Meziplanetární taxík 
Marsovský meteorit je sterilní 
SOHO po klinické smrti 
Údolí Marineru
 
Kliknutim se prenesete do Maleho pruvodce letni oblohou

 
  
Kresba SpaceDevMeziplanetární taxík 
 
Časy se mění. Komerce proniká i tam, kde by nás to ještě před několika lety ani nenapadlo. Soukromá americká firma SpaceDev například chystá výpravu k jedné z blízkozemních planetek. Chcete se jí také zúčastnit? Není nic lehčího, stačí dát dohromady přístroje a samozřejmě příslušný poplatek v amerických dolarech. 
SpaceDev plánuje zřejmě první seriózní soukromou meziplanetární výpravu. Označuje se NEAP, což je zkratka Near Earth Asteroid Prospector. Samozřejmě kromě skvělé reklamy pro firmu se jedná o unikátní experiment. Společnost zajistí program letu, konstrukci sondy, vypuštění a navedení přístrojů, případně i jejich přistání na planetce a přenos dat zpět na Zemi. Start se plánuje mezi polovinou roku 1999 a 2000. Konkrétní cíl nebyl dosud vybrán, potenciálními kandidáty jsou planetky označené 1993 BX3 a 1996 FO3. 
NEAP s sebou zcela jistě ponese multispektrální CCD kameru, neutronový a alfa protonový spektrometr. Neutronový spektrometr bude pátrat po přítomnosti vody na planetce, alfa protonový spektrometr (stejné konstrukce jako na Mars Sojourneru) bude vypuštěn směrem k povrchu asteroidu a provede jeho rozbor. Kromě toho se na sondu mohou umístit ještě další tři zařízení s celkovou hmotností do deseti kilogramů. K družici budou také připevněny čtyři pouzdra, kam je možné umístit jakékoli zařízení, jež bude během letu Kresba SpaceDevvystřeleno do meziplanetárního prostoru či směrem k polotvrdému přistání na planetce (například s minivozítky). Hmotnost jednoho pouzdra musí být menší než jeden kilogram a jeho vysílání bude zaznamenáváno po dobu maximálně padesáti hodin. 
A teď to hlavní: ceny. Jsou asi takové: 

  • záznamy z alfa protonového spektrometru: 15 milionů dolarů;
  • všechny snímky ze CCD kamery: 15 milionů dolarů;
  • oddělitelné pouzdro s vlastním vybavením: 10 milionů dolarů;
  • přístroj upevněný na sondě: 12 milionů dolarů;
  • logo na sondě, startovací rampě či při prezentaci výsledků: záleží na velikosti a umístění.
Na rozdíl od státních organizací však výprava společnosti SpaceDev není bez rizika. Jak ale vidíte, ceny nejsou nijak závratné (a to musí platit daně), takže proč to nezkusit? 
 
Jiří Dušek
Podle materiálů SpaceDev
 
 
  
Foto UW-Madison/John ValleyMarsovský meteorit je sterilní 
 
Odborníci z Havajské univerzity opět potvrdili, že marsovský meteorit s označením ALH 84001 neobsahuje žádné stopy po dávném životě na povrchu rudé planety. Výsledky svého bádání zveřejnili minulý týden v časopise Meteoritics and Planetary Science
V srpnu roku 1996 oznámili vědci z Johnsonova kosmického střediska NASA a Stanfordovy univerzity, že v jednom z dvanácti tehdy známých marsovských meteoritů nalezli fosilizované stopy po primitivním životě před 3,6 miliardami let. Zkoumaný kamenný meteorit měl hmotnost 1,9 kilogramu a byl roku 1984 nalezen na jednom ledovém poli v Antarktidě. Odborníci soudili, že vznikl před téměř 4,5 miliardami let pod povrchem Marsu. Během času se dostal na povrch, kde přišel do styku s tekoucí vodou. Ta pronikla jemnými prasklinami a zanesla do nich organické molekuly. Před šestnácti miliony roky pak došlo při srážce Marsu s planetkou k vyvržení mnoha kamenných bloků. Jeden z nich se pak před 13 tisíci roky srazil se Zemí a dopadl do Antarktidy. 
Od té doby až dodnes probíhá vzrušená diskuse, zda měli pravdu či nikoli. Většina studií je negativní. Potvrzuje to i poslední práce Ed Scotta (University of Hawaii) a jeho kolegů. Pomocí elektronových a optických mikroskopů studovali rozložení uhlíkových struktur v meteoritu. Zjistili přitom, že vykrystalizovaly v krátké době za působení vysoké teploty a tlaku -- pravděpodobně při dopadu planetky na Mars, nikoli v chladnějším a pro život přijatelnějším prostředí. 
Ve stejném čísle časopisu Meteoritics and Planetary Science byly publikovány další dvě studie podivuhodného meteoritu ALH 84001, které potvrzují závěry Eda Scotta. Škoda. Na objev mimozemského života tak opět musíme čekat. 
 
K obrázku: Detailní pohled na Marsovský meteorit ALH 84001. Oranžovožluté uhlíkové struktury měly být dle některých vědců důkazem o existenci primitivního života na rudé planetě před 3,6 miliardami roků. 
 
Jiří Dušek
Podle materiálů University of Hawaii
 
 
  
Kresba ESASOHO po klinické smrti 
 
Asi týden poté, co se podařilo zachytit nesrozumitelné signály ze sluneční observatoře SOHO (Solar and Heliospheric Observatory), může pozemní středisko prostřednictvím speciální sítě antén NASA Deep Space Network přijímat alespoň částečné údaje o teplotě sondy a také kapacitě jejích baterií. Šance, že se ji podaří zachránit, jsou v tomto okamžiku tudíž veliké. V nejbližších dnech se technici pokusí obnovit plnou kapacitu baterií a získat detailnější přehled o stavu sondy. Astronomové se však obávají, zda nebyly jejich citlivé přístroje zničeny dlouhodobým chladem. 
Připomeňme, že rádiový kontakt se SOHO byl náhle přerušen 25. června. Od té doby probíhají usilovné pokusy o jeho obnovení. Sonda v dubnu tohoto roku sice překročila svoji původně plánovanou dvouletou životnost, ale mise byla ihned prodloužena o dalších pět let až do roku 2003 (kolem roku 2000 má totiž nastat maximum sluneční aktivity a měření z této družice by byla velmi potřebná). Hlavním úkolem observatoře je studium dynamiky slunečního nitra a komplexní sledování atmosféry Slunce. 
 
Jiří Dušek
Podle ESA News
 
 
 
Údolí Marineru 

Když v roce 1972 doletěla k planetě Mars americká sonda Mariner 9, objevila se v zorném poli televizních kamer fantastická soustava kaňonů. Na počest této první umělé družice rudé planety byla oblast pojmenována Valles Marineris (Valles -- údolí, Marineris -- Mariner). Právě odtud přitom pocházejí nejnovější snímky ze sondy Mars Global Surveyor

Zdroj JPL/NASA, montaz IAN
Soustava kaňonů se táhne jižně od rovníku v délce téměř tři tisíce kilometrů. V některých místech je i pět set kilometrů široká a dno je až několik kilometrů pod úrovní okolní krajiny. Unikátní geologický útvar, který nemá ve sluneční soustavě srovnání, snad vznikl kombinací tektonických procesů, působením lávy a vody. Zajímavě uspořádané okraje kaňonů s různými geologickými vrstvami sledoval již Mariner 9 a také obě orbitální části Vikingů. Přístroje Mars Global Surveyoru však astronomům a samozřejmě zejména planetárním geologům poskytly mnohem ostřejší pohled (viz přiložené snímky). Ten umožní zpřesnit klasifikaci jednotlivých depositů a snad i trochu poodhalí způsob vzniku této části Marsu. 
 
Jiří Dušek
Podle informací NASA, foto Malin Space Science Systems/NASA