii v Andromedě, s níž se má za několik miliard let rovněž střetnout.
Výzkum Tykadel má na svědomí tým vědců (Whitmore, Schweizer, Miller), kteří se pozorováním kolidujících galaxií zabývají několik let.
 

– rkn, zm –
 
Obrázek nahoře: Černobílý snímek vlevo, pořízený dalekohledem na zemi, zachycuje globální pohled na Tykadla (formálně označené NGC 4038, 4039). Pojmenovány jsou podle dvou zářivých výběžcků, které vznikly na základě gravitační interakce obou galaxií. Tykadla se nacházejí v souhvězdí Poháru ve vzdálenosti asi šedesát milionů světelných let.  Barevný obrázek vpravo pořídil Hubblův kosmický dalekohled. Jedná se o centrální část útvaru (na černobílém snímku je vyznačen výřezem). Největší rozlišení je 15 světelných let na pixel.
Obrázek dole: Čtyři detailní pohledy na dvě kolidující galaxie. Úsečka na každém z obrázků má délku 1500 světelných let. Vlevo jsou zachyceny nové zářivé hvězdokupy, jež obsahují miliony stálic. Jejich modrá barva ukazuje, že hvězdy jsou neobyčejně mladé, existují jen několik milionů let. V kosmických měřítcích tedy pouhý okamžik. Vpravo jsou zachycena centra obou galaxií. Jádro NGC 4038 (vpravo dole) je silně zaprášené – část je zcela zakryta, u části jsou hvězdy nápadně červené (rozptylem na prachových částicích došlo k odmodrání světla hvězd). Všechny snímky byly pořízeny 20. ledna minulého roku. (Foto: Brad Whitmore (ST ScI) a NASA)
Kliknutím na každý z obrázků získáte snímky v plném rozlišení (asi 630 kB, jpg).
 
(Připraveno podle NASA News PR 97-34, foto NASA)
 
obsah

 
 
 

Discovery pro příští století

21. října oznámila NASA, že jako pátý projekt programu levného výzkumu sluneční  soustavy Discovery bude realizována sonda GENESIS podle návrhu D. Burnetta z Caltechu (Pasadena, Kalifornie). Cílem je sběr vzorků nabitých částic slunečního větru (vč. izotopů kyslíku, dusíku a vzácných plynů) v meziplanetárním prostoru a jejich přivezení do pozemských laboratoří. Start se uskuteční v lednu 2001 a přistání v Utahu v srpnu 2003. K zachycení bude použito podobné techniky, jakou se vracela první americká pouzdra družic Discoverer z oběžné dráhy počátkem 60. let - tedy do závěsu za letadlem. Celkové  náklady nepřevýší 216 mil. USD. Za zmínku stojí, že tentýž návrh už byl ve "finále" výběru na čtvrtý projekt pod názvem Seuss-Urey.
Šestým projektem je sonda CONTOUR  (Comet Nucleus Tour) podle návrhu J. Veverky z Cornell Univ. (Ithaca, New York). Cílem je pořízení detailních multispektrálních snímků nejméně tří komet a analýza okolního prachu. Start se  uskuteční v červenci 2002. V listopadu 2003 se sonda přiblíží na vzdálenost 100 km ke kometě Encke, v červnu 2006 ke kometě Schwassmann–Wachmann–3 a v srpnu 2008 ke kometě d'Arrest. Celkové náklady nepřevýší 154 milionů dolarů.
Jak poznamenal nám. ředitele NASA  W. Huntress, byl to velmi obtížný výběr, protože  všech pět posuzovaných projektů mělo prvotřídní úroveň. Konkurs na nové projekty NASA vyhlásila 20. září 1996 a do prosincové uzávěrky přišlo celkem 34 návrhů. V dubnu 1997 bylo vybráno pět projektů do druhého kola a týmy obdržely granty ve výši 350000 USD pro bližší specifikaci.

Rovněž tři zamítnuté projekty stojí za pozornost – není vyloučeno, že některý z nich bude předložen znovu do příštího konkursu:

Prvním projektem programu Discovery byla sonda NEAR, o které najdete podrobnější informace v příštím čísle IAN. K dalším sondám se ještě vrátíme.
 
Marcel Grün
 
Proč se vlastně astronomové tolik zajímaví o složení slunečního větru? Důvod je jednoduchý: může nám prozradit složení zárodečné mlhoviny, ze které před více než čtyřmi a půl miliardami let vzniklo Slunce, planety, všechna ostatní tělesa sluneční soustavy – tedy i my. Projekt Genesis tak spolu s rozbory dalších materiálů, jako jsou meteority z planetek, složení atmosfér, kometární prach atd. dává unikátní šanci k poznání našeho původu. 
– jd –
 
Stránky věnované projektu Genesis najdete na adrese http://www.gps.caltech.edu/genesis/genesis3.html
obsah
 
 
 


Telegrafické aktuality z kosmonautiky

– mg –
obsah

Instantní astronomické noviny vycházejí, pokud nám to naše linka dovolí, každé pondělí a čtvrtek do 18. hodiny. V případě nutnosti i častěji. Archivujeme vždy posledních deset čísel.
Redakce: Jiří Dušek (jd), Rudolf Novák (rkn), Zdeněk Pokorný (zp),
Jiří Grygar (jg), Marcel Grün (mg), Tomáš Gráf (tg).
Vzkaz redakci můžete zaslat na tuto adresu ibt@sci.muni.cz