201.
číslo, Úterý 15. listopadu 1999, průběžně doplňované
Jak se zdá, Linearidy se nedostavily.
I když máme zprávy o zvýšené aktivitě sledované ondřejovským radarem, vizuální
pozorovatelé nic zvláštního nespatřili. Naše planeta se však nezadržitelně
řítí do další prachové řeky. Uprostřed tohoto týdne
se tak (snad) dočkáme letošní astronomické události číslo dvě. I ostřílení
hvězdáři se přitom shodují v tom, že na nebi jsou jenom tři velkolepé úkazy,
které vám vyrazí dech, proženou mráz po zádech a přivedou do nečekaného
transu: kometa s chvostem přes polovinu oblohy, zatmění Slunce a déšť
meteorů. Velké vlasatice jsme v nedávné minulosti obdivovali hned dvakrát
a zatmění Slunce máme ještě v živé paměti. Poslední klenot do této pocitové
sbírky nám přitom mohou již za několik hodin přinést Leonidy. V následujících
dnech proto mějte oči na stopkách! A co jiného se děje v blízkém i vzdáleném
okolí naší planety? Ještě nevychladlou je zpráva o poruše Hubblova dalekohledu
a také o prvním, nevyvratitelném objevu planety u cizí hvězdy. Z observatoře
na Kleti nám přišly zprávy o dvojité planetce Kleopatra a o objevu již
dvoustého potenciálně nebezpečného balvanu. Dále se seznámíte s projektem
meziplanetárního Internetu a s chybami, jež vedly ke ztrátě sondy Mars
Climate Orbiter. Kromě překvapení vám pak
můžeme v souvislosti s Leonidami slíbit, že vás v následujících dnech průběžně
zahrneme informacemi o aktuálním dění na obloze.
202.
číslo, Úterý 23. listopadu 1999
Měsíc je v nádherném úplňku a ozdoben
barevnou koronou prokukuje přes tlustou vrstvu mraků. Tak vypadá při dnešní,
pozdně večerní, uzávěrce brněnská obloha. Před několika dny jsem od své
dívky dostal zajímavou knihu: Kosmické skandály Pavla Toufara. Nehledě
na "bulvární" název, jde o zajímavou knihu, která vás (nevím jak pravdivě)
seznámí se zákulisím ruského i amerického kosmického programu. Ostatně
podívejte se sami na jednu krátkou ukázku.
Celým tlustopisem se přitom jako červená niť táhne snaha o tutlání skandálů
a nepříjemností -- u obou kosmických velmocí prakticky stejným dílem (alespoň
na počátku). Je zajímavé, že do podobné roušky státního tajemství se halí
i čínský vesmírný program, jenž -- jak vám prozradí dnešní novinky
-- se také brzo dopracuje k vlastním kosmoplavcům. Ze současného dění jsme
kromě této informace pro vás vybrali zprávu o křtu dvou amerických penetrátorů,
které se za několik dní zřítí na povrch Marsu, jubilejním dvoustém objevu
velmi vzdáleného balvanu, který se potuluje u hranic sluneční soustavy,
a zajímavé akci na brněnské hvězdárně -- Setkání členů Amatérské prohlídky
oblohy. Dále máme v rukávu exkluzivní rozhovor
se Zdeňkem Sekaninou, pracovníkem Jet Propulsion Laboratory -- ano té továrny
na supervědu, jež nás neustále zásobuje nádhernými snímky nejrůznějších
těles sluneční soustavy. No a nakonec je tu -- pro nás v redakci značně
bolestný -- souhrn reportáží z letošních
Leonid. Někdo viděl, někdo ne. Už je to pryč. My v Brně se z
toho dostali.
203.
číslo, Pátek 26. listopadu 1999
Oprava Hubblova dalekohledu se
opět odkládá. Poté co technici našli u letounu Discovery, který již stojí
na odpalovací rampě, další závadu na kabelech, posouvá se zažehnutí startovacích
motorů na devátého prosince. Vesmírná observatoř má naštěstí pro nás v
rukávu, respektive v archivech, schovánu celou řadu starších pozorování
-- ostatně na infračervených galaxiích vám to dneska názorně dokáže i Rudolf
Novák. Hlavní zprávou dne je však cesta
sondy Galileo do pekel, objev další jinoplanety (osm Jupiterů) u vzdáleného
slunce -- tentokráte však značně netradičním způsobem -- a Leonidy, které
ukončily svoji vesmírnou existenci fatální srážkou s Měsícem. Kromě toho
si přečtete o pětadvacet let staré zprávě vyslané z radioteleskopu v Arecibu
směrem ke kulově hvězdokupě M 13 (určitě jste o ní už slyšeli) a mikrofonu,
jenž se příští týden spolu se sondou Mars Polar Lander dostane na povrch
sousedního Marsu. Poněkud kontroverzním příspěvkem je pak zpráva o velmi
činorodé skupině, která tu a tam vyrobí menší či větší kruh v obilí. Jejich
obrazce nás určitě překvapí i v dalších
sezónách...
204.
číslo, Úterý 30. listopadu 1999
Dnes byla v naší redakci velmi
rušná, dokonce bych řekl až dusivá atmosféra. A můžou za ni pracovníci
Observatoře na Kleti. Ale pěkně po pořádku. Více než dva roky se vás prostřednictvím
Instantních astronomických novin, za kterými stojí celá řada dobrovolných
spolupracovníků, pokoušíme informovat o dění ve vesmíru. Dvacátéhotřetího
listopadu -- právě zásluhou kleťských pozorovatelů -- se však stalo něco
nečekaného: IAN se vydaly mezi hvězdy. Od tohoto dne se totiž mezi Marsem
a Jupiterem pohybuje desetikilometrový balvan pojmenovaný na počest našeho
zpravodaje Inastronoviny. Zřejmě se přitom jedná o první takto poctěné
www stránky na světě... A právě v tom je kámen úrazu -- celé odpoledne
se totiž s Rudolfem hádáme, která polovina planetky komu patří... (A to
se ještě neohlížíme na zástup našich dopisovatelů, členů redakce...) Věřte,
že jde o diskuzi značně vášnivou... (Ke všemu nám situaci ještě zkomplikoval
jeden ze spoluobjevitelů, Miloš Tichý, jenž prohlásil: "ona může být
taky dvojitá, že...") Ve světle těchto skutečností vás tudíž příliš
nepřekvapí konstatování, že v Novinkách
najdete pouze dvě zprávy: Ta první je o Inastronovinách, ta druhá o předposledním
dílu Žně objevů Jiřího Grygara (tenhle příspěvek ale vydá na dvě obyčejná
čísla IAN). Klikněte si ale na další rubriky: V Názorech
je přichystáno povídání o jednom astronomickém CD ROMu a také rozhovor
s profesorem Lubošem Perkem. V Pozorování
najdete další vaše příspěvky na téma "Leonidy" a o stelárním Překvapení
darmo mluvit. No, ale abych ještě uzavřel kauzu "IAN na obloze". Samozřejmě
nás taková pocta moc těší a moc za ni navrhovatelům děkujeme.
Ale na druhou stranu: Kletští, nemyslete si, že nám už nebude nic psát!
Tím si nás nekoupíte!
205.
číslo, Pátek 3. prosince 1999
Tak jsem se dnes dozvěděl, že jsem
prodělal žloutenku typu A... Co z toho vyplývá pro můj následující život,
alespoň v případě standardních světských radovánek, snad nemusím zdůrazňovat...
Bohužel to ale není jediná špatná zpráva: Podle posledních informací totiž
opět ochořela známá sluneční observatoř SOHO -- problémy s ní začaly už
v neděli a ve středu se dokonce přepnula do nouzového režimu. V řídícím
středisku tudíž není o zábavu nouze, naštěstí s nimi sonda stále komunikuje...
Doufejme, že stejně nedopadne i Mars Polar Lander, jenž má podle plánu
v pátek večer po deváté hodině našeho času dosednout osm set kilometrů
od jižního pólu Marsu. Detailní popis nejbližších několika hodin života
této drobné sondy je samozřejmě hlavní zprávou dne.
Kromě toho si vás ale dovolíme upozornit také na velmi jasnou novu, která
se před několika okamžiky objevila v souhvězdí Orla. Běžte se na ni večer
podívat! Dále si můžete přečíst o podivuhodných balonech, které pod hlavičkou
NASA už brzo začnou brázdit pozemskou oblohou, a také o dalších zajímavostech
z astronomické dílny Hubblova dalekohledu. A pokud budete mít tento víkend
náhodou cestu kolem Brna, můžete přijít i na Setkání členů Amatérské
prohlídky oblohy.
206.
číslo, Úterý 7. prosince 1999
Tomu snad neuvěříte... Díky papírové
chybě je nezbytné servisní výpravu raketoplánu Discovery odložit o další
dva dny! Ukázalo se totiž, že dokumentace jedné z mnoha oprav kabeláže,
kterými letoun v minulých týdnech prošel, není úplná. Náprava této chyby
si tak vyžádala přesun startu z devátého na jedenáctého prosince... Že
je až chorobná preciznost na místě, zvlášť v případě lidí, však názorně
ukazuje školácká chyba u Mars Climate Orbiteru ze září tohoto roku. Co
způsobilo pravděpodobnou zkázu druhé letošní výpravy k červené planetě
-- Mars Polar Landeru, se zatím neví. Každopádně pokusy o navázání kontaktu
stále pokračují, vždyť malá jiskřička naděje stále zbývá... O minulých
hodinách v Laboratoři tryskových motorů stejně jako o následcích pravděpodobného
selhání pro další výzkum Marsu, se samozřejmě dočtete v Novinkách.
Kromě toho Viktor Votruba připravil informaci o šesti nových jinoplanetách
a v té souvislosti nechybí ani rozhovor
se Zdeňkem Pokorný. A Překvapení, to je
v této chvíli překvapení i pro mne...
207.
číslo, Pátek 10. prosince 1999
Jak se zdá, Hubblův kosmický dalekohled,
o kterém je mimochodem zmínka i v dnešních žhavinkách,
se servisní opravy jen tak nedočká. Technikům a úředníkům NASA se ještě
nepodařilo odstranit papíry z posledních oprav kabeláže a už našli další
závadu: promáčklou palivovou trubku. Následuje tudíž další, několikadenní
zdržení. Desetidenní mise sedmičlenné posádky se přitom musí zahájit nejpozději
17. prosince. NASA chce totiž Discovery na zemi nejpozději do 27. prosince
-- preventivním opatření kvůli problému Y2K :-) Jinak se v novinkách
také dozvíte, že Smrtonoš zakousl Mars Polar Lander (viz též čtivo),
Occamova břitva odsekla planetu od těsné dvojhvězdy a že se na nás chystají
Geminidy. Překvapením bude jeden rozhovor
a dnes vám také doporučujeme kliknout na novou přílohu IAN: Prohlídku
Měsíce z dílny Pavla Gabzdyla.
208.
číslo, Úterý 14. prosince 1999
Zdá se, že je to definitivní (opět):
Discovery se na cestu do vesmíru vydá ze čtvrtka na pátek, po třetí hodině
noční našeho času. O jeho servisní výpravě k Hubblovu dalekohledu se však
více dočtete až v příštím čísle. Dnes si vás dovolíme upozornit na jiné
věci. Předně zarolujte s touto stránkou a podívejte se, jaké číslo přístupu
máte na službě Toplist. V případě, že se vám podaří sestřelit dvěstětisící
přístup, udělejte kopii obrazovky a pošlete nám ji do redakce. (200 000.
přístup byl sestřelen v úterý 14. prosince v 15.39.) Ten, kdo tak učiní,
od nás dostane netradiční dárek: archivní CD ROM se všemi čísly Instantních
astronomických novin. V těchto dnech na něm intenzivně pracujeme a pokud
půjde vše po másle ;-), pak první exempláře začneme rozesílat začátkem
příštího týdne. Jeho cena bude 499,- Kč (včetně poštovného a balného) a
najdete na něm více než čtyři sta megabajtů textů, obrázků, animací, zvuků...
Prostě všeho, co se za více než dva roky objevilo v našich novinách. Pokud
máte o naše CD zájem, stačí poslat na adresu redakce@ian.cz závaznou objednávku.
A teď už k dalším novinkám: S už 208. vydáním
IAN se podíváte na oceán, který se dost možná ukrývá pod ledovou krustou
Jupiterova měsíce Európa, na novou rentgenovou observatoř XMM a na netradiční
úplněk, poslední v roce začínající číslovkou devatenáct... Lahůdkou je
rozhovor s profesorem Petrem Jakešem a překvapením...?
Jo, málem bych zapomněl. Pokud se k novinám dostanete ještě v pondělí v
noci, nezapomeňte vyhlédnout z okna. Kromě toho, že na obloze září Jupiter
se Saturnem, létají také Geminidy!
209.
číslo, Pátek 17. prosince 1999
Vánoce nám visí na krku a zběsile
se dožadují nákupu nějakých těch dárků. A aby toho nebylo málo, ještě se
na nás řítí konec světa v podobě popletené elektroniky v prvních sekundách
roku 2000. Času ke kontrole dění ve sluneční soustavě i vzdáleném vesmíru
vám tudíž zbývá méně než jemného písku v kapesních přesýpacích hodinách...
Nebudu proto zdržovat a hned vám nabídnu nejnovější menu: Kromě tradičního
překvapení se můžete podívat na tři reportáže
z Geminid, které poprskaly oblohu v minulých nocích, a nebo se připravit
na jedno měsíční zastavení. Dále jsme poskládali
vaše názory na kontroverzní hlasování o
kruzích v obilí a samozřejmě navařili i nějaké ty novinky:
Především se snad už za pár hodin na cestu vydá americký raketoplán Discovery,
který se podívá na zoubky nemocné Hubblovy observatoře. Kromě toho se pak
dozvíte něco o odvrácené straně měsíce a především, kdo vlastně vyhrál
-- magický -- dvousettisící přístup na Instantní astronomické noviny. Mějte
se pěkně, běžím nakupovat.
210.
číslo, Úterý 21. prosince 1999
Pokud jste ještě neztratili brýle
pro pozorování úplného zatmění, pak si je nasaďte a při první příležitosti
se s nimi podívejte na Slunce. Podle sdělení našich kolegů z Amatérské
prohlídky oblohy je totiž ozdobené hned třemi i bez dalekohledu viditelnými
skvrnami. Nejvýraznější z nich je dokonce dvojitá! A pokud se chcete dozvědět
více o vlivu takových chladnějších míst na pozemské dění, pak si vzápětí
klikněte na překvapení. Děda mráz, Santa
Claus či Ježíšek už zcela jistě naplnili pytle plné nejrůznějších dárků,
ani my jsme nezůstali pozadu. Pod instantním astronomickým stromečkem dnes
najdete rozhovor s Jiřím Grygarem, pohádku
Jana Kovanice, zprávu o začátku třetí servisní
výpravy k Hubblu, o další kostce ve skládačce tajemných gama záblesků,
o dolarech na oběžné dráze, o záběrech z Galilea a o rozpuštěných minikometách.
Sněhu zdar!
211.
číslo, Pátek 24. prosince 1999
Lehce zasněženou krajinu, třpytivé
hvězdy, nádherně kulatý Měsíc, v dálce několik blikajících světel…
Tohle dokážeme pozorovat -- skrz okno v dobře vytopené místnosti s šálkem
horké medoviny v ruce -- celé hodiny. Pohodu
v novém roce přeje Jiří Dušek a Rudolf Novák. PS: Znovu se přihlásíme až
3. ledna. Tedy pokud přežijeme přehození letopočtu. Zásoby alkoholu a jídla
máme naštěstí více než dostatečné.
212.
číslo, Úterý 4. ledna 2000
Vítejte v novém století starého
tisíciletí. Y2k, či jak říká jeden můj známý R2t, jsme s úspěchem přežili.
Nic zvláštního se nestalo, zeměkoule nám
před očima nezmizela, nebe se neroztrhlo a větráky našich počítačů nadále
příjemně vrní. Dokonce i nevlídná mlha převalující se nad Brnem zůstala.
Novoroční kontrola našich informačních zdrojů
nám přinesla úspěšné zakončení mise k Hubblovu dalekohledu, zřejmě beznadějné
hledání stop po Mars Polar Landeru, podivuhodné záběry rentgenové Chandry
a falešný poplach z povrchu Měsíce. Něco málo se také urodilo v pozorování
a v překvapení. A navíc vám mohu pošeptat
hned dvě skvělé novinky: Od zítřka začínáme připravovat druhý díl Hvězdářské
antiročenky, která vyjde nejpozději koncem ledna a která se tak stane malým
doplňkem archivního CD ROMu IAN. Příští týden pak zahájíme druhý virtuální
seminář! Téma? Jak umírají hvězdy.
213.
číslo, Pátek 7. ledna 2000
Bublinky z šampaňského jsou už
dávno fuč, nesnědené chlebíčky definitivně okoraly a Y2K se proměnil v
obyčejný všední rok. Zprávy z astronomie i kosmonautiky nadále přicházejí,
objev střídá objev, nové i staré sondy umírají, odborníci debatují... Když
tak momentálně přemýšlím o zajímavých událostech minulých dní, napadlo
mne, že to "nej" vlastně v novinách nenajdete. Už minule jsme vám totiž
zapomněli prozradit, že se jeden náš redakční člen, Marcel Grűn, stal ředitelem
největší "lidové" hvězdárny v České republice, tedy té pražské. A teď už
se vydejme do vesmíru: Jupiterova mise sondy
Galileo měla skončit s půlnocí 31. prosince 1999. Že se tak naštěstí nestalo,
hned na začátku upozorní Zdeněk Pokorný. Rudolf Novák vás poté provede
po jedné zajímavé galaxii a já prohodím pár slov o objevu/neobjevu a o
současném stavu fenomenálního projektu SETI@home. Když si dneska kliknete
na Názory, pak si přečtete nejen rozhovor
s Lubošem Kohoutkem, ale i upozornění (tentokráte varovné se vztyčeným
prstem Tomáše Gráfa) na jednu nebezpečnou knížku. V Překvapení
pak najdete Y2K překvapení... No a to vám snad bude pro zbytek týdne stačit.
Nebo ne?
214.
číslo, Úterý 11. ledna 2000
Tak je to tady. Dnešním dnem jsme
spolu s Hvězdárnou Valašské Meziříčí přestřihli pomyslnou pásku a otevřeli
nový Virtuální seminář. Pokud máte na srdci dotaz týkající se bílých trpaslíků,
neutronových hvězd nebo černých děr, tedy závěrečných stádiích ve vývoji
každé stálice, můžete nám ho poslat do redakce. Jeden ze tří diskutujících
(Jiří Grygar, Zdeněk Mikulášek, Zdeněk Stuchlík) se vám pokusí dát na něj
uspokojivou odpověď. A co jinak? Dnes se
podíváme na pěkné záběry z chilské hory Paranal, letmo se zmíníme o problémech
Mezinárodní kosmické stanice a především se psychicky připravíme na blížící
se úplné zatmění Měsíce. A jukněte i na překvapení
nebo pozorování, také zde totiž najdete
čerstvé maso. Jinak už zítra začíná v americké Atlantě pravidelné zasedání
Americké astronomické společnosti, které zpravidla doprovází pěkná sprcha
fantastických novinek. Takže se máte v pátek na co těšit. Tak zatím, jdeme
připravovat Antiročenku a rozesílat další archivní cédéčka.
215.
číslo, Pátek 14. ledna 2000
Nejdříve za všeho vám musím připomenout,
že jsme v minulých dnech spolu s Hvězdárnou Valašském Meziříčí zahájili
nový virtuální seminář na téma: Jak umírají hvězdy? Pokud vás zajímá
cokoli o bílých trpaslících, neutronových hvězdách a černých dírách, můžete
nám poslat vaše dotazy a my je poté předáme jednomu ze zúčastněných odborníků:
J. Grygarovi, Z. Mikuláškovi či Z. Stuchlíkovi. Kromě toho pro vás máme
připravený pěkně propečený biftek nejrůznějších příspěvků: Začněme zprava.
Co ukrývá Překvapení samozřejmě prozradit
nemůžu. V Redakci k žádné změně nedošlo, ale hned vedle, v Akcích, ano.
Oslovili jsme většinu velkých českých hvězdáren a nabídli jim zveřejnění
jejich nejzajímavějších akcí v letošním roce. Výsledek není sice rozsáhlý,
ale třeba se ozvou ještě další instituce. Následuje Pozorování,
ve kterém se Pavel Gabzdyl věnuje nadcházejícímu úplnému zatmění Měsíce.
V Názorech je další rozhovor: tentokráte
s Josefem Zichou, našim předním odborníkem na konstrukce nejrůznějších
optických přístrojů. Čtivo a Archiv je nezajímavý, na rozdíl od Novinek.
Tady si můžete objednat náš archivní CD ROM, přečíst si něco o závoji,
do kterého se halí Galaxie, nové indicii ve prospěch hypotézy o existenci
tekuté vody na Európě, krizovém plánu NASA týkající se pokračování ve výstavbě
Mezinárodní vesmírné stanice a o miniaturních satelitech.
216.
číslo, Úterý 18. ledna 2000
Mars Polar Lander byl právě dnes
definitivně prohlášen za mrtvého a NASA přemýšlí, jak se zbaví úspěšné,
nicméně nezadržitelně stárnoucí Comptonovy gama observatoře. Na tyto dvě
zprávy však v našem newsroomu nenarazíte.
Nejdříve ze všeho vám naposledy naposledy
připomeneme, že už za několik dní vstoupí Měsíc do plného zemského stínu
a v pátek ráno nám tak předvede své úplné zatmění.
Samozřejmě, že i my budeme bdít a pokusíme se vás o průběhu celého jevu
pravidelně informovat. Hned ve druhém sledu si můžete přečíst informaci
o prvním pozorování osamocených černých děr, které brázdí pustý prostor
naší Galaxie. Následuje jeden pohledný záběr z Hubblova kosmického dalekohledu
a odpověď na palčivou otázku, kolik planetek se vlastně přibližuje k Zemi.
Poslední součástí našeho nového menu je informace o novém kosmickém dalekohledu
a o sluneční observatoři, která v těchto chvílích brázdí nad ledovou Antarktidou.
217.
číslo, Pátek 21. ledna 2000
Dneska ráno byste nás určitě nepoznali.
Žádné ospalky, žádné na všechny strany trčící vlasy. Pouze vaky pod očima,
zarudlé bělmo a nepřítomný pohled zaostřený na nekonečno. Ano, i my jsme
čekali na úplné zatmění Měsíce. Příliš slavně ale nedopadlo, ostatně si
o tom můžete přečíst v první krátké, čerstvě novinkové
reportáži. Kromě toho se z BLÍZKA podíváme na planetku Eros, Comptonovu
gama observatoř a hvězdné větry. V názorech
si dneska povídáme s Janem Paloušem, ředitelem Astronomického ústavu v
Ondřejově, a trochu místa jsme věnovali i vašim komentářům k poslednímu
hlasování. Coby malou útěchu jsme pak připravili nenápadné, ale zpěvné
překvapení. No nic, jdeme spát.
218.
číslo, úterý 25. ledna 2000
Určitě jste se těšili, jak v dnešním
čísle poreferujeme o zatmění Měsíce, které se odehrálo minulý pátek. Bohužel,
oblaka celý úkaz nejen spolehlivě zakryla, ale všechny Středoevropany také
zasypala důkladnou porcí sněhu. Podle našeho průzkumu tak čtyři pětiny
z vás neviděli vůbec nic. Až vám/nám uschnou slzičky, pokuste se otevřít
dnešní vydání. Na první stránce najdete
zprávu o velmi úspěšné reinkarnaci Hubblova dalekohledu. Poté se s Chandrou
ponoříme do kosmických snů a nakonec se vydáme do mrazivě tajemné Antarktidy.
Neméně zajímavé zprávy jsou i na druhé straně: Především tu máme první
odpovědi virtuálního semináře, které se objeví nejpozději během úterý ve
zvláštní příloze. Příspěvky na své klávesnici pro začáetk naťukal Jiří
Grygar a Zdeněk Mikulášek, pohledné stránky připravil Rudolf Novák. Dále
se věnujeme jasnému bolidu, jenž minulý týden zazářil nad Kanadou, a dalšímu
scénáři výstavby Mezinárodní kosmické stanice. (Touto cestou vyzývám Marcela
Grüna, aby mi konečně odpověděl na otázky, které se týkají této problematiky...)
No a co dalšího pro vás máme? V Názorech
najdete poznámku Tomáše Gráfa, v kulturní rubrice představí své akce hvězdárna
v Rokycanech a ve čtivu jsou naprosté blbosti.
No a na poslední stránce najdete něco o
Sluníčku. Ale to už jsme prozradil až moc.
219.
číslo, pátek 28. ledna 2000
Prý k nám z vesmíru padají ledové
balvany. Nejdříve bombardovaly Španělsko a teď už se vydali i do Itálie...
Co je tom pravdy? Ptala se dnes u nás hvězdárně po telefonu řada lidí.
Odpověď samozřejmě najdete v čerstvě nakopírovaných novinách.
Kromě toho vás čeká přehlídka supermasivních černých děr, které trůní v
centrech blízkých galaxií, nahlédnutí do kuchyně, kde se vaří planetární
soustavy, a informace o druhé verzi speciálního screensaveru SETI@home.
Protože je čtvrtek, pokračujeme v publikování dalšího rozhovoru
ze série, co vznikla v průběhu zářijového Astronomického festivalu 1999.
V Názorech je mimoto i reakce na minulý
příspěvek ZULU, ZULU, ZULU. (To zní jako nějaké zaklínadlo, ne?) A kromě
překvapení bych vám mohl ještě připomenout
virtuální seminář a než poběžím na záchod stihnu se snad i rozlou...
220.
číslo, úterý 1. února 2000
Počasí se naprosto zbláznilo: Chvíli
padá sníh a řidiči bojují s návějemi. Pak se najednou oteplí a naše Kraví
hora se promění v mokrou, náležitě kluzkou sklenici (Viktor Votruba, který
v sobotu večer nesel na poštu další zásilku archivních CD ROMů IAN, by
mohl povídat :-). No a momentálně je venku sice jasno, ale hrozná zima
a vítr. Pokud se podobné věci dějí i u vás, pak bude nejlepší zůstat hezky
doma a ponořit se do teplého, příjemného světa hvězd,
důmyslné elektroniky a chytrých nápadů hvězdářských mozků. Raketoplán Endeavour
totiž čeká na odpalovací rampě Kennedyho kosmického střediska. Jet Propulsion
Laboratory se snaží dokázat, že pro záchranu Mars Polar Landeru udělala
maximum. Naše Galaxie se rozrostla o háv několika miliard chladnoucích
bílých trpaslíků, podařilo se zrentgenovat jádro galaxie M 31, Eros pózuje
meziplanetární sondě NEAR a
221.
číslo, pátek 4. února 2000
Takže jak si myslíte, že to dopadlo?
Reálnost signálů z Mars Polar Landeru nebyla potvrzena a sonda je i nadále
zcela němá. Endeavour se na cestu do vesmíru vydá nejdříve 12. února. (Mimochodem
NASA od října 1998, tedy letu Johna Glenna, ani jednou nedodržela původní
termín startu...) Na druhou stranu ale také vzniknul fan-klub chatu IAN,
kde se každý pracovní den v 9:00 a ve 14:00 schází naši "fanatičtí" čtenáři.
Podařilo se nám také podříznout jednu novinářskou
slepici a pokud jste slyšeli o černé díře, která nás brzo pohltí,
pak spolu v pondělí odrovnáme další. Navíc byl objeven už čtrnáctý meteorit
z Marsu a Jiří Grygar se svým kombajnem, kosou, srpem -- sám nevím čím
žne, dojel až na konec pole roku 1998. V nohávu máme i velmi zajímavý
rozhovor s Jiřím Langerem o kosmologii snadno a rychle a samozřejmě
i nenápadné překvápko. Jo a touto cestou
gratulujeme Markovi Kolasovi, vedoucímu společnosti Amatérská prohlídka
oblohy, k významnému životnímu jubileu! Výsledky ze zatmění Měsíce: Ano
(41) 9 %, Bohužel bylo zataženo (370) 78 %, Ne, neměl jsem čas (46) 10
%, Ne, nezajímalo mne (15) a tedy 3 procenta.
222.
číslo, úterý 8. února 2000
První pohled do našich záznamů
ukazuje, že jsme do dnešního dne uspokojili na devadesát procent všech
zájemců o archivní CD ROM Instantních astronomických novin. Pokud má někdo
z vás ještě zájem (nabídka končí 16. února) a nebo pokud jste si cedéčko
už objednali a ono vám přesto nepřišlo (při množství práce spojené s rozesíláním
a taktéž naší snížené pořádkumilovnosti), pak se nám co nejdříve ozvěte.
To platí především pro naše zahraniční čtenáře a ty, kteří své objednávky
poslali minulý týden. Druhý pohled, tentokráte
na monitor mého počítače, naznačuje, že jsme si v 222. vydáním IAN především
popovídali s Marcelem Grünem nad současným děním kolem Mezinárodní kosmické
stanice. Dále vám představíme největší dalekohledy světa a podivuhodný
záběr z Hubblova dědictví. Nezapomněli jsme ani odstřelit další novinářskou
slepici, tentokráte o černé díře, která nás prý do dvou tisíc roků spapá.
No a do třetice můj zrak zabloudí na Hvězdářskou antiročenku, kterou právě
dovezli s tiskárny. O ní ale až příště.
223.
číslo, pátek 11. února 2000
Zatímco já jsem v minulých dnech
přišel o zub, kolega Rudolf Novák o harddisk svého počítače. Hlavní rozdíl
mezi oběma událostmi je však v tom, že mně už se v ústech touto dobou leskne
nová "jednička vlevo", zatímco on marně pátrá po adresách, kam máme ještě
zaslat archivní CD ROM Instantních astronomických novin. Sypeme si popel
na hlavu i celý zbytek těla a moc vás prosíme, aby ti z vás, kteří e-mailovali
své objednávky po pátku 28. ledna, učinili druhý pokus. (Současně o totéž
žádáme všechny zahraniční zájemce -- bez ohledu na datum odeslání.)
Vy, kteří jste už naše cédéčko dostali a nebo o něj zájem nemáte, můžete
rovnou otevřít dnešní noviny. Na první stránce
se věnujeme životu na Európě (je zajímavé, kolik toho můžete napsat o tělese,
které jsme vlastně viděli jen letmo a ještě z pořádné dálky). Následuje
obsáhlá informace o další šanci Endeavouru k mikrovlnnému osahání valné
části Země, v níž jsme nezapomněli ani na komentář chronických problémů
amerických raketoplánů. Také další zprávy věnujeme kosmonautice: Zatímco
pikosatelity, které na oběžnou dráhu na sklonku ledna vynesla vojensko/civilní
raketa, jsou více méně v pohodě, rentgenová observatoř Astro E má svůj
osud zřejmě definitivně upečen. No a na závěr posledního přehledu je upozornění
(další v řadě), že se planetka Eros dočká valentýnské návštěvy. Na předposlední
straně IAN vám Pavel Gabzdyl představí jednu pořádně velikou mísu
brambor a překvapení jednu vesmírnou "laternu-magiku".
224.
číslo, úterý 15. února 2000
Žijeme v instantním světě. Instantní
hovězí vývar zaléváme instantními houstičkami. Při čtení instantních novin
popíjíme instantní kávu... Instantní jsou i dnešní zprávy,
které v minulých dnech vypluly na povrch neklidného kyberprostoru: Nad
našimi, dokonce i českými hlavami létá mikrovlnný Endeavour. Zazářil a
opět pohasl další planetkový projektil. Zazářila a opět pohasla také již
stá kometa objevená sluneční observatoří SOHO. Přistálo a ve vánici zmizelo
experimentální pouzdro, které v blízké budoucnosti možná rapidně sníží
cenu kosmických letů. Vyšla a je k dostání nová hvězdářská antiročenka.
Odpověděl a zajímavě nám popovídal Marcel
Grün a překvapil a ještě překvapí... Přibyl
a ještě přibude i virtuání seminář... Prostě, instantní svět s patnácti
minutami slávy pro každého, je opět tady.
225.
číslo, pátek 18. února 2000
K dnešnímu číslu vám doporučujeme
zakousnout se pořádně veliké papriky. Proč? Jednoduše proto, že z dostupného
ovoce a zeleniny obsahují bezkonkurenčně nejvíc vitamínu C. Kam se hrabou
pomeranče, jablka či takové kiwi. Papriky jsou nejlepší! Podobných odhalení
je na další stránce novin hned několik:
navštívíme magický Eros, jukneme do dílny stvořitele HD163296, zaostříme
na jeden bod, zažijeme bouřku na Jupiteru, nasadíme si na chvíli rentgenové
brýle a nakonec skočíme na toaletu raketoplánu Endeavour. Kromě překvápka
pak pro vás dneska máme ještě jednu novinku, která významně ovlivní především
budoucí podobu IAN; V našem newsrumu se shodou několika náhod objevil nový
digitální fotoaparát Camedia 2020 Zoom. Záběry z rozhovorů, astronomických
konferencí i náladové snímky z večerního pozorování tak brzy bezesporu
zaplaví tyto stránky... Bůh ať nám zajistí stále nabité baterie. |