Měsíční zastavení 
  
Prsten s drahokamem 
Za brzkého rána 16. února zakryje Měsíc svou noční stranou hvězdu +4,1 mag ze souhvězdí Blíženců. V Praze k tomuto zákrytu dojde v 1h 30min a ve Valašském Meziříčí o dvě minuty později. Dobře pozorovatelný by měl být i výstup této hvězdy zpoza osvětlené části Měsíce, který nastane hodinu po vstupu. Čekání mezi oběma úkazy si můžete zpříjemnit pohledem na hranici osvětlené a neosvětlené strany Měsíce, kde se v tu dobu bude předvádět krásný kráter Gassendi. S minimální dávkou fantazie tento stodesetikilometrový obr připomíná hladovým pozorovatelům velký talíř se zbytky nakousnutých brambor a romantikům prsten s drahokamem. Drahokamem je pochopitelně malý kráter Gassendi A posazený přesně na severním okrajovém valu jeho staršího a o poznání většího bratra.  
Pojďme se však na Gassendiho podívat trochu zblízka. Jeho jižní část je vnořená do nápadně okrouhlého Moře vláhy (Mare Humorum), a tak nepřekvapí, že jeho val je zde vysoký pouze 200 metrů, zatímco na severu vystupuje nad dno kráteru do výšky 2 500 metrů. Interiér kráteru, který je z velké části pohřben pod příkrovy utuhlé lávy, nabízí pohled na velmi členitý terén a složitý komplex centrálních vrcholů. Největším z nich je podle měření J. F. J. Schmidta "Gassendi beta" s výškou 1 100 metrů.  
Kromě kopců bychom na dně Gassendiho našli velkým dalekohledem za výborných pozorovacích podmínek i složitou síť vzájemně propletených brázd. Právě pro tuto síť brázd s názvem Rimae Gassendi byl vnitřek kráteru častým zákoutím, do kterého selenografové počátkem 20. století mířili své dalekohledy. Jejich podrobné studie odhalily přes čtyřicet brázd. Kolik jich rozeznáte vy? 
  
Pavel Gabzdyl
  
Popis k obrázku: Tato kresba kráteru Gassendiho vznikla na základě 15 pozorování selenografa Kriegera a pochází z atlasu otištěném v roce 1912.