Co uvidíte v nejbližší době na obloze
Jestliže si budete chtít v květnu prohlédnout nějakou planetu sluneční soustavy, musíte si přivstat. Na večerní obloze je totiž pouze  Pluto. To je ovšem natolik slabé, že na něj potřebujete dalekohled s průměrem objektivu alespoň dvacet centimetrů. Z pěti planet sluneční soustavy, které lze uvidět bez dalekohledu, na ranní obloze najdete čtyři. Jupiter s Venuše jsou nepřehlédnutelní a vycházejí nad jihovýchodem ještě před svítáním. Merkur a Saturn jsou slabší, vycházejí později a tak už je není tak snadné nalézt. Patříte-li mezi ranní ptáčata, můžete se podívat na dvojici Saturn-Merkur 12. a 13. května, resp. Saturn-Venuše 28. a 29. května. 
Venuše a Jupiter jsou skutečně nejjasnějšími planetami květnové oblohy. Po svém těsném setkání ráno 22. a 23. dubna se jejich vzdálenost zvětšuje rychlostí asi jeden stupeň denně. Na začátku května jsou osm stupňů daleko, na konci již 37 stupňů. Jupiter je poněkud slabší než Venuše, na druhou stranu se jeho viditelnost neustále zlepšuje. Ráno 10. května najdete v blízkosti naoranžovělé hvězdy 6. velikosti (pouze osm úhlových minut), zatímco 20. bude u Měsíce po poslední čtvrti. U Venuše můžete v dalekohledu sledovat, jak její fáze roste (z první čtvrti do úplňku) a jak se současně úhlově zmenšuje. Zvětšuje se totiž její vzdálenost od Země -- na začátku května činí 141 milionů kilometrů, na konci 179 milionů kilometrů. Její viditelnost se také rychle zhoršuje. 
Saturn najdete nejlépe pomocí Venuše. Podívejte se doleva dolů takových půl hodiny před východem Slunce. Planeta ozdobená prstenem bude 10. května jen tři stupně od Merkuru. O den později již dva stupně a 12. a 13. května bude vzájemná úhlová vzdálenost činit pouze jeden stupeň. Skutečná vzdálenost Merkuru od Země bude ale 150 milionů kilometrů. Saturn pak je pak desetkrát dál. Spatřit obě planety ale nebude příliš jednoduché, pomoci by mohl triedr. 
Od 13. května vzájemná vzdálenost Merkuru a Saturnu poroste rychlostí více než stupeň za den. O dva týdny později "dorazí" Saturn k další jasné planetě Venuši: 26. května bude jejich vzdálenost menší než tři stupně, nejblíže si budou 28. a 29. května -- méně než jeden stupeň (dva měsíční průměry). V dalekohledech budou mít obě tělesa přibližně stejné úhlové rozměry. 
Měsíc den před první čtvrtí najdete večer 2. května jen pět stupňů od otevřené hvězdokupy Jesličky v souhvězdí Raka. 4. května bude ležet vedle Regula ze souhvězdí Lva, osmého u Spiky v Panně. Tehdy se také tento měsíc ocitne nejdál od Země: 405 tisíc kilometrů. 11. 5. je v úplňku, 19. v poslední čtvrti. Mezi 20. a 24. květnem postupně navštíví Jupiter, Venuši, Saturn a Merkur. 25. května bude v novu, den předtím bude nejblíže Zemi: 362 tisíc kilometrů.
  
 
23. týden na obloze (1. - 7. června 1998) 
 
Vyhlédnete-li večer z okna, můžete nad východním obzorem spatřit tři nápadné hvězdy: Vegu ze souhvězdí Lyry, Deneb z Labutě a nízko nad obzorem Altair z Orla. Dohromady tvoří tzv. Letní trojúhelník, který je nápadný i na světlé městské obloze. I když se to na první pohled nezdá, každá z hvězd se nachází jinak daleko. Nejblíže je Altair, asi sedmnáct světelných let (jeden světelný rok je vzdálenost, kterou urazí světlo ve vakuu za jeden rok). Poněkud dál je Vega (26 světelných let) a úplně nejdál Deneb. Je dokonce jednou z nejvzdálenějších hvězd viditelnou bez dalekohledu. Jako ohromná pochodeň září ve vzdálenosti více než tisíc pět set světelných let. 
 
Jiří Dušek
 
 
 
Kdy poletí nad Prahou Mir? 
  
V níže přiložené tabulce najdete předpovědi přeletů kosmické stanice Mir (v letním čase) nad Prahou. Vzhledem k malosti České republiky však platí, v rámci tolerance minut a několika stupňů, pro celé území státu. Uveden je okamžik začátku letu (čas, výška ve stupních a azimut -- W - západ, E - východ, S - jih, N - sever), maximální dosažená výška a konec letu, kdy stanice zmizí za obzorem, či častěji v zemském stínu. Mir bude mít podobu hvězdy nulté velikosti (takovou jasnost má např. Vega z Lyry, Arkur z Pastýře, Prokyon z Malého psa), která se bude pomalu pohybovat noční oblohou. Předpovědi pro libovolné místo na světě získáte na stránkách http://www.gsoc.dlr.de/satvis/
 
datum začátek letu maximální výška konec letu
čas výška azimut čas výška azimut čas výška azimut
28. května 22:53:07 10 22:56:13 89 NE 22:59:17 10
29. května 00:29:05 10 00:32:06 63 00:35:12 10
29. května 02:04:57 10 02:07:57 59 SW 02:08:21 54
29. května 21:51:22 10 SW 21:54:19 57 21:57:25 10
29. května 23:27:10 10 23:30:11 63 23:33:17 10
30. května 01:03:05 10 01:06:03 82 NW 01:06:56 48
30. května 22:25:14 10 22:28:12 75 NW 22:31:23 10
31. května 00:01:12 10 00:04:13 67 00:06:32 17
31. května 01:37:04 10 01:38:31 23 01:38:31 23
31. května 22:59:16 10 23:02:17 61 23:05:23 10
1. června 00:35:09 10 00:38:09 75 SW 00:38:22 73
1. června 21:57:18 10 22:00:18 67 22:03:26 10
1. června 23:33:15 10 23:36:16 75 23:38:20 20
2. června 01:09:11 10 01:10:20 19 01:10:20 19
2. června 22:31:18 10 22:34:20 63 22:37:25 10
3. června 00:07:10 10 00:10:09 58 SW 00:10:22 57
3. června 23:05:14 10 23:08:11 81 23:10:25 19
4. června 00:41:18 10 00:42:26 17 00:42:26 17
4. června 22:03:17 10 22:06:19 68 22:09:25 10
4. června 23:39:10 10 23:42:03 43 SW 23:42:31 40
5. června 22:37:10 10 22:40:09 74 SW 22:42:38 15 SE
6. června 00:13:30 10 00:14:38 15 SW 00:14:38 15 SW