Další jasná supernova? 
Cvrčci se vydávají do vesmíru 
    Posádka letu STS-90 
Nové měsíce Uranu znovu zachyceny 
Souhvězdí Iridium těsně před dokončením 
    Podívejte se na záblesky 
Po tváři zmizelo i město  
A země se otřásla… 
Vy se ptáte, my odpovídáme 
Registrace čtenářů IAN 
Jak přebírat z IAN? 
 
  
Další jasná supernova?  
   
Není tomu tak dávno, co jsme vás na stránkách Instantních astronomických novin informovali, že máte jednu z mála příležitostí spatřit na vlastní oči hvězdu nevídaně vzdálenou. Sešel se měsíc s měsícem a se supernovami se doslova roztrhl pytel. Tentokrát je supernova patrná jako součást spirální galaxie NGC 3982. Modul vzdálenosti ukazuje, že se nachází ve stejně daleko, jako Kupa galaxií v Panně (tj. asi 60 milionů světelných let). Další spektroskopická pozorvání vedla k závěru, že se jedná o typ Ia, takže lze předpovědět, že v maximu své jasnosti bude hvězdná velikost supernovy mezi dvanácti a třinácti magnitudami. Tedy podobně jasná, jako nedávno vzplanuvší SN 1998S. V některém z příštích čísel Novin se pokusíme přinést aktuální CCD snímek supernovy a více podrobnějších informací. 
 
-- rkn --
 
(Připraveno podle informací z VSNETu)
   
Cvrčci se vydávají do vesmíru 
 
Právě v těchto okamžicích se do vesmíru vydá více než tisíc pět set cvrčků. Spolu s nimi je na palubě raketoplánu Columbia 18 březích myší, 135 šneků, 152 krys a 223 rybiček. Malým doplňkem i sedm astronautů. Dvacátýpátý let služebně nejstaršího vesmírného letounu má za úkol studovat vliv beztížného stavu na nervový systém člověka (jako je orientace v prostoru, spánek, vývoj nervového systému, adaptace člověka na stav beztíže a po návratu zpět na Zemi atd.) Jeden z pasazeru raketoplanu Columbia 
Start Columbie z Mysu Caneveral se dle plánů uskuteční 16. dubna ve 22:19 našeho času. Celkově devadesátá výprava amerického raketoplánu by měla trvat téměř šestnáct dní, s velikou pravděpodobností však bude ještě o jeden den prodloužena. 
Již v pondělí proběhl „konkurz“, kterého se zúčastnilo asi 10 tisíc cvrčků -- z nich bylo vybráno 1514 pasažérů, kteří se vydají na cestu v dobře uzavřených inkubátorech umístěných na palubě modulu Neurolab. Konkrétně se jedná o 824 mláďat ve třech různých stářích a 690 vajíček, ze kterých by se měl okřídlený hmyz vylíhnout během letu. Astronauti však za dlouhých večerů jejich charakteristický cvrkot neuslyší. Ten totiž vzniká třením křídel -- žádný z astrocvrčků však nebude natolik dospělý, aby jimi mohl disponovat. 
Proč zrovna cvrčci? Tento na první pohled nepříliš vábný hmyz má velmi dobrý orientační smysl, takže je u nich možné bezprostředně studovat vliv beztížného stavu na nervový systém. Po návratu budou předáni do jedné z německých univerzit k dalšímu studiu. Dosud nebylo určeno, jestli budou poté zahubeni, každopádně však zahynou přirozenou smrtí nejpozději za čtyři měsíce.   
Start raketoplánu Columbia byl vzhledem k technickým problémům odložen na pátek večer, krátce po 20. hodině našeho času. Na přímý přenos se můžete podívat na stránkách Kennedyho kosmického střediska na Floridě.
 
-- jd --
 
(Podle zpráv na Internetu, foto NASA/Reuters)
 
  
Posádka letu STS-90
Richard A. Searfoss (velitel letu)
Vystudoval USAF Academy a ve vzduchu strávil více než 4200 hodin na 56 typech letadel. Byl členem dvou předcházejících misí v roce 1993 a 1996, kdy se raketoplán Atlantis spojil s ruskou kosmickou stanicí Mir. Ve vesmíru strávil celkem 557 hodin. Narodil se v roce 1956, takže je mu 41 let. Je ženatý, má tři děti. Rád běhá, staví rádiem řízené modely letadel a poslouchá vážnou hudbu.
Scott D. Altman (pilot)
Narodil se roku 1959, je mu 38 let.Vystudoval letecké a kosmické inženýrství. Zúčastnil se letů nad jižním Irákem, za což byl i vyznamenán. Krátce poté byl vybrán za jednoho z kosmonautů Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku. Je ženatý, jeho koníčkem jsou staré automobily, létání a počítače. Na více než čtyřiceti typech strojů strávil 3400 letových hodin.
Kathryn "Kay" Hire (letová specialistka)
Vystudovala kosmické technologie. Nejdříve se podílela na některých vojenských studií oceánů, v roce 1993 se stala první americkou ženou pilotující vojenské letadlo. Od května 1989 působí v Kennedyho kosmickém středisku na Floridě. Zde se mimojiné podílela na vývoji některých technických částí raketoplánů. I když se to u žen neprozrazuje, je jí 38 let. Má ráda potápění, lyžování a rybolov. A pozor, zřejmě je svobodná!
Richard M. Linnehan (letový specialista)
Veterinář. Astronautem se stal několik let poté, kdy byl kapitánem Amerických vojenských veterinárních jednotek (u námořnictva). Byl členem letu STS-78, který byl s osmnácti dny nejdelší v historii raketoplánů. Úkolem této mise bylo studium živých organismů a mikrogravitace. Ve vesmíru strávil celkem 405 hodin. Je dosud svobodný (věk 40 let), má rád horská kola, plavání, lyžování a historii.
Dafydd "Dave" Rhys Williams (letový specialista)
Kanaďan, který byl v roce 1995 vybrán do mezinárodní skupiny astronautů NASA. Vystudoval biologii a medicínu. Specializuje se na fyziologii a neurofyziologii. Dr. Williams se narodil v roce 1954, takže mu je 43 let. Je ženatý, má syna a dceru.
Jay C. Buckey (palubní specialista)
Vystudoval medicínu a elektrotechniku. Na téma fyziologie, kardivaskulární regulace a echokardigrafické techniky publikoval Dr. Buckey více než dvacet publikací. V minulosti se podílel na některých medicínských projektech NASA na amerických raketoplánech. Je mu 41 let (narozen 1956). Jedná se o jeho první let. Je ženatý, má syna a dvě dcery.
James A. Pawelczyk (palubní specialista)
Ve věku 37 let je nejmladším astronautem této mise. Na téma kardiovaskulární neurofyziologie publikoval více než dvacet odborných článků a několik knih. Podílele se na některých minulých experimentech. Je ženatý, má dvě děti. Rád jezdí na kole, plave a sbírá známky.
 
  
Foto archiv IANNové měsíce Uranu znovu zachyceny  
 
Poté, co se planeta Uran dostala ze svitu slunečních paprsků, pozorovali astronomové dva nové satelity objevené minulé září. Vzhledem k tomu, že se oba nacházely mimo předpovězenou polohu, můžeme nyní tvrdit, že měsíc označený S/1997 U1 obíhá po více kruhové dráze, než se myslelo, a naopak druhý -- S/1997 U2 má dráhu eliptičtější. Díky těmto novým pozorováním mohly být zpřesněny elementy natolik, že první ze satelitů byl dodatečně identifikován na snímku z roku 1984. Více informací najdete v cirkulářích Mezinárodní astronomické unie číslo 6869 a 6870. 
 
-- rkn --
 
  
Jeden z minulych startu druzic Iridium (Foto Boeing Co.)Souhvězdí Iridium těsně před dokončením 

Síť šedesáti šesti umělých družic Země společnosti Motorola je před dokončením. Po mnoha odkladech vynesl minulý týden ruský nosič Proton-K dalších sedm satelitů Iridium. Soustava je tak z devadesáti procent hotova -- zbývá vypustit pouze tři poslední. (Na přiloženém snímku je první start v rámci tohoto projektu, který se uskutečnil 5. května 1997.) 
Start rakety Proton-K z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu byl původně plánovaný na 31. března.  K odkladům došlo pro silný vítr a déšť. Motorola plánuje uvést telekomunikační síť, která umožní telefonické, faxové i datové spojení z libovolného místa na světě, do provozu v září tohoto roku. Na oběžné dráze se nyní nachází 63 Iridiových družic, poslední tři se do kosmického prostoru vydají koncem dubna na palubě americké rakety Delta 2 a čínské Dlouhý pochod 2C/SD. 
Jak jsme vás již informovali, sondy -- v celkové ceně pěti miliard dolarů -- ohrožují radioastronomická pozorování radikálu OH. Podle mezinárodních dohod je úzké pásmo v rozmezí 1610,6 až 1613,8 megahertzů chráněno právě pro studium této molekuly, která se nachází v chladných mračnech mezihvězdné hmoty a okolohvězdných obálkách. Iridiové satelity však pracují na frekvenci 1621,35 až 1626,5 MHz. V posledních týdnech došlo k dohodě mezi Motorolou a U.S. National Radio Astronomy Observatory, která provozuje třistametrový radioteleskop Arecibo na ostrově Portoriko. V ranních hodinách firma značně omezí provoz družic právě nad touto observatoří. Podobnou smlouvu však ostatní pozorovatelny nemají. 
Kresba Donald Baker, Iridium LLCDružice se pohybují v pracovní výšce 792 kilometrů na šesti různých dráhách. Každá Zemi obletí více než čtrnáctkrát za den, přičemž jejich jednotlivé přelety dělí pouhých devět minut. Satelity mají výšku asi čtyři metry a jejich trojúhelníková základna má plochu zhruba jeden metr čtvereční. Ve spodní polovině sondy jsou umístěny tři diagonální hlavní antény (1,8x0,9 m) s plochou 1,6 m2, které jsou pokryty (kvůli tepelné izolaci) vysoceodrazivým teflonem. "Tělo" sondy je většinou orientováno směrem k Zemi, antény jsou tudíž skloněny pod úhlem asi 40 stupňů. (Na přiložené kresbě se jedná o tmavé panely ve spodní části.) 
Na pár okamžiků, při vhodném postavení pozorovatele, sondy a Slunce, tak mohou fungovat jako skvělá zrcadla házející na Zemi "prasátka" s jasností až -8 magnitud! Pozorovatelé se shodují, že záblesky je možné spatřit i na mírně zatažené obloze! Typický záblesk trvá mezi 5 a 20 sekundami a může být „od stěží postřehnutelný“ až „výjimečně jasný“ -- záleží na postavení pozorovatele a Slunce. Maximální hvězdnou velikost lze jen těžko odhadnout, jelikož chybí srovnávací hvězdy. Během nejjasnější fáze urazí na nebi pět až deset stupňů. 
Počet pozorovaných záblesků roste se zeměpisnou šířkou, typicky lze během noci spatřit jeden až dva. K jejich předpovědi potřebujete znát polohu svého stanoviště s přesností nejméně několika kilometrů, i tak je ale maximální jasnost, kterou dosáhnou, značně nejistá. Výpočty, kdy právě od vás bude Iridiová družice vidět, vám zprostředkuje například German Aerospace Center
 

-- jd --
 
  
Podívejte se na záblesky 
 
Záblesky, které způsobují družice Iridium, jsou známy již několik měsíců. Dosud však nepřišlo jediné zcela jisté pozorování přímo z České republiky. Proto vyzýváme všechny čtenáře IAN: Podívejte se na ně a napište nám o tom! Nejzajímavější pozorování odměníme! 
Jako návnadu najdete v přiložené tabulce předpověď záblesků, které bude možné spatřit z Prahy v pátek 17. dubna. Pro své konkrétní stanoviště však musíte udělat individuální předpověď. Polohu zadávejte co nejpřesněji. Chyba deset kilometrů má již zásadní vliv na maximální jasnost! 

 
letní čas max. 
jasnost
výška azimut satelit
03:36:19 -1 mag 23° -58° Iridium 50
03:45:09 -4 mag 19° -57° Iridium 54
03:54:02 1 mag 16° -55° Iridium 10
04:02:52 2 mag 13° -52° Iridium 9
05:05:03 -7 mag 50° 263° Iridium 20
21:53:00 -1 mag 65° 92° Iridium 28
23:18:31 -1 mag 29° 54° Iridium 51
23:28:02 -1 mag 35° 55° Iridium 19
 

Na snímku Chris Dorremana je záblesk sondy číslo 12 pozorovaný 20. září 1997.
 
  
Po tváři zmizelo i město 
 
Kromě „lidské tváře“ byly na povrchu Marsu v oblasti Cydonia v polovině roku 1976 objeveny i další „stopy po existenci zaniklé civilizace“ -- zčásti poničené pyramidy a dokonce i Sfinga. Poslední snímky z Mars Global Surveyoru však opět žádné překvapení nepřinesly -- jedná se pouze o mírně geologicky zajímavou oblast. 
Tam, kde se měla nacházet „malá pyramida“ (viz snímkem ze sondy Viking) jsou pouze skály, větrem narušené kopcovité útvary a „poďobaný“ povrch vzniklý rozdílnou erozí jednotlivých horizontálních vrstev. Snímek sonda pořídila na začátku 239. obletu Marsu v noci z 14./15. dubna (maximálního rozlišení 2,5 metru na pixel!). 
 
 
Dva dny předtím Mars Global Surveyor přinesl snímek místa přistání sondy Viking 1. MGS byl v tomto okamžiku asi 640 kilometrů daleko a tak dosáhl rozlišení 2,7 metru na pixel. Výhled však poněkud kazila místní prachová bouře. 
Sonda Viking sestávala ze dvou částí: orbitálního a přistávacího modulu. Druhý z nich dosedl na povrch rudé planety 20. července 1976 v západní části poměrně fádní oblasti Chryse Planitia. Fungovala prakticky až do listopadu 1982. Na snímcích z Mars Global Surveyoru samozřejmě vidět není. 
 
-- jd --
 
(Podle zpráv JPL)
 
  
Zemetreseni zachycene na Hvezdarne v Upici
  
A země se otřásla…  
 
Dvanáctého dubna, krátce po poledni, jsme na hvězdárně zaregistrovali zemětřesení o síle téměř šesti stupňů Richterovy stupnice. Epicentrum, tedy oblast nad místem otřesů, bylo posléze identifikováno v západním Slovinsku poblíž města Triglavu. Nejistou půdu pod nohami měli také obyvatelé Itálie, Maďarska, Chorvatska,  Rakouska a jižního Německa. Nepatrných otřesů jste si mohli všimnout i vy. Na přiloženém obrázku je záznam zemětřesení pořízený na naší hvězdárně. 
 
Tomáš Sýkora
 
Hvězdárna Úpice
 
  
Vy se ptáte, my odpovídáme 
  
Vazeni, 
podle Vasi tabulky uverejnene v predchozich cislech obcas pozoruji prelet Miru. Obzvlast pekny byl prelet 10. 4. ve 20:15, kdy to bylo temer jedine teleso na obloze... Vcera jsem si vsiml (11.4 20:50), ze nekolik stupnu pred Mirem leti ve stejne draze jiny, mene viditelny objekt. Hledal jsem u NASA (J-pass) a nenasel jsem zadny satelit, ktery by mel takovouto drahu.  
  
Mirek Ther
  
11. dubna se mezi 11:55 a 18:20 našeho času uskutečnila vycházka dvojice ruských kosmonautů Talgat Musabajeva a Nikolaje Budarina do kosmického prostoru. Americký kosmonaut se v té době nacházel na palubě stanice a filmoval své kolegy při práci. Vše šlo podle plánu a tak shodou okolností důstojně oslavili "Den kosmonautů", ruský svátek zavedený na počest úspěšného startu J. Gagarina. 
 
Jednotka "Sofora", kterou bylo pravděpodobně možné v sobotu večer spatřit, jak letí před Mirem, je umístěna na konci čtrnáct metrů dlouhého ramene na modulu Kvant (vpravo zhruba uprostřed velkého snímku). Ve výřezech vlevo nahoře jsou dva záběry z výstupu do volného kosmického prostoru, kdy byla jednotka "Sofora" vyhozena pryč od stanice (Foto NASA/AP).
  
Během více než šestihodinového výstupu vyhodili ve 14:35 jednotku "Sofora" umístěnou na čtrnáct metrů dlouhém nosníku modulu Kvant 1, která slouží k natáčení kosmické stanice. Nyní je ale mimo provoz, jelikož se vypotřebovaly veškeré pohonné hmoty. Očekává se, že několikasetkilogramové zařízení stráví na draze kolem Země ještě jeden rok. Pote zanikne v atmosféře. Sofora byla v činnosti od roku 1992 a po vypotřebování paliva ji bylo nutné nahradit novou jednotkou. Tak by se mělo stát během vycházek plánovaných na 17. a 22. dubna. 
Po likvidaci jednotky provedli kosmonauti kontrolu kyslíkového generátoru, jenž v minulosti několikrát vypověděl službu. Mluvčí oznámil, že nalezli jakési zbytky, které naznačují únik vodíku do kosmického prostoru. (Kyslík se na Miru vyrábí rozkladem vody.) 
Bohužel, v následujících dnech nebude možné z území České republiky stanici Mir spatřit. Pro jiná místa na zeměkouli si můžete nechat spočítat předpověď u German Aerospace Center.
 
-- jd --
 
 (Podle zpráv na Internetu)
  
Registrace čtenářů IAN 
 
Jak jsme slíbili v minulém čísle, přinášíme dnes výsledky registrace čtenářů IAN. Děkujeme všem za pěkné vzkazy a zajímavé náměty. Registrace sloužila hlavně nám, abychom si udělali obrázek o tom, kolik čtenářů máme, jaké mají technické vybavení a podle toho pak vytvářeli Noviny v budoucnosti. Docela nás překvapilo, že pouze jeden z vás používá počítač 386 – valná většina má dnes na stole (či pod ním) Pentium. Více než polovina (61 %) čtenářů nás prohlíží Netscapem s rozlišením 800x600 (64 %). Pevné připojení má 58 % a 80 % čtenářů již pracuje (zbytek jsou studenti). Na závěr ještě několik vašich námětů a připomínek. 
 
 
Uvital bych vedle oblasti pozorovani a novinek z oblasti astronomie a kosmonautiky vcetne pribuznych oboru take trochu teoretickych otazek. Pokud takoveto noviny vychazi --  je skoda, aby se nepusobilo na jejich ctenare, vesmes astronomu jak profiku tak amateru, cestou jejich odborneho rustu. 
 
Také bychom chtěli věnovat více prostoru teoretickým otázkám. Bohužel, chybí nám autoři. V nejbližší době ale rozjedeme "virtuální seminář" věnovaný malým tělesům sluneční soustavy, kde budou na vaše otázky odpovídat přední čeští odborníci v tomto oboru. Jako speciální příloha se snad na stránkách IAN objeví i kompletní skripta Dr. Z. Mikuláška "Fyzika hvězd". 
 
Na Vase stranky se pravidelne divam 2x tydne a jsem spokojen. Uvital bych --  kdyby IAN byli jeste obsahlejsi --  ale chapu --  ze priprava je narocna a casu neni nikdy dost. 
   
Máte pravdu, času není nikdy dost. Příprava Novin není naše hlavní práce a občas se musíme věnovat i jiným věcem. 
   
Uvital bych podrobnejsi popis aktualnich projektu, napr. sledovani prubehu stavby nove orb. stanice ALFA. 
 
O orbitální stanici Alfa připravuje rozsáhlý materiál Ing. M. Grün. 

Nech ma CD Rom moznost vyhladavania. 
  
Příprava CD-ROMu je nyní v plném proudu. Bohužel se ale obáváme, že k hledání na něm budete muset používat nějaký standardní program ve vašem operačním systému. V současné době není v našich silách vyhledávací program napsat - na CD-ROM nelze umístit nějaký vyhledávací skript, aniž by to vyžadovalo softwarové změny vašeho PC. 
 
Jste nejlepsi astronomicky casopis na internetu. Mohli byste pretiskovat vice informaci z expresnich  astronomickych novin. 
  
Máte-li na mysli EAI, pak vás zklameme. Našim cílem není přinášet zprávy zajímavé pro malé množství čtenářů -- tedy aktivních pozorovatelů či profesionálů. Ti se k nim dostanou jinde. Hlavní myšlenka IAN je v tom, že články zde publikované musí být zajímavé pro všechny. Nejsme si jisti, kolik z vás by zajímaly polohy komet viditelných jen ve velmi velkých dalekohledech či upozornění na vzplanutí velmi slabých trpasličích nov. I tyto zprávy  samozřejmě monitorujeme a uvážíme-li, že jsou dostatečně zajímavé, uveřejníme je i zde. Viz dnešní povídání o supernově. 
 
Je zajimave, ze jedna z rubrik IAN se jmenuje "Z vasich i nasich" pozorovani a pritom jsou tam predpovedi pozorovatelnosti -- vlastne takovy "lepsi kalendar ukazu". To si ponekud odporuje. 
 
V rubrice Pozorování se snažíme přinášet tipy na zajímavé úkazy na obloze. Současně by zde měli vycházet i pozorování čtenářů IAN. To už však na nás příliš nezáleží -- první vlaštovky se zde ale již objevily. 

Data, ktera Vam ve formulari poskytuji jsou urcena vyhradne pro ucely registrace ctenare IAN. V zadnem pripade nesouhlasim s jejich poskytnutim jinemu subjektu nebo s vyuzitim k jinym ucelum. Dekuji. 
 
Pokud jsme toto nezmínili dostatečně jasně v registračním formuláři, pak vězte, že data slouží výhradně nám a jen nám a nikomu dalšímu je rozhodně poskytovat nebudeme. Nehrozí, že by se staly vámi uvedené informace součástí Internetu či byly prodány dál za účelem spammingu. 
 
IAN povazuji za velmi zdarile. Uvital bych ale nejakou strucnou rubriku odpovedi na laicke i udborne dotazy ctenaru. 
  
Na stránkách IAN se již brzy objeví zvláštní rubrika věnovaná malým tělesům sluneční soustavy. Odpovědi na další dotazy rádi uveřejníme i na jiných místech. Někdy je ale problém získat dostatečně fundovanou odpověď. 
 
Podle mne mate nejlepsi astronomicke stranky na svete. 
 
Děkujeme! 
  

-- redakce --
 
 
 
 
Instantní astronomické noviny vydává společnost Amatérská prohlídka oblohy ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem Mikuláše Koperníka v Brně a Masarykovou univerzitou. Veškeré články je možné přebírat pouze se svolením autora a s uvedením patřičné citace.