Co uvidíte v nejbližší době na obloze
Jestliže si budete chtít v květnu prohlédnout nějakou planetu sluneční soustavy, musíte si přivstat. Na večerní obloze je totiž pouze  Pluto. To je ovšem natolik slabé, že na něj potřebujete dalekohled s průměrem objektivu alespoň dvacet centimetrů. Z pěti planet sluneční soustavy, které lze uvidět bez dalekohledu, na ranní obloze najdete čtyři. Jupiter s Venuše jsou nepřehlédnutelní a vycházejí nad jihovýchodem ještě před svítáním. Merkur a Saturn jsou slabší, vycházejí později a tak už je není tak snadné nalézt. Patříte-li mezi ranní ptáčata, můžete se podívat na dvojici Saturn-Merkur 12. a 13. května, resp. Saturn-Venuše 28. a 29. května. 
Venuše a Jupiter jsou skutečně nejjasnějšími planetami květnové oblohy. Po svém těsném setkání ráno 22. a 23. dubna se jejich vzdálenost zvětšuje rychlostí asi jeden stupeň denně. Na začátku května jsou osm stupňů daleko, na konci již 37 stupňů. Jupiter je poněkud slabší než Venuše, na druhou stranu se jeho viditelnost neustále zlepšuje. Ráno 10. května najdete v blízkosti naoranžovělé hvězdy 6. velikosti (pouze osm úhlových minut), zatímco 20. bude u Měsíce po poslední čtvrti. U Venuše můžete v dalekohledu sledovat, jak její fáze roste (z první čtvrti do úplňku) a jak se současně úhlově zmenšuje. Zvětšuje se totiž její vzdálenost od Země -- na začátku května činí 141 milionů kilometrů, na konci 179 milionů kilometrů. Její viditelnost se také rychle zhoršuje. 
Saturn najdete nejlépe pomocí Venuše. Podívejte se doleva dolů takových půl hodiny před východem Slunce. Planeta ozdobená prstenem bude 10. května jen tři stupně od Merkuru. O den později již dva stupně a 12. a 13. května bude vzájemná úhlová vzdálenost činit pouze jeden stupeň. Skutečná vzdálenost Merkuru od Země bude ale 150 milionů kilometrů. Saturn pak je pak desetkrát dál. Spatřit obě planety ale nebude příliš jednoduché, pomoci by mohl triedr. 
Od 13. května vzájemná vzdálenost Merkuru a Saturnu poroste rychlostí více než stupeň za den. O dva týdny později "dorazí" Saturn k další jasné planetě Venuši: 26. května bude jejich vzdálenost menší než tři stupně, nejblíže si budou 28. a 29. května -- méně než jeden stupeň (dva měsíční průměry). V dalekohledech budou mít obě tělesa přibližně stejné úhlové rozměry. 
Měsíc den před první čtvrtí najdete večer 2. května jen pět stupňů od otevřené hvězdokupy Jesličky v souhvězdí Raka. 4. května bude ležet vedle Regula ze souhvězdí Lva, osmého u Spiky v Panně. Tehdy se také tento měsíc ocitne nejdál od Země: 405 tisíc kilometrů. 11. 5. je v úplňku, 19. v poslední čtvrti. Mezi 20. a 24. květnem postupně navštíví Jupiter, Venuši, Saturn a Merkur. 25. května bude v novu, den předtím bude nejblíže Zemi: 362 tisíc kilometrů.
  
 
Kometa Stonehouse 
 
V noci 21. dubna nalezl Patrick L. Stonehouse s dalekohledem o průměru 0,44metru slabou mlhavou skvrnku v souhvězdí Hlava hada (Serpens Caput). Následná pozorování odhalila její pozvolný pohyb a tak mohl být 26. dubna oznámen objev komety 1998 H1. Stonehousova kometa se nyní nachází poblíž Slunce (přísluním prošla 14. dubna), bude se tudíž v následujících dnech vzdalovat jak od Země, tak i od Slunce -- tedy i slábnout. V současnosti má asi 11. velikost a je ze severní polokoule viditelná středně velikými dalekohledy o průměru objektivu kolem deseti centimetrů. V následujících dnech projde souhvězdím Býka, několik stupňů od Arktura, bude tak pozorovatelná prakticky po celou noc. V přiložené tabulce najdete polohy komety (ekv. 2000,0) nové vlasatice pro tento měsíc. 
 
datum rektascenze deklinace vzd. od Země  vzd. od Slunce jasnost
2. 5. 14 52.47 +24 30.0 0.589 astr. j. 1.508 astr. j. 10.6 mag
7. 5. 14 20.75 +33 24.7 0.667 astr. j. 1.521 astr. j. 10.9 mag
12. 5. 13 52.25  +39 33.7 0.766 astr. j. 1.537 astr. j. 11.3 mag
17. 5. 13 27.92 +43 37.8 0.878 astr. j. 1.557 astr. j. 11.6 mag
22. 5.  13 07.95 +46 16.7  0.997 astr. j. 1.579 astr. j. 12.0 mag
 
-- jd --
 
 
Sluneční skvrna bez dalekohledu 
 
Vazena redakce, 
 
ma 'predpoved' o skvrne viditelne pouhym okem se vyplnila. V techto dnech vrcholi velka slunecni skvrna, ktere jsem v minulem dopise daval prumer jen 1 Zeme. Jiz vim, ze to bylo zpusobeno tim, ze jsem se na skvrnu dival temer z boku a jevila se mi mala. Nyni ji vsak odhaduji asi na 4 prumery Zeme, ale nerucim prilis za to, protoze s odhadovanim jeste nemam prilis zkusenosti. Ale prevcirem (2. 5.) se mi ji povedlo poprve pozorovat pres exponovany film pouhym okem. Je pozorovatelna celkem bez potizi (nemusim se tolik namahat, abych ji spatril). Vasim ctenarum bych radil, aby se na ni podivali, co nejdrive, protoze v techto dnech se nam jevi nejvesti, ale brzy se jeji zdanlivy prumer zacne zase zmensovat, jako to bylo pred tim, kdy jsem ji povazoval za malou skvrnku. 
Nad touto 'Velkou skvrnou'(v prevracejicim dalekohledu) se nachazi tesna dvojskvrna -- dve skvrny tesne vedle sebe. Podarilo se mi je rozlisit az pri 50-ti nasobnem zvetseni.