Čtyřicet úpických expedic 
  
Už je tomu tak. V letošním roce se uskuteční čtyřicátá astronomická expedice pořádaná úpickou hvězdárnou. Jak z jednoduchých počtů vyplývá, první expedice byla už v roce 1958, tedy rok před otevřením hvězdárny. Jejími zakladateli byli Vladimír Mlejnek, pozdější ředitel úpické hvězdárny, a Gerard Onsorge, pracovník hvězdárny v Hradci Králové. Tato a další expedice až do roku 1962 byly společné pro členy úpického a hradeckého astronomického kroužku. Provádělo se zde vizuální pozorování meteorů -- počítání frekvence, pozorování proměnných hvězd, kresby sluneční fotosféry. 
Po těchto zkušenostech byla pozorovatelská expedice pro rok 1962 rozšířena tak, aby se mohl zúčastnit z každého kroužku v kraji alespoň jeden člen. Přednesené referáty byly zpracovány písemnou formou a rozmnoženy, aby si je každý ze zúčastněných mohl odvést jako metodický materiál pro kroužek, kterým byl vyslán. Hlavním úkolem bylo navázání kontaktů mezi jednotlivými kroužky východních Čech a dát další podněty pro jejich vedení. Náplní bylo především pozorování meteorů a proměnných hvězd. Zúčastnilo se jí tehdy asi 45 pozorovatelů. Tři nejúspěšnější pak byli vybráni na celostátní expedici pořádanou tehdy Astronomickým ústavem ČSAV v Ondřejově.  
Tím byl vlastně položen základ pro pořádání zácvikových expedic. Do organizace vstoupila meteorická sekce ČAS a hlavně Zdeněk Kvíz, z expedice se stala zácviková akce pro pozorovatele meteorů.  Ti se potom mohli zúčastnit celostátních meteorických expedic. Na přelomu šedesátých a sedmdesátých let se do organizace expedice zapojil Miroslav Šulc. V té době také spolupořadatelem byla brněnská hvězdárna. 
Kromě výchovy nových pozorovatelů se zde vymýšlela a zkoušela různá zařízení jako např. krmítka -- což byly zapisovací stolky se signálním zařízením nebo trenažer vytvářející umělé meteory. Jedna promítačka běžného typu promítala na kruhovou projekční plochu obraz hvězdné oblohy, druhá starobylá dřevěné konstrukce měla založenou fotografickou desku s vyrytým obrázkem "meteoru" a byla opatřena závěrkou. Bylo zde možno měnit jasnost a trvání "meteoru". 
Jelikož to byla zácviková akce, byly pozorovací programy totožné s programy na celostátních expedicích, které následovaly po úpické. Např. dvoustaniční pozorování pro určení výšky meteorů, určování rychlostí meteorů ( k procvičení sloužil trenažér), zjištění pravděpodobnosti spatření meteoru a funkce svítivosti. 
Pozorovatelé byli rozděleni do skupin:  
  •  pozorovatelé teleskopických meteorů
  •  vizuální pozorovatelé meteorů
  •  pozorovatelé proměnných hvězd
Mimo toho měli zájemci možnost seznámit se s pozorováním Slunce, zákrytů hvězd Měsícem, astrofotografií, meteorologickými měřeními. 
Tento stav s různými drobnými změnami trval až do poloviny osmdesátých let, kdy celostátní meteorické expedice skončily. Bylo třeba poměrně radikálně změnit program. Najednou totiž chyběla akce, pro kterou byli pozorovatelé vychováváni. Postupem let se tedy expedice transformovala až do dnešní podoby, kdy se účastníci učí nejrůznějším praktikám astronomických pozorování. 
Dnes už těžko spočítat kolik lidí úpickými expedicemi prošlo, kolik z nich se astronomii věnuje profesionálně, kolika zůstala jako koníček. Můžeme však nabídnout setkání účastníků u příležitosti čtyřicáté jubilejní expedice, které se uskuteční v sobotu 18. července na úpické hvězdárně. Pokud jsou mezi vámi účastníci minulých expedic, nebo víte-li o někom kdo se v minulosti úpických expedic účastnil, ozvěte se nám. 
Program setkání není ještě pevně stanoven. Jisté však je, že celé setkání vyvrcholí tak jako před deseti lety při třicáté expedici táborákem a zpěvem (nejen) expedičních písní. Ubytování bude klasické, expediční ve stanech a v hangáru, bude však možné zajistit ubytovnu či hotel. 
 
Tomáš Sýkora
Jako ilustrace posloužily fotografie z prvních úpických expedic.