Atlas Coeli Novus (foto J. Dusek)O Atlasu Coeli Novus s Petrem Sojkou 
 
Hvezdarna a planetarium hlavniho mesta Prahy vydala letos v lete unikatni kartograficke dilo: Atlas Coeli Novus 2000.0. Muzete jej ctenarum predstavit? 
 
Atlas Coeli Novus 2000 -- dále jen ACN -- navazuje, jak už název napovídá, na tradici Bečvářových atlasů. Protože doba přinesla nová data i novou techniku a starý Atlas Coeli je beznadějně nedostupný, spatřil světlo světa ACN. 
Snažili jsme se zachovat to dobré z grafického zpracování Atlasu Coeli a přidat některé nové prvky. V ACN je celá obloha rozdělena na dvacet listů (přesněji řečeno dvojlistů). Jsou použita tři kartografická zobrazení, obdobná těm v Atlasu Coeli. (Drobné změny geometrie plynoucí z jiných použitých konstant běžný uživatel příliš nepostřehne.) Měřítko ACN v deklinaci je 8,4 mm/stupeň, použitá zobrazení jsou ekvidistantní v deklinaci. 
Pravý list z dvojlistu -- pro "nehvězdné" objekty -- má hvězdy zakresleny černě a barevnými odstíny jsou kódovány "nehvězdné" objekty -- mlhoviny, galaxie a hvězdokupy. Na pravé straně je také vynesena síť galaktických souřadnic do vzdálenosti 10 stupňů od galaktického rovníku. 
Na levém listu -- hvězdném -- jsou nehvězdné objekty pouze naznačeny šedou barvou (pro orientaci), zatímco hvězdy jsou barevně kódovány podle svých spektrálních tříd -- tedy tak, jak bylo v Atlasech Borealis, Eclipticalis a Australis, které však neobsahovaly nehvězdné objekty. Na "hvězdném" listu jsou pak kompletní označení hvězd popisky podle Bayera, Flamsteeda a dalších, jejich jména a označení názvů proměnných hvězd. Na levých listech jsou zároveň sítě ekvatoreálních souřadnic pro všechna hlavní ekvinokcia -- 1900, 1950, 2000 a 2050 (jen doufám, že do roku 2050 my nebo někdo jiný vytvoří další, lepší atlas). 
Co je tedy v ACN zobrazeno: 
  • Takřka 69 000 hvězd do 8,3 magnitudy, vyznačeny jsou dvojhvězdy a vícenásobné hvězdy do 8,3 součtové magnitudy, proměnné hvězdy do 8,3 mag v maximu.
  • Všechny novy a supernovy objevené do roku 1994.
  • Galaxie do 13,5 magnitudy (je jich asi 2150), které jsou kresleny podle svého tvaru a orientace na obloze.
  • Otevřené hvězdokupy do 12,0 magnitudy (cca 590).
  • 160 dobře dokumentovaných kulových hvězdokup (30 vynechaných jsou nejisté).
  • Cca 800 planetárních mlhovin
  • 350 tmavých a 860 svítících mlhovin, jejichž tvary byly nově zdigitalizovány z Palomarských a ESO snímků oblohy (Palomar Sky Survey, ESO Sky Survey).
  • 500 dalších mlhovin, které jsou pro své malá rozměry uvedeny pouze mapovou značkou.
  • 130 radiových zdrojů souvisících se známými nebo zajímavými objekty.
  • Hranice souhvězdí podle usneseni IAU a spojnice figur souhvězdí.
  • Ekliptika s stupnicí ekliptikálních délek.
K ACN bude někdy na konci roku (říjen? :-)  ) dostupný katalog na CD, kde budou údaje ke všem zobrazeným objektům. 
 
Jak uz nazev napovida, autori si v mnohem vzali priklad z dila Antonina Becvare Atlasu Coeli. V cem jsou oba atlasy, ktere deli temer padesat let, stejne a v cem naopak jine? 
 
Rozhodně stejné jsou svým určením -- jsou to encyklopedické atlasy pokrývající celou oblohu, určené zejména amatérům. ACN nechce (a jistě to nezamýšlel ani Atlas Coeli) konkurovat specializovaným jednoúčelovým atlasům, které se věnují jednomu druhu objektu nebo jen určité části oblohy. Encyklopedičnost pak způsobuje určitou "nevyrovnanost" v magnitudách. Pokud bychom drželi magnitudu 8,3 i v galaxiích, hvězdokupách a mlhovinách, bude jich tam "pět a půl". Nám šlo ale i o postihnutí prostorového rozložení objektů na obloze. Když popularizátor ukáže list s kupou galaxií ve Vlasu Bereniky, získá tím důvod k půlhodinovému vysvětlování, proč to tak je -- a i o takové "vedlejší efekty" nám šlo. 
Liší se v tom, co je dáno novou technikou. Bečvář objekty do listů svých atlasů vynášel ručně (všechna čest -- nyní když podrobně vím, o co jde, dodatečně smekám). 
ACN vznikl na počítači. To přináší možnosti mnohem vyšší přesnosti při vynášení (přesnost datového souboru kresby byla výrazně vyšší, než to, co dokáže osvitová jednotka a následný ofsetový tisk). Bylo tedy možné uvažovat o větším množství objektů a zároveň,bez újmy na čitelnosti, zmenšit velikost popisů. Při měřírku o 12 % větším (nárůst plochy na 1,44 násobek) obsahuje ACN kolem 75 000 objektů, což je více než dvojnásobek Atlasu Coeli -- a myslím, že bez újmy na čitelnosti a přehlednosti. 
Dále se oba atlasy liší v datech. Snad každý si pokrok za padesát let dovede představit -- řada námi použitých katalogů je vytvořena po roce 1990, jde tedy o nejnovější dostupná data. Mlhoviny jsou námi nově zdigitalizovány z PSS a ESO-SS, u galaxií je použito kreslení tvarem (eliptičností) a orientací. Ve 4. vydání OKPZ (GCVS) je řada nových proměnných hvězd, o kterých Bečvář nemohl vědět. Tak by se dalo pokračovat pro každý druh objektů. 
 
Je jasne, ze vyroba takoveho dila vyzaduje predevsim dobrou pripravu vsech katalogu. Detailni popis vsech praci by urcite vydal na knihu, ale par zakladnich informaci snad prozradit muzete. 
 
Když jsme začínali, tak jsem měl takovou představu (kterou jsem si, stejně jako mí kolegové přinesl z fakulty), že astronomický katalog je dokonalé dílo. Teď už vím, že astronomické katalogy jsou dokonalým výtvorem Murphyho zákonů -- může-li být někde chyba, tak tam je. 
Až do katalogu z družice Hipparcos nebyl k dispozici celooblohový katalog hvězd, který by nebyl v uvažované jasnosti (do 8,3 mag) děravý, měl uspokojivě přesné souřadnice a zachycoval i fyzikální data o hvězdách (spektrum, podvojnost, proměnnost). Cast souhvezdi Oriona v ACN (repro IAN) 
Proto jsme kombinovali data z katalogů SAO, PPM, HD, YCBS5 a GC, které jsme navíc kontrolovali proti BD (CD a CPD), přidávali údaje o proměnnosti z OKPZ 4, pátrali po dvojhvězdách a identifikovali jejich druhé složky v katalogu dvojhvězd WDSC. A přitom všem se báli, že nám někde uteče jasná hvězda, nebo naopak namalujeme někde něco navíc -- i to se stávalo -- a množství kontrolních kreseb, které jsme "by oko" porovnávali s jinými atlasy by stačilo k vytapetování Václavského náměstí. 
Podobné větší či menší problémy jsou u všech druhů objektů -- snad nejlepší "pořádek" je v současnosti v planetárních mlhovinách. U emisních a reflexních mlhovin znamenala příprava dat vykreslení údajů ze všech předchozích katalogů do formátu Palomarských (ESO) snímků, včetně orientačních hvězd na krycí papíry. Průsvitem (oblíbená "okenní afinita") jsme pak na snímcích identifikovali jednotlivé mlhoviny (a mnohdy nacházeli značné chyby v souřadnicích), digitalizovali na tabletu jejich tvar a ukládali data o bodech na obrysu mlhoviny do souborů. Tak vznikl nový katalog tvarů mlhovin, který je vlastně "odpadním produktem" ACN. 
 
Atlas ma ponekud velky format, ktery se muze zdat pozorovatelum neprakticky. Uvazujete i o jinych vydani? Mam na mysli laminovanou vazbu, zmenseny format ci vydani na CD ROMu... 
 
A mohlo to být horší -- původní navrhované měřítko ACN bylo 9 mm/stupeň. Ale protože tiskárna neuměla tak velký papír potisknout, došlo ke zmenšení. Nedomnívám se, že zmenšení je rozumně proveditelné. Při daném množství objektů a z toho plynoucím množství popisů (podívejte se do Labutě, Cariny, Oriona, Střelce...) by zmenšení při zachování velikosti písma způsobilo chaos v grafice. 
Zmenšení formátu při zachování měřítka by vyžadovalo předělání celé geometrie ACN, nárůst počtu listů -- v podstatě by to byl po grafické stránce nový atlas z původních dat. Nevím, je-li to správná cesta -- naopak, před pár dny jsem měl e-mailový dotaz na ACN, kde si pozorovatel družic z Anglie stěžoval ne to, že americké atlasy pro rok 2000 mají příliš mnoho listů s malým polem. 
Co se týká laminování a jiných "terénních" úprav - tato technologie způsobí, že stránky této velikost se značně prohnou a navíc -- je zde odstrašující cena. 
Publikaci ACN na CD máme stále na zřeteli. Není to však proveditelné prostým publikování tiskových souborů. Jde jednak o DWG soubory z Autocadu (kdo ho má legálně doma?), jednak o postscriptové soubory skutečně značné velikosti (10-20 MB na stránku), které dostanou na kolena leckteré počítadlo. Navíc -- tyto postscriptové soubory jsou vlastně přímo použitelné pro tiskové stroje. A "vypustit" je do světa v dnešní době, které přeje všemu kromě dodržování autorských práv...? 
Takže z technologií zbývají PDF soubory nebo některé metody používané pro GIS a WWW. Začínáme se tím zvolna zabývat, výsledek bude ale nevím kdy. 
 
Kde si mohou ctenari atlas (a samozrejme za kolik) koupit? 
 
Atlas je dostupný na hvězdárnách (které si jej mohou objednat přímo na Štefánikově hvězdárně), můžeme jej zaslat poštou na dobírku (ach ty poštovní poplatky) a spoluvydavatel -- nakladatelství E.T.C. jej údajně distribuuje i do běžné sítě (i když za výkladem knihkupectví jsem ho ještě neviděl). Na Slovensku je dostupný prostřednictvím hvězdárny v Hurbanově, která odebrala větší množství ACN a tím vlastně umožnila, že atlas vyšel. 
Cena (u nás) je rovných 1000 Kč, jinde si mohou cenu stanovit dle libosti. Hvězdárnám i prodejcům při nákupu většího množství poskytujeme rabat. Cena CD s katalogem by se pak nemela dostat přes 300 Kč. 
 
Děkuji za rozhovor. 
Prostřednictvím Internetu se ptal Jiří Dušek.