202. číslo, Úterý 23. listopadu 1999 
Měsíc je v nádherném úplňku a ozdoben barevnou koronou prokukuje přes tlustou vrstvu mraků. Tak vypadá při dnešní, pozdně večerní, uzávěrce brněnská obloha. Před několika dny jsem od své dívky dostal zajímavou knihu: Kosmické skandály Pavla Toufara. Nehledě na "bulvární" název, jde o zajímavou knihu, která vás (nevím jak pravdivě) seznámí se zákulisím ruského i amerického kosmického programu. Ostatně podívejte se sami na jednu krátkou ukázku. Celým tlustopisem se přitom jako červená niť táhne snaha o tutlání skandálů a nepříjemností -- u obou kosmických velmocí prakticky stejným dílem (alespoň na počátku). Je zajímavé, že do podobné roušky státního tajemství se halí i čínský vesmírný program, jenž -- jak vám prozradí dnešní novinky -- se také brzo dopracuje k vlastním kosmoplavcům. Ze současného dění jsme kromě této informace pro vás vybrali zprávu o křtu dvou amerických penetrátorů, které se za několik dní zřítí na povrch Marsu, jubilejním dvoustém objevu velmi vzdáleného balvanu, který se potuluje u hranic sluneční soustavy, a zajímavé akci na brněnské hvězdárně -- Setkání členů Amatérské prohlídky oblohy. Dále máme v rukávu exkluzivní rozhovor se Zdeňkem Sekaninou, pracovníkem Jet Propulsion Laboratory -- ano té továrny na supervědu, jež nás neustále zásobuje nádhernými snímky nejrůznějších těles sluneční soustavy. No a nakonec je tu -- pro nás v redakci značně bolestný -- souhrn reportáží z letošních Leonid. Někdo viděl, někdo ne. Už je to pryč. My v Brně se z toho dostali. 
  
  
  
203. číslo, Pátek 26. listopadu 1999 
Oprava Hubblova dalekohledu se opět odkládá. Poté co technici našli u letounu Discovery, který již stojí na odpalovací rampě, další závadu na kabelech, posouvá se zažehnutí startovacích motorů na devátého prosince. Vesmírná observatoř má naštěstí pro nás v rukávu, respektive v archivech, schovánu celou řadu starších pozorování -- ostatně na infračervených galaxiích vám to dneska názorně dokáže i Rudolf Novák. Hlavní zprávou dne je však cesta sondy Galileo do pekel, objev další jinoplanety (osm Jupiterů) u vzdáleného slunce -- tentokráte však značně netradičním způsobem -- a Leonidy, které ukončily svoji vesmírnou existenci fatální srážkou s Měsícem. Kromě toho si přečtete o pětadvacet let staré zprávě vyslané z radioteleskopu v Arecibu směrem ke kulově hvězdokupě M 13 (určitě jste o ní už slyšeli) a mikrofonu, jenž se příští týden spolu se sondou Mars Polar Lander dostane na povrch sousedního Marsu. Poněkud kontroverzním příspěvkem je pak zpráva o velmi činorodé skupině, která tu a tam vyrobí menší či větší kruh v obilí. Jejich obrazce nás určitě překvapí i v dalších sezónách... 
  
  
  
204. číslo, Úterý 30. listopadu 1999 
Dnes byla v naší redakci velmi rušná, dokonce bych řekl až dusivá atmosféra. A můžou za ni pracovníci Observatoře na Kleti. Ale pěkně po pořádku. Více než dva roky se vás prostřednictvím Instantních astronomických novin, za kterými stojí celá řada dobrovolných spolupracovníků, pokoušíme informovat o dění ve vesmíru. Dvacátéhotřetího listopadu -- právě zásluhou kleťských pozorovatelů -- se však stalo něco nečekaného: IAN se vydaly mezi hvězdy. Od tohoto dne se totiž mezi Marsem a Jupiterem pohybuje desetikilometrový balvan pojmenovaný na počest našeho zpravodaje Inastronoviny. Zřejmě se přitom jedná o první takto poctěné www stránky na světě... A právě v tom je kámen úrazu -- celé odpoledne se totiž s Rudolfem hádáme, která polovina planetky komu patří... (A to se ještě neohlížíme na zástup našich dopisovatelů, členů redakce...) Věřte, že jde o diskuzi značně vášnivou... (Ke všemu nám situaci ještě zkomplikoval jeden ze spoluobjevitelů, Miloš Tichý, jenž prohlásil: "ona může být taky dvojitá, že...") Ve světle těchto skutečností vás tudíž příliš nepřekvapí konstatování, že v Novinkách najdete pouze dvě zprávy: Ta první je o Inastronovinách, ta druhá o předposledním dílu Žně objevů Jiřího Grygara (tenhle příspěvek ale vydá na dvě obyčejná čísla IAN). Klikněte si ale na další rubriky: V Názorech je přichystáno povídání o jednom astronomickém CD ROMu a také rozhovor s profesorem Lubošem Perkem. V Pozorování najdete další vaše příspěvky na téma "Leonidy" a o stelárním Překvapení darmo mluvit. No, ale abych ještě uzavřel kauzu "IAN na obloze". Samozřejmě nás taková pocta moc těší a moc za ni navrhovatelům děkujeme. Ale na druhou stranu: Kletští, nemyslete si, že nám už nebude nic psát! Tím si nás nekoupíte! 
 
 
 
205. číslo, Pátek 3. prosince 1999 
Tak jsem se dnes dozvěděl, že jsem prodělal žloutenku typu A... Co z toho vyplývá pro můj následující život, alespoň v případě standardních světských radovánek, snad nemusím zdůrazňovat... Bohužel to ale není jediná špatná zpráva: Podle posledních informací totiž opět ochořela známá sluneční observatoř SOHO -- problémy s ní začaly už v neděli a ve středu se dokonce přepnula do nouzového režimu. V řídícím středisku tudíž není o zábavu nouze, naštěstí s nimi sonda stále komunikuje... Doufejme, že stejně nedopadne i Mars Polar Lander, jenž má podle plánu v pátek večer po deváté hodině našeho času dosednout osm set kilometrů od jižního pólu Marsu. Detailní popis nejbližších několika hodin života této drobné sondy je samozřejmě hlavní zprávou dne. Kromě toho si vás ale dovolíme upozornit také na velmi jasnou novu, která se před několika okamžiky objevila v souhvězdí Orla. Běžte se na ni večer podívat! Dále si můžete přečíst o podivuhodných balonech, které pod hlavičkou NASA už brzo začnou brázdit pozemskou oblohou, a také o dalších zajímavostech z astronomické dílny Hubblova dalekohledu. A pokud budete mít tento víkend náhodou cestu kolem Brna, můžete přijít i na Setkání členů Amatérské prohlídky oblohy. 
 
 
 
206. číslo, Úterý 7. prosince 1999 
Tomu snad neuvěříte... Díky papírové chybě je nezbytné servisní výpravu raketoplánu Discovery odložit o další dva dny! Ukázalo se totiž, že dokumentace jedné z mnoha oprav kabeláže, kterými letoun v minulých týdnech prošel, není úplná. Náprava této chyby si tak vyžádala přesun startu z devátého na jedenáctého prosince... Že je až chorobná preciznost na místě, zvlášť v případě lidí, však názorně ukazuje školácká chyba u Mars Climate Orbiteru ze září tohoto roku. Co způsobilo pravděpodobnou zkázu druhé letošní výpravy k červené planetě -- Mars Polar Landeru, se zatím neví. Každopádně pokusy o navázání kontaktu stále pokračují, vždyť malá jiskřička naděje stále zbývá... O minulých hodinách v Laboratoři tryskových motorů stejně jako o následcích pravděpodobného selhání pro další výzkum Marsu, se samozřejmě dočtete v Novinkách. Kromě toho Viktor Votruba připravil informaci o šesti nových jinoplanetách a v té souvislosti nechybí ani rozhovor se Zdeňkem Pokorný. A Překvapení, to je v této chvíli překvapení i pro mne... 
 
 
 
207. číslo, Pátek 10. prosince 1999 
Jak se zdá, Hubblův kosmický dalekohled, o kterém je mimochodem zmínka i v dnešních žhavinkách, se servisní opravy jen tak nedočká. Technikům a úředníkům NASA se ještě nepodařilo odstranit papíry z posledních oprav kabeláže a už našli další závadu: promáčklou palivovou trubku. Následuje tudíž další, několikadenní zdržení. Desetidenní mise sedmičlenné posádky se přitom musí zahájit nejpozději 17. prosince. NASA chce totiž Discovery na zemi nejpozději do 27. prosince -- preventivním opatření kvůli problému Y2K :-) Jinak se v novinkách také dozvíte, že Smrtonoš zakousl Mars Polar Lander (viz též čtivo), Occamova břitva odsekla planetu od těsné dvojhvězdy a že se na nás chystají Geminidy. Překvapením bude jeden rozhovor a dnes vám také doporučujeme kliknout na novou přílohu IAN: Prohlídku Měsíce z dílny Pavla Gabzdyla. 
  
  
  
208. číslo, Úterý 14. prosince 1999 
Zdá se, že je to definitivní (opět): Discovery se na cestu do vesmíru vydá ze čtvrtka na pátek, po třetí hodině noční našeho času. O jeho servisní výpravě k Hubblovu dalekohledu se však více dočtete až v příštím čísle. Dnes si vás dovolíme upozornit na jiné věci. Předně zarolujte s touto stránkou a podívejte se, jaké číslo přístupu máte na službě Toplist. V případě, že se vám podaří sestřelit dvěstětisící přístup, udělejte kopii obrazovky a pošlete nám ji do redakce. (200 000. přístup byl sestřelen v úterý 14. prosince v 15.39.) Ten, kdo tak učiní, od nás dostane netradiční dárek: archivní CD ROM se všemi čísly Instantních astronomických novin. V těchto dnech na něm intenzivně pracujeme a pokud půjde vše po másle ;-), pak první exempláře začneme rozesílat začátkem příštího týdne. Jeho cena bude 499,- Kč (včetně poštovného a balného) a najdete na něm více než čtyři sta megabajtů textů, obrázků, animací, zvuků... Prostě všeho, co se za více než dva roky objevilo v našich novinách. Pokud máte o naše CD zájem, stačí poslat na adresu redakce@ian.cz závaznou objednávku. A teď už k dalším novinkám: S už 208. vydáním IAN se podíváte na oceán, který se dost možná ukrývá pod ledovou krustou Jupiterova měsíce Európa, na novou rentgenovou observatoř XMM a na netradiční úplněk, poslední v roce začínající číslovkou devatenáct... Lahůdkou je rozhovor s profesorem Petrem Jakešem a překvapením...? Jo, málem bych zapomněl. Pokud se k novinám dostanete ještě v pondělí v noci, nezapomeňte vyhlédnout z okna. Kromě toho, že na obloze září Jupiter se Saturnem, létají také Geminidy! 
  
  
  
209. číslo, Pátek 17. prosince 1999 
Vánoce nám visí na krku a zběsile se dožadují nákupu nějakých těch dárků. A aby toho nebylo málo, ještě se na nás řítí konec světa v podobě popletené elektroniky v prvních sekundách roku 2000. Času ke kontrole dění ve sluneční soustavě i vzdáleném vesmíru vám tudíž zbývá méně než jemného písku v kapesních přesýpacích hodinách... Nebudu proto zdržovat a hned vám nabídnu nejnovější menu: Kromě tradičního překvapení se můžete podívat na tři reportáže z Geminid, které poprskaly oblohu v minulých nocích, a nebo se připravit na jedno měsíční zastavení. Dále jsme poskládali vaše názory na kontroverzní hlasování o kruzích v obilí a samozřejmě navařili i nějaké ty novinky: Především se snad už za pár hodin na cestu vydá americký raketoplán Discovery, který se podívá na zoubky nemocné Hubblovy observatoře. Kromě toho se pak dozvíte něco o odvrácené straně měsíce a především, kdo vlastně vyhrál -- magický -- dvousettisící přístup na Instantní astronomické noviny. Mějte se pěkně, běžím nakupovat. 
  
  
  
210. číslo, Úterý 21. prosince 1999 
Pokud jste ještě neztratili brýle pro pozorování úplného zatmění, pak si je nasaďte a při první příležitosti se s nimi podívejte na Slunce. Podle sdělení našich kolegů z Amatérské prohlídky oblohy je totiž ozdobené hned třemi i bez dalekohledu viditelnými skvrnami. Nejvýraznější z nich je dokonce dvojitá! A pokud se chcete dozvědět více o vlivu takových chladnějších míst na pozemské dění, pak si vzápětí klikněte na překvapení. Děda mráz, Santa Claus či Ježíšek už zcela jistě naplnili pytle plné nejrůznějších dárků, ani my jsme nezůstali pozadu. Pod instantním astronomickým stromečkem dnes najdete rozhovor s Jiřím Grygarem, pohádku Jana Kovanice, zprávu o začátku třetí servisní výpravy k Hubblu, o další kostce ve skládačce tajemných gama záblesků, o dolarech na oběžné dráze, o záběrech z Galilea a o rozpuštěných minikometách. Sněhu zdar!  
  
  
  
211. číslo, Pátek 24. prosince 1999 
Lehce zasněženou krajinu, třpytivé hvězdy, nádherně kulatý Měsíc, v dálce několik blikajících světel… Tohle dokážeme pozorovat -- skrz okno v dobře vytopené místnosti s šálkem horké medoviny v ruce -- celé hodiny. Pohodu v novém roce přeje Jiří Dušek a Rudolf Novák. PS: Znovu se přihlásíme až 3. ledna. Tedy pokud přežijeme přehození letopočtu. Zásoby alkoholu a jídla máme naštěstí více než dostatečné. 
  
  
  
212. číslo, Úterý 4. ledna 2000 
Vítejte v novém století starého tisíciletí. Y2k, či jak říká jeden můj známý R2t, jsme s úspěchem přežili. Nic zvláštního se nestalo, zeměkoule nám před očima nezmizela, nebe se neroztrhlo a větráky našich počítačů nadále příjemně vrní. Dokonce i nevlídná mlha převalující se nad Brnem zůstala. Novoroční kontrola našich informačních zdrojů nám přinesla úspěšné zakončení mise k Hubblovu dalekohledu, zřejmě beznadějné hledání stop po Mars Polar Landeru, podivuhodné záběry rentgenové Chandry a falešný poplach z povrchu Měsíce. Něco málo se také urodilo v pozorování a v překvapení. A navíc vám mohu pošeptat hned dvě skvělé novinky: Od zítřka začínáme připravovat druhý díl Hvězdářské antiročenky, která vyjde nejpozději koncem ledna a která se tak stane malým doplňkem archivního CD ROMu IAN. Příští týden pak zahájíme druhý virtuální seminář! Téma? Jak umírají hvězdy. 
  
  
  
213. číslo, Pátek 7. ledna 2000 
Bublinky z šampaňského jsou už dávno fuč, nesnědené chlebíčky definitivně okoraly a Y2K se proměnil v obyčejný všední rok. Zprávy z astronomie i kosmonautiky nadále přicházejí, objev střídá objev, nové i staré sondy umírají, odborníci debatují... Když tak momentálně přemýšlím o zajímavých událostech minulých dní, napadlo mne, že to "nej" vlastně v novinách nenajdete. Už minule jsme vám totiž zapomněli prozradit, že se jeden náš redakční člen, Marcel Grűn, stal ředitelem největší "lidové" hvězdárny v České republice, tedy té pražské. A teď už se vydejme do vesmíru: Jupiterova mise sondy Galileo měla skončit s půlnocí 31. prosince 1999. Že se tak naštěstí nestalo, hned na začátku upozorní Zdeněk Pokorný. Rudolf Novák vás poté provede po jedné zajímavé galaxii a já prohodím pár slov o objevu/neobjevu a o současném stavu fenomenálního projektu SETI@home. Když si dneska kliknete na Názory, pak si přečtete nejen rozhovor s Lubošem Kohoutkem, ale i upozornění (tentokráte varovné se vztyčeným prstem Tomáše Gráfa) na jednu nebezpečnou knížku. V Překvapení pak najdete Y2K překvapení... No a to vám snad bude pro zbytek týdne stačit. Nebo ne? 
  
  
  
214. číslo, Úterý 11. ledna 2000 
Tak je to tady. Dnešním dnem jsme spolu s Hvězdárnou Valašské Meziříčí přestřihli pomyslnou pásku a otevřeli nový Virtuální seminář. Pokud máte na srdci dotaz týkající se bílých trpaslíků, neutronových hvězd nebo černých děr, tedy závěrečných stádiích ve vývoji každé stálice, můžete nám ho poslat do redakce. Jeden ze tří diskutujících (Jiří Grygar, Zdeněk Mikulášek, Zdeněk Stuchlík) se vám pokusí dát na něj uspokojivou odpověď. A co jinak? Dnes se podíváme na pěkné záběry z chilské hory Paranal, letmo se zmíníme o problémech Mezinárodní kosmické stanice a především se psychicky připravíme na blížící se úplné zatmění Měsíce. A jukněte i na překvapení nebo pozorování, také zde totiž najdete čerstvé maso. Jinak už zítra začíná v americké Atlantě pravidelné zasedání Americké astronomické společnosti, které zpravidla doprovází pěkná sprcha fantastických novinek. Takže se máte v pátek na co těšit. Tak zatím, jdeme připravovat Antiročenku a rozesílat další archivní cédéčka. 
  
  
  
215. číslo, Pátek 14. ledna 2000 
Nejdříve za všeho vám musím připomenout, že jsme v minulých dnech spolu s Hvězdárnou Valašském Meziříčí zahájili nový virtuální seminář na téma: Jak umírají hvězdy? Pokud vás zajímá cokoli o bílých trpaslících, neutronových hvězdách a černých dírách, můžete nám poslat vaše dotazy a my je poté předáme jednomu ze zúčastněných odborníků: J. Grygarovi, Z. Mikuláškovi či Z. Stuchlíkovi. Kromě toho pro vás máme připravený pěkně propečený biftek nejrůznějších příspěvků: Začněme zprava. Co ukrývá Překvapení samozřejmě prozradit nemůžu. V Redakci k žádné změně nedošlo, ale hned vedle, v Akcích, ano. Oslovili jsme většinu velkých českých hvězdáren a nabídli jim zveřejnění jejich nejzajímavějších akcí v letošním roce. Výsledek není sice rozsáhlý, ale třeba se ozvou ještě další instituce. Následuje Pozorování, ve kterém se Pavel Gabzdyl věnuje nadcházejícímu úplnému zatmění Měsíce. V Názorech je další rozhovor: tentokráte s Josefem Zichou, našim předním odborníkem na konstrukce nejrůznějších optických přístrojů. Čtivo a Archiv je nezajímavý, na rozdíl od Novinek. Tady si můžete objednat náš archivní CD ROM, přečíst si něco o závoji, do kterého se halí Galaxie, nové indicii ve prospěch hypotézy o existenci tekuté vody na Európě, krizovém plánu NASA týkající se pokračování ve výstavbě Mezinárodní vesmírné stanice a o miniaturních satelitech.  
  
  
  
216. číslo, Úterý 18. ledna 2000 
Mars Polar Lander byl právě dnes definitivně prohlášen za mrtvého a NASA přemýšlí, jak se zbaví úspěšné, nicméně nezadržitelně stárnoucí Comptonovy gama observatoře. Na tyto dvě zprávy však v našem newsroomu nenarazíte. Nejdříve ze všeho vám naposledy naposledy připomeneme, že už za několik dní vstoupí Měsíc do plného zemského stínu a v pátek ráno nám tak předvede své úplné zatmění. Samozřejmě, že i my budeme bdít a pokusíme se vás o průběhu celého jevu pravidelně informovat. Hned ve druhém sledu si můžete přečíst informaci o prvním pozorování osamocených černých děr, které brázdí pustý prostor naší Galaxie. Následuje jeden pohledný záběr z Hubblova kosmického dalekohledu a odpověď na palčivou otázku, kolik planetek se vlastně přibližuje k Zemi. Poslední součástí našeho nového menu je informace o novém kosmickém dalekohledu a o sluneční observatoři, která v těchto chvílích brázdí nad ledovou Antarktidou. 
  
  
  
217. číslo, Pátek 21. ledna 2000 
Dneska ráno byste nás určitě nepoznali. Žádné ospalky, žádné na všechny strany trčící vlasy. Pouze vaky pod očima, zarudlé bělmo a nepřítomný pohled zaostřený na nekonečno. Ano, i my jsme čekali na úplné zatmění Měsíce. Příliš slavně ale nedopadlo, ostatně si o tom můžete přečíst v první krátké, čerstvě novinkové reportáži. Kromě toho se z BLÍZKA podíváme na planetku Eros, Comptonovu gama observatoř a hvězdné větry. V názorech si dneska povídáme s Janem Paloušem, ředitelem Astronomického ústavu v Ondřejově, a trochu místa jsme věnovali i vašim komentářům k poslednímu hlasování. Coby malou útěchu jsme pak připravili nenápadné, ale zpěvné překvapení. No nic, jdeme spát. 
  
  
  
218. číslo, úterý 25. ledna 2000 
Určitě jste se těšili, jak v dnešním čísle poreferujeme o zatmění Měsíce, které se odehrálo minulý pátek. Bohužel, oblaka celý úkaz nejen spolehlivě zakryla, ale všechny Středoevropany také zasypala důkladnou porcí sněhu. Podle našeho průzkumu tak čtyři pětiny z vás neviděli vůbec nic. Až vám/nám uschnou slzičky, pokuste se otevřít dnešní vydání. Na první stránce najdete zprávu o velmi úspěšné reinkarnaci Hubblova dalekohledu. Poté se s Chandrou ponoříme do kosmických snů a nakonec se vydáme do mrazivě tajemné Antarktidy. Neméně zajímavé zprávy jsou i na druhé straně: Především tu máme první odpovědi virtuálního semináře, které se objeví nejpozději během úterý ve zvláštní příloze. Příspěvky na své klávesnici pro začáetk naťukal Jiří Grygar a Zdeněk Mikulášek, pohledné stránky připravil Rudolf Novák. Dále se věnujeme jasnému bolidu, jenž minulý týden zazářil nad Kanadou, a dalšímu scénáři výstavby Mezinárodní kosmické stanice. (Touto cestou vyzývám Marcela Grüna, aby mi konečně odpověděl na otázky, které se týkají této problematiky...) No a co dalšího pro vás máme? V Názorech najdete poznámku Tomáše Gráfa, v kulturní rubrice představí své akce hvězdárna v Rokycanech a ve čtivu jsou naprosté blbosti. No a na poslední stránce najdete něco o Sluníčku. Ale to už jsme prozradil až moc. 
  
  
  
219. číslo, pátek 28. ledna 2000 
Prý k nám z vesmíru padají ledové balvany. Nejdříve bombardovaly Španělsko a teď už se vydali i do Itálie... Co je tom pravdy? Ptala se dnes u nás hvězdárně po telefonu řada lidí. Odpověď samozřejmě najdete v čerstvě nakopírovaných novinách. Kromě toho vás čeká přehlídka supermasivních černých děr, které trůní v centrech blízkých galaxií, nahlédnutí do kuchyně, kde se vaří planetární soustavy, a informace o druhé verzi speciálního screensaveru SETI@home. Protože je čtvrtek, pokračujeme v publikování dalšího rozhovoru ze série, co vznikla v průběhu zářijového Astronomického festivalu 1999. V Názorech je mimoto i reakce na minulý příspěvek ZULU, ZULU, ZULU. (To zní jako nějaké zaklínadlo, ne?) A kromě překvapení bych vám mohl ještě připomenout virtuální seminář a než poběžím na záchod stihnu se snad i rozlou... 
  
  
  
220. číslo, úterý 1. února 2000 
Počasí se naprosto zbláznilo: Chvíli padá sníh a řidiči bojují s návějemi. Pak se najednou oteplí a naše Kraví hora se promění v mokrou, náležitě kluzkou sklenici (Viktor Votruba, který v sobotu večer nesel na poštu další zásilku archivních CD ROMů IAN, by mohl povídat :-). No a momentálně je venku sice jasno, ale hrozná zima a vítr. Pokud se podobné věci dějí i u vás, pak bude nejlepší zůstat hezky doma a ponořit se do teplého, příjemného světa hvězd, důmyslné elektroniky a chytrých nápadů hvězdářských mozků. Raketoplán Endeavour totiž čeká na odpalovací rampě Kennedyho kosmického střediska. Jet Propulsion Laboratory se snaží dokázat, že pro záchranu Mars Polar Landeru udělala maximum. Naše Galaxie se rozrostla o háv několika miliard chladnoucích bílých trpaslíků, podařilo se zrentgenovat jádro galaxie M 31, Eros pózuje meziplanetární sondě NEAR a  
  
  
  
221. číslo, pátek 4. února 2000 
Takže jak si myslíte, že to dopadlo? Reálnost signálů z Mars Polar Landeru nebyla potvrzena a sonda je i nadále zcela němá. Endeavour se na cestu do vesmíru vydá nejdříve 12. února. (Mimochodem NASA od října 1998, tedy letu Johna Glenna, ani jednou nedodržela původní termín startu...) Na druhou stranu ale také vzniknul fan-klub chatu IAN, kde se každý pracovní den v 9:00 a ve 14:00 schází naši "fanatičtí" čtenáři. Podařilo se nám také podříznout jednu novinářskou slepici a pokud jste slyšeli o černé díře, která nás brzo pohltí, pak spolu v pondělí odrovnáme další. Navíc byl objeven už čtrnáctý meteorit z Marsu a Jiří Grygar se svým kombajnem, kosou, srpem -- sám nevím čím žne, dojel až na konec pole roku 1998. V nohávu máme i velmi zajímavý rozhovor s Jiřím Langerem o kosmologii snadno a rychle a samozřejmě i nenápadné překvápko. Jo a touto cestou gratulujeme Markovi Kolasovi, vedoucímu společnosti Amatérská prohlídka oblohy, k významnému životnímu jubileu! Výsledky ze zatmění Měsíce: Ano (41) 9 %, Bohužel bylo zataženo (370) 78 %, Ne, neměl jsem čas (46) 10 %, Ne, nezajímalo mne (15) a tedy 3 procenta. 
  
  
  
222. číslo, úterý 8. února 2000 
První pohled do našich záznamů ukazuje, že jsme do dnešního dne uspokojili na devadesát procent všech zájemců o archivní CD ROM Instantních astronomických novin. Pokud má někdo z vás ještě zájem (nabídka končí 16. února) a nebo pokud jste si cedéčko už objednali a ono vám přesto nepřišlo (při množství práce spojené s rozesíláním a taktéž naší snížené pořádkumilovnosti), pak se nám co nejdříve ozvěte. To platí především pro naše zahraniční čtenáře a ty, kteří své objednávky poslali minulý týden. Druhý pohled, tentokráte na monitor mého počítače, naznačuje, že jsme si v 222. vydáním IAN především popovídali s Marcelem Grünem nad současným děním kolem Mezinárodní kosmické stanice. Dále vám představíme největší dalekohledy světa a podivuhodný záběr z Hubblova dědictví. Nezapomněli jsme ani odstřelit další novinářskou slepici, tentokráte o černé díře, která nás prý do dvou tisíc roků spapá. No a do třetice můj zrak zabloudí na Hvězdářskou antiročenku, kterou právě dovezli s tiskárny. O ní ale až příště. 
  
  
  
223. číslo, pátek 11. února 2000 
Zatímco já jsem v minulých dnech přišel o zub, kolega Rudolf Novák o harddisk svého počítače. Hlavní rozdíl mezi oběma událostmi je však v tom, že mně už se v ústech touto dobou leskne nová "jednička vlevo", zatímco on marně pátrá po adresách, kam máme ještě zaslat archivní CD ROM Instantních astronomických novin. Sypeme si popel na hlavu i celý zbytek těla a moc vás prosíme, aby ti z vás, kteří e-mailovali své objednávky po pátku 28. ledna, učinili druhý pokus. (Současně o totéž žádáme všechny zahraniční zájemce  -- bez ohledu na datum odeslání.) Vy, kteří jste už naše cédéčko dostali a nebo o něj zájem nemáte, můžete rovnou otevřít dnešní noviny. Na první stránce se věnujeme životu na Európě (je zajímavé, kolik toho můžete napsat o tělese, které jsme vlastně viděli jen letmo a ještě z pořádné dálky). Následuje obsáhlá informace o další šanci Endeavouru k mikrovlnnému osahání valné části Země, v níž jsme nezapomněli ani na komentář chronických problémů amerických raketoplánů. Také další zprávy věnujeme kosmonautice: Zatímco pikosatelity, které na oběžnou dráhu na sklonku ledna vynesla vojensko/civilní raketa, jsou více méně v pohodě, rentgenová observatoř Astro E má svůj osud zřejmě definitivně upečen. No a na závěr posledního přehledu je upozornění (další v řadě), že se planetka Eros dočká valentýnské návštěvy. Na předposlední straně IAN vám Pavel Gabzdyl představí jednu pořádně velikou mísu brambor a překvapení jednu vesmírnou "laternu-magiku". 
  
  
  
224. číslo, úterý 15. února 2000 
Žijeme v instantním světě. Instantní hovězí vývar zaléváme instantními houstičkami. Při čtení instantních novin popíjíme instantní kávu... Instantní jsou i dnešní zprávy, které v minulých dnech vypluly na povrch neklidného kyberprostoru: Nad našimi, dokonce i českými hlavami létá mikrovlnný Endeavour. Zazářil a opět pohasl další planetkový projektil. Zazářila a opět pohasla také již stá kometa objevená sluneční observatoří SOHO. Přistálo a ve vánici zmizelo experimentální pouzdro, které v blízké budoucnosti možná rapidně sníží cenu kosmických letů. Vyšla a je k dostání nová hvězdářská antiročenka. Odpověděl a zajímavě nám popovídal Marcel Grün a překvapil a ještě překvapí... Přibyl a ještě přibude i virtuání seminář... Prostě, instantní svět s patnácti minutami slávy pro každého, je opět tady.
 
 
 
225. číslo, pátek 18. února 2000
K dnešnímu číslu vám doporučujeme zakousnout se pořádně veliké papriky. Proč? Jednoduše proto, že z dostupného ovoce a zeleniny obsahují bezkonkurenčně nejvíc vitamínu C. Kam se hrabou pomeranče, jablka či takové kiwi. Papriky jsou nejlepší! Podobných odhalení je na další stránce novin hned několik: navštívíme magický Eros, jukneme do dílny stvořitele HD163296, zaostříme na jeden bod, zažijeme bouřku na Jupiteru, nasadíme si na chvíli rentgenové brýle a nakonec skočíme na toaletu raketoplánu Endeavour. Kromě překvápka pak pro vás dneska máme ještě jednu novinku, která významně ovlivní především budoucí podobu IAN; V našem newsrumu se shodou několika náhod objevil nový digitální fotoaparát Camedia 2020 Zoom. Záběry z rozhovorů, astronomických konferencí i náladové snímky z večerního pozorování tak brzy bezesporu zaplaví tyto stránky... Bůh ať nám zajistí stále nabité baterie.