:: ÚVOD
   :: IBT
   :: IAN 1-50
   :: IAN 50-226
   :: IAN 227-500
   :: RÁDIO
   :: PŘEKVAPENÍ
   :: BÍLÝ TRPASLÍK
   :: ASTRONOMICKÝ FESTIVAL
   :: BRNĚNSKÝ FOTOVÍKEND
   :: SOFTWARE

Mozilla Firebird - WWW BROWSER

Macromedia Flash - Vektorová grafika

Adobe Acrobat Reader - Prohlížee PDF souboru

 

498. vydání (1. 9. 2003)

Včera jsem stěhoval křídlo (jako klavír). V životě by mě nenapadlo, že to je taková dřina a zodpovědně prohlašuji, že NECHCI být stěhovákem. To pro případ, že bych někdy říkal, že ano. Po psychické stránce ovšem stěhování takového nástroje člověka povznese, byť se jedná o starý šrot z inzerátu za necelé dva tisíce. (Divím se, že to nebyla kategorie zdarma za odvoz). Takže sice si připadám povznesený, že jsem pomohl dobré věci, ale nemůžu se hýbat, chodit, otáčet hlavou a mám odřené prsty. Proto se snad s dalším článkem setkáte ještě v průběhu týdne, dnes to bude chudé.

Zdá se, že Mars nás konečně přestane strašit a sychravé počasí podzimního Brna alespoň na pár dnů ještě vystřídá prosluněný oranžový podzim. Včera v noci, když jsem šel domů, jsem si všiml docela jasného Saturna v Blížencích a nad východem už s převahou kralovala souhvězdí zimních večerů. Takže je to tady, postupně si zvykneme nad obzorem po setmění sledovat Oriona, modravé Plejády a bude u toho pěkná kosa. Ovšem pošmourné počasí letos asi příjemně doplní burčák a dobré víno. Horké léto prý zajistilo výjimečný ročník. Tak ať nám stojí!

Rudolf Novák

 

Stěhovali jste někdy klavír? (258 odpovědí)

  • Ano (40%)
  • Ne (29%)
  • Spíš ano (10%)
  • Rozhodně ne (21%)

 

 

Nova Scuti?

Na večerní obloze je v současné době pozorovatelná nova, která je v dosahu malých dalekohledů.

S. Nakano, Sumoto, Japan a H. Sato, National Astronomical Observatory of Japan (NAOJ), oznamuji, ze Hideo Nishimura (Kakegawa, Shizuoka-ken, Japan) objevil moznou novu v souhvezdi Stitu. Nalezl ji na T-Max snímcích porizenych objektivem Pentax 200-mm f/4.0 dne 28.58 (8.5 mag.) a 29.436 UT (asi 8.4 mag.) srpna 2003. Poloha noveho objektu je R.A. = 18h49m38s, Decl. = -9o33'45" (ekvinokcium 2000.0).

T. Nakamura, NAOJ, oznamuje nasledujici presne pozice. S. Wakuda (Hamamatsu, Japan) ze sesti CCD snimku (0.25-m f/5.1 reflektor, 29.354 srpna, V = 9.5): koncova cisla 37s.62, 50".3. H. Yamaoka, Kyushu University, z ASAS-3 snimku: koncova cisla 37s.7, 53". Dale poskytuje jasnosti v oboru V: 2003 srpen 24.105, [14.0; 26.096, 10.15; 28.096, 8.94.

Yamaoka dodava, ze hvezda obsazena v katalogu USNO-A2.0, cervena 16.4 mag. a modra 17.2 mag., ma koncova cisla 37s.684, 53".76; tato hvezda je také pritomna v katalozich GSC-2.2 a USNO-B1.0. Hvezda 2MASS (J = 14.32, K = 13.82) ma koncova cisla 37s.70, 54".1.

Vizualni odhad jasnosti: A. Pearce, Nedlands, W. Australia: 2003 srpen 30.461, 9.3.

(dle IAUC 8190 ze 30.8.2003)

Martin Lehký
Zdroj: ASHK
 

Hubble vyfotografoval Slunce!

Možná si hned na úvod řeknete, co je to za blbost? Vždyť se tahle špičková kosmická observatoř oslnivému Slunci vyhýbá stejně jako čert kříži! Nikdo nechce riskovat poškození družice v ceně několika miliard dolarů, a proto se jeho objektiv pro jistotu nepřiblíží ani k objektům, které se nachází blíže než 50 stupňů od Slunce!

Díky této neúprosné bezpečnostní pojistce proto nikdy nevyfotografuje planetu Merkur. Na Venuši se pak podíval dosud jen jednou, když při vhodné konstelaci Země zakryla nepříjemné Slunce. Přesto všechno Hubblův kosmický dalekohled portrétoval Slunce. I když, samozřejmě, nebylo to tak úplně jednoduché... Začněme ale po pořádku.

Když se v roce 1990 vydal Hubble do vesmíru, vezl si sebou i přístroj WF/PC 1, tedy Širokoúhlou a planetární kameru číslo 1. Zařízení mohlo změnou optické soustavy pracovat ve dvou režimech: jako planetární kamera pro sledování nejbližšího okolí Sluneční soustavy a jako širokoúhlá kamera pro pozorování vzdálenějšího vesmíru. CCD detektory, které byly nezbytnou součástí celé sestavy, však "trpěly" jedním technickým problémem: K tomu, aby se zmírnily rušivé vlivy na přesná fotometrická měření, bylo nezbytné CCD čipy vystavit krátké dávce ultrafialového záření. Zdrojem této "UV záplavy", jak se tento technologický krok nazýval, se přitom stalo sluneční světlo. Přístroj WP/PC 1 totiž disponoval malým periskopem, jenž dokázal poslat patřičnou dávku ultrafialových fotonů přímo do optické soustavy dalekohledu k exponování CCD čipů. Širokoúhlá a planetární kamera měla tedy na výběr hned dva dalekohledy: buď cassegrain o průměru primárního zrcadla 2,4 metru, tj. srdce Hubblova kosmického dalekohledu, a nebo malý periskop přilepený k vnějšímu tepelnému radiátoru.

To by ale nestačilo. Během prvních měsíců pobytu observatoře na oběžné dráze však technici prováděli celou řadu velmi důležitých experimentů, během nichž si ověřovali funkce jednotlivých zařízení a kalibrovali nejrůznější detektory. V říjnu 1990 došlo i na "UV záplavy". Rozumějte, při tomto kroku namířili hlavní objektiv Hubblu přesně od Slunce a zjišťovali, kam konkrétně směřuje onen drobný, ale důležitý periskop. Právě tehdy CCD detektory kamery WF/PC 1 postupně zhotovily snímek prakticky celého Slunce. Expoziční doby byly nastaveny na 0,11 sekundy a filtry propustily záření o vlnové délce 122 nanometrů, tedy hluboko v ultrafialovém oboru elektromagnetického spektra. No a na konci byloooooooooooo...

Jak se sami můžete přesvědčit, výsledek je nic moc. Není nijak kontrastní, hodně ho ruší rozptýlené světlo, navíc se "nepodařilo" nasnímat celý disk. Přesto všechno se jedná o jeden z prvních ultrafialových záběrů Slunce, zhotovených dávno před observatoří SOHO či TRACE. A navíc, jde o první a zcela jistě i poslední záběr naší denní hvězdy pořízený Hubblovým kosmickým dalekohledem. Širokoúhlou a planetární kameru WF/PC 1 totiž už během první servisní výpravy v roce 1993 nahradil lepší model, který se obešel bez oné "UV záplavy". (Zdroj: Glenn Schneider, Associate Astronomer & NICMOS Project Instrument Scientist)

Jiří Dušek
Zdroj: Astronomický deník
 

© INSTANTNÍ ASTRONOMICKÉ NOVINY
...veškeré požívání a reprodukce se souhlasem
redakce...