Alan Shepard se vydal na poslední cestu 
Záblesky stvoření 
Galileo se dostalo do potíží  
 
 Kliknutim se prenesete do Maleho pruvodce letni oblohou

 
  
Alan Shepard se vydal na poslední cestu 
 
Jako první Američan nakoukl do vesmíru, patřil mezi dvanáct legendárních pozemšťanů, kteří se procházeli po Měsíci. Boj s leukémií však prohrál. V úterý 21. července ve věku 74 let zemřel Alan Shepard. 
Shepard je často srovnáván s hrdinným letcem Charles Lindberghem. Alanovi byly čtyři roky, když Lindbergh jako první přeletěl Atlantický oceán. Jen stěží by ho napadlo, že se pátého května 1961 vydá na balistický skok do vesmíru. Během patnáctiminutového letu lodě Freedom 7 se stal prvním Američanem, který nakoukl do vesmíru -- jen dvacet tři dny po letu Jurije Gagarina. Tím však jeho kariéra kosmonauta neskončila. Tři týdny po Shepardově skoku vyhlásil prezident Kennedy "útok na Měsíc". O deset let později se tak Alanovi splnil další sen: jako pátý člověk na světě se procházel po jiném vesmírném tělese a stal se také prvním lunárním golfovým hráčem: odpaloval dva míčky propašovanou holí "šestkou-železem". Byl velitelem Apolla 14, které obnovilo důvěru v tento projekt po nehodě předcházející třináctky. Jeho kolegové nazývali Sheparda "ledovým velitelem", prakticky v každé situaci si totiž zachovával chladnou hlavu, přesto byl záludným vtipálkem. 
Od té doby již uplynulo hodně času. Z legendární sedmičky kosmonautů projektu Mercury, dnes žijí již jen čtyři: Gordon Cooper, John Glenn, Scott Carpenter a Walter Schirra. Jejich jména, stejně jako jména ostatních průkopníků, však nebudou nikdy zapomenuta. Hezkou cestu, Alane! 
 

Jiří Dušek
Podle zpráv na Internetu
 
 
  
Záblesky stvoření 
 
Kdyby existovala Guinessova kniha astronomických rekordů, musela by vycházet elektronicky. Jinak by zastarala ještě před tím, než by vůbec vyšla. Od doby, co se na oběžnou dráhu dostalo skleněné oko Hubblova kosmického dalekohledu, jsme si zvykli, že téměř nic nepřekoná jeho dokonalou optiku a výborné umístění. A ejhle. Přístroj s naprosto nepěkným jménem SCUBA (Submillimeter Common-User Bolometer Array), vyvinutý na univerzitě v Edinburghu a umístěný na patnáctimetrovém dalekohledu na Hawaii, pohlédl ještě dál. Známé hluboké pole HST bylo podrobeno dokonalé prohlídce, při které byly nalezeny ještě slabší galaxie, než se podařilo ukořistit HST. Ale nenechte se mýlit. Nikoli v optickém oboru -- zde je HST skutečně jen stěží nahraditelným. SCUBA pracuje na vlnových délkách, které odpovídají dalekému infračervenému záření. 
Skupiny galaxií, které kdesi v dalekém vesmíru před mnoha miliardami vznikly, jsou obaleny prachem, jenž absorbuje záření. Dopadající fotony prach zahřívají a ten pak svítí velmi nenápadně v infračervené oblasti spektra. Toto tepelné záření nyní zachytil mezinárodní tým vědců, kteří se SCUBou pracují. Odhadují, že vznikající hvězdné ostrovy jsou téměř jedenáct miliard let staré -- tedy, že vznikly přibližně dvě miliardy let po Velkém třesku. Doposud si astronomové mysleli, že galaxie se formovaly o plných šest miliard let později. Vzhledem k tomuto objevu bude zřejmě nutné přebudovat některé modely popisující ranný vesmír a děje, které v něm krátce po vzniku probíhaly. 
Hranice pozorovatelného vesmíru se neustále posunují k okamžiku stvoření. Dá se očekávat, že pozorovací techniky a zařízení se jednoho dne zlepší natolik, že pohlédneme do očí i zábleskům stvoření. Ale to je zatím otázka patřící do kategorie fantasy. 
 
Rudolf Novák
Podle zpráv na Internetu
 
 
 
Galileo se dostalo do potíží 

Poslední setkání sondy Galileo s Jupiterovým měsícem Europa nedopadlo dobře. Vzhledem k nečekaným potížím se nepodařilo zaznamenat žádné vědecké údaje. Technici nyní pracují na obnovení všech funkcí sondy. 
K nehodě došlo během posledního průletu Galilea kolem Europy. Sonda, ani vědecké přístroje však nejsou v bezprostředním ohrožení. Na zatím neujasněnou nehodu přišel jeden ze dvou řídících a datových podsystémů, který přijímá povely za Země a posílá zpět technické údaje. Galileo se vzápětí automaticky přepnul do "bezpečnostího" režimu. Sonda v prosinci loňského roku dokončilo základní dvouletou misi. Poté byl její provoz prodloužen o další dva roky, ve kterých se má postupně setkat s některými Jupiterovy měsíci. V itineráři najdete ještě tři průlety kolem Europy, ten nejbližší dvacátéhošestého září. 
 

Jiří Dušek
Podle zpráv NASA/JPL