Triana je jistá! 
SETI@HOME začíná 
Co je SETI@home? 
Další perla z Hubblova odkazu 
Co vám NGC 3132 připomíná? 
Sbohem a šáteček 
Glenn balí kufry

 
  
Zeme v podani sondy GOES 7 (foto NASA)Triana je jistá! 

Takže je to tady. Představa amerického viceprezidenta Al Gora o malé družici, která by svým způsobem oslavila vstup lidstva do nového tisíciletí, dostává konkrétní podobu. 
Malá observatoř byla pojmenována po námořníku Juanu Rodriguezovi Bermejo de Trianovi z Kolumbovi vlajkové lodi Santa Maria, jenž první -- 12. října 1492 -- zahlédl pevninu "Nového světa". Umístěna bude v tzv. Lagrangově bodu L1, jeden a půl milionu kilometrů daleko od Země směrem ke Slunci. Tato pozice ji zajišťuje nepřetržitý výhled na osvětlenou polovinu naší planety. 
Hlavní zbraní Triany bude televizní kamera vybavená objektivem o průměru třicet centimetrů: dokáže přitom pořídit snímky Země v šesti optických pásmech s rozlišením šest kilometrů na pixel a v šesti infračervených oborech s rozlišením 24 kilometrů na pixel. Jednotlivé kanály byly vybrány s ohledem ke zvýraznění zajímavých detailů na pevninách, mořích i v atmosféře. Každý den se pořídí nejméně pět set portrétů. Spojení bude zajišťovat trojice menších pozemních stanic, jeden obrázek v jednom spektrálním oboru přijmou každých několik minut. Všechny budou ihned dostupné široké veřejnosti prostřednictvím Internetu. 
Kromě toho bude na palubě i radiometr a malé zařízení k monitorování "kosmického počasí", jenž poslouží k pochopení vlivu sluneční činnosti na umělé družice Země. Radiometr umožní první přímé měření odrazivosti naší planety a tak i k určení, kolik sluneční energie absorbuje naše atmosféra. Na zpracování všech výsledků, stejně jako na provozu Triany, se mají podstatnou měrou podílet studenti z celého světa. 
Triana je poslední ze série misí "Earth Probe", během kterých se chce NASA globálně podívat na Zemi a studovat vliv člověk na ekosystém naší planety. Hlavním patronem výpravy je Scripps Institution of Oceanography University of California, dodavatelem pak Lockheed Martin Missiles & Space Advanced Technology Center. Cena observatoře se odhaduje na 75 milionů dolarů. Startovat by měla z paluby amerického raketoplánu v prosinci 2000, tedy až po volbách nového amerického prezidenta. Zda jím bude její otec -- Al Gore -- je ovšem ve hvězdách a samozřejmě v rukou amerického voliče. 
 

Jiří Dušek
Podle zpráv NASA a Spacer.Com
 
 
  
Radioteleskop v Arecibu (foto Discovery)SETI@HOME začíná 
 
Po několika letech problémů s vývojem i financováním je unikátní projekt SETI@HOME téměř na startovní čáře. Odborníci nyní dokončují poslední úpravy softwarového vybavení a jeho první test očekávají koncem listopadu tohoto roku. 
Základní myšlenkou programu je zapojit desítky tisíc obyčejných osobních počítačů ke hledání signálů mimozemského původu. Pomocí speciálního screensaveru budou všichni zúčastnění analyzovat měření zachycená na největším nepohyblivém radioteleskopu světa -- v Arecibu na ostrově Portoriko. Potřebné části data budou dostávat prostřednictvím Internetu. Stejnou cestou se budou posílat do ústředí i výsledky. Každý podezřelý nález bude detailně analyzován experty. 
Od 30. října začalo nahrávání signálů zachycených speciální aparaturou projektu Serendip IV během normálního provozu radiové observatoře. Od 20. listopadu pak začne test softwaru  na počítačích stovky vybraných uživatelů. Po několika měsících zkušebního provozu se plánuje kolem dubna příštího roku "ostrý start". 
Na přípravě unikátního projektu se formou sponzorských příspěvků značným dílem podílí Planetary Society (organizace sdružující 100 000 členů, založená C. Saganem),  Paramount Studios (v souvislosti s uvedením nového celovečerního snímku série Star Terk) a další. Jejich peníze posloužily především ke zaplacení profesionálních programátorů a nákupu některých speciálních zařízení. Do projektu SETI@HOME se můžete přihlásit i vy a to na adrese setiathome.ssl.berkeley.edu. Třeba se právě vám tímto netradičním způsobem podaří nalézt důkaz o existenci "malých zelených mužíčků" někde ve vesmíru. 
 
Jiří Dušek
Podle informací SETI@HOME
  
Co je SETI@home?  
  
Program SETI@home je speciální typ šetřiče obrazovky. Podobně jako jiné šetřiče, SETI@home začne pracovat, když necháte počítač po určitou dobu v nečinnosti, a přestane pracovat, jakmile svou práci na počítači obnovíte. Jeho činnost je naprosto unikátní. Zatímco pijete kávu, obědváte nebo spíte, Váš počítač pomáhá hledat mimozemské civilizace tím, ze analyzuje data speciálně zachycená největším teleskopem na světě. 
Až bude projekt SETI@home v provozu, budete si moci vybrat ze tří hlavních typů grafického zobrazení tohoto experimentu: 
    Science Mode ukazuje průběh analýzy, tak jak právě probíhá na vašem počítači. Význam každého výsledku je vysvětlen a proces je znázorněn na úrovni středoškolských vědomostí. 
    Sky Progress Mode ukazuje, jak celý experiment sleduje oblohu a ve stručnosti shrnuje potenciálně zajímavé, dosud zjistěné výsledky. Pozadí tohoto grafického znázornění bude většinou tvořit přesný obraz jasných hvězd v příslušné oblasti oblohy, ale účastníci pokusu si budou moci vybrat abstraktnější zobrazení. 
    Earth Progress Mode se soustřeďuje na účastníky experimentu. V tomto případě bude znázorněna zeměkoule a všichni jednotlivci či organizace, kteří se účastní experimentu, budou zvýrazněni. K dispozici bude rovněž celkový počet počítačů, které se pokusu účastní v danou dobu. Speciální zmínku obdrží účastníci, kteří se pokusu účastní nejdéle nebo účastníci, kteří dosud zpracovali nejvíce dat. 
SETI@home bude doprovázen webovskou stránkou, na které budou k dispozici údaje o současném stavu projektu, nejrůznější pedagogické materiály a odkazy na SETI, astrobiologii, a astronomii. K dispozici bude rovněž stažení účastnického softwaru. 
  
Převzato ze stránky SETI@HOME
 
 
  
Kliknutim ziskate snimek ve vetsim rozliseni (100 kB)Další perla z Hubblova odkazu 
 
Jelikož je první čtvrtek v měsíci, objevil se na stránkách Hubblova odkazu další zajímavý portrét. Tentokráte jde o planetární mlhovinu NGC 3132 ze souhvězdí Plachty, přezdívanou amatérskými pozorovateli "Jižní prstencová mlhovina". 
Planetární mlhoviny samozřejmě nemají nic společného s planetami. Označení vzniklo na přelomu osmnáctého a devatenáctého století, kdy některé tyto objekty pozorovatelům připomínaly kotoučky planet. Ve skutečnosti se jedná o rozpínající se plynové obálky umírajících hvězd, v jejichž středu zůstává kyslíkouhlíkové jádro, budoucí bílý trpaslík. Podobný osud čeká za několik miliard let i naše Slunce. 
V případě NGC 3132 se odhaduje průměr mlhoviny na půl světelného roku. Její vzdálenost pak na dva tisíce roků, patří tak mezi nejbližší objekty tohoto typu. Obálka se přitom od centrální "hvězdy" vzdaluje rychlostí asi patnáct kilometrů za sekundu. 
Přiložený portrét, který si můžete stáhnout i ve větším rozlišení, pořídil Hubblův kosmický dalekohled 7. prosince 1995 (expozice jedna hodina, celkový přístrojový čas observatoře dvě hodiny). Ve středu mlhoviny jsou zřetelně vidět dvě hvězdy: jedna výrazně jasnější a vpravo nad ní slabší průvodce. Právě on ztratil svoji obálku a dal za vznik planetární mlhovině NGC 3132. Hvězda je sice menší než naše Slunce, na druhou stranu má ale extrémně vysokou povrchovou teplotu. Proto do okolí vyzařuje ohromné množství ultrafialových fotonů, jež nutí okolní plyn zářit. Jasnější hvězda je sice na začátku svého vývoje, v budoucnosti však pravděpodobně i ona ukončí svoji existenci ve formě planetární mlhoviny. 
Barvy NGC 3132 nejsou náhodné, odpovídají teplotě plynu: modrá ve vnitřních částí ukazuje oblasti s nejvyšší teplotou, zatímco červená na okrajích nejchladnější části. Zvláštní pásy neutrální barvy obsahují prachové částice bohaté na těžší prvky jako kyslík či uhlík, které zkondenzovaly v expandující obálce. V budoucnosti se stanou součástí mezihvězdného prostoru a mohou být využity při tvorbě dalších hvězd a planet. Právě odtud se ostatně vzala většina těžších prvků i na Zemi. 
 
Jiří Dušek
Podle Hubble Heritage Team (AURA/STSCI/NASA)
  
Co vám NGC 3132 připomíná? 
  
Když jsme připravovali příspěvek o planetární mlhovině NGC 3132, nedokázali jsme se v redakci shodnout na tom, co nám vlastně svoji podobou připomíná. Jaký je váš názor? Pošlete nám ho do redakce! Dva náhodně vylosovaní za to od nás dostanou výtisk nové publikace Jiřího Duška "Malý průvodce noční oblohou". Knížku vydala v minulých dnech Hvězdárna ve Valašském Meziříčí, která nám také laskavě darovala dva výtisky do této tipovací kampaně.  
Malý průvodce noční oblohou vás seznámí s nejnápadnějšími objekty noční oblohy -- ať už vzdáleného vesmíru či vašeho nejbližšího okolí. Je doplněná nejnovějšími výsledky sondy Hipparcos, kvalitními vyhledávacími mapkami a množstvím ilustrací.
 
 
  
Znak Kralovske obsevratore v GreenwichiSbohem a šáteček 
 
Královská hvězdárna v Greenwichi definitivně prohrála svůj boj o přežití -- po 323 letech byla 31. října jednou pro vždy uzavřena. 
Tento astronomický stánek je pro turisty známý především tím, že tudy prochází nultý poledník. Když si na něj stoupnete, máte jednu nohu na západní polokouli a druhou na východní. Zatímco centrální meridián zde zůstane, Královská observatoř je již minulostí. 
Jedna z nejstarších evropských hvězdáren měla velmi zajímavou minulost. Založil ji anglický král Jiří II. pro Johna Flamsteeda roku 1675. Měla zdokonalit námořní navigaci přípravou přesných poloh hvězd, efemerid Měsíce a planet. Následující tři století zajišťovala observatoř základní astrometrická měření, časovou službu a přípravu předpovědí. Během posledních několika let však došlo k úplnému rozkladu. Pozorování na příliš světlé obloze nebylo možné již od čtyřicátých let tohoto století, a tak se jednotlivá oddělení a ústavy postupně přesunuly na jiná místa. Stará královská observatoř jako součást  Národního námořního muzea však bude nadále fungovat jako muzeum historie astronomie. 
 
Jiří Dušek
Podle zpráv na Internetu
 
 
  
Astronauti v TV show stanice NBC (foto Florida Today)Glenn balí kufry 
 
Zdá se, že současná výprava raketoplánu Discovery bude hodnocena jako zcela bezproblémová. V úterý posádka úspěšně lapila satelit Spartan, jenž po dva dny sledoval Slunce a mimo jiné pořídil na tisíc portrétů jemné atmosféry naši nejbližší hvězdy. Jsou na nich zachyceny rozsáhlé erupce plynu a proudy slunečního větru. Právě ty dávají za vznik nádherným polárním zářím. Část snímků zaslala observatoř na Zemi, více než polovina je pak zaznamenána na palubním magnetofonu. 
Nadále se též provádí různé experimenty s tělem Johna Glenna a pozadu nezůstává ani mediální reklama: Astronauti vystupují v přímých přenosech z kosmu v různých televizních pořadech. Japonka Chiaki Mukai spolu s velitelem Curt Brownem a Johnem Glennem také zatelefonovala ministerskému předsedovi "Země vycházejícího Slunce" Keizo Obuchi. 
Discovery přistane na Kennedyho kosmickém středisku v sobotu v odpoledních hodinách našeho času. 
 
Jiří Dušek
Podle zpráv NASA