Good-Bye, ISO 
TRIANA se začíná rýsovat 
Atlas Coeli Novus 2000.0 
Polapený trpaslík 
 
100 let Ondřejova
Česká televize připomene 100. výročí založení hvězdárny v Ondřejově 
dvěma pořady na okruhu ČT 2: 
 
    Pondělí 13. dubna, 15.25 - 15.55, VPS 2 13 04 1525  
    V Kunz: Sto let Ondřejova
    Čtvrtek 16. dubna, 20.00 - 20.55, VPS 2 16 04 2000,   
    J. Císařovský: Nebesa zmizela, jako když se zavře kniha   
    [repríza na ČT 1 ve čtvrtek 23. dubna]
-- jg --
 
  
Good-Bye, ISO 
 
Infračervená kosmická observatoř (Infrared Space Observatory, zkr. ISO) Evropské kosmické agentury definitivně ukončila svoji činnost. Stalo se tak 8. dubna v ranních hodinách, kdy operátoři stanice ve Villafranca nedaleko Madridu zjistili postupný nárůst její teploty. Ve večerních hodinách téhož dne, během studia galaxie NGC 1808, stoupla teplota přístrojů nad –269 stupňů Celsia a tak byl její vědecký program definitivně zastaven. Komunikace s ní bude zcela přerušena za asi tři týdny. 
Družice ISO startovala v listopadu 1995. Jejím hlavním cílem bylo studium objektů sluneční soustavy i vzdáleného vesmíru v infračervené části elektromagnetického spektra. Z tohoto důvodu s sebou nesla dva tisíce litrů supratekutého helia k nezbytnému chlazení detektorů na teplotu –271 stupňů Celsia. Původně se očekávalo, že bude v provozu jen osmnáct měsíců. Nakonec se ale ukázalo, že denní ztráta zásob helia je asi o dvacet procent menší, než se předpokládalo a tak byl její provoz o deset měsíců prodloužen. 
Během nich provedla 26 tisíc pozorování (vč. snímkování a spekter) mnoha zajímavých oblastí, jako Mlhoviny v Orionu M 42, mezihvězdných molekulových mračen, Malého Magellanova oblaku a spirální galaxie M 33 v Trojúhelníku. K jejím nejzajímavějším objevům se podrobně vrátíme v příštím čísle Instantních astronomických novin. 
 
-- jd --
 
 
TRIANA se začíná rýsovat 
 
Jak jsme vás již informovali, viceprezident Spojených států Al Gore začátkem března navrhl Národnímu úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA) stavbu malého satelitu, který by od roku 2000 zprostředkoval všem uživatelům Internetu neustálý pohled na naši planetu. Družice mezitím dostala jméno TRIANA a NASA v těchto dnech vypsala soutěž na její konstrukci. Foto NASA 
Malá družice o hmotnosti asi sto padesát kilogramů má být umístěna do tzv. Lagrangeova bodu L1 (nachází se asi jeden a půl milionu kilometrů od Země), ze kterého je nepřetržitý výhled na Sluncem ozářenou polokouli naší planety. Pomocí objektivu o průměru dvacet centimetrů a barevné CCD kamery pořídí každých několik minut jeden snímek celého disku s rozlišením asi sedm kilometrů. Ty budou zachyceny jednou ze tří pozemních stanic a pak dány k dispozici široké veřejnosti prostřednictvím Internetu. Zajímavé je, že do konstrukce, startu i veškerého dalšího provozu sondy mají být maximálně možně zapojeni studenti vysokých škol. 
Využití snímků je samozřejmě diskutabilní: mohou se na ně dívat uživatelé Internetu, poslouží ve školách, snad i při předpovědi počasí apod. Celková cena, včetně vypuštění a provozu, by však neměla překročit padesát milionů amerických dolarů -- a to není mnoho. Chcete-li se do konstrukce sondy TRIANA zapojit, podrobné materiály najdete na adrese http://www.hq.nasa.gov/office/ese/nra/Triana-RFI-4-1-98.html 
 
-- jd --
 
 
Atlas Coeli Novus 2000.0  

Právě v těchto okamžicích je po zhruba trojměsíčním zdržení, zaviněném technologickými problémy s výrobou obalu a tiskem stupnic na astrolon, dostupný Atlas Coeli Novus 2000.0. 
Atlas vydala Hvězdárna a planetárium v Praze ve spolupráci s Hvězdárnou a planetáriem  Hradec Králové, nakladatelství ETC a za finančního přispění fondu pro vydávání vědecké literatury Akademie věd České republiky. Atlas na 20 dvojicích listů (celkem 40 stran) zobrazuje celou oblohu. Je zakresleno přes 85 000 objektů v měřítku 8,4 mm/stupeň. Zobrazeny jsou hvězdy do 8,3 mag, proměnné do 8,3 v maximu, dvoj a vícenásobné hvězdy do 8,3 mag součtové jasnosti Dále 160 kulových hvězdokup, 700 otevřených hvězdokup, 2160 galaxií (je zakreslena i jejich orientace na obloze a poměr malé a velké osy), 1200 temných, reflexních, emisních, planetárních mlhovin a zbytků po supernov. Mlhoviny, které jsou větší než 10', jsou vyneseny svým tvarem, který byl získán digitalizací z Palomarských map oblohy. 
Jsou též vyneseny dvojice izofot Mléčné dráhy pro vnitřní a vnější oblasti. Jsou vyneseny hranice souhvězdí a spojnice hvězd, sítě souřadnic jsou pro všechna čtyři hlavní ekvinokcia (1900, 1950, 2000 a 2050). Každá oblast oblohy je na dvou protějších stránkách. V levé části jsou barevným kódem vyznačeny spektrální vlastnosti hvězd a uvedeny jejich plné popisy, včetně jmen hvězd. Nehvězdné objekty jsou zde šedé. Na protilehlé pravé straně jsou pak hvězdy černé (jako v Bečvářovi) a barevně kódovány jsou nehvězdné objekty (mlhoviny, hvězdokupy, galaxie). 
Atlas je možno zakoupit (objednat) na adresách Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, Hvězdárny a planetária Hradec Králové, na Slovensku pak na Hvězdárně v Hurbanově (kde odebrali část nákladu pro Slovensko). 
 

Petr Sojka
 

Polapený trpaslík  
 
Daleko za hranicemi sluneční soustavy, dokonce daleko za hranicemi celé Galaxie, leží hvězdokupa NGC 1818. Je součástí Velkého Magellanova oblaku a nachází se přibližně 164 000 světelných let od Země. Objekt je to ještě docela mladý, stáří se odhaduje na čtyřicet milionů let, takže lze zde pozorovat velmi velké a Simek NASAhmotné hvězdy, jež nestačily skončit svoji krátkou kariéru. Příkladem byl i progenitor (tedy předchůdce) bílého trpaslíka pozorovaného Hubblovým kosmickým dalekohledem (Hubble Space Telescope).  Na přiloženém snímku vidíte hvězdu označenou čárkami. 
Jak asi víte, předpovídají astronomové vývoj hvězd mimojiné na základě hmotností. To je bezesporu nejdůležitější parametr stelární evoluce. Velmi hmotné hvězdy končí své životy poměrně záhy jako supernovy. Odhaduje se, že jako supernova skončí stálice s hmotností větší než šest až deset Sluncí. Nové pozorování HST však posunuje spodní hodnotu této hranice o něco výše. 
Ukazuje se, že předchůdce pozorovaného trpaslíka vážil asi 7,6 Sluncí. Nyní je tedy možné přebudovat některé modely vývoje galaxií, neboť se změní parametry popisující uvolňování těžkých prvků do okolohvězdného prostoru, či počet neutronových hvězd. (Tedy zbytků po výbuchu supernovy.) 
 
-- rkn --
 
(Připraveno podle NASA News.)