Archiv IAN na CD ROMu 
Co dělá sluneční kometa 
Galaxy 4 způsobila chaos 
Mars nad zlato 
HGS-1 proletí podruhé kolem Měsíce 
Došlo po Internetu 
 
 
  
Archiv Instantních astronomických novin na CD ROMu 
 
Jak jsme již kdysi oznámili, připravili jsme pro vás archiv prvních padesáti čísel Instantních astronomických novin na CD ROMu. Jako malý bonus zde najdete kompletní archiv IBT - Instantního astronomického magazínu, předchůdce IAN. Cena CD ROMu vč. poštovného a balného vyšla na tři sta korun. Jestli máte o něj zájem, pošlete nám prosím na adresu IAN e-mail s vaší adresou. Cédéčko vám zašleme v nejbližší možné době na dobírku. 
 
Vaše redakce
 
 

Foto Gordon GarradCo dělá sluneční kometa 
 
V noci z třetího na čtvrtého května se do zorného pole širokoúhlého koronografu sondy SOHO dostala jasná kometa s nápadným chvostem. Čtyřicátédeváté vlasatice objevené touto sluneční observatoří nepřetržitě monitorující naši nejbližší hvězdu si jako první všiml S. Stezelberger. Její jasnost odhadl na 0 magnitudy a více. Později byla srovnáním s planetou Mars, která byla také v zorném poli koronografu, hvězdná velikost snížena na 1,8 magnitudy. 
Rozbor dráhy ukázal, že by mohla být kometa 1998 J1 SOHO viditelná i z našich zeměpisných šířek krátce po západu Slunce mezi devátým a jedenáctým květnem. Bohužel nezadařilo se. Byla však pozorována například na Havajských ostrovech. 
V dalších dnech se vlasatice přesunula na jižní, od nás nepozorovatelnou oblohu. Jelikož se současně vzdálila od Slunce, mohou se na ni "protinožci" nyní dívat i malými dalekohledy. Má asi třetí velikost, ozdobena je několik stupňů dlouhým chvostem a pohybuje se ze souhvězdí Oriona do Velkého psa. Některými pozorovateli byla spatřena i bez dalekohledu na ještě nesetmělé obloze. Jak dokumentuje přiložený snímek, už se objevily i první fotografie. Trojici pořídil 20. května Gordon Garrad z Austrálie. Vždy se jedná o tentýž obrázek (seskládaný z osmi desetisekundových CCD snímků 25centimetrovým dalekohledem), pokaždé však jinak upravený. Dalekohled byl naváděn za pohybující se kometou, proto jsou obrazy hvězd mírně protaženy. Na horní podobizně ve falešných barvách vyniká slabá koma a prachový chvost táhnoucí se směrem nahoru. Prostřední snímek ukazuje vlasatici tak, jak by mohla vypadat ve velkých dalekohledech. Spodní byl speciálně upraven, aby vynikly jemné struktury v plynovém chvostu. 
Jiný portrét komety 1998 J1 SOHO najdete na titulní stránce Instantních astronomických novin. Zhotovil jej opět 20. května Michale Horn z Austrálie (expozice dvě minuty, objektiv 135 mm, f2,8, film Fuji G-800). 
Podíváme-li se do blízké minulosti, měli protinožci v poslední době na jasné vlasatice smůlu. Hyakutake z jara 1996 neviděli vůbec, Hale-Bopp, kterou jsme mohli obdivovat před rokem, se sice přesunula na jižní oblohu, avšak až několik měsíců po dosažení své největší jasnosti. V současnosti se nachází asi 830 milionů kilometrů daleko a má jasnost kolem devět magnitud. Tedy nic moc. 
 
Jiří Dušek
(Podle zpráv na Internetu)
 
 
  
Nefukcni pagerGalaxy 4 způsobila chaos 
 
V úterý z ničeho nic vypovědělo službu 45 milionů pagerů po celých Spojených státech, přerušeno bylo vysílání některých televizních a rozhlasových vysílačů. Důvod byl jednoduchý -- pět let starý telekomunikační satelit Galaxy 4 firmy PanAmSat z ničeho nic ztratil orientaci a přestal fungovat. 
S odstupem několika dní je jasné, že problémy s velkou pravděpodobností způsobila hardwarová závada, která nepůjde opravit. Společnost PanAmSat Galaxy 4 pojistila na 150 milionů amerických dolarů, stavba, její vypuštění a také pojistka však přišla na 250 milionů. Satelit byl vypuštěn na geostacionární dráhu 25. června 1993 a jeho plánovaná životnost byla patnáct let. 
Výpadek satelitu opět ukázal, jak zranitelné jsou různé telekomunikační služby: od benzinových pum, přes sitcomy až po pouliční drogové dealery -- zde všude se projevil. Galaxy 4 vzhledem ke své výhodné Galaxy 4poloze totiž zajišťovala pagerové spojení pro devadesát procent všech amerických uživatelů. (Pozitivní efekt -- ztráta pouliční dealerů drog -- se odhaduje na několik milionů.) Dalšími významnými uživateli byly společnosti CBS, ABC, CNN, Reuters a některé rozhlasové stanice. Rozpadlo se také spojení mezi několika tisícovkami benzínových pum umožňujících bezhotovostní placení. Ohroženy byly i některé internetové služby, jako například Yahoo!. 
Proč k nečekanému výpadku satelitu došlo, není jasné. PanAmSat však již vyloučil sabotáž a náhodnou srážku s jiným tělesem. Firma patří k největším světovým telekomunikačním společnostem, vlastní celkem sedmnáct satelitů. Na místo nefunkční Galaxy 4 proto bude během několika dní přesunuta její kolegyně Galaxy 6. Obnova všech spojů však potrvá ještě několik dní. 
 
Jiří Dušek
(Podle zpráv na Internetu, foto AP, PanAmSat)
 
 
  
Rez argentinskym meteoritem (cena 145 000 USD)Mars nad zlato 
 
Tisíckrát dráž než podobně těžký úlomek zlata byl minulou sobotu v New Yorku vydražen kousek z marsovského meteoritu. Aukci zorganizovala společnost Phillips. 
Zlomek váží 0,28 gramu a má velikost 2x2x4 milimetry. Jeho cena se přitom vyšplhala na 4600 dolarů. (Stejně veliký zlatý valounek by dle současných cen přišel na tři dolary). Pochází z meteoritu o váze 158 gramů, který má jméno Governador Valadares a který byl nalezen v roce 1958 v Brazílii. 
Mezi zhruba dvěma desítkami tisíc nalezených meteoritů je pouze dvanáct evidentně z Marsu. Na jedné z minulých aukcí v lednu tohoto roku byl přitom půlgramový kousek z jiného marsovského meteoritu prodán za tři tisíce dolarů. Aukční dům též za 145 tisíc dolarů vydražil jeden velký řez (na snímku) z argentinského meteoritu nalezeného roku v roce 1951 v Patagonii (889 x 355 x 13mm, 11,1 kilogramů, celková váha 0,7 tuny). 
 
Dvanáct známých marsovských meteoritů:
jméno meteoritu
místo nálezu datum nálezu váha (g)
Chassigny Chassigny, Francie  3. října 1815  ~4000
Shergotty  Shergotty, Indie  25. srpna 1865 ~5000
Nakhla  Nakhla, Egypt  28. června 1911  ~40000
Lafayette  Lafayette, Indiana, USA  1931  ~800
Governador Valadares  Governador Valadares, Brazílie  1958  158
Zagami  Zagami, Nigérie  3. října 1962  ~18000
ALHA 77005  Allan Hills, Antarktida  29. prosince 1977  482
Yamato 793605  Yamato Mountains, Antarktida  1979  16
EETA 79001  Elephant Moraine, Antarktida  13. ledna 1980  7900
ALH 84001  Allan Hills, Antarktida  27. prosince 1984  1939,9
LEW 88516  Lewis Cliff, Antarktida  22. prosince 1988  13,2
QUE 94201  Queen Alexandra Range, Antarktida  16. prosince 1994  12,0
 
Jiří Dušek
(Podle zpráv na Internetu, foto Phillips, tabulka NASA)
 
 
 
HGS-1 proletí podruhé kolem Měsíce 

Firma Hughes Global Services, Inc. oznámila, že plánuje druhý oblet telekomunikační sondy HGS-1 kolem Měsíce. 
Sondu HGS-1 se o vánocích minulého roku v důsledku nefunkčnosti posledního stupně nosné rakety Proton nepodařilo navést na plánovanou geostacionární dráhu. AsiaSat 3 -- takové bylo původní označení satelitu -- tak přestal být pro jeho provozovatele zajímavý. Firma Hughes si poté jeden a půl tunový satelit Zvlastni manevry HGS-1 (kresba Hughes)za pakatel koupila a v uplynulých týdnech provedla sérii manévrů, které HGS-1 navedly na protáhlou dráhu kolem Země (350 až 36 tisíc kilometrů). Sedmého května byla nakonec úspěšně poslán na týdenní výlet k Měsíci, jehož gravitační pole vrátilo satelit zpět k Zemi. Předpokládá se, že tímto netradičním manévrem bude HGS-1 na geostacionární dráhu nakonec naveden. 
Výpočty ukázaly, že druhý průlet kolem Měsíce, který se má uskutečnit 1. června, umožní vybrat lepší umístění nad Zemí a zvýší tak atraktivitu sondy pro potenciální zákazníky. V současnosti se HGS-1 pohybuje po velmi protáhlé eliptické dráze. Zemi obletí jednou za patnáct dní a vzdaluje se až na 488 tisíc kilometrů. Během druhého průletu se satelit k Měsíci přiblíží na vzdálenost 43 tisíc kilometrů, tj. asi sedmkrát dál než 13. května. Dvanáctého června by se měl nakonec uskutečnit poslední manévr, který HGS-1 navede na geostacionární dráhu ve výšce 36 500 kilometrů. Aktuální polohu telekomunikačního satelitu najdete zde
 

Jiří Dušek
(Podle materiálů Hughes Global Services, Inc.)
 
 
  
Došlo po Internetu 
  
Před několika dny se v diskuzní skupině "astrocs" objevil dotaz, zda skutečně existuje planetka Járacimrman, či zda se jedna o jednu z mnoha mystifikací. Zdeněk Moravec z Hvězdárny v Českých Budějovicích s pobočkou na Kleti zaslal tuto zajímavou odpověď, ze které vybíráme: 
  
Jara Cimrman na obezne draze kolem Slunce 
  
Planetka cislo 7796 objevena zacatkem roku 1996 na jihoceske Kleti nese jmeno zapomenuteho ceskeho genia Jary Cimrmana. Planetku objevil v unoru 1996 astronom Zdenek Moravec na fotografickych deskach, ktere byly porizeny velkou 0,63-m Maksutovovou komorou. Tato planetka dostala predbezne oznaceni 1996 BG a byla dale sledovana astronomy teto hvezdarny (J. Ticha, M. Tichy, Z. Moravec) az do dubna 1996 a dale v cervnu a cervenci 1997. V te dobe jiz mela planetka natolik presnou drahu, ze dostala poradove cislo 7796 a stala se 312. ocislovanou planetkou objevenou na Kleti. V tomto okamziku mohl objevitel navrhnout planetce jmeno, ktere v unoru tohoto roku bylo schvaleno komisi Mezinarodni astronomicke unie (IAU) a vyslo spolu s kratkym oduvodnenim v Cirkularich malych planet a komet (MPC cislo 31298). Od teto chvile se planetka oznacuje (7796) Jaracimrman.  
Jedna se o teleso o prumeru asi 10 kilometru, ktere patri do hlavniho pasu planetek mezi Marsem a Jupiterem. Obehne kolem Slunce jednou za 4,36 roku po elipticke draze se sklonem k ekliptice asi 13 stupnu, excentricite 0,15 a velikosti hlavni poloosy 2,66 astronomicke jednotky (asi 400 milionu kilometru). Jelikoz se Jaracimrman nemuze k Zemi priblizit na mene nez 195 milionu kilometru, nepredstavuje pro nas zadne nebezpeci. 
  
Zdenek Moravec
Hvezdarna Klet
e-mail: klet@klet.cz