S dr. Petrem Heinzlem o sondě SOHO 
 
Muzete nam priblizit ucel sondy SOHO? Vyuzivaji jeji vysledky i cesti astronomove? 
 
SOHO je zkratka pro SOlar and Heliospheric Observatory, coz je spolecny slunecni kosmicky projekt ESA (Evropska kosmicka agentura) a NASA. Jedna se o satelit na komplexni vyzkum Slunce, na palube je celkem dvanact  pristroju, ktere lze rozdelit do ctyr kategorii. Jsou to pristroje pro studium slunecnich oscilaci a mereni magnetickych poli ve fotosfere, UV spektrografy, koronografy a konecne detektory castic pro studium 
slunecniho vetru 'in situ'. Na palube je i detektor pro mereni zareni cary L-alfa vodiku v heliosfere. Sonda byla vypustena 2. prosince 1995 a po nekolika tydnech dosahla okoli Lagrangeova bodu L1, kolem nehoz obiha. 
Je to asi 1,5 milionu kilometru od Zeme, misto, kde je v rovnovaze slunecni a zemska pritazlivost. Vyhodou tohoto mista je, ze SOHO muze pozorovat Slunce nepretrzite 24 hodin denne, coz je dulezite hlavne pro studium oscilaci (nutnost ziskani dlouhych casovych rad bez preruseni). 
Nominalni zivotnost SOHO byla urcena na dva roky a po tuto dobu vsechny pristroje fungovaly bez vetsich problemu. Bylo porizeno obrovske mnozstvi dat, ktera jsou zatim jen castecne zpracovana a jsou systematicky archivovana na ctyrech mistech pro postupnou analyzu (Goddardovo stredisko v NASA, kde je take hlavni ridici centrum, dale centrum MEDOC u Parize, RAL v Anglii a universita v Turinu (Italie)). Ve skutecnosti muze SOHO pracovat mnohem dele, odhad je nekolik dalsich let behem maxima slunecni cinnosti (hlavni cil SOHO vsak byl studium klidneho Slunce, proto bylo vypusteno v dobe minima). V souvislosti s nedavnou ztratou spojeni ale neni jasne, co bude dal. 
 
Hlavni temata studia jsou: 
  • slunecni oscilace (za ucelem studia podpovrchovych vrstev a jadra)
  • slunecni atmosfera, jeji struktura, ohrev, vlny
  • ruzne struktury v atmosfere (skvrny, protuberance, filamenty atd.)
  • vyzkum prechodove zony a korony, ohrev korony
  • ejekce koronalni plazmy do heliosfery
  • vyzkum slunecniho vetru 
Ucast ceskych slunecnich astronomu: 

Nas zajem lze rozdelit do tri oblasti: 

  • prubezne sledovani synoptickych dat (napr. EIT obrazy celeho Slunce, struktura korony z LASCO atd.);
  • soucasne ziskana pozorovani nekterych (aktivnich) jevu na SOHO a na pozemnich observatorich (napr. Ondrejov, ale i Valasske Mezirici);
  • primy podil na pozorovacich programech SOHO a na analyze dat
Napr. 2. cervna 1998 jsme v Ondrejove pozorovali mimoradne mohutnou eruptivni protuberanci v care H-alfa (ale i spektra), koronograficka pozorovani maji i ve Valmezu. LASCO koronografy (jsou celkem tri) ziskaly pozorovani nasledne CME, ktera sahala daleko od Slunce. EIT ma rovnez sekvenci pozorovani -- spolu s kolegy z NASA a MEDOCu chceme tento jev podrobneji zpracovat. 
Nejvyznamnejsi je ale treti kategorie prime ucasti na projektech SOHO. Tam se podilime velmi aktivne na studiu slunecnich protuberanci a filamentu (UV spektra), na vyzkumu oscilaci a vln ve slunecni chromosfere a prechodove zone (vcetne casove-zavislych modelu slunecni atmosfery), jeden nas PhD student nedavno pracoval tri mesice v Goddardove centru SOHO a nyni analyzuje spektra poerupcnich smycek. Mame zajem vyuzit i magneticka mereni a podilet se na rozvoji metod analyzy obrazove informace. V tisku je jiz nekolik praci s nasi spoluucasti. 
 
V posledni dobe byl napriklad publikovan objev "slunecnich tornad". O co se vlastne jedna? 
 
Na SOHO byla ucinena rada objevu a vyznamnych pozorovani. Jejich strucny souhrn je na sohowww.nasa.nascom.gov, hned v zahlavi v informaci o preruseni pozorovani. 'Tornady' jsou mineny vyrony plazmy do korony a do meziplanetarniho prostoru, jde o spiralove rotujici struktury s velkou rychlosti, ktere behem hodiny mohou dosahnout vzdalenosti jednoho slunecniho polomeru. Tyto pak ovlivnuji lokalne rychlou slozku slunecniho vetru, coz muze mit i jisty vliv na zemskou magnetosferu. Jde zrejme o slozku tzv. 'klidneho Slunce', nejedna se tedy o zname vyrony koronalni plazmy (Coronal Mass Ejections - CME), ktere souvisi se slunecni aktivitou (napr. s eruptivnimi protuberancemi jako byla ta 2. cervna 1998, o niz Ondrejov informoval verejnost). Je vsak rada dalsich zajimavych 'objevu', o nichz by se dalo hovorit podrobneji. 
 
Existuji nejake plany nastupce teto unikatni observatore? Vzdyt nyni aktivita Slunce roste a tak by bylo vhodne sledovat nasi nejblizsi hvezdu co nejdele... 
 
Jak jsem jiz poznamenal, SOHO by melo jeste nakolik let pozorovat, pokud se vsak podari jej 'ozivit'. Tedy i slunecni aktivitu, i kdyz nektere detektory jsou prilis citlive a nelze je proto pouzit pro vybrane spektralni oblasti (cary), kde je velka intenzita napr. behem erupce. 
Byl take navrzen projekt vypusteni na obeznou drahu kolem Zeme UV spektrografu SUMER (stejny je na SOHO), s detektory vhodnymi pro pozorovani slunecni aktivity. Nedavno byl vypusten satelit TRACE (NASA), ktery ma podobny EUV dalekohled jako je EIT na SOHO, ale s vetsim prostorovym rozlisenim (asi 1"). Jeho data jsou prakticky ihned dostupna, coz neni pripad SOHO, kde je treba cekat rok na jejich uvolneni (pokud ovsem nepracujete primo na danem projektu jako napr. tzv. 'Guest Investigator'). Od r. 1991 velmi uspesne pracuje rentgenovska slunecni druzice YOHKOH (Japonsko-USA) a japonci chystaji jejiho pokracovatele "Solar-B". Schvaleny je projekt NASA na prostorove monitorovani tvrde rtg. emise z erupci (projekt HESSI), hovori se i o sonde ke Slunci do bezprostredni vzdalenosti. Existuje i nas cesky projekt pro vyzkum erupci behem nadchazejiciho maxima, a sice v r. 1999 bude vypusten na americke druzici nas detektor tvrde rtg. emise s vysokym casovym rozlisenim, coz ma velky vyznam pro studium svazku urychlenych elektronu a protonu v erupcnich smyckach. 
 
Děkuji za rozhovor.
Prostřednictvím Internetu se ptal Jiří Dušek