Co uvidíte v nejbližší době na obloze
Z planet se můžete ráno podívat na nepřehlédnutelnou Venuši-Jitřenku a poněkud slabší Jupiter. Venuši najdete nad východo-jihovýchodním obzorem krátce před východem Slunce. 17. dubna projde jen třetinu stupně od hvězdy 4. velikosti naoranžovělé lambda Aquarii. Největší planetu sluneční soustavy -- Jupiter -- uvidíte na začátku dubna 18 stupňů dolů doleva od Venuše. Během měsíce se ale obě planety k sobě přiblíží. Každý týden se jejich vzájemná vzdálenost zmenší o pět stupňů. 18. dubna Jupiter najdete pouhých sedm úhlových minut od hvězdy 4. velikosti fí Aquarii. Planeta tak bude ozdobena "jedním" jasným měsícem navíc. V této době bude také vzdálenost od Venuše činit jen pět stupňů. 20. dubna se přiblíží na o něco více než dva stupně, 21. na méně než jeden a půl a o den později budou pouhých půl stupně daleko. Pohodlně se tudíž vejdou do zorného pole i velkých dalekohledů. Tento den se k nim také přidá Měsíc, i když toho najdete asi deset stupňů daleko. Nejblíže se obě planety ocitnou 23. 4. pouhých 18 minut daleko. Bude se jednat o nejtěsnější setkání od srpna 1992. Také Měsíc bude ležet v jejich těsné blízkosti -- asi dva stupně daleko. V některých oblastech na jižní polokouli pak lze dokonce spatřit zákryt obou planet Měsícem. Například v Brazilii či Angole. Následující ráno se Měsíc ocitne jen několik stupňů od Merkuru, v té době však budou obě tělesa vycházet jen necelou hodinu před Sluncem a nebude je tudíž snadné spatřit. Viditelnost Slunci nejbližší planety se ale začátkem května zlepší. Ostatní planety jsou v dubnu nepozorovatelné. Měsíc najdete 6. a 7. dubna poblíž Regula ze souhvězdí Lva. 11. dubna bude v úplňku a tehdy se ocitne u Spiky z Panny. 15. a 16. dubna se přiblíží na asi deset stupňů k Antarovi ze Štíra. O tři dny později bude v poslední čtvrti. Novem projde 26. 4. Ve druhé polovině dubna se také můžete podívat na meteorický roj Lyridy. Jejich maximální aktivita nastane v ranních hodinách v noci z 21. na 22. dubna (bude tedy rušit Měsíc). Lyridy -- vylétající jakoby ze souhvězdí Lyry -- také nejsou příliš jasné a budete jich moci spatřit asi deset za hodinu. Duben je také vhodné období na pozorování zodiakálního světla.
   
 
18. týden na obloze (27. dubna -- 3. května 1998) 
 
V této době najdete v nočních hodinách poblíž zenitu (směr přímo nad hlavou) nápadné uskupení sedmi hvězd ve tvaru naběračky či pánvičky, která se nazývá Velký vůz. Již mnoho let je o této skupině známo, že tvoří jádro rozsáhlé a řídké otevřené hvězdokupy, na jejímž okraji se nyní pohybuje Slunce. Vzdálenost této skupiny hvězd, které před několika stovkami milionů let vznikly společně z jednoho oblaku plynu a prachu, je necelých osmdesát světelných let. Dvě krajní hvězdy Velkého vozu – Dubhe a Alkaid však ke kupě nepatří. První leží 93 světelných let, druhá 86 světelných let daleko. V blízkosti Mizaru si také nezapomeňte všimnout jeho těsného průvodce Alkoru. 
 
-- jd --
 

 
Iridium, Venuše, Jupiter a Měsíc 
  
Už několikrát jsme vás upozorňovali na zajímavé záblesky družic sítě Iridium. Já osobně jsme jeden takový spatřil úplnou náhodu ve středu večer. A mohu potvrdit, že to na první pohled vypadá velmi zajímavě. Úspěšný byl v minulých dnech i Petr Bravenec. Zde je jeho popis: 

Vypadá to na obloze fantasticky. První se objeví slaboučký pohybující se bod, mírně zjasňuje, během několika vteřin se rozzáří a za dalších deset vteřin už po něm není ani památka. Pěkné. Těší mě ještě jedna věc. Nedaleko odtud je vojenský prostor, ten, co v něm za komančů nebyly sovětské rakety, a na místní mapy dodnes není spoleh. Podle družicových záblesků mám ověřené, že odchylka zeměpisné polohy, jak je mi známá, nečiní v žádném případě více, než deset kilometrů, rozhodně spíš méně. Taky jsem spoléhal na německou mapu z roku 1938 nebo tak a ne na modernější mapu vytvořenou nejpokrokovějšími sovětskými odborníky.  
   
Předpovědi záblesků najdete na stránkách German Space Operations. Polohu vašeho pozorovacího stanoviště je však nutné udat s největší možnou přesností (na jeden kilometr). Jinak může být maximální jasnost záblesku až o několik magnitud jiná. Také nezapomeňte, že azimut počítaný na těchto stránkách je zeměpisný, tj. 0 stupňů je sever, 90 stupňů východ, 180 stupňů jih, 270 stupňů západ. Na tento problém narazil například Lukáš Král, na druhou stranu nám ale současně poslal první popis dnešního setkání Jupiteru, Venuše a Měsíce: 

Tak uz chapu, proc jsem nic nevidel. Pocital jsem azimut stejnym smerem jako oni (ve smeru hodin), ale od jihu!!! Tim padem jsem se vzdycky koukal na presne opacnou stranu, nez jsem mel. Nemohl jsem to videt ani nahodou, protoze jsem vzdy koukal z okna koleje (na vychod nebo na zapad) a tim padem ta druha strana oblohy, na ktere zablesk skutecne nastal, byla pro mne zakryta budovou ...  
Dneska jsem kvuli tomu vstaval v 3.30, protoze mel byt zablesk -7 mag presne na vychode (podle meho blbeho predpokladu), a samozrejme jsem nic nevidel. Rikal jsem si, ze je nekde nutne chyba. Do prcic !!!  
Hlavne ze bylo tak nadherne jasno ! No nic, priste se uz budu divat na spravnou stranu.  
Zato jsem ale v 5.15 videl to nadherne priblizeni Venuse, Mesice a Jupitera. Nejdriv vysel z mlzneho oparu u obzoru rudy Mesic, pak se objevil cerveny bod Venuse a nakonec kousicek od ni zazaril Jupiter.  Bylo to fakt skvele, Venuse a Jupiter od sebe mohly byt tak ctvrt stupne (tusim ze jsi v IAN psal 18 minut ?). Perfektni podivana to byla, hlavne kdyz si clovek uvedomil ty pomery vzdalenosti, tzn. ze Mesic je blizoucko, o mnoho dal Venuse a uplne nekde daleko vzadu Jupiter...  
Udelal jsem ctyri fotky tim svym automatem, expozice 4, 2x10 a 14 sekund, zoom 115 mm, fotak zapreny jen tak na okne. Snad to vyjde, fotil jsem totiz presne takhle uz tu novorocni konjunkci Venuse+Mesic a vyslo to skvele.  
 

Jiří Dušek