Vazeny pane Dusku, 
protoze jste neodmitl muj prispevek k letosnim Perseidam, zahrabal jsem v archivu a vylovil svuj lonsky prispevek k Perseidam, ktery vysel v Neviditelnem psu. Take jsme byli na Lipne na stejnem miste, co letos. Zase budou Draconidy a zase rostou houby, o ty teda rostou. Ale opatrne! Loni po uverejneni meho prispevku prestaly rust a zacaly az v LEDNU 1998, kdy jsem v dopise Ondrejovi Neffovi vyslovne uvedl, ze slo o ZERT! Proto pro ty mene chapave emzaky uvadim znovu: Ano, jde o zert.  
  
My je sníme 
(Parafráze názvu přednášky O. Neffa z letošního Bohemiaconu "A co mimozemšťané -- snědí nás?") 
  
Hladina Lipna je v nadmořské výšce 725 metrů, vodárna hotelu K-fontána v Hrdoňově ještě o padesát metrů výše. Písčitá cesta zde ztrácí střední travnatý pruh, ideální místo k ulehnutí a pozorování Perseid. K takovéto poeticko-vědecké činnosti máme z celé rodiny vlohy jen dva -- já a dcerka Terka (21). Synek Honza (18) v noci nejraději spí a žena Ivana prohlašuje, že ji to nezajímá. O sršaté Hale-Boppově kometě století se dokonce letos na jaře na Horních Mísečkách (1000 mnm) vyjádřila, že je to jen kus umazané oblohy! (Snad ji omlouvá jejich 11 dioptrií.)  
Tak tedy 11. srpna s Terezou u vodárny zíráme do výše. Je před půlnocí, stále ještě ruší první čtvrť Měsíce. Z lesů a jezera stoupá pára, než Měsíc zapadne, celá obloha bude zatažená. Pozorujeme letadla pendlující mezi Frankfurtem a Vídní, družice a sem tam i nějaký ten meteor (7/hodinu -- nic moc). Prsty mi ještě smrdí houbama, jak jsem je večer krájel. A tu mne to napadne.  
Měsíc dorůstá a rostou houby. Celé generace houbařů to vědí. Ale proč? Většina vědců praví, že je to nesmysl, psychologický klam. Ale když jde Měsíc dolů, tak prostě houby nerostou.  
Našli se astronomové, kteří koumali, jak by to bylo možné. A vykoumali. Nuže, když je Měsíc v poslední čtvrti, tedy "ubývá", je v pozici před Zemí z hlediska jejího pohybu kolem Slunce. Zadržuje tak část prachu, který neustále v meziplanetárním prostoru poletuje. V období po novu a před úplňkem tvoří jakýsi protiprachový deštník, mikrometeorický štít. V období mezi novem a úplňkem, tedy když "dorůstá", obkružuje Zemi zezadu a tu nic nechrání před vstřícnou mikrometeorickou sprškou. Prach vstupuje do vyšších vrstev atmosféry, pomalu se snáší níž, kde tvoří kondenzační jádra, kol nichž se usazují molekuly vody. Vznikají kapky, ty se neudrží a padají k zemi, společně se svými kondenzačními jádry, pochopitelně. Prší a houby rostou jako po dešti.  
Meteorologové však pravili: Houby! Nelze nalézt korelaci mezi vodními srážkami a fázemi Měsíce! Tím to pohřbili.  
Jenže!, co když? ten meziplanetární a mezihvězdný a mezigalagtický prach obsahuje spóry hub!  
Měsíc ubývá, kreje, houby nerostou, Měsíc přibývá, nekreje a z hvězd se snášejí zárodky hub. Pak třeba ani nezaprší a houby rostou víc než průměrně.  
Námitky o jednotném genetickém kódu pro živočichy, rostliny, bakterie a houby, o levotočivých aminokyselinách a pravotočivých cukrech smetu geniálně: To právě dokazuje společný vznik života v celém Vesmíru!  
12. srpna jsem už šel sám, Tereza spala. (Maximum Perseid bylo letos, 1997, o polednách, to se špatně opticky pozorují.) Za pouhou půlhodinu, než se zvedla pára, jsem uviděl deset meteorů, z toho tři velmi jasné se znatelnou stopou, jeden se rozpadl jak světlice. To si pochutnám!  
  
Jan Kovanič
Psáno v srpnu 1997 na Lipně
S laskavým svolením autora převzato z Neviditelného psa. 
  
  
Kdy poletí nad Olomoucí Mir? 
 
V přiložené tabulce najdete předpovědi přeletů (v letním čase) orbitální stanice Mir nad Olomoucí. Vzhledem k malosti České republiky však platí, v rámci tolerance minut a několika stupňů, pro celé území státu. Uveden je okamžik začátku letu (čas, výška ve stupních a azimut; W - západ, E - východ, S - jih, N - sever), maximální dosažená výška a konec letu, kdy stanice zmizí za obzorem, či častěji v zemském stínu. Mir bude mít podobu hvězdy nulté velikosti (takovou jasnost má např. Vega z Lyry, Arkur z Pastýře, Prokyon z Malého psa), která se bude pomalu pohybovat noční oblohou. Předpovědi pro libovolné místo na světě získáte na stránkách German Space Operations Centre. Adresa je: http://www.gsoc.dlr.de/satvis/. Na tomto místě si také můžete nechat spočítat i okamžiky zjasnění družic Iridium. 
 
datum začátek letu max. výška konec letu
čas výška azimut čas výška azimut čas výška azimut
2. října 19:07:35 10 SW 19:10:36 82 19:13:34 10
2. října 20:43:19 10 20:45:23 36 NW 20:45:23 36 NW
3. října 19:37:41 10 19:40:40 62 19:42:21 23 NE
3. října 21:13:26 10 21:14:09 16 21:14:09 16
4. října 20:07:49 10 20:10:43 54 20:11:04 52 NE
5. října 19:02:06 10 19:05:00 58 19:07:56 11
5. října 20:37:49 10 20:39:43 35 NW 20:39:43 35 NW
6. října 19:32:07 10 19:35:02 56 19:36:33 26
6. října 21:07:44 10 21:08:20 15 21:08:20 15
7. října 20:02:01 10 20:05:01 80 20:05:09 78 NE
8. října 18:56:15 10 18:59:11 59 19:01:56 12
8. října 20:31:51 10 20:33:43 31 20:33:43 31
9. října 19:26:02 10 19:29:03 89 19:30:31 28
9. října 21:01:57 10 21:02:18 12 21:02:18 12
10. října 19:55:49 10 19:58:45 41 SW 19:59:06 39
11. října 18:49:54 10 18:52:54 79 SW 18:55:55 10 SE
11. října 20:25:59 10 20:27:44 17 SW 20:27:44 17 SW