Foto IANAstronomický rok 2000 
Rozhovor s Jiřím Grygarem 
  
Dokážeš vytipovat tři astronomické události, které nemůžeme tak lehce předpovědět a které nastanou v roce 2000? Tři stěžejní práce nebo tři takové objevy, které se nedají naplánovat, dá se to nějak odhadnout? Zkus to! 
  
Ty jsi holomek, protože mě se občas novináři ptají na něco podobného. Novináři sice normálně referují o událostech, které se v astronomii staly, ale oni by chtěli mít informace opravdu instantní. Takže nejraději by o objevu referovali o den dříve. Tohle je podobný případ a já v této situaci obvykle cituji slavného amerického magnáta Samuela Goldwyna, který říkal, že předvídání je neobyčejně obtížné, zvláště pak, jde-li o budoucnost. Takže s výhradou tohoto, že to je vlastně neseriózní, bych se o něco takového mohl pokusit. 
Samozřejmě asi nebudu schopen říci, co výjimečného se stane, protože právě největší objevy se předvídat nedají. Ale -- kdybych to vzal stručně od sluneční soustavy, tak mi připadá, že lze ještě očekávat nějaký zajímavý a závažný objev od kosmické sondy Galileo a to z toho důvodu, že má naplánován průlet kolem měsíce Jupiteru Ió. A tam bych tipoval, že s velkou rozlišovací schopností může přinést něco, co nás překvapí. Ve Žni objevů v dalším roce bych  
o tom chtěl určitě mluvit.  
Pokud jde o vzdálenější vesmír, tak mi připadá, že teď je to velmi snadné, protože tím, že byla vypuštěna na oběžnou dráhu kosmická sonda Chandra, která -- jak víme -- pracuje dobře, tak je prakticky jisté, že během roku musí udělat nějaký důležitý objev. To je skoro garantováno, pokud  nenastane nějaké nepředvídatelné technické selhání.  
Ta třetí věc, to bych rád, aby se stalo, ale to je opravdu riskantní předvídat... Možná, že bych měl připomenout, že Fyzikální ústav naší Akademie se v současné době podílí na jednom závažném a zajímavém -- i z astronomického hlediska -- projektu, který se rozbíhá právě v těchto měsících ve spolupráci s 18 zeměmi celého světa. Jde o studium vysoce energetického kosmického záření. Zatím se studuje kosmické záření nejrůznějšími prostředky asi tak do úrovně teraelektronvoltů a my se chceme pokusit o exaelektronvolty. Důvod je v tom, že se v roce 1991 podařilo při experimentu v Utahu zachytit částici kosmického záření, která má zatím rekordní energii 320 exaelektronvoltů, což je fascinující zvláště pro částicové fyziky, kteří stavějí obří urychlovače. Protože, jak známo, největší urychlovač světa dosahuje v současné době energie 1 teraelektronvolt, a pokud to dobře půjde, tak během deseti let bude možno dosáhnout energií 10 až 15 teraelektronvoltů no a ty exaelektronvolty odpovídají 1018 eV, takže 1020 eV je prostě nejméně o 7 řádů více, než poskytne experimentální částicová fyzika. Takže v této mezinárodní spolupráci jsme ve značné výhodě, myslím jako hvězdáři i jako fyzici. Proto bych si velmi přál, aby některé ze zařízení, která už fungují (protože to naše bude v provozu nejdříve až za pět let), posunulo horní hranici pro částici primárního kosmického záření ještě výš než na těch 320 EeV. 
Přeji si to hlavně proto, že takovou energii částice by současné teorie  vůbec nedokázaly vysvětlit. Díky přítomnosti reliktního záření ve vesmíru totiž existují jisté limity pro energie částic primárního kosmického záření, jenže kosmické záření to patrně neví a překvapení nejsou vyloučena. 
  
Tak to máme Ió, rentgenovou oblohu a něco s kosmickým zářením (nejlépe odkud je a vše co s ním souvisí). To si zapamatujte, pak to za necelé dva roky zkontrolujeme. Co si však myslíš, že se v tom roce 2000 určitě nestane? Co by se asi nemělo stát? Tady už ti nedám takový výběr, to by bylo moc demokratické, tady se zeptám: Rozhodne se v roce 2000, že se poletí na Mars, tedy expedice s lidskou posádkou? 
  
To se určitě nerozhodne, na to jsem ochoten vsadit svůj sporožirový účet. 
  
Dobře, není vysoký, ale druhá věc: V rámci projektu SETI@Home, který zde nemusím představovat, podaří se najít nějaký důkaz, že skutečně někde je nějaké inteligentní vysílání? 
  
Myslím, že se to nepodaří, i když bych si úspěch velice přál. 
  
A teď konečně to třetí, myslíš si, že v roce 2000 přestanou vycházet IAN? 
  
Proč? Kdyby měly přestat vycházet, tak půjdu na náměstí Svobody a ztropím tam veřejnou demonstraci. 
  
To mi spadl kámen ze srdce, i když pár lidí zde by si to určitě přálo, ale já věřím, že ne. To budeme za rok taky moci zkontrolovat. 

U příležitosti premiéry pořadu Astronomický rok 2000 se ptal Zdeněk Pokorný.