:: ÚVOD
   :: IBT
   :: IAN 1-50
   :: IAN 50-226
   :: IAN 227-500
   :: RÁDIO
   :: PŘEKVAPENÍ
   :: BÍLÝ TRPASLÍK
   :: ASTRONOMICKÝ FESTIVAL
   :: BRNĚNSKÝ FOTOVÍKEND
   :: SOFTWARE

Mozilla Firebird - WWW BROWSER

Macromedia Flash - Vektorová grafika

Adobe Acrobat Reader - Prohlížee PDF souboru

 

494. vydání (13. 8. 2003)

Tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným... Asi nebudu sám, kdo si takto posteskne a nejedenkrát, když se všemocně snaží udolat to horko venku zuřící, vyhledat malinko stínu či chládku. I já maximalizoval izolaci od vnějšího skoropekla v chládku svého domečku na dalekém divokém východě, na Valašsku. Stažené žaluzie, minimum světla, minimum pohybu v poloze penzionovaného ležícího střelce hltajícího potemnělé televizní fotony nějaké nazelenalé telenovely, nevím, jak jednodušeji popsat, že jsem se pěkně nudil :-)) A to vše, ta totální disperze nálady, bylo ještě umocněno téměř absolutní absencí čehokoliv, co se dá nazvat internetem či podobným komunikačním systémem, jimž bych mohl dát najevo světu za dobrovolnými žaluziovými mřížemi, že žiju. Když tu můj zrak zbystřil něco linoucí se z přihrádky mého šuplíku, kde jsem cosi před chvílí hledal. Byl to starší trošku ošudlený a nezcela korektně rovný dopis, klasický analogový dopis, který mi poslal svého času kámoš, než jsme z důvodu nejen tohtoletní zdechlosti přešli ke komunikaci digitální. A ten dopis dýchal a mluvil a totálně přebil i tu seriálově uměle oslepenou či osvětlenou nebo oplodněnou (opravdu nevím, neviděl jsem ani jeden předchozí díl) hrdinku. Nádherné kličky písma, zajímavý rukopis, neopakovatelný font, který dokáže jen ta či ona pravá nebo levá ruka, i zatoužil jsem podobně prubnout tu ruku svoji, zda ještě digitálním vyklepáváním nezapomněla ten svůj fontík a grif. Připadal jsem si jako znovu zrozený, když pod tíhou mé ruky propiska deformovala tu svoji čáru pomíjivého života do písmenek, slov, odstavců plných vět. Umím psát už dlouho, ale teprve teď jsem tomu přišel na chuť podobně, jako před časem analogové desce a gramofonu. Navíc, kde jinde můžete prezidenta legálně poplivat a ještě mu uštědřit pěknou ránu do xichtu a to vše jen za 6,40. A tak pište, bušte, plivejte nebo jinak travte ten už fakt otravný další letní den...

lifelike

 

Balili jste někdy někoho na hvězdy? (175 odpovědí)

  • Jasně (65%)
  • Nikoli (21%)
  • Balím na Jaguár, kaviár a kůži (15%)

 

 

Jména planetek v českých rukou

aneb novinky z kongresu Mezinárodní astronomické unie

I nyní, v éře moderních teleskopů, astronomických radarů a kosmických sond, dávají astronomové jména nově objevovaným planetkám. Nad dodržováním dvousetleté astronomické tradice dnes bdí Mezinárodní astronomická unie, konkrétně její komise pro nomenklaturu malých těles sluneční soustavy, jejíž předsedkyní je od letošního července česká astronomka Jana Tichá z Observatoře Kleť. Cesta ke zvěčnění pozemského jména na obloze začíná na snímku vybraného hvězdného pole. Zkušení astronomové umějí rozeznat mezi stopami známých planetek nové, dosud nepozorované těleso. Pro spolehlivé určení jeho dráhy sluneční soustavou je třeba získat dostatek přesných pozorování. Nad výpočty drah bdí odborníci z mezinárodního centra pro sledování planetek (Minor Planet Center - MPC) z Harvard-Smithsonianské astrofyzikální observatoře v Cambridge v USA. Teprve s jejich souhlasem je nově objevená planetka zařazena do katalogu a dostává pořadové číslo. Až poté mohou objevitelé připravit návrh obsahující jméno a jeho stručné zdůvodnění v angličtině. Vybírají z význačných umělců, vědců, kolegů astronomů, měst, hor i řek či dokonce literárních hrdinů. Mytologická jména jsou vyhrazena jen planetkám s neobvyklými typy drah v blízkosti Země či daleko za Neptunem. V každém případě se objevitelé musejí držet základních pravidel stanovených Mezinárodní astronomickou unií (IAU) a vyhýbat se jménům politickým, vojenským a čistě komerčním.

Všechny zaslané návrhy pak vždy jednou za dva měsíce přezkoumávají právě členové zmíněné komise Mezinárodní astronomické unie pro nomenklaturu malých těles sluneční soustavy (the Committee for Small Bodies Nomenclature of the International Astronomical Union). Členů je 15 a nejsou to jacísi mezinárodní úředníci, ale astronomové věnující se zkoumání planetek a komet po celém světě, od Dánska a Norska, přes Spojené státy americké, Uruguay, Nový Zéland, Japonsko, Brazílii, Rusko, Velkou Británii, Německo až po Českou republiku. Domlouvají se a hlasují převážně po internetu. Přijatá jména zveřejňuje už zmíněné mezinárodní planetkové centrum. Naše zástupkyně Jana Tichá se stala členkou této významné mezinárodní komise už v roce 2000 jako vůbec první český (i československý) zástupce a nyní na XXV. kongresu Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Sydney v Austrálii. byla zvolena předsedkyní této komise.

Observatoř Kleť, jejíž tým vede právě Jana Tichá, je známa mezinárodními úspěchy ve výzkumu planetek a komet, v posledním roce i díky zprovoznění nového teleskopu KLENOT. Zásluhou zdejších astronomů obíhají kolem Slunce stovky planetek nesoucích česká jména. Nyní se jihočeští astronomé podílejí též na práci celého mezinárodního systému pojmenovávání planetek.

Astronomové dobře znají vice než šedesátpět tisíc planetek. Z nich je dosud pojmenováno jedenáct tisíc. Členové komise IAU ovšem považují za podstatné dbát na kvalitu, nápaditost, pestrost a fantazii při pojmenování planetek, nikoliv rychle pojmenovat co nejvíce těles. Jména ve zvěčněná ve vesmíru pak budou svědectvím o nejen o současném rozvoji astronomie, ale i o kultuře celého našeho světa.

Miloš Tichý
 

SVĚTOVÝ KOSMICKÝ TÝDEN 2003 V ČESKÉ REPUBLICE

Česká republika se v roce 2002 přihlásila k mezinárodním aktivitám které každoročně připomínají začátkem října dva významné mezníky "kosmických dějin" - vypuštění první umělé družice Země - sovětského SPUTNIKU 1 (4.10.1957) a podepsání Mezinárodní úmluvy o mírovém využití kosmického prostoru (OSN, Vídeň 10.10.1967).

Výsledky našeho prvního roku byly více než uspokojivé - Česká republika byla v závěrečné zprávě jmenovitě zmíněna jako nově zapojená země s velkým množstvím uspořádaných akcí. Celkem se k tomuto projektu přihlásilo osmadvacet organizací, sdružení i jednotlivců a z nich každý přispěl svým menším či větším dílem k popularizaci kosmonautiky v naší republice (přehled všech zapojených je na stránkách věnovaných SKT v České republice (http://web.quick.cz/SKT) a samozřejmě i na oficiálních stránkách World Space Week (http://www.spaceweek.org).

Věřím, že v roce 2003 budou naše výsledky ještě výraznější. Jistě se nám podaří společnými silami toho dosáhnout. Na začátku letošního roku byla tragédie amerického raketoplánu COLUMBIA (http://web.quick.cz/sts107). Ta však, snad trochu paradoxně, zvýšila výrazně zájem veřejnosti o kosmonautiku. Bylo by dobré udržet tento zájem i jinými, hezčími a veselejšími věcmi než byla smrt sedmi astronautů. Zkusme to, kosmonautika, krásná ale složitá věda, si to zaslouží...

V letošním roce bychom tedy opět chtěli spojit pod hlavičkou "SVĚTOVÉHO KOSMICKÉHO TÝDNE 2003" kosmické a kosmonautické aktivity jednotlivců i organizací kteří se o tento obor zajímají profesionálně či amatérsky. Obracíme se proto na Hvězdárny, Planetária, zájmová sdružení, kluby, organizace, společnosti i všechny jednotlivce s žádostí o spolupráci na letošním programu SKT2003 v České republice. Nechceme nic jiného, než propagování záměrů a aktivit Světového kosmického týdne (včetně stručného objasnění toho, co to Světový kosmický týden je a co propaguje a přináší) a o sdělení této skutečnosti na níže uvedenou adresu. A pokud to bude možné o uspořádání akce (přednášky, besedy, výstavy) z oboru KOSMOS v některém z podzimních měsíců letošního roku - není totiž bezpodmínečně nutné dodržet přesně termín celosvětově probíhající kampaně na zpopularizování kosmu - tedy od pátku 4.října do čtvrtka 10.října 2003.

Možností jak propagovat kosmonautiku mezi nejširší veřejností je řada. Vybíráme zde jen několik - jistě by jste přišli i na další: Uspořádejte v termínu od 4.10 do 10.10.2003 (nebo v jiném vhodném podzimním termínu) přednášku, besedu, výstavu, prezentaci s kosmickou tématikou

Připravte do místních či celorepublikových novin nebo časopisů, či místních zpravodajů materiál o výzkumu a využití kosmu a kosmických aplikací. Uspořádejte přednášku či besedu ve škole, Domě dětí, kroužku se zaměřením na základní objasnění kosmické tématiky. Propagujte kosmonautiku a SVĚTOVÝ KOSMICKÝ TÝDEN na svých webových stránkách nebo v bulletinech které vydáváte Připravte výstavku, nebo alespoň nástěnku s tématikou Světového kosmického týdne, kosmonautiky a dobývání kosmu na své Hvězdárně apod. Propagujte kosmonautiku v rámci dalších akcí kterých se zúčastníte

Samozřejmě, že dalším vlastním aktivitám a iniciativám se meze nekladou. Odměnou za vynaloženou práci Vám bude, samozřejmě kromě pocitu dobře odvedené práce ve prospěch popularizace kosmonautiky a astronomie, ještě "Čest a sláva" být zapsáni a uvedeni v závěrečné zprávě kterou každoročně o průběhu SVĚTOVÉHO KOSMICKÉHO TÝDNE vydává Úřadovna OSN ve Vídni. Ale především, a v tom se jistě shodneme všichni, bude hlavním výsledkem vyšší informovanost široké veřejnosti, a hlavně mládeže, o tom co se ve vesmíru děje, proč se to děje a co to přináší prostým lidem na Zemi. Vždyť většina lidí pouze ví, že do kosmu létají lidé v raketách a raketoplánech a že tam letos v únoru tragicky zahynulo sedm astronautů. A také že tam krouží družice díky kterým můžeme sledovat televizi, telefonovat a víme jestli si s sebou máme ráno brát na cestu do práce deštník nebo sluneční brýle. Již ale téměř nikdo neví, a nebo si spíše neuvědomuje, že díky i kosmickému výzkumu používáme v běžném životě tak samozřejmé věci běžné denní spotřeby jako jsou teflon a další umělé hmoty, osobní počítače, polovodiče či kompozitní materiály. Že tedy výzkum kosmu a kosmických technologií není samoúčelné vyhazování peněz, ale že se investice vložené do tohoto oboru vrátí mnohonásobně i v běžném lidském životě.

Všechny aktivity budou zveřejněny na webových stránkách a budou nahlášeny ústředí organizace SIA v Houstonu, USA. Tím se posléze i všechny tyto akce dostanou do závěrečné zprávy připravované pro Úřadovnu OSN ve Vídni. Pokud se tedy rozhodnete pro zapojení do akcí Světového kosmického týdne 2003 prosíme o zaslání zprávy se základními informacemi na e-mailovou adresu milan.halousek@quick.cz. Zde získáte i další potřebné informace.

Těšíme se na Vaší spolupráci. ing. Jan KOLÁŘ, Česká kosmická kancelář (jan.kolar@czechspace.cz)
Milan HALOUSEK, vydavatel zpravodaje KOSMOS-NEWS (milan.halousek@quick.cz)

 

DIB - diffuse interstellar bands

V dnešní době se zdá, že se fyzika zabývá už pouze strunami a chemie simulacemi či kvantově chemickými výpočty. Zdá se, že takové vědy jako je například spektroskopie, jsou už celé prozkoumané a vše je vyřešeno. Ale tak tomu opravdu není.

Sto let poté, co H. Fraunhoffer objevil ve Slunečním spektru černé absorpční čáry, objevili vědci tyto a různé jiné ve spektrech vzdálených hvězd. Na první pohled to celkem nikoho nepřekvapí, ale skoro sto let po identifikaci, že jde o mezihvězdné linie se dosud nepodařilo identifikovat jejich původce.

Jedním z nejzajímavějších a dosud nevyřešených problémů spektrální astronomie je existence difusních interstelárních pásů (DIB -- Diffuse Interstellar Band). DIBy jsou série širokých absorpčních linií ve viditelné a blízké infračervené oblasti spektra, které jsou výsledkem interakce záření hvězd s difusními mezihvězdnými oblaky. Tyto hvězdy jsou pak díky rozptylu jejich světla na mezihvězdných částicích zčervenalé (z anglického reddened). DIBy jsou typické tím, že se objevují pouze ve spektrální oblasti 400 až 1300 nm a to pouze v absorpčních spektrech některých difusních oblaků. Mají šířku od 0,1 do 3 nm a jednotlivé čáry se od sebe svým tvarem velmi liší. Jsou označovány číslem, které přísluší jejich střední vlnové délce. Toto označení již nepoužívá za číslem jednotku nm a udává se v angstrõmech.

H2, C60, uhlíkaté řetězce, polycyklické aromatické uhlovodíky (PAHy) a v neposlední řadě čisté uhlíkaté anionty a mnohé další. To jsou jedny ze skupin látek, které byly a dosud jsou brány jako nosiče DIBů.

Roku 1922 objevil M. Heger ve viditelných spektrech astronomických objektů široké absorpční pásy s konstantní vlnovou délkou λ=578 nm a λ=579,7 nm. Nacházely se ve spektrech některých raných typů binárních hvězd. Pohyb dvojhvězd kolem společného těžiště se projeví posunem linií ve hvězdném spektru, avšak linie příslušející mezihvězdné hmotě zůstávají bez posunu. Tímto objevem začala éra hledání DIBů.

V roce 1934 a 1936 byly následně objeveny další mezihvězdné difusní pásy W. Merrillem, C. Baelsem a G. Blanchetem. Počet DIBů pomalu rostl a v roce 1971 D. York a G. Herbig vydali publikaci, která zvýšila počet jistých nebo velice pravděpodobných linií DIBů na 39.

Dále už jen stačilo nalézt sloučeninu, jejíž spektrum by odpovídalo aspoň některým liniím DIBů. V roce 1976 přišel L. W. Avery s hypotézou kyanopolyenů a roku 1977 A. Douglas s dlouhými uhlíkatými řetězci.

To, že některé spektroskopické pásy přísluší molekulám lze dokázat tak, že se pás při použití lepších spektroskopických technik rozpadne na menší. Říká se že pás má vnitřní molekulovou strukturu. Takovou strukturu se snažil najít V. Bout v roce 1981, který poprvé použil vysoce rozlišené spektroskopie. Poukázal na některé rozdíly mezi profily viditelné ve spektrech z rozdílných zdrojů v DIB 5780, ale žádnou přesvědčivou jemnou strukturu nenapozoroval.

Počet DIBů stále rostl a v roce 1994 P. Jenniskens a F.-X. Désert vydali katalog 250 linií DIBů. Ten se v dnešní době pokladá za standart.

Mnoho badatelů se již mnoho let snaží sestavit DIBy do skupin podle společných znaků a celkové absorpční charakteristiky DIBů. Při členění se musí brát v úvahu možnost existence násobného překrytí hlavních charakteristik neboli rysů jednotlivých pásů. Například přední velmi silný DIB 5780 je velice komplikovaně překryt s velmi širokým (2 nm), ale extrémně mělkým DIBem 5778 majícím pravděpodobně vnitřní strukturu.I dobře známé a velice podobné DIBy nemusí mít stejný původ.

O rozdělení různých DIBů do rodin (což je množina difusních čar, která je charakterizovaná konstantní intenzitou ve spektrech každého zkoumaného objektu) se poprvé pokusili v roce 1987 K. Josfatsson a T. Snow. Avšak takové rozdělení se ukázalo jako velice složitý problém. Málo dostupných vysoce rozlišených spekter, stále se měnící technologie a přístupy způsobují, že rodiny se velice rychle mění. Nové objevy nutí pozorovatele k závěru, že dobře známé silné DIBy zřídka patří do stejné skupiny.

Tereza Šedivcová
 

Letní astronomická expedice 2003 - pohled zpět

45. Letní astronomická expedice mládeže oficiálně skončila v sobotu 2. srpna posledním proslovem ředitelky úpické hvězdárny RNDr. Evy Markové, CSc. Pojďme se podívat zpět, jaká vlastně tato Expedice byla.

Myslím, že ji lze zcela bez ostychu prohlásit za nadprůměrně úspěšnou. Parta téměř šedesáti lidí, která se objevila na pozemku v pátek 18. července večer byla skvělá. Za celých šestnáct dní nebylo nutné řešit jediný kázeňský přestupek. Těžko říci, čím to vlastně bylo, jestli shodou náhod, nebo oproti minulým letům mnohem výraznější generační výměnou. Možná také tím, že počasí se nadprůměrně vydařilo Ale popořadě ...

Vše to vlastně začalo už v září loňského roku, kdy se začalo nahlas uvažovat o tom, že by se měla začít organizovat nová Expedice. Dlouholetý hlavní vedoucí Jiří Dušek po čtrnácti letech v úřadě stářím odpadl a položil tuto nevděčnou funkci na bedra mé osoby. Úkolem hlavního vedoucího je sestavit a zorganizovat "software a data expedice" - odborný program. Začalo se tedy pracovat na výrobě propagačního letáku a pomalu oťukávat přednášející z nejrůznějších oblastí fyziky, jestli by náhodou nechtěli zavítat do Úpice v době lukrativních dovolených s výhledem na moře a podělit se s astronomickou omladinou o své znalosti.

Za finiš příprav se dá považovat výběr účastníků (na základě přijímacích úkolů) a sestavování definitivní verze odborného programu. No a v pátek 18. července 2003 dopoledne se začali na pozemek Hvězdárny v Úpici sjíždět první účastníci. Pár jich zde kempovalo již téměř týden předem - mnozí se více či méně podíleli na průběhu Before party, mnozí prostě jen nemohli dospat a rozhodli se do Úpice vyrazit dříve a dýchat expediční atmosféru o nějakou tu hodinu déle. Nutno podotknout, že počasí před oficiálním začátkem Expedice pozorování více než přálo.

Prvních pár dnů běhu tábora bývá hodně křečovitých. Stavějí se stany (letos padl další rekord - bezkonkurenčně největší byl poměr počtu stanů ku počtu lidí a velmi se přiblížil k jedné), připravuje se pozemek, kompletují se dalekohledy a postupně se přichází na to, co se vlastně všechno pozapomnělo a co všechno nefunguje.

Pak už to všechno jde ráz na ráz. Zaběhnutý denní program sestávající se v prvním týdnu především z přednášek zabývajících se základními pozorovacími návyky a metodami pozorování různých objektů hvězdného nebe (deep-sky, planety, Měsíc, Slunce, proměnné hvězdy, meteory a také fotografie hvězdné oblohy), v týdnu druhém z přednášek zvaných osobností. V celém průběhu běží jako každodenní seriál kurz astronomie a v druhém týdnu též kurz meteorologie. Cílem toho všeho je, aby se i začátečníci naučili orientovat na obloze a pochytili něco ze základů pozorovací i teoretické astronomie. Účelem je postrčit správným směrem astronomický potěr a pokusit se mu odpovědět na nejednu z otázek, které si v duchu klade.

V noci se (pokud je jasno) pozoruje zapůjčenými dalekohledy až do časných ranních hodin.

Dny se zvláštním statutem tvoří prostřední víkend. V sobotu probíhá celodenní seminář a neděle je celá volná, určená pro aktivní či pasivní odpočinek. Každá Expedice končí táborákem v noci ze soboty na neděli a nedělním rozjezdem domů.

Toliko ve stručnosti, jak taková běžná Expedice probíhá. Ani ta letošní nebyla v tomto ohledu žádnou výjimkou. Věnujme se jí tedy konkrétněji.

Sobotní seminář byl tématicky zaměřen k naší nejbližší hvězdě - Slunci. Dopoledne zahájil RNDr. Michal Sobotka, CSc. povídáním o slunečních skvrnách a provedl nás tak odhalenými tajemstvími pih na jinak dokonalém Slunci. Odpoledne dorazil RNDr. Pavel Kotrč, CSc. a přednesl přehledový referát o Slunci obecně. Že téma Slunce vůbec není mrtvé ukázal především zájem a dotazy sedících expedičníků.

Večery zvaných přednášek (v nichž přesilovku jednoznačně kopali zaměstnanci Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově) zahájil v pondělí RNDr. Petr Hadrava, DrSc., který přijel s velmi lukrativním a velmi moderním tématem - extrasolárními planetami. V úterý velmi volně navázal Mgr. Jiří Holuša historickým povídáním o Edwinu Hubblovi. Pan Holuša pokračoval i druhý den dopoledne, kdy povyprávěl o svém putování za archeoastronomií po Spojených státech amerických.

Oživení programu přinesla Ing. Marie Dufková ve středu večer. Tématem totiž byla astronomie pouze okrajově - paní Dufková je zaměstnankyní Elektrárenské společnosti ČEZ a nevyprávěla tak o ničem jiném, než o aplikacích jaderné fyziky nejen v astronomii. A tak jsme se dozvěděli, kde všude nás potkává ionizující záření a na co všechno se dá vlastně použít.

Ve čtvrtek dorazil až z dalekého Sydney (kde byl na zasedání Valného shromáždění Mezinárodní astronomické unie) prof. RNDr. Jan Palouš, DrSc. Jeho profesionální srdce tluče pro galaxie a tak ani jeho přednáška nebyla o ničem jiném. Týden zvaných přednášek završil v pátek Mgr. Martin Novák z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem a přesvědčil nás o tom, že meteorologie se už dávno nespoléhá jen na rosničky a kávovou sedlinu.

Ve srovnání s minulými léty jsme zaznamenali nadprůměrný počet pozorovacích nocí - celých sedm, z čehož byla jedna cvičební (rozuměj - bylo úplně jasno, avšak půl hodiny po vytažení dalekohledů přišla z údolí mlha a už neodešla). Počasí přálo i jinak - nikdo nebyl vyplaven, nikomu nebyl stan odfouknut a ani jsme moc netrpěli omrzlinami. Jen ta denní parna s teplotami lezoucími i ve stínu nad hranici třiceti stupňů se občas nedala snést. Ještěže je na hvězdárně požární bazének (jinak využívaný i jako výchovný prostředek) a v Úpici splav, na nějž je volný přístup. Čistou vodou sice neoplývá, ale na osvěžení v horkém dni je zcela dostačující. Zajímavé je, že koupel expedičníků zcela pravidelně indukuje i koupání místních občanů tmavší pleti.

Letní obloha má již tradičně co nabídnout, což s hypnotickým pohledem potvrdí leckterý pozorovatel deep-sky. Letos dostali šanci i milci objektů, které máme "za humny". V druhé polovině noci zářil červený Mars, prvních pár dnů Expedice se dal obdivovat i Měsíc, pro procvičení hledání podle mapy byly připraveny Uran a Neptun. Ráno před východem Slunce bylo možné pozorovat Saturn a v prvních dnech i Venuši. Jen meteorů bylo letos pomálu. Perseidy teprve začínaly létat a roje první poloviny prázdnin aktivitou zrovna neexcelují.

Čím se na takové Expedici pozoruje? Již klasicky vyřazenou vojenskou optikou, jejíž páteř kdysi tvořily Somet binar 25x100, malý Somet 12x60 a dělostřelecký binar 10x80. Úpická hvězdárna před několika roky zakoupila 30 cm dobson, jehož optické kvality jsou dobré, Amatérská prohlídka oblohy si pořídila letos dobson o průměru zrcadla 20 cm, jehož optické kvality jsou vynikající. K dispozici byl i zapůjčený "přenosný" 40 cm dobson (přezdívaný "bojler") a několik dalekohledů firmy Fomei, které jsou též dobře použitelné pro astronomická pozorování. Když ještě započítáme několik triedrů od 7x50 až po 9x63, dalekohledy v obou kopulích a soukromý Meade LX-10 Jardy Kareše, dává to dohromady hodně slušnou dodávku nejrůznější optiky použitelné pro nejrůznější účely. A že ji expedičníci využívali naplno a potrápili pořádně.

I letos se o náročné žaludky druhu Homo sapiens expedicnikus starala obětavá paní Samková se svou snachou, v jejichž rukou se poživatiny mění v manu nebeskou. Za to jsem ale například já zaplatil pěti kily živé váhy navíc. Bohužel, vůle expedičníků bývá typicky příliš slabá na to, aby bylo možné odolat nástrahám hvězdárenské kuchyňky.

Celkově vzato - z původní zácvikové akce pro pozorování meteorů a proměnných hvězd postupem času vykrystalizovala celkem solidní astronomická škola. A to nejdůležitější na závěr: svůj účel - přitažení mladých lidí k obloze - splnila Letní astronomická expedice 2003 opět na 100 %!

Michal Švanda
 

Astronomické vzdělávání mentálně retardovaných 1

Projekt Astronomické vzdělávání mentálně retardovaných věnuji svému příteli, geniálnímu houslovému interpretovi Jakubovi Jakoubkovi za jeho neocenitelnou podporu v nejtěžších chvílích a za skvělé koncerty, jichž se mi skrze něj dostalo.

Kdo se jako člověk narodil, má být jako člověk vzděláván. Jan Ámos Komenský

Není těžké milovat dítě zdravé a krásné, avšak jen velká láska se dovede sklonit k dítěti postiženému. Prof. Rudolf Jedlička

Hvězdárny a planetária by měly bez jakékoliv selekce s přihlédnutím k etickým společenským normám sloužit všem lidem. Tedy měly by sloužit i mentálně retardovaným, byť v počátečních úvahách jistě mnozí pochybují o smyslu astronomického vzdělávání těchto lidí. Tyto pochybnosti však spíše vyplývají z psychologického "zákona" vyčleňovat outsidery skupiny - zvláště pak jedince nenormální či nějak postižené (viz. dezirabilita a sociální akceptabilita /tomu se budu věnovat také v článku souvisejícím s tzv. talentovanými jedinci/). Myslím, že etické pojetí astronomického vzdělávání oligofreniků spíše než ve vzdělávací exploataci spočívá v upevňování zdravého sebevědomí slabomyslných i lidí, kteří jim jsou nějak blízcí (rodina, přátelé apod.). Hodně vypovídá následující citace:

"Každý duch má právo plně se rozvinout. Možná, že se rozvine jen málo, ale i na to má právo, stejné právo, jako máš ty nebo kdokoliv jiný. Odepřeš-li mu právo vědět, co může vědět, dopouštíš se bezpráví." (Pearl S. Bucková - Zůstala dítětem).

Než se slepě vrhat k možná rádobyaltruistickým počinům, kde zacházím s lidmi, nějakým způsobem je ovlivňuji a mimo to, že jim mohu pomoci, jim svoji neopatrností a uspěchaností mohu ublížit, se nejdříve snažím s problematikou co nejvíce obeznámit a nahlédnout do různých nečekaných zákoutí, která mi může doposavad mi neznámý svět "jiných" připravit. Přesvědčili mě o tom projekty zabývající se tyfloastronomií (astronomie zrakově handicapovaným) a jiné, tematicky spíše relativně hraniční, projekty. Tedy:

Mentální retardace (lat. mens = mysl, rozum; retardare = opožďovat), oligofrenie (lat. oligo = málo, phrén = mysl) nebo také slabomyslnost jako nevyvinutost celé osobnosti s podstatným postižením rozumových schopností je "problémem" celospolečenským a proto je nutné se oligofrenikům věnovat i na poli vzdělávací a kulturní astronomie. Uvažme jen počet oligofreniků v populaci - plná 3 až 4 % (různé zdroje se někdy značně liší)! Mezi mentálně retardované se řadili lidé mající inteligenční kvocient pod 85 podle Wechslerovy stupnice pro děti a pro dospělé a inteligenční škály L. M. Termana a M. A. Merrillové (viz. Standfordská revize Binetovy inteligenční škály - později návrhy UNESCO na revizi testu Termanova a Merrillové ). Světová zdravotnická organizace WHO oligofrenii třídí na tyto stupně:

IQ 68-85 mírná duševní zaostalost - slaboduchost
IQ 52 - 67 lehká slabomyslnost (oligofrenie) - debilita
IQ 36 - 51 středně těžká slabomyslnost (oligofrenie) - imbecilita
IQ 20 - 35 těžká slabomyslnost (oligofrenie) - prostá idiocie
IQ pod 20 těžká slabomyslnost (oligofrenie) - těžká idiocie
Oligofrenie blíže neurčená

L.M.Terman rozlišoval tyto hodnoty inteligenčního kvocientu:

IQ nad 140 - genialita
IQ 120 až 140 - vysoký nadprůměr
IQ 110 až 120 - nadprůměr
90 až 110 - průměr
80 až 90 - tupost (později podprůměr)
70 až 80 - slaboduchost (omezenost - rozhraní slabomyslnosti)
50 až 70 - debilita
25 až 50 - imbecilita
pod 25 - idiocie

Rozložení osob v populaci podle Teyschla a Bruneckého:

IQ nad 150 - genialita (0,1 % v populaci)
IQ 130 až 150 - mimořádně vysoká inteligence (3 % v populaci)
IQ 115 až 130 - vysoká inteligence (14 % v populaci)
IQ 85 až 115 - normální inteligence (66 % v populaci)
IQ 70 až 85 - nízká inteligence (14 % v populaci)
IQ 50až 70 - debilita
IQ 25 až 50 - imbecilita (3 % v populaci)
IQ menší než 25 - idiocie

Wachslerovo rozložení osob podle inteligence v populaci:

130 a výše - značně nadprůměrná (2,2 % v populaci)
120 až 129 - nadprůměrná (6,7 % v populaci)
110 až 119 - mírně nadprůměrná (16,1 % v populaci)
90 až 109 - průměrná (50 % v populaci)
80 až 89 - podprůměrná (16,1 %v populaci)
70 až 79 - hraniční inferiorita (6,7 % v populaci)
69 a níže - slabomyslnost (2,2 % v populaci)

Zastoupení oligofreniků v populaci podle Matulaye (pouze orientačně):

Idiotů - 0,25 %
Imbecilů - 0,5 %
Slabomyslných lehkého stupně - 2 až 3 %

Někteří autoři (např. Sovák) zařazují do přechodného pásma i podprůměrné osoby a uvádí, že počet slaboduchých je přibližně 15 % v celkové populaci.

Z hlediska vzdělávacího nás především (avšak nejen) zajímá vzdělavatelnost oligofreniků, tedy přesněji, jestli se někdy naučí psát a číst, zda jsou schopni analyzovat a syntetizovat znaky písma apod. - to odpovídá hraniční oblasti IQ 50 (Je třeba rozlišovat podprůměrnou inteligenci, jež je spodním pásmem normální inteligence od slaboduchosti, která spadá do přechodného pásma od IQ 70 do IQ 80 a od slabomyslnosti (oligofrenie), kam spadají lidé s IQ nižším než 70). Jisté potíže nastávají u nadprůměrného IQ, jelikož v této oblasti (resp. i u průměrného IQ) se objevují kvalitativně rozdílné inteligenční typy (matematicko-logické, názorové, slovně logické apod. schopnosti. U nadprůměrných jedinců se také objevují specifické nadprůměrné schopnosti zaměřené na uměleckou činnost hudební, literární, výtvarnou apod. a na schopnosti činnosti tvůrčí - tím se zabývá oblast kreativity /tvůrčí tvořivosti/.).

U mnoha slabomyslných jedinců se někdy objevují i nápadné anomálie lebky popřípadě i jiných orgánů. Např. mikrocefalie (malá mozkovna), turicefalie (věžovitá lebka), makrocefalie, hydrocefalie (abnormálně velká hlava), Downova choroba (mongolismus s degenerativními stigmaty v obličeji, na rukou apod.). Osobnostně se mentálně retardovaní zpravidla rozdělují na typ torpidní (nápadný klid a apatičnost) a typ eretický (verzatilní - nápadný neklid způsobený nedostatečným útlumem zejména podkrovních inervací). Zařazení mezi tyto typy však záleží na závažnosti oligofrenie a také na vývojových fázích (u eretických dětí se psychomotorický neklid s narůstajícím věkem zmenšuje).

Příčin vzniku oligofrenie je veliké množství, proto pro přehled uvádím schémata možných příčin mentální retardace. Příčiny rozdělujeme na vrozené a získané, endogenní a exogenní, dědičné a získané.

Schéma - Vrozené a získané

Příčiny:

  1. Vrozené
    1. Před porodem
      1. Dědičné
      2. Chromozomální
      3. V období gravidity
    2. Kolem porodu (např. dětská mozková obrna)
  2. Získané
    1. Biologické během života (např. encefalitida)
    2. Sociální
      1. Rodinná výchova
      2. Školní výchova
      3. Výchova mimoškolní a mimorodinná

Schéma - Endogenní a exogenní

Příčiny:

  1. Endogenní
    1. Dědičné (prostřednictvím genů)
    2. Při koncepci (např. radiace, drogy)
    3. V průběhu gravidity
    4. Kolem porodu
    5. Později v životě (např. encefalitida)
  2. Exogenní
    1. Rodinná výchova
    2. Škola
    3. Výchova mimoškolní a mimorodinná

Schéma - Dědičné a získané

Příčiny:

  1. Dědičné (před koncepcí)
  2. Získané
    1. Při koncepci (např. radiace, drogy)
    2. V průběhu gravidity (např. drogy)
    3. Kolem porodu
    4. Později v životě
      1. Mozkové příhody
      2. Výchova
        1. Škola
        2. Rodina
        3. Společnost

Schéma - Rozdělení z hlediska binárního diagnostického procesu (ukázka formy diagnostického klíče, v tomto případě klíč zaměřený na příčinné okruhy pro vznik mentální retardace)

1 příčiny:

  • 2a dědičné (geny)
    • 18a normální
    • 18b subnormální (patologické) - oligofrenie
  • 2b získané
    • 3a přímé působení na CNS (centrální nervový systém)
      • 4a fyzikální a chemické vlivy (radiace, drogy)
        • 5a fyzikální a chemické vlivy na chromozomy apod.
          • 6a drogy, léky, alkohol, nikotin aj. - jejich vlivy na chromozomy apod. - oligofrenie
          • 6b fyzikální vlivy na chromozomy (např. radiace) apod. - oligofrenie
        • 5b fyzikální a chemické vlivy později apod.
          • 7a fyzikální a chemické vlivy v době gravidity apod. - oligofrenie
          • 7b fyzikální a chemické vlivy před porodem, kolem něho a po něm apod.
      • 4b poruchy vývoje organismu - oligofrenie
    • 3b nepřímé působení na CNS

Tj. rozdělení z hlediska binárního dichotomizování (pomocí dvojkové soustavy). Čísla s písmeny malé abecedy z hlediska matematické terminologie značí "uzly" , jež se musí navzájem lišit (označení "a", "b", tj. pro jednu nebo druhou alternativu). Spojnice mezi jednotlivými úrovněmi - body jednotlivých úrovní schématu - (pomyslné přímky) tvoří v mat. term. hrany. Hrany a uzly tvoří soustavu algoritmů - každý algoritmus přechází ze širších a složitějších struktur na užší struktury příčin.

Je třeba myslet na to, že většinou je příčin více v nestejné časové koincidenci, v určitých kauzálních řetězcích na úrovni horizontální i vertikální. Takový jedinec je fenotyp s příčinami v jejich jednotě a celistvosti.

Příště si řekneme více o rodinách, školách i jiných organizacích, které se mentálně retardovaným věnují. K praktickým ukázkám astronomického vzdělávání mentálně retardovaných, k "nástrojům" takového počinu si nastíníme v části třetí.

Petr Závodský
Zdroj: ASTARTé
 

© INSTANTNÍ ASTRONOMICKÉ NOVINY
...veškeré požívání a reprodukce se souhlasem
redakce...