Sex? Zapomeňte na něj! 
Mezinárodní kosmická stanice odstartuje v prosinci 
Discovery na cestě k Miru 
 

 
  
Kresba NASASex? Zapomeňte na něj! 
 
Jestliže se v příštích letech vydáte s partnerem na Mezinárodní kosmickou stanici, či za několik desítek let na cestu k Marsu, zapomeňte na případný sex. Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) se totiž staví záporně vůči radovánkám tohoto druhu. Dokonce pod hrozbou různých sankcí. 
Podle nejnovějších dohod se již tento rok začne na oběžné dráze kolem Země budovat rozsáhlá Mezinárodní kosmická stanice. Pomalu se také plánuje výprava člověka na Mars, která by se mohla uskutečnit ve dvacátých letech příštího století. V obou případech se počítá se smíšenými posádkami a tak je "sexuální otázka" na místě. I když je nerealistické očekávat, že budou výzkumníci žít v celibátu, sami kosmonauti nejsou příliš nadšeni. Obávají se totiž různých hádek, v extrémních případech výbuchů žárlivosti, jež mohou nebezpečně ohrozit celou výpravu. 
Dvojice muž a žena se poprvé ve vesmíru ocitla v roce 1982, kdy posádka stanice Saljut 7 přivítala na palubě Světlanu Savitskou. Dle předpisů se převlékala za zástěnou, nicméně sdílela s muži společnou "ložnici" (či spíše spací oddělení). 
V roce 1992 se devítidenního letu amerického raketoplánu dokonce zúčastnili manželé: Mark Lee a Jan Davis. Nicméně každý z nich měl záměrně jiný program v jinou dobu. Zatímco jeden z nich spal, druhý pracoval… 
Také manželé Valerij Rjumin a Jelena Kondakovová strávili v roce 1995 na stanici Mir šest měsíců, každý opět v jinou dobu. 
Žádné "hrátky" tedy dosud ve vesmíru určitě neproběhly a ani v budoucnosti jen tak neproběhnou. Omezené prostory orbitálních stanic a kosmických lodí totiž nejsou příliš vhodné pro romantické chvíle. Kromě toho mnozí kosmonauti trpí nevolností ze stavu beztíže (zvrací) a ani s hygienou na tom nejsou nejlépe. Například na Mezinárodní kosmické stanici se budou sprchovat jen jednou týdně. Soukromé "pokoje" pak nejsou o moc větší než malé telefonní budky, i když dva lidé by se do nich vejít měli. 
Sami kosmonauti ale říkají, že "problém sexu" v kosmickém prostoru je přehnaný. Rus Musa Manarov dodává k plánované výpravě na Mars, která by měla trvat nejméně dva roky: "Samozřejmě, že je obtížné být bez ženy, ale zase se nemusíte bát různých překvapení. Mladý člověk by to měl vydržet i tři roky a až se vrátí zpět na Zemi, budou ho milovat všechny". Manarov strávil v letech 1987 až 1988 více než jeden rok na stanici Mir. Říká, že zdejší izolace a pracovní vytížení mu pomohlo spolehlivě zapomenout na sex… 
 

Jiří Dušek
(Podklady NASA)
 
 
  
Mezinárodní kosmická stanice odstartuje v prosinci 
 
Koncem dubna odsouhlasilo zvláštní zasedání zástupců kosmických agentur Spojených států, Ruska, Japonska, Evropy a Kanady další definitivní harmonogram stavby Mezinárodní kosmické stanice (zkr. ISS). Její celková cena dosáhne šedesát miliard dolarů. Po dohodě s NASA také považuje Ruská kosmická agentura tuto stavbu za svůj prvořadý úkol. Provoz dvanáct let starého Mir by měl být tudíž ukončen začátkem července příštího roku. Americká agentura totiž pochybuje, že by Rusové vzhledem ke svým notorickým ekonomickým problémům zvládli provoz dvou orbitálních stanic najednou.Animace IAN/kresby NASA 
Dvacátého listopadu by se měl z kosmodromu Bajkonur do vesmíru vydat první servisní modul Zarja (Záře), postavený Rusy za americké peníze. Příprava této první části obytných prostor a také "nervového" centra stanice se vzhledem k problémům na ruské straně o několik měsíců protáhla. Třetího prosince bude následovat druhý blok, tentokráte ryze americký. Během mise STS-88 jej vynese raketoplán Endeavour. Start dalšího důležitého modulu, podobné konstrukce jako u stanice Mir, se plánuje na 20. dubna 1999. První posádka -- složená ze dvou Rusů a jednoho Američana -- nastoupí v červenci 1999. Zúčastnit by se ji měl velitel Bill Shepherd, velitel modulu Sojuz Jurij Gidzenko a letecký inženýr Sergej Krikalev. Na stanici zůstanou pět měsíců. 
V říjnu 1999 byl měl být k základně připojen americký vědecký modul. Starty dalších evropských, japonských a ruských části pak budou následovat. Vědecký program začne počátkem roku 2000. 
Tříčlenná posádka bude na šest kosmonautů rozšířena v listopadu 2002. Poslední část stanice by měla být připojena v lednu 2004. Celkem se plánuje 43 startů. 
 
Jiří Dušek
(Podklady NASA)
 
 
  
Foto NASADiscovery na cestě k Miru 
 
Ve středu 3. června, jen několik minut po půlnoci našeho času, se na svoji 24. cestu do vesmíru vydal americký raketoplán Discovery. Šestičlenná posádka (čtyři muži, dvě ženy) má za úkol spojit se s orbitální stanicí Mir. K tomu by mělo dojít 4. června krátce před devatenáctou hodinou našeho času. 
Během startu byla poprvé testována superlehká přídavná nádrž (největší část startujícího raketoplánu) na pohonné hmoty, tj. tekutý vodík a kyslík. Nádrž bude v budoucnosti využívána při letech k Mezinárodní kosmické stanici. 
Hned po začátku mise musela posádka řešit první problém s anténou přenášející informace do letového střediska. Závada neovlivní připojení k Miru, nicméně během celého desetidenního letu nebude možný žádný přímý televizní přenos. 
Discovery se od stanice odpojí 8. června kolem šesté hodiny našeho času, na Kennedyho kosmickém středisku přistane 12. června. S sebou na Zemi přiveze kosmonauta Andrew Thomase, který ve vesmíru strávil čtyři měsíce, a většinu z amerických vědeckých přístrojů, vč. výsledků některých experimentů. Bohužel nevezmou žádné z osobních věcí předcházejících šesti Američanů dlouhodobě pobývajících na Miru. Například Shannon Lucid si sem přivezla množství knížek, které na stanici založily malou knihovnu. Naopak na Miru zůstane několik set kilogramů čerstvé vody, jídla a dalších zásob. 
V době startu Discovery tříčlenná posádka na Miru spala. Stanice se nacházela nad Irskem a prováděla svůj 70183. oblet kolem Země. Stejně jako při setkání, i během odletu bude pravděpodobně možné spatřit pouhýma očima Discovery s Mirem přelétající nad naším územím. Předpověď, kdy nad Prahou poletí Mir (platí v rámci tolerance i pro ostatní území České republiky), najdete v přiložené tabulce. O jakýchkoli změnách vás budeme operativně informovat. 
 
Jiří Dušek
(Podklady NASA)
 
datum začátek letu max. výška konec letu
čas výška azimut čas výška azimut čas výška azimut
4. června 22:03:17 10 22:06:18 68 22:09:25 10
4. června 23:39:09 10 23:42:03 43 SW 23:42:30 40
5. června 22:37:09 10 22:40:08 74 SW 22:42:36 15 SE
6. června 00:13:28 10 00:14:37 15 SW 00:14:37 15 SW
6. června 23:11:05 10 23:13:54 32 SW 23:14:44 27
7. června 22:08:59 10 22:11:57 57 SW 22:14:52 11 SE
7. června 23:45:50 10 23:46:52 13 SW 23:46:52 13 SW
8. června 22:43:01 10 22:45:34 24 SW 22:47:02 17
10. června 22:15:01 10 22:17:10 18 SW 22:19:18 10 S 
V přiložené tabulce najdete předpovědi přeletů kosmické stanice Mir (v letním čase) nad Prahou. Vzhledem k malosti České republiky však platí, v rámci tolerance minut a několika stupňů, pro celé území státu. Uveden je okamžik začátku letu (čas, výška ve stupních a azimut; W - západ, E - východ, S - jih, N - sever), maximální dosažená výška a konec letu, kdy stanice zmizí za obzorem, či častěji v zemském stínu. Mir bude mít podobu hvězdy nulté velikosti (takovou jasnost má např. Vega z Lyry, Arkur z Pastýře, Prokyon z Malého psa), která se bude pomalu pohybovat noční oblohou. Spolu s raketoplánem pak bude jasnost samozřejmě ještě větší. Předpovědi pro libovolné místo na světě získáte na stránkách http://www.gsoc.dlr.de/satvis/