Co uvidíte v nejbližší době na obloze
Během června pokračuje přehlídka stejných planet, se kterými jste se mohli setkat i v minulých měsících. Ani jedna z nich není vidět večer, snad až na Merkur, který by mohl být koncem měsíce pozorovatelný nízko nad západním obzorem. Jupiter, Saturn i Venuše jsou pořád ještě objekty spíše ranní oblohy. Merkur v těchto dnech mizí u Slunce a znovu se objeví až poslední červnový týden, kdy si jej můžete prohlédnout nad severozápadním obzorem třicet až čtyřicet minut po západu Slunce. 
Koncem května se nejvzdálenější planeta sluneční soustavy ocitla v opozici. Jako velmi slabou hvězdičku čtrnácté velikosti ji můžete nalézt na hranicích Hadonoše a Štíra. Nezbytně nutná však bude dobrá hledací mapka a samozřejmě velký dalekohled. Pozorovatelný je i Neptun a Uran, v souhvězdí Kozoroha. Dostatečně vysoko však budou až nad ránem. Zřejmě nejsnadněji vyhledáte Jupiter. V polovině června se od Slunce vzdálí již na devadesát stupňů. Každou sekundu se k Zemi přiblíží o asi 30 kilometrů, proto jeho úhlová velikost během čtyř týdnů vzroste z 39 na 42 vteřin. Ve větších dalekohledech si také můžete všimnout, že jeho západní okraj je poněkud temnější -- ano, i tato planeta jeví fáze. I když jen nepatrné. Třináctého června Jupiter s jasností -2,5 magnitudy projde kolem hvězdy páté velikosti 20 Piscium (nejmenší vzdálenost 10 úhlových minut). Druhou velkou planetu Saturn najdete také v Rybách. Zatím není příliš snadno pozorovatelná, situace se zlepšuje. Pod ním leží zářivá Venuše. Na začátku měsíce je bude dělit vzdálenost asi čtyři stupně. Jasnost Venuše -4 magnitudy však bude neporovnatelná se Saturnem (+0,5 mag). Každý den jejich vzdálenost vzroste o jeden stupeň. Koncem měsíce proto Saturn najdete zhruba uprostřed mezi Venuší a Jupiterem. Ve větším dalekohledu se také můžete přesvědčit, že má Venuše tvar úplňku. Mars prošel za slunečním diskem 12. května a pořád ještě je hodně úhlově blízko k naší mateřské hvězdě. Zanechte tudíž všech nadějí, že byste se na něj mohli podívat. Dvacátéhoprvního června je den letního slunovratu, začátek astronomického léta. Slunce bude nad obzorem zářit kolem patnácti hodin a vy si také můžete všimnout během noci nápadně světlého severního obzoru. (Slunce totiž v této době neklesá příliš nízko pod obzor.) A Měsíc? Druhého června je v první čtvrti. Pátého, kdy projde kolem Spiky ze souhvězdí Panny, se ocitne nejdále od Země (více než 400 tisíc kilometrů). Devátého června je v úplňku a najdete jej poblíž Antara ze Štíra. Sedmnáctého června se setká s Jupiterem, jejich vzdálenost bude činit asi dva stupně. Mimo naše území dokonce dojde k zákrytu. Tento den je Měsíc současně v poslední čtvrti. Dvacátého bude nejblíže Zemi (370 tisíc kilometrů), o den později jej najdete u Venuše (pět stupňů) a za další dva dny je v novu. 22. června ještě zakryje Aldebaran. Úkaz však nastane ve dne a tak bude prakticky nepozorovatelný.
  
 
26. týden na obloze (22. -- 28. června 1998) 
 
Ve středu dvacátéhočtvrtého června je Měsíc v novu. Poměrně nerušeně se tudíž můžete podívat na krásná souhvězdí Střelce a Štíra. Obě najdete kolem půlnoci přímo nad jižním obzorem. Nepřehlédnutelný bude především mírně naoranžovělý Antares -- hvězda, která tvoří "srdce Štíra". Vlevo si můžete všimnout "Čajové konvice" -- skupinky nejjasnějších hvězd souhvězdí Střelce. Právě v tomto směru, ve vzdálenosti asi 25 tisíc světelných let, leží střed naší Galaxie -- hvězdného ostrova, který čítá stovky miliard hvězd a do kterého patří všechny hvězdy viditelné bez dalekohledu. 
 
Jiří Dušek