Docela pořádná porce ledu 
Severní Korea (ne)vypustila umělou družici Země 
Iridium pro celý svět! 
Jak dopadla soutěž o CD ROM Astro 2001? 
 
 
 
 
  
Led na Mesici v predstavach maliru JPLDocela pořádná porce ledu 
 
Před půl rokem byl vědecký svět i mnozí laici ohromeni sdělením, že kosmická sonda Lunar Prospector nalezla v  kráterech v okolí měsíčních pólů miliony tun vody v podobě ledu. Nyní vědci upřesnili svůj odhad: ledu by na Měsíci mělo být mnohem víc, řádově miliardy tun! Tento výsledek zní jak rajská hudba pro všechny, kteří sní o kolonizaci naší přirozené družice. 
Sonda Lunar Prospector, jež byla vypuštěna v lednu tohoto roku, stále krouží kolem Měsíce zhruba sto kilometrů nad jeho povrchem. Z množství dat, které zde tento robot zjišťuje a předává na Zemi (na sondě přitom není žádná kamera), jsou zajímavá právě měření množství vodíku v podpovrchových vrstvách. Ta jsou klíčem k poznání, zda by tu mohly být zásoby zmrzlé vody. Původní výsledky z března hovořily o 11 až 330 milionech tun, nynější odhady jsou přinejmenším desetkrát vyšší: mohla by tu být jedna až deset miliard tun vody! 
Přítomnost vodního ledu je klíčová pro budoucí měsíční expedice, zvláště ty, během nichž si průzkumníci na Měsíci vybudují stálou základnu a budou si zde připravovat palivo pro rakety (voda H2O se snadno rozštěpí na vodíkové palivo pro rakety a kyslík, životně důležitý pro kolonizátory). 
Vodu na Měsíc zanesly s největší pravděpodobností komety. Po srážkách s jádry komet, jež jsou doslova "špinavými sněhovými koulemi" (jak je kdysi pojmenoval Fred Whipple), se většina molekul vody působením slunečního záření rychle rozštěpila a voda tak z Měsíce zmizela. Nicméně v polárních oblastech existují krátery, jejichž dna jsou po celou dobu ve stínu. Led, ukrytý pod vrstvičkou hornin, by zde mohl přečkat bez újmy dlouhé stamiliony roků. Tady by mohly být pořádné porce ledu. 
Lunar Prospector (kresba NASA/JPL)První náznaky existence ledu v polárních oblastech na Měsíci přinesla sonda Clementine, když počátkem roku 1994 zkoumala Měsíc. Jedním z hlavních úkolů dalšího měsíčního průzkumníka -- sondy Lunar Prospector -- bylo tuto domněnku potvrdit nebo vyvrátit: neutronový spektrometr je schopen citlivě detekovat vodík, který v měsíčních horninách je vázán právě v podobě molekul vody. Podrobný rozbor dat naznačuje, že zmrzlá voda je tu uložena ve vrstvách. "Je-li tomu tak, potom zde najdeme celistvé vrstvy čistého ledu, žádnou smíchaninu s horninami," říká Alan Binder, vedoucí týmu vědců projektu Lunar Prospector. Led by měl být ukryt v obou oblastech pólů asi tak půl metru pod povrchem. 
Potvrdí-li se tento objev, není třeba ani zdůrazňovat, jak je důležitý. Současně nám názorně demonstruje, že "velká věda" nemusí být nutně drahá; vždyť projekt Lunar Prospector stál jen 63 milionů dolarů (nepoměřujte to, prosím, svými finančními měřítky, takové projekty doopravdy patří mezi levné). "Hlavní věcí je kvalita vědy," poznamenal Binder, "a toto je triumf Prospectoru." Samotná mise pokračuje: sonda má dostatek zásob paliva na manévrování v prostoru okolo Měsíce, takže vše nasvědčuje tomu, že bude pokračovat v práci i po červenci 1999, kdy se původně počítalo s pádem sondy na měsíční povrch. 
 
Zdeněk Pokorný
Podle materiálů NASA
 
 
  
Taepo DongSeverní Korea (ne)vypustila umělou družici Země 
 
Jestliže pravidelně sleduje zprávy ze světa, pak víte, že Severní Korea minulý týden vypustila svou první umělou družici Země. Podle prohlášení severokorejského státního rozhlasu a agentury KCNA je nový satelit určený k vědeckému výzkumu a vysílá melodie revolučních písní "Zpěv generála Kim Ir-sena", "Zpěv generála Kim Čon-gila" a signály v morseovce "Korea na výši". Dle mluvčího ministerstva zahraničí Lidově demokratické republiky Korea demonstruje úspěšný start jasnou nezávislost a sílu domácí ekonomiky. 
Nicméně balistická raketa Taepo Dong vzbudila během uplynulého týdne celou vlnu rozhořčení a zneklidnila především Japonsko. První stupeň nosiče totiž spadl do Japonského moře a druhý do Tichého oceánu poté, co přeletěl největší japonský ostrov Honšů. Taepo Dong je přitom schopná nést i jaderné zbraně. 
Podle sdělení stanice CNN je však americký Pentagon značně skeptický a nikdo z kompetentních organizací korejský start nepotvrdil. Americké kosmické velitelství NORAD, jenž je jinak schopné zaznamenat v prostoru kolem naší planety i tělesa o velikosti tenisáku, si nové družice dosud nevšimlo. Také nebyla zachyceno žádné vysílání mezi Severní Koreou a satelitem. Severokorejská umělá družice je tudíž s největší pravděpodobností stejně jako blahobyt v této zemi jen pouhým výmyslem. 
 
Jiří Dušek
Podle zpráv na Internetu
 
 
  
Sonda IridiumIridium pro celý svět! 
 
Od 23. září letošního roku dojde k revoluční změně v globální komunikaci. Tento den se totiž Iridium stane první společností, která uvede v činnost skutečně celosvětovou síť mobilního telefonování se stoprocentním pokrytí povrchu naší planety. Pro manažery na cestách, novináře, vědce a badatele, stavitele, pracovníky ropných a plynárenských společností či sportovce to znamená telefonickou dostupnost na kterémkoli místě zeměkoule -- a to i v pouštních regionech, na moři, v polárních oblastech nebo v Krkonoších či Beskydech. 
Pro budoucí uživatele to současně znamená konec trápení s různými standardy, potřebou několika telefonních přístrojů a změnami čísla. Zvýšená efektivita se zákonitě promítne do produktivity celého světového hospodářství. Účastníci budou mít navíc všechny údaje (telefonní čísla) neustále s sebou. 
"Iridium sjednotí nejatraktivnější služby systémů mobilních telefonů s komfortem celosvětové satelitní sítě a cestujícím manažerům nabídne dokonalé pokrytí signálem," uvedl Thomas Löwenthal, ředitel společnosti Iridium Communications Germany. "Každý pracovník podniku, který operuje po celém světě se musí připravit na stále intenzivnější cestování, protože pro globální podniky se služební cesty v současnosti staly absolutní nevyhnutelností." 
Produktivita mobilních profesí dnes závisí na spolehlivé komunikaci, které však na mezikontinentálních cestách brání doposud rozdílné standardy mobilního rádiového spojení. Stejně tak nedostatky infrastruktury v mnohých odlehlých oblastech dosud stály v cestě skutečně celosvětové mobilní komunikaci. 
V současnosti si manažeři musí se sebou vzít více mobilních telefonů: Kdo například cestuje mezi USA, Jižní Amerikou, Asií, Afrikou a Evropou, musí být účastníkem nejenom systémů IS-41, ale i GSM-sítí, musí mít u sebe příslušné kompatibilní mobilní telefony a musí si zapamatovat různá telefonní čísla. 
Od podzimu 1998 se všechno změní -- klienti společnosti Iridium budou po celém světě dosažitelní pod jediným číslem s předvolbou +8816. Systém Iridium také podporuje přenos alfanumerických zpráv SMS a od roku 1999 bude dostupný i faxový a datový přenos. Iridium nabízí celou řadu standardních GSM služeb jako signalizace dalšího příchozího hovoru, konferenční spojení, přesměrování hovoru nebo uložení alfanumerických zpráv. V platnosti zůstávají též všechny funkce jako blokování volání, postupné přepojování příchozího volání, schránka nebo v paměti uložená telefonní čísla. 
Iridium je tak první globální mobilní komunikační síť podporovaná satelity, která poskytne stoprocentní celosvětové pokrytí signálem na pevnině, na moři a ve vzduchu. 
 
Podle zpráv společnosti Iridium
 
 
  
Jak dopadla soutěž o CD ROM Astro 2001? 
  
Tak nám skončila soutěž o multimediální učebnici astronomie Astro 2001, kterou nám laskavě darovala firma D-data. Už teď můžeme prozradit, že chystáme další podobné akce o ještě zajímavější ceny. Ale vraťme se zpět k minulé soutěži. Ptali jsme se, zda na naší planetě existuje místo, kde při každém měsíčním novu nastává nějaké zatmění Slunce. Nestačila nám však pouhá odpověď ano či ne, ale i stručné vysvětlení. 
Snad nejobsáhleji nám odpověděla Hana Ždárská: "Na zadnem miste na zemi nenastava zatmeni Slunce pri kazdem novu, protoze: opakovani zatmeni je vazano na vzajemnou polohu Slunce a Mesice tak, jak si je promitame ze Zeme na nebe. Mesicni draha je odchylena od ekliptiky o 5 stupnu. Proto muze zatmeni vzniknout jen tehdy, kdyz je Slunce blizko jednoho z uzlu mesicni drahy s ekliptikou. Soucasne musi byt take Mesic v novu. Uzly mesicni drahy postupuji po ekliptice proti pohybu slunecnimu. Proto se Slunce vrati ke stejnemu uzlu za dobu kratsi jednoho roku. Tato doba cita 346,62 dni. Mesic se vraci do novu v dobe rovne delce synodickeho mesice, t.j. 29,53059 dne. Zatmeni se tedy budou opakovat v dobe v niz jsou celistve obsazeny obe vyse zminene periody. Velmi priblizne je to 18 let a 10 dni. Tato perioda byla znama jiz chaldejskym astronomum od 6. stoleti pred nasim letopoctem pod jmenem saros. Maly rozdil pusobi, ze se viditelnost kazdeho nasledujiciho zatmeni posouva asi o tretinu zemskeho obvodu na zapad. Soucasne se posouva ponekud na sever, takze po urcitem poctu opakovani se z uplneho zatmeni stane jen castecne a nakonec vymizi uplne. Takovy cyklus zacinajici castecnym zatmenim u jizniho polu a koncici opet castecnym zatmenim u polu severniho trva zhruba 1300 let a obsahuje na 70 slunecnich zatmeni." 
Celkem jsme dostali více než šedesát e-mailů, z nich pouze dva byly se špatným či nedostatečným vysvětlením. Ze správných odpovědí jsme vylosovali jednoho z vás. Tím šťastným je 
  
Jan Kocian z Ostravy

Blahopřejeme. Vy ostatní pak nemusíte být smutní. Jak už jsme uvedli, chystáme další soutěže o zajímavé ceny. 

redakce