Dva tisíce pasažérů Noemovy archy 
          Hmyzí křup 
S Pepsi do vesmíru? 
Odysseus poprvé oblétl Slunce 
Pojmenujte družici 
Nová kniha z ValMezu 
 
  
Dva tisíce pasažérů Noemovy archy 
 
V pátek večer, po jednodenním odkladu způsobeném problémy s počítačem, se na další výpravu do vesmíru vydal služebně nejstarší americký raketoplán Columbia. Na palubě vezl unikátní posádku: 1514 cvrčků různého mládí, 18 březích myší, 152 krys, 60 šneků, 75 šnečích vajíček, 233 rybek a sedm exemplářů homo sapiens. 
Jen několik hodin po startu začaly první experimenty vlivu stavu beztíže na koordinaci očí a rukou. Záběry na první pohled ukazují, že si kosmonauti jen tak hrají, ve skutečnosti se jedná o první testy funkce mozku a nervové soustavy, jež budou využity při plánování lidských výprav na Měsíc či Mars. Mohou však mít i dopad na nás pozemšťany: na ty, co trpí nízkým či vysokým tlakem, nespavostí, poruchami imunity apod. Podrobněji se s programem v modulu Neurolab seznámíte na stránkách http://quest.arc.nasa.gov/neuron/
Columbia by měla zpět na Zemi přistát po sedmnácti dnech letu 3. května dopoledne našeho času. 
 
 
  
Hmyzí křup 

Euro-americká kultura má k hmyzu velmi negativní vztah. Tak akorát ho zašlápnout. U většiny národů světa jsou však housenky, brouci a vůbec havěť všeho druhu nedílnou součástí jídelníčku. Ostatně není divu -- hmyz je totiž vynikajícím zdrojem bílkovin.  
Máte-li zájem, můžete si i vy připojit ke konzumentům. Dle receptu Robina Roache si můžete například přivravit tzv. „Hmyzí křup“. Potřebovat budete: 
Půl čajové lžičky kmínu, čili, kari koření, česnekové soli, červeného pepře a skořice, dvě polévkové lžíce olivového oleje, dva šálky pekanových ořechů či mandlí, opražené moučné červy nebo cvrčky, resp. nejlépe oboje. 
Vlastní příprava je jednoduchá: 
Na pánvi zvolna smažte tři až čtyři minuty všechny přísady, pak přidejte ořechy a krátce nechte propéct v předehřáté troubě. Pak přimíchejte opražený hmyz (u cvrčků nezapomeňte odstranit křídla a nožičky). Nakonec dle chuti osolte. Podávejte s kečupem a hranolkami. Dobrou chuť!

 
-- jd -- 
Podle ABCNews a NASA. Foto NASA.
 
  
 
S Pepsi do vesmíru? 
 
Firma Suntory Ltd., zastupující společnost PepsiCo Inc. na japonském trhu, nedávno prohlásila, že by mohla "pomoci" vyslat do kosmického prostoru pět výherců soutěže "Pepsi -- výlet do vesmíru 2001", kterou hodlá vyhlásit v letos červnu. Byl by to vůbec první čistě reklamní pobyt člověka v kosmu. 
V této soutěži, ve které budou příznivci Pepsi odpovídat na různé otázky formou kvízu, hodlá firma Suntory vybrat pět vítězů a několik náhradníků. Každý z nich obdrží částku 10 milionů jenů (77500 dolarů), což je v Japonsku maximální možná cena pro výherce nějaké soutěže. Touto částkou má být částečně financován vesmírný výlet v ceně 98000 dolarů, který by měla zajistit společnost Zegrahm Space Voyages ze Spojených Států v roce 2001. Jako přínos této akce firma Suntory uvádí, že kosmické výlety podporují "vzrušující image" Pepsi Coly. 
 
Lukáš Král
Podle CNN 
 
 
  
Odysseus poprvé oblétl Slunce 

Po sedmi a půl letech a necelých čtyřech miliardách kilometrů dokončila evropsko-americká sonda Odysseus (angl. Ulysses) svůj první oblet kolem Slunce. Stejně jako její mytologický předchůdce, i ona se vydala do neprozkoumaných oblastí: navštívila místa nad severním a jižním pólem naší mateřské hvězdy. 
Odysseus vyrazil na svoji cestu z paluby raketoplánu Discovery v říjnu 1990, po roce a půl (v únoru 1992) byl za gravitační asistence Jupiteru naveden na unikátní dráhu, která mu umožnila nahlédnout na jižní (1994) a severní pól (1995) Slunce. Nyní se opět nachází u dráhy Jupiteru (ale tentokrát je planeta na opačné straně) a začíná tak svůj druhý oběh, který by měl být ukončen v prosinci 2001. 
Hlavním úkolem kosmické sondy je studium polí a částic vnitřní heliosféry („bubliny“ plynu a prachu, která obklopuje celou sluneční soustavu) v závislosti na heliocentrické šířce, se zvláštním zřetelem na oblasti nad oběma póly. Proto je vybavena desítkou různých zařízení umožňujících studium magnetického pole, rentgenového, gama a kosmického záření, meziplanetárního prachu a složení slunečního větru, tedy proudu nabitých částic tekoucích směrem od Slunce, formovaného vlastním i meziplanetárním magnetickým polem. Mezi další úkoly sondy patří i výzkum kosmického prachu a mezihvězdného neutrálního plynu, sluneční atmosféry a dokonce i pátrání po gravitačních vlnách. 
 

Dráha Odyssea meziplanetárním prostorem. Polární průlety sondy jsou definovány jako období, kdy má heliocentrickou šířku větší jak 70 stupňů. Její trasa byla nakonec zvolena tak, aby nad oběma póly strávila celkem 234 dní. V afelu -- nejvzdálenějším místě od Slunce -- se ocitla 17. dubna 1998. Třetí polární průlet (nad jihem) začne v září 2000 a skončí v polovině ledna 2001. V přísluní (nejblíže ke Slunci) bude Odysseus koncem května 2001 (1,3 astronomické jednotky). Čtvrtý polární průlet začne v září 2001. Předpokládá se, že 12. prosince 2001 ukončí sonda svoji činnost.
 
Jelikož je napájena radioizotopovými generátory, očekává se, že bude v provozu nejméně do konce roku 2001. Evropská kosmická agentura s Odysseem každodenně komunikuje prostřednictvím americké sítě Deep Space Network. Dokonce i nyní -- 5,4 astronomické jednotky od Slunce -- probíhá intenzivní výzkum v rámci projektu MIDAS (Multi-Project Investigation During the Alignment of Spacecraft). Spolu se sondou Advanced Composition Explorer se Odysseus zaměřil na velmi rychlá oblaka plazmy opouštějící sluneční atmosféru (tzv. koronální ejekce). 
První Odysseova „okružní jízda“ se uskutečnila v období minima sluneční aktivity. V současné době aktivita ve shodě s tzv. jedenáctiletým cyklem začíná opět růst. Při druhém obletu bude tudíž ve zcela odlišné situaci. Spolu s ostatními sondami tak máme unikátní šanci poprvé získat komplexní přehled o naší mateřské hvězdě. 
 
-- jd --
Podle zpráv na Internetu. Kresby ESA.
 
 
 
Pojmenujte družici 
 
Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) vypsal v těchto dnech soutěž na jméno připravované družicové observatoře AXAF (Advanced X-ray  Astrophysics Faxility). Může se jednat o osobu (nežijící), místo či předmět z historie, mytologie nebo fantazie. Výherce bude mít možnost podívat se na podzimní start raketoplánu Columbia, jež sondu vynese na oběžnou dráhu. (Mimochodem poprvé bude kosmickému letounu velet žena Eileen Collins!) Všichni zúčastnění pak dostanou plakát. Své náměty posílejte na adresu http://asc.harvard.edu/contest.html
AXAF je po Hubblovu kosmickém dalekohledu a Comptonově gama observatoři třetím velikým astronomickým zařízením NASA. Je asi čtrnáct metrů dlouhá a téměř pět tun těžká. Jejím úkolem je studium vesmírných objektů v rentgenovém oboru. Pozemní testy přitom ukázaly, že by měla dosáhnout asi desetkrát lepšího rozlišení než všechny předcházející sondy. Nebo jinými slovy, v rentgenovém oboru uvidí tytéž detaily jako pozemní dalekohledy v oboru viditelném. AXAF také umožní pořizovat velmi kvalitní spektra. 
 
 
Srovnání snímku téže části nebe ve viditelném a rentgenovém oboru elektromagnetického spektra. Jedná se o kupu galaxií A1367. Vlevo najdete ve viditelném oboru množství jednotlivých galaxií. Vpravo je tatáž kupa v rentgenovém oboru. Na snímku ve falešných barvách je vidět, že galaxie obklopuje rozsáhlá bublina horkého plynu, jehož celková hmotnost je větší než všech viditelných hvězd.
 
Observatoř AXAF byla zkonstruována proto, aby nám umožnila nahlédnout do rentgenového vesmíru, a to s kvalitou dosud nedosaženou. Vlevo je snímek zbytku po Tychonově supernově zachycený Einsteinovou observatoří detektorem s nízkým rozlišením. Vpravo je tentýž objekt, snímaný kamerou s vysokým rozlišením na stejné družici. Najdete na něm asi desetkrát menší detaily. Snímky pořízené sondou AXAF budou nejméně ještě desetkrát lepší.
 
Po mnoha zpožděních by měla být observatoř vynesena na oběžnou dráhu ve výšce asi tři sta kilometrů na začátku prosince tohoto roku raketoplánem Columbia. To však bude teprve její první zastávka. Dva raketové motory na pevné palivo ji vzápětí navedou 60 tisíc kilometrů od Země. Po několika dalších manévrech bude nakonec zaparkována na eliptickou pracovní dráhu s perigeem (nejmenší vzdáleností od Země) 10 000 kilometrů a apogeem (maximální vzdáleností od Země) 140 tisíc kilometrů. Naši planetu oběhne jednou za 64 a půl hodiny. Dráha byla zvolena tak, aby se satelit většinu času pohyboval mimo radiační pásy Země. Poté zůstane několik týdnů v klidu -- to aby se z jejího povrchu i blízkého okolí dostaly veškeré zbytky pohonných hmot -- a teprve pak bude její citlivá optika odkryta a připravena k otestování a následnému pozorování. 
Rentgenové okno nám umožní nahlédnout, jak probíhají ty nejdramatičtější vesmírné události, jako jsou exploze supernov či srážky galaxií. Toto rentgenové elektromagnetické záření vzniká při teplotách mnoha milionů stupňů, např. v akrečních discích kolem černých děr. Ze zemského povrchu však není pozorovatelné. 
 
-- jd --
Podle zpráv na Internetu. Foto NASA..
 
 
  
Nová kniha z ValMezu 
 
Hvězdárna ve Valšském Meziříčí vydala před několika týdny publikaci Kosmické rakety dneška. Tato kniha předního čekého odborníka na raketovou techniku Doc. Ing. Jana Kusáka, CSc. mapuje současný stav v tomto odvětví kosmonautiky. Její součástí je mnoho tabulek a nechybí ani barevná a černobíla fotografická příloha. Objednat si ji můžete přímo na hvězdárně ve Valašském Meziříčí a k dispozici by mohla být i na některých větších hvězdárnách.
 
 
Instantní astronomické noviny vydává společnost Amatérská prohlídka oblohy ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Mikuláše Koperníka v Brně a Masarykovou univerzitou. Veškeré články je možné přebírat pouze se svolením autora a s uvedením patřičné citace.