Soutěž o CD ROM Astro 2001! 
Only you -- SUBARU! 
Jak klesá Mir 
Ulovený gama záblesk 
Po Hipparcovi přijde GAIA
 
 
 
Soutěž o CD ROM Astro 2001! 
  
Zatmění Slunce, jak vědí všichni školáci, nastává pouze v době, kdy je Měsíc v novu. Nastává ale někde na zeměkouli při každém měsíčním novu nějaké zatmění Slunce? Zde nestačí odpověď "ano" nebo "ne", musíte uvést v jedné větě stručné vysvětlení. 
Tentokráte hrajeme o zkrácenou verzi prvního dílu edice Astro 2001: Báječný vesmír. Cenu do soutěže laskavě darovala firma D-Data. Své odpovědi posílejte na adresu redakce nejpozději do pondělí 7. září 10 hodin ráno. Vylosovaný výherce bude zveřejněn tentýž den večer v novém vydání IAN. 
  
redakce
 
 
  
SUBARU (zdroj NAOJ)Only you -- SUBARU! 
 
Dle sdělení Národní astronomické observatoře Japonska (NAOJ) bylo v minulých dnech dokončeno leštění největšího celistvého zrcadla na světě. Během několika týdnů se tudíž může vydat z amerického Pittsburghu na Havajské ostrovy. 
Japonský dalekohled Subaru (Plejády) bude umístěn na vrcholu hory Mauna Kea, kde se nachází již několik obdobně velikých přístrojů. Vybaven bude zrcadlem o průměru 8,3 metru s tloušťkou pouze dvacet centimetrů. Přesto jeho váha dosáhla dvaceti tří tun. Jeho neustále dokonalý tvar zabezpečí rozsáhlá soustava 261 servomotorků, jež tlakem na zrcadlo vyrovnají všechny deformace. 
Nezávislé testy kvality optické plochy zrcadla ukázaly, že je skutečně neobyčejně kvalitní. Střední chyba od ideálního tvaru nepřesahuje 12 nanometrů. Stalo se tak tím nejlépe vyleštěným zrcadlem na světě. Kdybychom osmimetrové zrcadlo zvětšili na 82 kilometrů, což odpovídá Velkému ostrovu Havajského souostroví, optická plocha by na sobě měla "hrbolky" velké 0,12 milimetru, tedy asi o tloušťce listu papíru. 
 
Zdroj NAOJ Základní parametry zrcadla dalekohledu Subaru: 
průměr: 8,3 metru s centrálním otvorem 1,2 metru 
tloušťka: 20 centimetrů 
váha: 22,8 tuny 
efektivní průměr: 8,2 metru 
ohnisková vzdálenost: 15 metrů 
přesnost vybroušení povrchu zrcadla: 12 nanometrů 

Na snímku největší celistvé zrcadlo na světě krátce po svém vyleštění. Je natolik tenké, že jím pohodlně vidíte skrz. Aby se nezlomilo, musí jej podepírat celá soustava počítačově řízených servomotorků.

 
Největší celistvé zrcadlo na světě -- existují i větší, jsou ale poskládány z několika menších kusů -- se během září vydá z optických dílen v Pittsburghu, aby koncem října dorazilo na Mauna Kea. Zde bude pokryto tenkou hliníkovou vrstvou a zabudováno do dalekohledu. "První světlo" (jak říkají astronomové prvním snímkům, jež pořídí novým přístrojem) projde Subarem koncem ledna příštího roku. Japonští astronomové, spolu s širokou mezinárodní komunitou, jej budou používat k pozorování ve viditelném a blízkém infračerveném oboru spektra. 
Rodina velkých dalekohledů -- Very Large Telescope (4x8,1 metru v Chile), GEMINI, Keck (2x10 metrů na Mauna Kea) či Hubblův kosmický dalekohled -- tak dostane nový přírůstek. A bude to skutečně pěkný budulínek. 
 
Jiří Dušek
Podle materiálů National Astronomical Observatory of Japan
 
 
  
Zdroj NASAJak klesá Mir 

Na přiloženém grafu se můžete podívat, jak vlivem tření o vrchní části zemské atmosféry klesá orbitální stanice Mir. Červenou křivkou je vyznačena střední výška nad zemským povrchem, modrou v odzemí a zelenou v přízemí. Evidentní je trvalý pokles po úpravě dráhy z dubna 1997. 
Na více než dvanáct let staré orbitální stanici došlo minulý týden k obměně posádky: V Kazachstánu přistáli v návratové části lodi Sojuz Talgat Musabajev a Nikolaj Budarin, kteří na Miru strávili sedm měsíců. Po fatální nehodě v červnu minulého roku je především jejich zásluhou, že stanice dosud funguje. Spolu s nimi se po krátkém dvanáctidenním letu vrátil i "kremelský byrokrat" Jurij Baturin, jenž Mir navštívil s pověřením prezidenta Jelcina. Není jasné, proč se výpravy do vesmíru vůbec zúčastnil, zástupci kosmické agentury ale oznámili, že provedl kolem třiceti vědeckých experimentů. Na Miru nyní působí dvoučlenný tým: Genadij Padalka a Sergej Avdejev. Měl by zde pobývat nejméně půl roku. 
 

Jiří Dušek
Podle zpráv na Internetu
 
 
  
Ulovený gama záblesk 
 
V posledních letech se astronomům, jež studují podivuhodné záblesky záření gama, podařilo několik velmi dobrých úlovků. Jak se zdá, vznikají tyto podivuhodné a stále ještě tajemné úkazy ve velkých vzdálenostech a souvisí s galaxiemi. To ostatně potvrzuje i nejnovější publikovaná pozorování z Hubblova kosmického dalekohledu. 
Osmého května loňského roku zachytila družice Beppo-Sax záblesk záření gama, později označený GRB 970508. Z následujících pozorování této družice i pozemských dalekohledů se podařilo nalézt optický protějšek, tedy objekt ve viditelném oboru elektromagnetického spektra, ze kterého přišel záblesk. Spektrum pořízené Keckovým teleskopem umožnilo určit  tzv. kosmologický červený posuv z = 0,835 -- to znamená, že světlo GRB 970508, které dnes pozorujeme, se vydalo na cestu v době, kdy měl vesmír jen poloviční stáří než dnes. 
Foto STSCI a NASA
Asi měsíc po záblesku se na tento zdroj podíval i Hubblův kosmický dalekohled. Na prvním snímku (vpravo) se ale ukázal pouze výrazně jasný GRB 970508. Druhé pozorování ze srpna tohoto roku (vlevo) však zobrazilo hostující galaxii. Jak se ukazuje, její úhlový průměr je pouze půl úhlové vteřiny (pod takovým úhlem uvidíte korunovou minci ze vzdálenosti přes osm kilometrů) a má hvězdnou velikost pouze 25 magnitud. Pravděpodobně se jedná o tzv. trpasličí galaxii s průměrem jen několik desítek tisíc světelných let (desetina Galaxie) a velmi malým zářivým výkonem, který je srovnatelný s výkonem Velkého Magellanova mračna. 
 
Jiří Dušek
Podle Astronomer’s Telegram
 
 
  
Po Hipparcovi přijde GAIA 
 
O fenomenální družici Hipparcos se na stránkách Instantních astronomických novin psalo již mnohokrát. V minulých letech se jí podařilo u jednoho milionu hvězd změřit jasnosti, vzdálenosti od Slunce a také to, jak mění své polohy vůči jiným stálicím. Tyto údaje jsou pro astrofyziky nesmírně důležité. Čím přesněji je znají, tím odvážnější a doufejme i věrohodnější mohou být jejich teorie. 
Družici Hipparcos "režírovala" Evropská kosmická agentura, která povzbuzena nečekaným úspěchem začala připravovat ještě ambicióznější projekt Gaia. Úkole této mise je sestavit katalog přesných prostorových poloh, vektorů rychlostí a dalších informací o více než jedné miliardě hvězd. Zcela autonomní sonda bude vybavena hned třemi velmi zvláštními zařízeními: 
  • Systémem k přesnému určení poloh stálic do 20. velikosti (a z jejich změn pak ke stanovení vzdálenosti a pohybu). Měřit bude tedy asi stokrát slabší hvězdy než ty nejslabší, jež uvidíte dalekohledem o průměru objektivu 20 centimetrů!
  • Fotometrické zařízení k měření jasnosti hvězd v různých částech elektromagnetického spektra.
  • Speciální přístroj k určení radiální rychlosti, tj. rychlosti podél spojnice Slunce-stálice.
V případě, že se tento projekt uskuteční, dojde doslova k převratu v astronomii. Hvězdáři by totiž dostali k dispozici katalog, jenž by měl v porovnání s katalogy z družice Hipparcos desettisíckrát více položek. Přesto by se jednalo o pouhé jedno procento všech hvězd Galaxie. 
 
Zdroj ESA
Jak bystrozraká bude Gaia? Alespoň částečnou odpověď najdete na přiložené kompozici. Sonda umožní nalézt u stálic do vzdálenosti 200 parseků (1 parsek = 3,26 světelného roku) planetu o velikosti Jupiteru. Do vzdálenosti asi dvakrát větší umožní detailně prostudovat několik desítek nejbližších otevřených hvězdokup. Do vzdálenosti více než deseti tisíc parseků (36 tisíc světelných let) umožní určit vzdálenost objektů s chybou menší než deset procent. Tato měření zcela změní náš pohled na stavbu a pohyby Galaxie, vlastnosti kulových hvězdokup a především cefeid, jež jsou základním metrem při určování vzdáleností galaxií. Gaia tak zcela jistě ovlivní pohled na celý vesmír. (Kresba zdroj ESA.)
 
Zcela jistě by tak zásadně ovlivnil naše teorie o vzniku a evoluci Galaxie a dynamice Místní skupiny galaxií. Byla by to současně vynikající pomůcka při hledání planet u cizích hvězd; citlivost přístrojů Gaia bude taková, že si všimne planety typu Jupiter u stálice do vzdálenosti přes šest set světelných let  -- těchto hvězd je přitom na 200 tisíc! 
 
Jiří Dušek
Podle ESA