Scénář filmové povídky: Modra plá! Ne, ta! 
(Kinokosmautomat) 
 
Pozn.: Podle vzoru montrealského Kinoautomatu se scénář v určité chvíle zastaví a divák má možnost vybrat si jednu ze tří nabízených variant (a, b, c). Jak však patrno, ať si vybere cokoliv, po chvíli paralelní děje opět splynou, takže moc si fakticky nevybere. 
 
V Dolnomoravském úvalu pase mladý pasáček dostihové koně. Střih: záběry z dostihu Velká pardubická -- hromadný skok přes Thurn-Taxisův příkop a pád. Střih: pasáček sleduje tryskáče, kteří nízko brázdí oblohu. Náhle se rozhodne; zatkne otku a odchází: 
 
a) na lidovou hvězdárnu 
Přihlašuje se do kroužku mladých modelářů raket. Modeluje rakety nejprve z plastelíny, později z novoduru a duralu. Je vyhodnocen jako nejlepší modelářr a za odměnu je vyslán na místo pozorovatele na jedné slavné hvězdárně v Čechách. 
 
b) do hospody 
Stěžuje si strejcům na krutý osud. Ti ho chlácholí. Za pultem se zvedá žena a vlídně ho hladí po vlasech. Radí mu, aby se přihlásil do konkursu na místo pozorovatele na jedné slavné hvězdárně v Čechách. 
 
c) na vrch Devín 
Vystupuje po schodech amfiteátru až na vrchol, kde se obrací k Dunaji, rozpíná ruce a věští. Ve věštbě se soustřeďuje na úspěchy Československa v programu Interkosmos. Vtom zahřmí, pasáček utrpí Interšok a v bezvědomí je přenesen na slavnou hvězdárnu v Čechách, kde je prohlášen pozorovatelem veškeré oblohy. 
 
Na hvězdárně brzy zdomácní, i když se mu stále stýská po dostizích. Střih: záběry z dostihu Velká pardubická -- hromadný skok přes Thurn-Taxisův příkop a pád. Střih na anténu meteorického radaru, po níž leze pasáček -- nyní údržbář. Zdola ho roztouženě pozoruje sličná plavovláska -- náčelnice požární hlídky hvězdárny a cvičitelka místního Sokola. Střih na její plavé vlasy. Pasáček ji zpozoruje a rychle se rozhodne: 
 
a) musí před ní utéci 
Schovává se ve složité radarové konstrukci, ale náhle se pod ním zlomí dipól a on bezmocně padá do trávy. Plavovláska chvatně přibíhá a konstatuje, že pasáček si zlomil nohu. 
 
b) musí se přiznat, že ji tajně miluje 
Šplhá rychle po radarové konstrukci dolů, chce vynechat poslední příčky žebříku, ale zanedbání bezpečnostních předpisů se mu krutě vymstí: při dopadu do trávy si láme nohu. 
 
c) stane se kosmonautem, aby takto oklikou dobyl přízně své vytoužené plavovlásky 
Ví, že musí hodně trénovat, zvláště parakotouly. Skáče přímo z radarové konstrukce do trávy, ale parakotoul se mu nevydařil a on s úžasem shledává, že si zlomil nohu. 
 
Plavovláska se sklání na pasáčkem a sděluje mu, že se jmenuje Stella. Pasáček chroptí své jméno: Ar-noš-tek. Stella přivolává první pomoc. Arnštek se obává, aby ta pomoc nebyla i poslední. Není. Přijíždí rozhrkaná ústavní fréza vystlana chvojím a páskami z počítače. Právě se má konat jeho slavnostní předání do provozu, ale jako z udělání chybí páska na přestřižení. Arnoštek nabízí ladným gestem zástupci OÚNZ děrnou pásku, ale ta se trhá větrem. Střih na vítr, který se mění na naprosto soukromou vichřici. V levém rohu plátna je vidět negativ spisovatele Vladimíra Párala, který Arnoštkovi pobaveně hrozí prstem. Střih na nemocnici na kraji města. 
 
a) Blažejová se zamiluje do dr. Štrosmajera 
Štrosmajer jí však sděluje, že zůstane Motlové věrný a Blažejová žádá o vyslání sebe samé na dlouhodobý studijní pobyt do Kuvajtu. Štrosmajer opravuje Arnoštkovi nohu a po třech operacích je pacient zdráv, jak jen je možno. 
 
b) Dr. Štrosmajer se zamiluje do Blažejové 
Ta mu však sděluje, že má ráda primáře, protože je takový chudý. Štrosmajer žádá o přeložení do Kuvajtu, kde chce zchudnout. Chudý primář léčí Arnoštka, až ho skutečně úplně vyléčí. Arnoštek netuší, že ho jen taktak minuly tři operace a je zdrá, jak jen je možno. 
 
c) Dr. Štrosmajer je poprvé v Praze uprostřed svého náměstí 
Podivuje se halogenovým výbojkám, které vidí poprvé v životě. Střih: rozhovor s výrobním náměstkem továrny pro výrobu halogenových výbojek. Arnoštek je už zase zdráv jako ryba. 
 
Stella, která je telefonistkou na Velké Observatoři, mezitím při zaměstnání vystuduje kurs pro programátory-analytiky a zvítězí v konkursu na místo vedoucí výpočetního střediska. Jelikož se na Observatoři právě zavádí do provozu mikroprocesorový makropočítač s amorfními polovodiči, které vyžadují trvalý dohled, zřizuje jí vedení Observatoře v napojení na budovu výpočetního střediska útulný byteček ze čtyř navzájem vtipně propojených maringotek. Jedna z nich je dokonce v patře. Střih: záběr na autojeřáb, který zvedá maringotku jakoby to bylo pírko. Na sněhu před budovou jsou malebně seskupeni hudebníci -- inženýři z výpočetního střediska, hrající na starobylé vlastnoručně zhotovené nástroje gotickou hudbu. Detailni záběr loutny v rukou vedoucího noční směny. Pěvecký soubor operátorek k tomu zpívá Píseň beze slov. Přibíhají skotačící děti z mateřské školky a přinášejí věnečky z podléšek, které kladou muzikantům na skráně. Přichází Arnoštek a vidí, že Stella si značně zlepšila své společenské postavení, zatímco on byl dočasně vyřazen z pracovního procesu. 
 
a) Arnoštkovi to ovšem vůbec není líto 
Vždyť ví, že je předurčen k velkým úkolům. Vrtulníkem přilétá Státní zkušební komise a hledá na zelené louce, kdo by se tak hodil za kosmonauta. Komisaři vystupují z rolující helikoptéry. 
 
b) Arnoštkovi je velice líto, že byl vyřazen 
Kanou mu slzy po tváři. Střih na detailní záběr kutálející se slzy jako hrachu. Stella mu však slzy utírá a konejší ho, že právě přilétá Státní zkušební komise, hledající vhodného kandidáty na prvního kosmonauta. Komisaři vystupují z rolující helikoptéry. 
 
c) Arnoštek nechápe, oč jde 
Dříve než se stačí ve složité situaci zorientovat, objeví se nad obzorem helikoptéra, z níž vzápěti vystupuje Státní zkušební komise, hledající, kdo by se tak hodil na kosmonauta a navíc vešel do kabiny kosmické lodi. 
 
Přicházejí různí obrýlení vědci s vejčitými holými hlavami a je jasně vidět, že by se nenapasovali ani do skafandru. Arnoštek je pojednou jakoby proměněn. Přistupuje odhodlaně k nejbližšími členovi zkušební komise, chápe se jej za pás a bleskově s ním mrští o zem. Komisař vstává poněkud vyveden z míry, ale je poznovu mrštěn na zem. To se vícekrát opakuje. Komise zpozorní a její předseda výmluvným posuňkem žádá Arnoštka, aby přistoupil blíže. Ohmatává mu svaly. Střih na Arnoštkovy bicepsy, vytrénované pasením koní. Střih: záběry z dostihu Velká pardubická -- hromadný skok přes Thurn-Taxisův příkop a pád. Stři na uzavřené zasedání Státní zkušební komise. Detail na zámek na uzavřených dveřích. Přichází rychlý posel a sděluje, že helikoptéra nemůže vzlétnout, poněvadž pilotovy došly poukázky na benzín. Předseda se táže, zda mu alespoň zbyly poukázky na topnou naftu. Nakonec se komise rozhodne, že helikoptéra poletí na zemní plyn. Komise si to podává kolektivně jako zlepšovací návrh a vyčísluje úspory pro národní hospodářství. Střih: záběr na Stellu, jak počítá úspory na obrovitém ovládacím pultu samočinného počítače. Záběr na ženu za pultem počítače. 
 
a) Arnoštek se rozhodl, že Stellu svede 
Dříve však chce podniknout zkušební let na proudovém letounu Delfín. 
 
b) Arnoštek si hořce uvědomuje, že nedokáze svést Stellu 
Aby vyrovnal svůj komplex, zalétává cvičný proudový letoun Delfín. 
 
c) Stella čeká, že ji Arnoštek svede 
Čeká marně. Arnoštek se zbláznil do létání, zapomíná na Stellu a hledí si jen svého cvičného proudového letounu Delfín. 
 
Kamera panoramuje výrobní halu n.p. Aero Vodochody. Z hangáru vychází Arnoštek v letecké kombinéze, kterou má nepředpisově rozhalenu. Nad továrnou přeletují v pravidelných intervalech celé roje Delfínů, jež předvádějí skupinovou leteckou akrobacii. Arnoštek spěchá k dálnopisnému terminálu a bezdrádovým vedením VKV sděluje na věž u Observatoře vzkaz Stelle: je vybrán jako záložní kosmonaut, ale má velkou šanci, poněvadž První kosmonaut dostal příušnice. Stella vyťukává na řídím panelu svou odpověď: 
 
a) Nechci tě už nikdy vidět! 
Arnoštek se vybičuje k zoufalému činu. Na kalkulačce bleskově spočítá, že Stella moc neváží a nabízí jí skupinový let v jednom křesle. 
 
b) Arnoštku, blahopřeji. Jsi milý. 
Arnoštek odpovídá: jestliže moc nevážíš, mohla bys letět se mnou. Mám výcvik i pro skupinový let. Ostatně můžeme sedět v jednom křesle. 
 
c) Chci letět s tebou. Kolik newtonů vážíš? Snad se vejdeme do jednoho křesla? 
Arnoštek vyjímá z náprsní kapsy kapesní kalkulačku TESLA a počítá moment setrvačnosti sebe i Stelly v jednom křesle. 
 
Stella je ohromena tou příležitostí. Ale vědomí povinnosti u ní zvítězí. Kdo by ji nahradil při dlouhým nočních směnách? Amorfní počítač ji potřebuje více. Střih na bezbranný počítač a jeho software. Z fiktivní kosmické lodi se sypou děrné štítky různých barev. Hra světel a stínů na paměťových discích. Místností počítače prolétávají létající talíře, obsahující poselství cizích civilizací. Stella má intenzívní pocit odcizení. Pláče. Arnoštek se dovídá, že První kosmonaut se nenadále uzdravil. Lékaři z kosmického střediska prosazují dodatečně experiment, nazvaný Slezsko - o vlivu beztíží na zhojení příušnic. Arnoštek tedy nepoletí, protože neprodělal příušnice. Stella ho utěšuje, že to má své výhody a zve ho na noční směnu. 
 
a) Arnoštek přijímá 
Vrací se sice zlomen z výcvikového kursu, ale zato získal Stellu, což byl ostatně jeho prvotní cíl. Na prostranství před 2m dalekohledem se setkává se Stellou, něžně se líbají a odcházejí do rozestavěného slunečního spektrografu. 
 
b) Arnoštek váhá 
Nakonec však zvítězí velká touha po Stelle. Arnoštek přistává ve cvičném Delfínu na asfaltové silnici těsně před kopulí 2m dalekohledu a mizí i se Stellou v rozestavěném slunečním spektrografu. 
 
c) Arnoštek pobouřen odmítá 
Stella ho marně vábí představou zajištěné existence jako údržbáře Digigrafu. Leč osud je neúprosný. Arnoštek je pověřen zpracováním experimentu Slezsko na amorfním počítači a neodolá vášnivé Stelle. Společně mizí v rozestavěném slunečním spektrografu. 
 
Střih na kosmodrom. Odpočítávání před startem. Záblesk pod raketou a majestátní odlet. Experiment Slezsko začíná. Arnoštek naslouchá s uchem přitištěným ke svému tranzistoráčku. Jeho zrak bloudí bezcílně ústavní kantýnou. Opuštěné talíře s ohlodanými kostmi. Zhasíná elektrika. Střih: záběry z dostihu Velká pardubická -- hromadný skok přes Thurn-Taxisův příkop a pád. Z reproduktoru se ozývá pípající družice a zazní i hlas Prvního kosmonauta. Příušnice se mu v beztížném stavu rychle vrátili, jak lékaři ostatně i očekávali. Kosmonaut si tedy pochvaluje, že plní všechny požadavky cíleného pokusu. Kryté vozy studia Barrandova přijíždějí v rychlém sledu a řadí se na parkovišti u fotbalového hřiště. Hudba hraje píseň "Ta naše jedenáctka válí". Vbíhají nadšení borci ústavní jedenáctky -- je jich celkem třináct. Chystá se internacionální zápas na počest letu Prvního kosmonauta. Arnoštek bude chytat. Chytá velmi špatně. Právě se totiž dozvěděl, že se Stella provdala za dr. Štrosmajera! 
 
(The Happy End) 

Copyright 1978 by Ondřejov Brothers & Sisters, Inc. 
Screenplay: Giorgo Chinchera 
Lyrics by: Vlado Stmíváček 
Performance: Giuseppe Havelka 
Tvůrčí skupina: Bor-Beryllium-Šebor 
Hudbu nahrál: FSO, dirigent dr. Štěpán Delfín 
Premiéra se konala v knihovně Astronomického ústavu ČSAV, 8. prosince 1978; zapsal na základě zlomků svitků na pergamenu archivář Jiří Grygar.