Co uvidíte v nejbližší době na obloze
Jestliže si budete chtít v květnu prohlédnout nějakou planetu sluneční soustavy, musíte si přivstat. Na večerní obloze je totiž pouze  Pluto. To je ovšem natolik slabé, že na něj potřebujete dalekohled s průměrem objektivu alespoň dvacet centimetrů. Z pěti planet sluneční soustavy, které lze uvidět bez dalekohledu, na ranní obloze najdete čtyři. Jupiter s Venuše jsou nepřehlédnutelní a vycházejí nad jihovýchodem ještě před svítáním. Merkur a Saturn jsou slabší, vycházejí později a tak už je není tak snadné nalézt. Patříte-li mezi ranní ptáčata, můžete se podívat na dvojici Saturn-Merkur 12. a 13. května, resp. Saturn-Venuše 28. a 29. května. 
Venuše a Jupiter jsou skutečně nejjasnějšími planetami květnové oblohy. Po svém těsném setkání ráno 22. a 23. dubna se jejich vzdálenost zvětšuje rychlostí asi jeden stupeň denně. Na začátku května jsou osm stupňů daleko, na konci již 37 stupňů. Jupiter je poněkud slabší než Venuše, na druhou stranu se jeho viditelnost neustále zlepšuje. Ráno 10. května najdete v blízkosti naoranžovělé hvězdy 6. velikosti (pouze osm úhlových minut), zatímco 20. bude u Měsíce po poslední čtvrti. U Venuše můžete v dalekohledu sledovat, jak její fáze roste (z první čtvrti do úplňku) a jak se současně úhlově zmenšuje. Zvětšuje se totiž její vzdálenost od Země -- na začátku května činí 141 milionů kilometrů, na konci 179 milionů kilometrů. Její viditelnost se také rychle zhoršuje. 
Saturn najdete nejlépe pomocí Venuše. Podívejte se doleva dolů takových půl hodiny před východem Slunce. Planeta ozdobená prstenem bude 10. května jen tři stupně od Merkuru. O den později již dva stupně a 12. a 13. května bude vzájemná úhlová vzdálenost činit pouze jeden stupeň. Skutečná vzdálenost Merkuru od Země bude ale 150 milionů kilometrů. Saturn pak je pak desetkrát dál. Spatřit obě planety ale nebude příliš jednoduché, pomoci by mohl triedr. 
Od 13. května vzájemná vzdálenost Merkuru a Saturnu poroste rychlostí více než stupeň za den. O dva týdny později "dorazí" Saturn k další jasné planetě Venuši: 26. května bude jejich vzdálenost menší než tři stupně, nejblíže si budou 28. a 29. května -- méně než jeden stupeň (dva měsíční průměry). V dalekohledech budou mít obě tělesa přibližně stejné úhlové rozměry. 
Měsíc den před první čtvrtí najdete večer 2. května jen pět stupňů od otevřené hvězdokupy Jesličky v souhvězdí Raka. 4. května bude ležet vedle Regula ze souhvězdí Lva, osmého u Spiky v Panně. Tehdy se také tento měsíc ocitne nejdál od Země: 405 tisíc kilometrů. 11. 5. je v úplňku, 19. v poslední čtvrti. Mezi 20. a 24. květnem postupně navštíví Jupiter, Venuši, Saturn a Merkur. 25. května bude v novu, den předtím bude nejblíže Zemi: 362 tisíc kilometrů.
  
Měsíční zastavení 
 
Jezero smrti 
Názvy některých měsíčních zálivů, bažin a jezer zní skutečně podivně. Vzpomeňme např. Jezero bolesti (Lacus Doloris), Bažinu epidemií (Palus Epidemiarum) nebo Bažinu hniloby (Palus Putredinis). Nejhrůzostrašnější název však má asi Jezero smrti (Lacus Mortis). Člověku by se chtělo věřit, že takové zákoutí musí nahánět hrůzu. Nevím proč zrovna této šedé pláni přisoudil Giovanni Battista Riccioli (1598-1671) takový název, protože ve skutečnosti jde o velmi pěknou oblast, bohatou na množství zajímavých útvarů. 
Jezero smrti není vlastně ničím jiným než obřím zatopeným kráterem o průměru asi sto padesát kilometrů, ve kterém můžeme blízko terminátoru zpozorovat hned několik velmi pěkných útvarů. Nejprve vás asi zaujme kráter Burg se čtyřicetikilometrovým průměrem. Od něj se po hladkém povrchu táhnou tři větve nápadných mořských hřbetů, tvořících písmeno T. 
Od jihozápadního okraje jezera se směrem na severovýchod táhne výrazná brázda Burg. Pokud však budete mít k dispozici o něco větší dalekohled, možná se vám podaří spatřit zvláště v severní části jezera množství dalších, méně nápadných brázd. Skutečnou lahůdkou pro každého pozorovatele Měsíce je však zlom vycházející od jižního okraje jezera, který se během své cesty proměňuje v brázdu a napojuje se na Rima Burg. 
Z Jezera Smrti tedy nemusíte mít žádný strach. Právě naopak, vždyť je to velmi působivé měsíční zákoutí, které vám všechny své zajímavosti nabídne šestnáctého května ráno
 
Pavel Gabzdyl
Obrázek: Jezero smrti na večerním terminátoru. Foto Jean Dragesco. 

 
21. týden na obloze (18. - 24. května 1998) 
 
Tento týden se můžete podívat, jak kolem čtyř ranních planet projde Měsíc. V úterý 19. května bude náš nejbližší kosmický soused v poslední čtvrti. Mezi 20. a 24. květnem pak postupně navštíví Jupiter (ve čtvrtek), Venuši a Saturn (sobota) a Merkur (neděle). Spatřit poslední planetu bude ale prakticky nemožné. Beznadějně se utápí nízko nad severovýchodním obzorem. Měsíc bude v pondělí 25. května v novu, den předtím se ocitne nejblíže Zemi: 362 tisíc kilometrů daleko. 
 

-- jd --
  
  
Podívejte se na Velkou červenou skvrnu 
 
V atmosféře největší planety sluneční soustavy Jupiteru najdete i ve středně velikých dalekohledech (kolem deseti centimetrů v průměru) hned několik zajímavých detailů. Především dva tmavé pásy rovnoběžné s rovníkem. Nazývají se severní a jižní rovníkový pás. Podél jejich okrajů, ale také přímo v nich, můžete ve větších dalekohledech spatřit různé světlé i tmavé skvrny a záhyby -- nejjaktivnější oblasti Jupiterovy atmosféry. 
Na jižní polokouli, kterou uvidíte v převracejícím dalekohledu nahoře, také leží Velká červená skvrna pozorovaná již několik století. Její vzhed se ovšem rychle mění. Někdy je velmi nápadná, jindy i na několik let vybledne a je jen stěží postřehnutelná. Každopádně jsou klamavé snímky z kosmických sond, na kterých je zřetelně červená. Tyto portréty jsou totiž zabarveny uměle. 
K tomu, abyste si mohli Velkou červenou skvrnu prohlédnout, vám dopomohou níže uvedené časové údaje. Ve světovém čase (letní středoevropský čas = 2 hodiny + světový čas) jsou zde vypočítány průchody této rozsáhlé anticyklony středem Jupiterova kotoučku (tzv. centrálním poledníkem). Jelikož se planeta otočí kolem své osy za méně než deset hodin, je nejvhodnější podívat se na skvrnu v intervalu padesát minut před až padesát minut po průchodu poledníkem. Jinak se na okraji disku, či dokonce za ním, a je stěží postřehnutelná. 
 
Květen 14, 0:12, 10:08, 20:04; 15, 5:59, 15:55; 16, 1:51, 11:47, 21:42; 17, 7:38,17:34; 18, 3:30, 13:25, 23:21; 19, 9:17, 19:13; 20, 5:08, 15:04; 21, 1:00, 10:56, 20:51; 22, 6:47, 16:43; 23, 2:39, 12:34, 22:30; 24, 8:26, 18:21; 25, 4:17, 14:13; 26, 0:09, 10:04, 20:00; 27, 5:56, 15:52; 28, 1:47, 11:43, 21:39; 29, 7:34, 17:30; 30, 3:26, 13:22, 23:17; 31, 9:13, 19:09. 
 
Červen 1, 5:04, 15:00; 2, 0:56, 10:52, 20:47; 3, 6:43, 16:39; 4, 2:34, 12:30, 22:26; 5, 8:22, 18:17; 6, 4:13,14:09; 7, 0:04, 10:00, 19:56; 8, 5:52, 15:47; 9, 1:43, 11:39, 21:34; 10, 7:30, 17:26; 11, 3:21, 13:17, 23:13; 12, 9:09, 19:04; 13, 5:00, 14:56; 14, 0:51, 10:47, 20:43; 15, 6:38, 16:34; 16, 2:30, 12:25, 22:21; 17, 8:17, 18:13; 18, 4:08, 14:04; 19, 0:00, 9:55, 19:51; 20, 5:47, 15:42; 21, 1:38, 11:34, 21:29; 22, 7:25, 17:21; 23, 3:16, 13:12, 23:08; 24, 9:03, 18:59; 25, 4:55, 14:50; 26, 0:46, 10:42, 20:38; 27, 6:33, 16:29; 28, 2:25, 12:20, 22:16; 29, 8:12, 18:07; 30, 4:03, 13:59, 23:54. 
 
Zdroj Sky and Telescope
 
 
Kdy poletí nad Hradcem Králové Mir? 
  
V níže přiložené tabulce najdete předpovědi přeletů kosmické stanice Mir (v letním čase). Vzhledem k malosti České republiky však platí, v rámci tolerance minut a několika stupňů, pro celé území státu. Uveden je okamžik začátku letu (čas, výška ve stupních a azimut -- W - západ, E - východ, S - jih, N - sever), maximální dosažená výška a konec letu, kdy stanice zmizí za obzorem, či častěji v zemském stínu. Mir bude mít podobu hvězdy nulté velikosti (takovou jasnost má např. Vega z Lyry, Arkur z Pastýře, Prokyon z Malého psa), která se bude pomalu pohybovat noční oblohou. Předpovědi pro libovolné místo na světě získáte na stránkách http://www.gsoc.dlr.de/satvis/

 

datum začátek letu max. výška konec letu
čas výška azimut čas výška azimut čas výška azimut
15. května 02:12:02 11 02:12:02 11 02:12:12 10
15. května 03:44:04 20 SW 03:45:57 57 03:49:03 10
16. května 02:44:29 32 SE 02:44:29 32 SE 02:47:16 10
16. května 04:17:01 10 04:20:04 77 NW 04:23:13 10
17. května 01:44:51 11 01:44:51 11 01:45:09 10
17. května 03:16:52 27 SW 03:18:19 74 03:21:29 10
18. května 02:17:10 40 SE 02:17:10 40 SE 02:19:42 10
18. května 03:49:25 10 03:52:28 69 03:55:35 10
19. května 01:17:24 12 01:17:24 12 01:17:43 10
19. května 02:49:25 32 02:50:33 81 02:53:47 10
19. května 04:23:33 10 04:26:37 65 04:29:43 10
20. května 01:49:35 44 01:49:35 44 01:51:58 10
20. května 03:21:41 10 03:24:44 64 03:27:50 10
21. května 00:49:41 12 00:49:41 12 00:50:02 10
21. května 02:21:42 34 02:22:49 76 NW 02:25:58 10
21. května 03:55:45 10 03:58:49 70 04:01:55 10
22. května 01:21:42 49 01:21:42 49 01:24:06 10
22. května 02:53:50 10 02:56:53 63 02:59:59 10
23. května 00:21:36 14 00:21:36 14 00:22:09 10
23. května 01:53:35 29 01:54:55 68 01:58:02 10
23. května 03:27:48 10 03:30:52 79 03:34:00 10
24. května 00:53:16 73 00:53:16 73 00:56:06 10
24. května 02:25:51 10 02:28:54 65 02:32:00 10
24. května 04:01:43 10 04:04:43 55 SW 04:07:47 10 SE