:: ÚVOD
   :: IBT
   :: IAN 1-50
   :: IAN 50-226
   :: IAN 227-500
   :: RÁDIO
   :: PŘEKVAPENÍ
   :: BÍLÝ TRPASLÍK
   :: ASTRONOMICKÝ FESTIVAL
   :: BRNĚNSKÝ FOTOVÍKEND
   :: SOFTWARE

Mozilla Firebird - WWW BROWSER

Macromedia Flash - Vektorová grafika

Adobe Acrobat Reader - Prohlížee PDF souboru

 

497. vydání (7. 9. 2003)

Koncem srpna zveřejnila vyšetřovací komise velmi rozsáhlou zprávu o příčinách neštěstí raketoplánu Columbia během návratu na Zemi. Jak se zdá, na vině byl kus pěny, který se po startu uvolnil z nádrže a narazil do křídla raketoplánu. Fatální následky asi viděl každý z vás. Uvolněný tepelný štít nechal vniknout do struktury křídla horké plyny, které postupně dokonaly zkázu raketoplánu a co hůř, ohnivé divadlo stálo život celé posádky. NASA podobně jako po havárii Challengeru okamžitě zastavila další lety raketoplánu a jmenovala komisi, jež měla zjistit příčiny nezdaru. Dnes by se k vyšetřování měla vyjádřit NASA (sledujte na NASA TV) a zároveň ohlásit, kdy se raketoplán vrátí do provozu. Uvidíme jak to celé dopadne.

V Brně pro změnu o víkendu proběhl letecký den. V pátek odpoledne jsme v Zeleném Lišákovi provedli malou projížďku směrem k letišti a z uctivé vzdálenosti necelých dvou kilometrů jsme obdivovali proudové stíhačky, které sice hluboko pod jedním Machem, zato ale pekelně blízko, předváděly krkolomné kousky doprovázené hlasitým zvukovým doprovodem. Jedním slovem paráda. Byl jsem z posádky jediný, komu rachot a dunění nepravidelně zvedalo hladinu adrenalinu v krvi, ale zapadající Sluníško a křupavá zrnka kukuřice snad i zbytku poskytlo trochu pohody. Při okukování siluety stíhačky nad letištěm jsem se rozhodl, že se musím někdy podívat na start raketoplánu na vlastní oči. Doufám, že se mi na dlouhý výlet podaří našetřit dřív, než stáhne NASA obstarožní raketoplány z provozu. Protože ve srovnání s leteckým dnem je asi start vesmírného plachťáku opravdovej hukot. Hezký týden!

Rudolf Novák

 

Chtěli byste vidět start raketoplánu? (423 odpovědí)

  • Rozhodně (62%)
  • Už jsem viděl (13%)
  • Ani ne (13%)
  • Zakázal bych je (12%)

 

 

Pozor! Přichází Kvé čtyřka!

Tak tuhle sekvenci čísel a písmen -- 2001 Q4 (NEAT) -- si více než dobře zapamatujte! Už brzo se o ní bude nejspíš hodně mluvit. Pod nic neříkajícím označením se totiž ukrývá koule špinavého sněhu, která by mohla koncem jara příštího roku předvést parádní podívanou!

Příběh této staronové vlasatice začal už 24. srpna roku 2001. Právě tehdy totiž uvízla v křemíkové síti observatoře projektu NEAT (Near Earth Asteroid Tracking) dosud neznámá kruhová skvrnka o průměru osm úhlových minut s celkovou jasností kolem 20 magnitud. Projekt NEAT, jak známo, patří mezi několik observatoří, které každou jasnou noc systematicky prohledávají oblohu a snaží se ulovit planetky mířící někdy v budoucnu směrem k naší Zemi. Konkrétně tento pracuje s kamerou o průměru 1,2 metru na známé hoře Palomar v Kalifornii.

Pro další osud 2001 Q4 (NEAT) byla rozhodující i následná pozorovaní, provedená na jiných místech naší planety jinými dalekohledy, například na české observatoři na Kleti. Sekvence čísel a písmen, které si pak vysloužilo nové kometární jádro, přitom značí rok objevu, pořadí objevu a "název objevitele", v tomto případě projektu NEAT. Ostatně díky vysoce důmyslným automatickým prohlídkám oblohy se dnes už jenom málo komu podaří objevit nějakou vlasatici tak říkajíc na vlastní oči. Dominance dvou novodobých projektů systematicky monitorujících nebe -- NEAT a LINEAR -- je více než zjevná.

Další a další měření polohy kometárního jádra, která jsou nezbytná k přesnému spočítání trajektorie 2001 Q4 (NEAT), nakonec vedla k zajímavému výsledku: Vlasatice se na sklonku května 2004 přiblíží ke Slunci na vzdálenost jen kolem jedné astronomické jednotky. To pak vedlo Daniela Green z centrály pro Mezinárodní astronomické telegramy k zajímavé prognóze: "i když je to stále ještě nejisté, zdá se, že kometa by mohla být v květnu a červnu 2004 snadno viditelná triedrem a možná i bez něj."

Od té doby uplynulo už něco času a předpovědi vypadají čím dál tím optimističtěji. Další zpřesnění dráhy komety 2001 Q4 (NEAT) ukázala, že si to kolem Slunce prosviští už 16. května 2004. Pro nás Evropany je pak více než skvělé, že se v té době ocitne na večerní obloze. I když dobu maximální jasnosti utopí záře Slunce i nízkého obzoru, v průběhu května uvidíme, jak vyrazí od Jednorožce, přes Raka a nevýrazného Rysa až do Velké medvědice, kde se dokonce stane cirkumpolární! To vše ozdobí přítomnost Venuše chystající se na přechod slunečního disku a také zářivého Jupiteru.

V současnosti se 2001 Q4 (NEAT) utápí hluboko na jižní, od nás nepozorovatelné obloze. Stále ještě vypadá jako skvrnka s nápadným centrálním zjasněním, jejíž celkovou jasnost přirovnávají astronomové k 13. velikosti. Modelové výpočty však ukazují, že se bude pozvolna zjasňovat. O kolik? Pesimisté dnes hovoří o třech magnitudách, optimisté dokonce o jedné magnitudě. Ať tak, či onak, 2001 Q4 (NEAT) slibuje v maximu jasnosti v květnu a v červnu příštího roku skutečně zajímavou podívanou. Podívanou srovnatelnou s kometou Hyakutake na jaře 1996. I když, znáte to přísloví: "Komety jsou jako kočky. -- Mají ocas a dělají si jen to, co samy uznají za vhodné."

Jiří Dušek
Zdroj: Astronomický deník
 

NGC 3370 po devíti letech

Za mlhou hustou tak, že by se dala krájet, a dost možná ještě dál, se mezi nepřeberným množstvím galaxií nachází jedna trochu zvláštní. V listopadu roku 1994 v ní totiž došlo k explozi supernovy a okem neviditelná galaxie NGC 3370 ze souhvězdí Lva se dostala do popředí zájmu některých astronomů.

Výbuch supernovy není nijak vzácný úkaz, ve vesmíru k němu dojde na mnoha místech každý den. Je sice pravda, že o naprosté většině explozí se vůbec nedozvíme, nicméně alespoň statisticky lze celkový počet umírajících hvězd odhadnout. Supernova z podzimu 1994 ale byla jednou z nejbližších od nástupu moderní pozorovací techniky a proto se ji podařilo bez problémů zachytit. Exploze ve vzdálenosti 98 milionů světelných let dostala katalogové označení SN 1994ae a jak se později ukázalo, jednalo se o supernovu typu Ia. Přestože je výbuch supernovy pokaždé fascinující podívanou, její příčiny mohou být různé a astrofyzika je rozděluje do několika kategorií. Supernovy typu Ia představují výbornou pomůcku při měření rychlosti rozpínání vesmíru a řešení otázky, kolik je v něm tzv. skryté hmoty. Takové měření je podobné například snaze zjistit rozměry vašeho pokoje pomocí kroků. Přesné rozměry místnosti dostanete teprve tehdy, pokud budete znát velikost jednoho kroku. Podobně se snaží astronomové zkalibrovat jasnosti supernov tohoto typu, aby dokázali přesněji měřit velké vzdálenosti ve vesmíru.

Problém je, že ke kalibraci potřebujeme mít alespoň v jednom případě k dispozici přesnou informaci o její vzdálenosti. Naprostá většina zaznamenaných explozí supernov se odehrává ve velmi vzdálených galaxiích, jejichž vzdálenost je zatížena značnou chybou a kalibrace tak není možná. Galaxie NGC 3370 je ale poměrně blízko a navíc obsahuje celou řadu hvězd zvaných cefeidy. Tyto stálice, někdy také označované jako standardní svíčky, jsou již řadu let spolehlivým "kilometrovníkem" při určování vzdáleností blízkých galaxií.

Adam Riess ze Space Telescope Institute v Baltimoru proto na počátku letošního roku využil Hubblův teleskop a více než měsíc pořizoval snímky NGC 3370. Na konkrétní výsledky měření je ještě brzo, ale už dnes můžeme porovnat snímek supernovy z roku 1994 s čerstvým snímkem galaxie z Hubblova dalekohledu. Přestože dnes už v galaxii žádná supernova patrná není, díky dlouhé expozici a umístění mimo rušivou zemskou atmosféru můžeme na snímku najít množství mnohem vzdálenějších a slabších galaxií.

P.S. Autor děkuje Petře Pospíšilové, že si vzpomněla na začátek Ráskoníčka...

Tomáš Apeltauer
Zdroj: The Spaceflight Now
 

© INSTANTNÍ ASTRONOMICKÉ NOVINY
...veškeré požívání a reprodukce se souhlasem
redakce...