Dobrý den, Mr. Hubble 
Jak je to s odvrácenou stranou? 
200000 jako 2000 
  
Přílohy IAN: 
Prohlídka Měsíce 
Amatérská prohlídka oblohy 
Slunce 99 
Rozcestník IAN 
Diskuze čtenářů
 
  
Foto NASADobrý den, Mr. Hubble 
  
Stopky tikají a sekundová ručička zatím neúprosně a bez jakékoli přestávky míří k třetí hodině a osmnácté minutě pátku 17. prosince 1999. V tento okamžik se zapálí tři hlavní a dva pomocné raketové motory nejkomplikovanější kosmické lodě všech dob. Sedm astronautů schoulených v útrobách raketoplánu Discovery se tak vydá na opravu nejvýkonnější observatoře, jakou kdy mělo lidstvo dosud k dispozici: Hubblova nesmírného dalekohledu. 
Unikátní a v mnoha směrech průkopnický dalekohled se do vesmíru dostal 24. dubna 1990. O čtyři měsíce později však přišla až nečekaně studená sprcha. Zařízení, jehož cena se dnes vyšplhala na ohromující tři miliardy dolarů, má vadné hlavní dva a půl metru veliké zrcadlo! Výsledkem je značně rozostřený obraz, který zásadně degraduje jeho rozlišovací schopnost. I když se záhy podařilo sestavit matematické kličky, které elektronické záběry poněkud vylepšily, hlavní oprava přišla s prosincem 1993. Hrstka vědeckých přístrojů, kterým astronauti nasadili malé "brýle", nás od té doby zásobuje fantastickými záběry jednotlivých těles sluneční soustavy i objektů na samých hranicích pozorovatelného vesmíru. 
Druhé návštěvy se dvanáctitunová observatoř, která naši planetu obletí ve výšce šest set kilometrů každou hodinu a půl, dočkala v únoru 1997. Podařilo se vyměnit několik stárnoucích zařízení a přibyla citlivá infračervená kamera. Další omlazovací kůra měla podle představ techniků, pozorování chtivých astronomů i účetních NASA, následovat nejdříve v dubnu 2000. 
Nektera ze zarizeni, co budou vymenena (foto NASA)Letos v únor, souhrou několika událostí, však došlo ke strategické změně: V lednu totiž vypověděl službu již třetí ze šesti gyroskopů, speciálních setrvačníků zajišťujících orientaci dalekohledu v prostoru. Závada na dalším by pak vedla k neodvratnému zastavení vědeckých žní a k elektronickému spánku observatoře. Ruku v ruce s tím naštěstí došlo k výraznému zpoždění výstavby Mezinárodní kosmické stanice, jiného prestižního projektu NASA. Proto byla třetí servisní výprava rozdělena na dvě mise: "A" na podzim 1999 a "B" v polovině 2001. Oprávněnost takového rozhodnutí potvrdil 13. listopad, kdy se odporoučel již čtvrtý gyroskop. Hubble se tak přepnul do klidového režimu: na své dráze kolem Země se pomalu otáčí a snaží se udržet panely slunečních baterií směrem ke Slunci. S řídícím střediskem v Baltimoru sice i nadále komunikuje, nicméně se už nedokáže zaměřit na jediný astronomický objekt... 
Hubblův kosmický dalekohled, jehož měsíční provoz mimochodem americké daňové poplatníky přijde na 21 milionů dolarů, si takovou péči bezesporu zaslouží: Od dubna 1990 pořídil 259 tisíc záběrů asi 13 tisíc objektů a dal ta za vznik 2400 vědeckým článkům. Teleskop ovšem není jenom cennou zbraní při poznávání vesmíru, je také jedním z nejznámějších projektů amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku, který má v poslední době svoji pověst značně pošramocenou... 
Co všechno je na programu desetidenního letu Discovery? V průběhu několika  šestihodinových výstupů do volného kosmického prostoru John Grunsfeld, Steven Smith, veterán z Miru Michael Foale a Claude Nicollier vyslaný Evropskou kosmickou agenturou postupně ve dvoučlenných týmech instalují: 
  • Tři jednotky, vždy se dvěma klíčovými gyroskopy.
  • Senzor pro přesnou navigaci.
  • Radiaci odolný počítač s procesorem Intel 486 nahradí starší za 386.
  • Magnetofon pro záznam dat bez pohyblivých částí.
  • Regulátor prodlužující životnost baterií.
  • Záložní vysílač v pásmu S.
  • Vnější tepelnou izolaci dalekohledu.
  • Současně připraví půdu pro servisní výpravu 3B, která se pomocí letounu Columbia plánuje na červen 2001. Jejím hlavním úkolem bude výměna obou panelů slunečních baterií, nová kamera a chladící systém pro infračervený detektor NICMOS.
Specialisté předpokládají, že si splnění všech úkolů vyžádá tři výstupy, nicméně se počítá i se čtvrtou, dodatečnou vycházkou. Astronauti přitom všechny úkony nacvičovali od srpna 1998, přičemž jenom ve speciální vodní nádrži simulující beztížný stav strávili více než dvě stě padesát hodin. 
Nejdrive ze vseho se vymeni gyroskopy (animace NASA)Letoun Discovery měl původně startovat už 14. října, avšak problémy s elektrorozvodem při červencovém letu přinutily techniky k rozsáhlé inspekci celé kosmické lodě, především pak 160 kilometrů nejrůznějších vodičů. Několik objevených defektů si pak vynutilo odklad nejdříve na listopad a nakonec až na prosinec.  
První problém nastane hned při chytání dalekohledu. Discovery dostihne Hubbla za zhruba dva dny. Poté ho Jean Clervoy asi patnáct metrů dlouhým manipulátorem zachytí a umístí na zvláštní plošinu v nákladovém prostoru raketoplánu. Tentýž den v noci se uskuteční první výprava: Smith s Grunsfeldem nejdříve vymění všech šest dosluhujících gyroskopů. Vzhledem k nedostatku místa nepůjde o jednoduchý úkol, jeden z astronautů se dokonce prakticky celý dostane dovnitř dalekohledu. Samozřejmě, že musí dávat nesmírný pozor na všechna značně citlivá zařízení, často v hodnotě několika set milionů dolarů... Pokud se jim podaří propojit konektory, provede ihned řídící středisko sérii testů. Po kladném výsledku pak opraváři před svým návratem ještě vypustí z nádrží veškerý dusík určený ke chlazení infračerveného detektoru NICMOS. Tím usnadní jeho výměnu v roce 2001. 
Ve druhé vlně vyběhnou ven Foale a Nicollier, na které čeká prohození Hubblova hlavního počítače s procesorem Intel 386 za rychlejší 486. Tím se mimochodem značně sníží finanční nároky na provoz dalekohledu. Kromě toho také nahradí jeden ze tří navigačních senzorů. 
  
Hubblův kosmický dalekohled
Foto NASAmíry a váhy: 
váha 11 110 kg, délka 15,9 m, přední štít 3,1 m, průměr 4,2 m 
primární zrcadlo 2,4 m, sekundární 0,3 m, systém ritchey-chretien 
přesnost pointace 0,007", dosah 5 až 29 mag, citlivost 110 až 1100 nm 
oběžná dráha: 593 km (průměr), sklon 28,5 stupně, perioda 97 minut 
  
  
vědecká zařízení: 
Space Telescope Imaging Spectograph (STIS) 
Slouží k rozboru světla vesmírných objektů ve větším rozsahu než je možné ze Země od ultrafialového až po viditelný obor. Umožňuje přitom simultánně zhotovit spektrum v několika nejrůznějších místech jednoho objektu. 
Faint Object Camera (FOC) 
V roce 2001 bude nahrazena Advanced Camera for Surveys, která ve výrazně větším zorném poli zvládne stejné záběry jako WFPC2 v případě známého jižního a severního hlubokého pohledu. 
Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer (NICMOS) 
Vzhledem k předčasnému vyčerpání chladícího dusíku v lednu 1999 bude až do poloviny 2001 mimo provoz. Poté dostane nový chladící systém. 
Correstice Optics Space Telescope Axial Replacement (COSTAR) 
Optika korigující vady hlavního zrcadla, v současnosti mimo provoz. Při páté servisní výpravy bude nahrazen za Cosmic Origins Spectrograph, pro studium mezihvězdného prostředí. 
Wide Field and Planetary Camera 2 (WFPC 2) 
Je z dílny známé Jet Propulsion Laboratory a pořizuje záběry přes sadu filtrů ve dvou volených zvětšeních. 
Fine Guidance Sensors (FGS) 
Tři tyto detektory jednak slouží k přesnému pointování ostatních vědeckých zařízení, jednak k určování polohy a jasnosti vybraných objektů. Hraje například roli při hledání planet u cizích hvězd.
  
Smith a Grunsfeld poté při třetí vycházce, samozřejmě pokud půjde všechno bez problému, instalují elektroniku nového senzoru, záložní vysílač, nový datový magnetofon a na tubus dalekohledu v závěru připevní tenkou fólii, která zlepší tepelnou ochranu citlivé elektroniky. Dokončení její instalace pak může být hlavní náplní čtvrté vycházky. Na závěr omlazovací kůry bude prostřednictvím manipulátoru Hubble poslán opět do volného prostoru. Na rozdíl od minulých výprav jej však Discovery nevynese na vyšší oběžnou dráhu. Columbia, která k observatoři přiletí za dva roky, je totiž příliš těžká a nemusela by se tak k ní dostat. 
Podle současného plánu nakonec Discovery přistane na Kennedyho kosmickém středisku v neděli 26. prosince. Po několika letech, naposledy u Skylabu v roce 1973, se tak Američané dočkají další kosmické výpravy v čase vánočním. Co všechno se objeví pod stromečkem na palubě raketoplánu je samozřejmě dosud tajné. Jedno přání, v podobě všech splněných úkolů, však mají astronauti určitě společné. 
 
Podle materiálů NASA
 
 
  
Repro IANJak je to s odvrácenou stranou? 
  
Název jednoho z nejslavnějších alb skupiny Pink Floyd "The Dark Side Of  The Moon" je u nás velmi často překládán jako "Odvrácená strana Měsíce". Setkali jste se s tím na stránkách IAN, v České televizi, a možná i v článcích autora tohoto příspěvku. Obávám se však, že Roger Waters, který je autorem textů na albu, by z této interpretace příliš velkou radost neměl. Nejedná se totiž o odvrácenou stranu, ale o temnou stranu. Tento nesprávný překlad, který u nás neuvěřitelně zakořenil, vysvětlovali mnozí hudební redaktoři tak, že přece zní lépe. Nechci být hnidopichem, ale nekazme ale Rogerovi jeho umělecký záměr a mluvme raději o "Temné straně Měsíce". Pokud máte ještě nějaké pochybnosti o správnosti překladu, doporučuji pozorně vyslechnout poslední minuty tohoto báječného díla. V době, kdy dozní poslední skladba "Eclipse" a je slyšet už jen utichající tlukot lidského srdce, uslyšíte velmi tichý text, který myslím vše uvádí na pravou míru: "There is no dark side of the moon really. Matter of fact it's all dark." 
 
Podle časopisu Astronomy
  
 
  
Zdroj Toplist200000 jako 2000 - Magie čísel 
  
Už si ani moc nepamatuji, kdy jsme měli na prvním počítadle prvních 10 000 přístupů. Bylo to staré dobré počítadlo, jako má třeba Pes Ondřeje Neffa a tahali jsme ho do naší stránky ze serveru Bilbo na fakultě chemie u nás na přírodovědě. Přestože si na to nepamatuji, měli jsme s Jirkou velkou radost z toho, že si lidé naše noviny čtou a že už jich je tolik. To bylo v době, kdy jsme si o službě, jako je TopList mohli nechat jen zdát  a měsíční grafy návštěvnosti jsme kreslili ručně v gnuplotu z ručně opsaných hodnot ze stránky -- údaje o přístupech se nám tehdy nikam neukládaly a nebylo jiného zbytí. Někde v archivu možná najdete jeden takový pokus "pochlupit" se tím, jak moc nás lidé navštěvují a jak moc je tedy astronomie zajímá... Pak jsme objevili službu TopList a Navrcholu a okamžitě jsme je začali používat. Co se s námi dělo od té doby už si můžete sami prohlédnout (omezeně) na obou těchto serverech. Myslím, že těch čísel dole na stránce si asi všímá jen málokdo a jsou zajímavá spíš pro komerční použití. Nás zajímají asi proto, že se díváme, jak moc se nám naše práce vyplatí -- když už ne penězi, alespoň zájmem čtenářů.  
Tento týden jsme si užili v redakci docela legraci: Přiblížil se totiž dvou set tisící návštěvník našeho webu -- doufali jsme, že do Vánoc se počítadlo překulí, a dočkali jsme se... 
Předem jsme se dohodli, že ten, kdo trefí naše počítadlo, dostane jako malý dárek od redakce archivní CD-ROM s obsahem VŠECH vydání IAN (tedy i IBT, předchůdce novin). Jako prezent pod stromeček nebo do zachumelené CD mechaniky, chcete-li. S přibývajícím časem jsme se sami začali víc a víc zajímat o to, jak na tom počítadlo je. Abychom ale omylem sami netrefili ono kulaté číslo, sledovali jsme nárůst právě na stránce TopListu. Proto také víme, z jaké IP adresy (domény) a v kolik hodin bylo počítadlo natočeno do stavu, který se zdá být kulatý až běda... Klidně jsem odešel na "cviko" do školy a netušil (ani zdaleka), co se mezitím na Síti děje. 
Po návratu mě málem omývali: V příchozí poště jsem měl cirka třicet mejlů a všechny na mě plny optimizmu blikaly ikonkou sponky (příloha) a vyhrožovaly subjektem "sestřelil jsem 200000". Poté, co jsem je všechny prošel a prohlédl, zjistil jsem, že skutečně všichni asi měli to štěstí být tím unikátním dvousettisícím čtenářem IAN a začal jsem zoufale přemýšlet, co s tím. Napsali jsme tedy s Jirkou panu Francírkovi z TopListu, zda by se mohl podívat do logu a zjistit nám, kdo byl ten skutečně kulatý čtenář. Shodou okolností se podařilo najít podle IP adresy serveru mezi mejly toho šťastného výherce, kterým se stává: 
  
ing. Vlastimil Malý z Brna
  
Samozřejmě blahopřejeme a na adresu, kterou nezapomněl přiložit, pošleme v nejbližší možné době archivní CD-ROM. Ostatním se omlouváme za to, jak Internet funguje. Jinak si totiž nedovedeme vysvětlit, jak je možné, aby tolik z vás bylo kulatým čtenářem. Přestože se jeden z "výherců" přiznal, že jeho mail je podvod a přiložený obrázek fotomontáž, doufáme, že zbytek nepodváděl a to, že počítadlo ukazovalo nějakou chvíli 200 000 je jen otázkou cache na webu nebo tím, že TopList prostě chvíli reaguje na požadavky a v jednu chvíli hodí třiceti připojeným stejný stav. Kdo ví. Každopádně mne magie celé téhle show přivedla k jednomu přirovnání. Jistě víte, jak lidé blázní s příchodem nového roku, který navíc mylně považují za počátek nového milénia. Ve chvíli, kdy se blížil 200 000cí čtenář (obrazně řečeno) na TopListu, se na druhém počítadle u služby Navrcholu překulil kdosi anonymní přes 300 000. Jak je to možné? Jednoduše. Prostě jsme na to druhé počítadlo zapomněli, neb ho nesledujeme. Takže podobně jako u příchodu nového letopočtu, i zde jde jen o magii velkého a kulatého čísla a my si vlastně jen hledali záminku, abychom dnes mohli společně zajít na pivo... magii zdar!