Syn čarodějnice -- v ďáblově mlýně 
 
Vážení kolegové, 
chtěl bych Vám doporučit k přečtení knihu, která mě zaujala. Nepošlu vás však do knihkupectví, ale spíše do knihovny nebo antikvariátu. Pokud se nezajímáte jenom o astronomii jako takovou, ale i o historii této vědy, pak je to kniha právě pro Vás. Kniha se jmenuje "Syn čarodějnice -- v ďáblově mlýně". Přiznávám, že když jsem ji viděl v antikvariátu v oddíle ASTRONOMIE, dost mě to znechutilo. Co má proboha co dělat kniha zcela evidentně románového charakteru mezi astronomickými knihami? Jedná se však ve skutečnosti o životopisný román o Janu Keplerovi (dovolte mi napsat Jan a nikoliv Johannes, neboť tak je Kepler jmenován v té knize). Nechci Vám vnucovat svoje zajisté subjektivní dojmy, ale přesto mi dovolte, abych se pokusil Vás navnadit. 
Kniha pokrývá rozsáhlé období čtyřiceti let, od roku 1600 do roku 1640. Podotýkám, že Kepler žil v letech 1571-1630. Příběh začíná v roce Keplerova příchodu do Prahy a shodou okolností i rokem, kdy byl v Římě na Náměstí Květů upálen Giordano Bruno. Celý román je rozdělen do dvou částí, které se jmenují podle názvu knihy: 1. díl "Syn čarodějnice" a 2. díl "V ďáblově mlýně". Klasickou knihou o tomto období je "Kepler v Praze" od Zdeňka Horského. 
To je však kniha podstatně útlejší než tento román, takže se autor musel vzdát rady podrobností, které by vykreslily život na počátku 17. století "v zámku i podzámčí", v chudinských čtvrtích i na císařském dvoře. Tento román má však několik set stran, a tedy i dost prostoru na zajímavé podrobnosti. Kdo chce tedy něco vědět o tom, jak Kepler objevoval své zákony nebo je zvědavý na slavný čarodějnický proces s Keplerovou matkou, ať nezaváhá. 
Jistě romanopisec nemůže být dokonale historicky věrný a nemůže napsat absolutně přesnou studii, takový román by byl patrně velice nudný. Pokud však mohu na základě svých znalostí historie usuzovat, románová fabulace nepřekračuje v žádném případě hranicí, kdy se začíná jednat spíše o fantazírování než o životopisný román. Jsou zde samozřejmě slabší místa. Jedním je scéna, kdy Kepler hovoří se svojí matkou ve vězení. Nabízí ji, že kdyby on, císařský matematik, konvertoval ke katolicismu a změnil své učení, inkvizice by ji propustila. A tato žena, několik let týraná vězením a obžalovaná ze strašlivého zločinu čarodějnictví, by "se raději nechala zabít než aby se její synek musel vzdát své víry a svého životního díla". To nezní příliš pravděpodobně, právě tak jako není pravděpodobné, že by Kepler ve svých autobiografických črtách psal o tom, co že si to vlastně s matkou říkali ve vězení. Ale tato scénka je jen jednou z mála výjimek. 
Velkým štěstím knihy je i to, ze není ideologicky zdeformována. Původně byla (patrně) vydána v Západním Německu, ale překladatel ji nechal ideologicky na pokoji. Jenom ten doslov je "náš". Ale to je spíš dobře, často se praktikovalo, že někdo napsal marxisticko-leninsky úvod či závěr a zbytek knihy pak směl být normální. 
Takže je to fakt velice zajímavá kniha. Doporučuji. Přesné bibliografické údaje o knize: autor: Rosemarie Schuderova, název: Syn čarodejnice -- V ďáblově mlýně (něm. originál Der Sohn der Hexe -- In der Muhle des Teufels), rok vydání: 1980 (v Německu 1970), nakladatel: Svoboda, Praha (v Německu Rutten & Loening, Berlin), překlad: Eva Kotulová, doslov: Josef Polišenský. 
Malá poznámka na závěr: pro všechny, kteří žijí v dosahu Prahy bych chtěl doporučit výtečný antikvariát v Myslíkově ulici (tam jsem tu knihu koupil sám, takže tam ji už nehledejte). Je to bohatě zásobený obchod a především tam mají knihy velice přehledně tématicky seřazené. Také je skvělé, že se specializují spíše na odbornou literaturu všeho druhu (technická literatura, přírodní vědy, jazykové učebnice a slovníky, poezie, grafika, pohlednice, staré časopisy jako např. National Geographic aj.), které je velká většina ve srovnání s beletrií. Myslíkova ulice je u Vltavy, přesně u Mánesa. Jdete-li tedy Myslíkovou s Mánesem za zády, je antikvariát asi 200 metrů od řeky po Vaší pravé ruce. Přesná adresa: Antikvariát Eva Kozáková, Myslíkova 10, 120 00 Praha 2 tel. 02/294402, otevírací doba: každý všední den 9:00 - 18:00. 
M. Šlechta
 
 
 
Astronomie v zrcadle času 
 
Poslední zářijový víkend se na hvězdárně v Ostravě uskutečnil další ročník tzv. Ostravského astronomického víkendu, tentokráte pod názvem "Astronomie v zrcadle času". V rámci něho hvězdárna vydala malý sborníček referátů v rozsahu 44 normostran textu. Obsah: RNDr. Jan Tomsa: "Historie mimoevropské astronomie aneb poselství dávných kultur", RNDr. Zdislav Šíma, CSc.: "Historie evropské astronomie aneb boj o uspořádání sluneční soustavy", PhDr. Arnošt Vašíček: "Otisky jiných světů aneb putování za astronomickými otazníky", RNDr. Jiří Grygar,CSc.: "Století české astronomie aneb jak to asi bylo u nás doma". Sborník distribuuje Hvězdárna a planetárium v Ostravě. 
 
Tomáš Gráf