Co uvidíte v nejbližší době na obloze
Během června pokračuje přehlídka stejných planet, se kterými jste se mohli setkat i v minulých měsících. Ani jedna z nich není vidět večer, snad až na Merkur, který by mohl být koncem měsíce pozorovatelný nízko nad západním obzorem. Jupiter, Saturn i Venuše jsou pořád ještě objekty spíše ranní oblohy. Merkur v těchto dnech mizí u Slunce a znovu se objeví až poslední červnový týden, kdy si jej můžete prohlédnout nad severozápadním obzorem třicet až čtyřicet minut po západu Slunce. 
Koncem května se nejvzdálenější planeta sluneční soustavy ocitla v opozici. Jako velmi slabou hvězdičku čtrnácté velikosti ji můžete nalézt na hranicích Hadonoše a Štíra. Nezbytně nutná však bude dobrá hledací mapka a samozřejmě velký dalekohled. Pozorovatelný je i Neptun a Uran, v souhvězdí Kozoroha. Dostatečně vysoko však budou až nad ránem. Zřejmě nejsnadněji vyhledáte Jupiter. V polovině června se od Slunce vzdálí již na devadesát stupňů. Každou sekundu se k Zemi přiblíží o asi 30 kilometrů, proto jeho úhlová velikost během čtyř týdnů vzroste z 39 na 42 vteřin. Ve větších dalekohledech si také můžete všimnout, že jeho západní okraj je poněkud temnější -- ano, i tato planeta jeví fáze. I když jen nepatrné. Třináctého června Jupiter s jasností -2,5 magnitudy projde kolem hvězdy páté velikosti 20 Piscium (nejmenší vzdálenost 10 úhlových minut). Druhou velkou planetu Saturn najdete také v Rybách. Zatím není příliš snadno pozorovatelná, situace se zlepšuje. Pod ním leží zářivá Venuše. Na začátku měsíce je bude dělit vzdálenost asi čtyři stupně. Jasnost Venuše -4 magnitudy však bude neporovnatelná se Saturnem (+0,5 mag). Každý den jejich vzdálenost vzroste o jeden stupeň. Koncem měsíce proto Saturn najdete zhruba uprostřed mezi Venuší a Jupiterem. Ve větším dalekohledu se také můžete přesvědčit, že má Venuše tvar úplňku. Mars prošel za slunečním diskem 12. května a pořád ještě je hodně úhlově blízko k naší mateřské hvězdě. Zanechte tudíž všech nadějí, že byste se na něj mohli podívat. Dvacátéhoprvního června je den letního slunovratu, začátek astronomického léta. Slunce bude nad obzorem zářit kolem patnácti hodin a vy si také můžete všimnout během noci nápadně světlého severního obzoru. (Slunce totiž v této době neklesá příliš nízko pod obzor.) A Měsíc? Druhého června je v první čtvrti. Pátého, kdy projde kolem Spiky ze souhvězdí Panny, se ocitne nejdále od Země (více než 400 tisíc kilometrů). Devátého června je v úplňku a najdete jej poblíž Antara ze Štíra. Sedmnáctého června se setká s Jupiterem, jejich vzdálenost bude činit asi dva stupně. Mimo naše území dokonce dojde k zákrytu. Tento den je Měsíc současně v poslední čtvrti. Dvacátého bude nejblíže Zemi (370 tisíc kilometrů), o den později jej najdete u Venuše (pět stupňů) a za další dva dny je v novu. 22. června ještě zakryje Aldebaran. Úkaz však nastane ve dne a tak bude prakticky nepozorovatelný.
  
 
Příběh jednoho ufo 
2. června
Ahoj Jirko, 
včera jsem viděl takové drobné, ale zajímavé UFO. Když jsem se ve 21h 9min SELČ (ještě modrá obloha, bez hvězd) náhodou podíval z okna koleje (Praha Jižní Město), uviděl jsem téměř přesně v zenitu jasný svítící bod zhruba -6 mag, jasnější než Venuše a měl nažloutlou barvu jako sluneční světlo. Říkal jsem si, paráda, skvělý záblesk Iridium. Jenže ono se to nehýbalo!!! 
Po pár sekundách to zesláblo a pak jsem na místě toho jednoho bodu uviděl body dva, hodně slabé, vzdálené od sebe hrubým odhadem půl stupně, možná míň. Tyto dva slabé body se na modré obloze pomalu ztrácely, ale stále byly nehybné (nebo se pohybovaly velice pomalu). Asi po dvaceti, třiceti sekundách zmizely definitivně, to bylo v 21h 9min 40s SELČ. 
Tak nevím, co to mohlo být. Že by nad Prahou letěl třeba meteorologický balón? Kdyby ses o něčem takovém dozvěděl, tak prosím napiš. 
 
Lukáš Král
 
 
Ahoj Lukáši, 
tuším, že v Praze-Libuši pravidelně vypouštějí balóny. Možná by jsi za tím mohl jít (tedy po síti) a zkusit se informovat, zda by to mohlo ono. ČHMU je určitě na Internetu a snad by ti mohli říci, v kolik hodin balón vypustili a kterým směrem letěl. 
 
Jirka Dušek
 
 
12. června
Čau Jiří, 
jak jsem ti tenkrát psal o tom UFO, tak už je zřejmě po záhadě. Na tvou radu jsem zjistil mejlovou adresu na oddělení aerologie Českého hydrometeorologického ústavu, napsal jsem tam a přišla mi tato odpověď: 
Foto archiv IAN 
Vazeny pane Kral, 
vzhledem ke smeru a rychlosti proudeni v dane dobe, lze predpokladat, ze jste videl nas aerologicky balon s radiosondou. Sonda byla vypustena v 19:30 a okamzik prasknuti byl v 21:08. Za pocasi, ktere v dany den bylo, je v teto rocni i denni dobe mozno balon videt. 
  
Zdravi Vas
Pavla Skrivankova
Toť vše.  
Jo, ještě jednou jsem viděl Mir i s Discovery, a to ve středu (10. 6.). Bylo to jen 14 stupňů nad obzorem, poslední od nás pozorovatelný přelet na delší dobu. Nejprve ve 22.16 SELČ proletělo slabší těleso, asi 1,5 až 2 mag. Myslel jsem, že je to Mir a že letí o minutu dřív. Potom však v předpovězené době 22.17 proletělo po stejné dráze jasnější těleso, asi 1 mag. Pravděpodobně tedy raketoplán po rozpojení letí před Mirem! (Předpokládám, že Mir je jasnější než Discovery, plyne to i z pozorování před spojením obou těles). 
 
Lukáš Král