Stacionární družice 
 
Při pozorování komety 4P/Faye, večer 24. září 1998, jsem si všiml  zajímavého zjevu. V momentě, kdy jsem již končil a určoval průměr  komy vůči okolním hvězdám, se do zorného pole 0,42-m reflektoru (162x) nasunula blikající tečka. Okamžitě mě zaujala. Nastavil  jsem ji tedy do středu a po chvilce jsem zjistil, že se jedná nejspíše o stacionární nebo velmi pomalu se pohybující objekt. Hvězdy ubíhaly k západu a tečka si poklidně poblikávala a stála na místě. Automaticky mě napadlo, že by se mohlo jednat o geostacionární nebo velmi vzdálenou družici. Podle polohy na obloze se však jevila jako nejpravděpodobnější první varianta. V každém případě jsem pokračoval ve sledování ještě několik minut a do pozorovacího deníku jsem si zapsal další podrobnosti, které se mě podařilo zjistit. Tečka se nacházela na deklinaci -11o30' a v 19h06m UT prošla rektascenzí 19h29m. Jasnost se v minimu pohybovala okolo 13,5 mag., v maximu byla asi o necelou 1 magnitudu jasnější. Záblesk nastal tak jednou za 1 až 1,5 sekundy. 
Nespokojil jsem se však jen s tímto podrobným popisem a krásným zážitkem. Již od počátku jsem si říkal, že by bylo naprosto skvělé provést identifikaci. Následující den jsem tedy sedl k počítači a napsal mail G. M. Hurstovi do Anglie s žádostí o pomoc. 
Díky dalším zapojeným lidem, R. Eberstovi a R. Matsonovi jsem dosáhl na kýženou informaci. Rob Matson píše v mailu, že všechny udané informace byly dostačující pro stoprocentní identifikaci. Objekt mnou sledovaný je geostacionární družicí WESTAR 5 (82058A, #13269), která byla vypuštěna 9. června 1982. 
Naprosto úžasné. Bylo to poprvé co jsem viděl na vlastní oči stacionární satelit. Opravdu vzrušující pohled na malé tělísko vzdálené přes 40000 km. Navíc je to vše umocněno velkou náhodou. Pozorování satelitu bylo vedlejším produktem při sledování komety. 
Zcela náhodně se oba objekty sešli v zorném poli o velikosti několika obloukových minut. Jak je vidět, můžeme občas na obloze zažít různá překvapení a příjemná rozptýlení, i na místech, kde by jsme to nečekali. 
 
Martin Lehký - Hradec Králové
 
 
Foto NASAKdy poletí nad Prahou Mir? 
 
Opět je z našeho území pozorovatelná kosmická stanice Mir. V přiložené tabulce najdete předpovědi jejích přeletů (v letním čase) nad Prahou. Vzhledem k malosti České republiky však platí, v rámci tolerance minut a několika stupňů, pro celé území státu. Uveden je okamžik začátku letu (čas, výška ve stupních a azimut; W - západ, E - východ, S - jih, N - sever), maximální dosažená výška a konec letu, kdy stanice zmizí za obzorem, či častěji v zemském stínu. Mir bude mít podobu hvězdy nulté velikosti (takovou jasnost má např. Vega z Lyry, Arkur z Pastýře, Prokyon z Malého psa), která se bude pomalu pohybovat noční oblohou. Předpovědi pro libovolné místo na světě získáte na stránkách German Space Operations Centre. Adresa je: http://www.gsoc.dlr.de/satvis/. Na tomto místě si také můžete nechat spočítat i okamžiky zjasnění družic Iridium. 
 
datum začátek letu max. výška konec letu
čas výška azimut čas výška azimut čas výška azimut
6. listopadu 04:59:14 68 NE 04:59:14 68 NE 05:01:59 10
7. listopadu 03:55:00 10 03:55:00 10 03:55:00 10
7. listopadu 05:26:42 41 NW 05:27:32 61 05:30:31 10
8. listopadu 04:22:24 20 04:22:24 20 04:23:27 10
8. listopadu 05:54:06 20 05:56:04 69 05:59:04 10
9. listopadu 04:49:44 40 NE 04:49:44 40 NE 04:51:55 10
9. listopadu 06:21:27 10 06:24:29 76 06:27:29 10 SE
10. listopadu 05:17:03 64 NW 05:17:22 73 05:20:22 10
11. listopadu 04:12:38 14 04:12:38 14 04:13:08 10
11. listopadu 05:44:20 29 05:45:41 68 05:48:39 10 SE
12. listopadu 02:59:54 10 03:02:54 66 03:05:53 10
12. listopadu 04:39:54 28 04:39:54 28 04:41:30 10
12. listopadu 06:11:36 14 06:13:44 31 SW 06:16:29 10 SE
13. listopadu 05:07:10 50 05:07:10 50 05:09:39 10 SE
14. listopadu 05:34:27 26 SW 05:34:41 27 SW 05:37:16 10 SE
15. listopadu 04:30:04 13 SE 04:30:04 13 SE 04:30:27 10 SE
15. listopadu 06:01:46 11 SW 06:02:25 11 SW 06:03:25 10 SW