R Coronae Borealis - po třech letech v minimu! 
 
Ano, plné tři roky astronomové čekali než se začne něco "pořádného" dít s hvězdou R Coronae Borealis (R CrB). Stalo se tak 26. srpna 1998. Pokles byl zpočátku velice prudký a vypadalo to, že budeme svědky stejně hlubokého minima jako bylo před třemi lety, kdy R CrB dosáhla až čtrnácti magnitud. Odhad z 21. září však naznačoval, že se pokles zpomaluje. V současné době se její hvězdná velikost pohybuje kolem 8,4 mag. 
Písmenko R v jejím označení znamená, že v daném souhvězdí byla nalezena jako první hvězda, která mění svoji jasnost. Stalo se tak díky Eduardu Pigottovi v roce 1795. Její průměrná hvězdná velikost v maximu se pohybuje kolem 5,9 mag, takže je za dobrých podmínek pozorovatelná pouhým okem. Na to, abychom ji viděli i v minimu kdy dosahuje až 14,8 magnitudy však potřebujeme velký hvězdářský dalekohled s průměrem asi 40 cm. 
Od dob Pigottových jsme podobných hvězd objevili desítky. Jejich společnými vlastnostmi jsou vysoké stáří a ohromné velikosti. Podle obsahu prvků v atmosféře je můžeme zařadit do spektrálních typů F, G, K i R. Mají vysokou svítivost a atmosféry bohaté na uhlík, proto se jim říká "uhlíkové hvězdy". Jsou zajímavé svým abnormálním chemickým složením, přítomností rozsáhlých okolohvězdných obálek, které způsobují oslabení jasnosti a také silným infračerveným zářením. Charakteristické jsou pomalými, neperiodicky se opakujícími poklesy jasnosti s různou amplitudou (1 až 9 mag) a různým trváním (desítky až stovky dní). 
Za hlavní příčinu tohoto chování se považuje absorpce světla grafitovými částečkami, které kondensují v oblaku vyvrženém hvězdou. Velikost těchto částeček je podle pozorování z družice IRAS 60 až 100 mikrometrů. Pokles jasu je přitom obvykle výrazně rychlejší než vzestup a jeho okamžik nelze předpovědět. V minimu jasnosti se ve spektru zpravidla objevují emisní čáry kovů. Některé navíc v maximu pulsují s periodou 30 až 100 dní. V poslední době byly zjištěny i rychlé pulsace, u kterých je charakteristický čas několik desítek minut a amplituda je srovnatelná s amplitudou, která byla pozorována při oscilacích třicetidenních až stodenních. 
Pozorování provedená od roku 1784 nasvědčují tomu, že hvězda většinu času setrvává v maximální jasnosti. Čas od času prochází hlubokým minimem, při kterém hvězdná velikost poklesne o 8-9 mag. Období, kdy je hvězda v maximu, se mění nepravidelně od stovek dní do několika let. Hvězda může několik let pobývat v maximu jasnosti a pak mít několik minim po sobě. 
Také chování R CrB v maximu je zajímavé. Od roku 1933 víme, že se periodicky mění její jasnost i v době mimo minima. Perioda těchto změn ovšem není konstantní. V různých obdobích má jinou velikost a dokonce jsme zachytili přítomnost několika period najednou. V poslední době je její hodnota 44 dní. 
Doporučuji R CrB Vaší pozornosti, protože nikdo neumí předpovědět, co se s ní v nejbližších dnech a týdnech bude dít. Pozorování této hvězdy je velice napínavá a dobrodružná práce plná  překvapivých změn. Kdo by chtěl R CrB sám pozorovat tomu poslouží mapka skupiny MEDÚZA
 
Petr Sobotka