Foto IANGallaxis 2002 
   
Na domácím trhu je multimediálních CD-ROMů s astronomickou tématikou jako šafránu. Jednu takovou výjimku se vám pokusíme právě teď představit. 
Gallaxis 2002 je projekt, který zastřešuje hvězdárna ve Valašském Meziříčí, konkrétně dva její pracovníci: Libor Lenža a Hynek Olchava. Jedná se o disk plný obrázků a animací s hvězdářskou tématikou. Pokud si produkt zakoupíte, dojde vám poštou potištěná krabice s reklamou na několik dalších produktů firmy Rubico, jež disk oficiálně vydává. Otevřete-li bedničku, vykoukne na vás úplně normální disk s potiskem a barevnou obálkou. Po vsunutí do mechaniky se spustí obslužný program. Zde si můžete vybrat buď Gallaxis Text nebo Gallaxis Find. Moduly rozdělují obsah disku na dvě relativně samostatné části. Na mnoho stranách textu najdete také nemálo doplňujících obrázků, fotografií, grafů ale i videosekvencí, které činí text mnohem konkrétnější a zajímavější. 
Disk si ale většina lidí koupí spíš kvůli obrovskému archivu snímků s astronomickou tématikou. Ta se jmenuje Gallaxis Find a velmi přehledným způsobem vám umožní hledat požadovaný objekt podle různých kritérií. Každý, kdo nemá přístup k síti, tak v teple domova a skoro zadarmo nakoukne do zákoutí všehomíra. 
"Koupit či nekoupit? Toť otázka!" Máte-li v práci rychlou linku (například akademický Cesnet), můžete si asi všechny obrázky sehnat přímo ze sítě a sami si vybrat, který se vám líbí nejvíc a uložit si jej (popřípadě k něčemu použít). Na disku Gallaxis za vás tuto práci už autoři udělali, takže se nemusíte ničím zdržovat. Pokud vám tedy disk neušetří peníze, určitě nebudete ztrácet zbytečně čas sezením u webu a hledáním něčeho, co a vás Gallaxis "vyplivne" během pár vteřin. Pokud o koupi uvažujete, rozvažte ale zároveň, zda má pro vás koupě CD-ROMu smysl -- nejde o nic jiného, než archiv obrázků. (Osobně považuji textovou část spíše za bonus navíc.) My v redakci máme disk k dispozici a už pár dní jej při práci používáme. 
  
Rudolf Novák 
  
Gallaxis 2002, Multimediální průvodce světem astronomie a kosmonautiky, Libor Lenža a Hynek Olchava, Rubico, www.rubico.cz  
  
  
  
Foto J. LunerAstronom ve službách diplomacie 
Rozhovor s profesorem Lubošem Perkem 
  
Co dělá takový astronom ve službách diplomacie a potřebuje vůbec v současnosti nějaký politik astronoma? 
  
Astronomové jsou v politice zapotřebí a sice, aby vybírali fakta, která jsou relevantní a která jsou důležitá pro regulaci činnosti v kosmickém prostoru. 
  
Je problematika kosmického práva skutečně tak důležitá? Můžete to například ilustrovat na konkrétních  příkladech? 
  
Když došlo k pádu Kosmosu 954 nad Kanadou, oba státy se dohodly na finanční kompenzaci. Takže nebýt finančně-právních norem, neměly by se podle čeho dohadovat. 
  
Vy jste na své přednášce zmiňoval i problém s kosmickým prostorem... Jak je vlastně definován? 
  
Ani to není uzavřená záležitost, protože některé státy jsou názoru, že není potřeba žádná definice. 
  
To tedy znamená, že když pak nějaký stát sestřelí družici, která bude přelétat nad ním, tak bude v právu? 
  
No, čím by ji sestřelil, že? Za prvé, antisatelitní zbraně jsou dneska ve veliké nemilosti u všech  velmocí, takže nějaké sestřelování družic nepřichází v úvahu. 
  
Foto J. LunerJiným problémem je kosmické smetí. Mohl byste nastínit, o co se konkrétně jedná? 
  
Jedná se o ty úlomky, které se kosmem pohybují, o mrtvé družice, které už dosloužily a které tam majitelé jednoduše nechávají, jako se nechávají vraky aut na ulici (a neodtáhnou ho na vrakoviště). Problém v kosmu je zmnohonásoben tím, že jsou tyto objekty značně nebezpečné. Pro jakýkoli aktivní objekt je tedy riskantní setkat se s takovým neaktivním objektem, protože to znamená buď těžké poškození nebo jeho zničení. 
  
Je pravděpodobnost takové srážky skutečně natolik vysoká, že se o ní musí vážně mluvit? Nebo je to výhled do budoucnosti? Tedy kdyby se v současném trendu pokračovalo, tak by to za pár let vedlo ke konci kosmického výzkumu? 
  
Spíš je to výhled do budoucnosti, protože dnes jsou rizika ještě celkem snesitelná. Ale je to problém ekologický, který se bude na beton zhoršovat. Takže když nebudeme dělat nic nebo když budeme dělat pomalu, dojdeme k situaci, která pro nás nebude přijatelná.  
  
Jaký astronomický objev považujete v tomto století za nejdůležitější? A také jakého astronoma si nejvíce vážíte, který byl nejpřínosnější ve dvacátém století? 
  
Já samozřejmě ze svého oboru považuji za nejdůležitějšího profesora Oorta, bývalého ředitele Leidenské observatoře. A ten jediný akt, který se mi zdá nejvýznamnější, je fotografie zadní strany Měsíce, protože zadní strana Měsíce byla vždycky příkladem něčeho, na co se nikdy nemůžeme podívat a to nikdy už je tady. 
  
Děkuji za rozhovor. 
Na Astronomickém festivalu 1999 se ptal Jiří Dušek. 
  
Neupravený záznam originálního rozhovoru je ve formátu mp3 a má velikost 0,8 MB (4 minuty)