:: ÚVOD
   :: IBT
   :: IAN 1-50
   :: IAN 50-226
   :: IAN 227-500
   :: RÁDIO
   :: PŘEKVAPENÍ
   :: BÍLÝ TRPASLÍK
   :: ASTRONOMICKÝ FESTIVAL
   :: BRNĚNSKÝ FOTOVÍKEND
   :: SOFTWARE

Mozilla Firebird - WWW BROWSER

Macromedia Flash - Vektorová grafika

Adobe Acrobat Reader - Prohlížee PDF souboru

 

487. vydání (26. 5. 2003)

Blíží se nám to blíží. V noci z pátku na sobotu bude určitě ukrutná bouřka, liják lijavec a fučík fujavec. Možná budou padat i kroupy. Ale těsně před východem Slunce se obloha profoukne, vyjasní a od obzoru k obzoru se rozprostře blankytně modré svítání. Po páté hodině ranní se nad obzor majestátně zvedne Měsíc a Slunce v těsném objetí. I když do největší fáze zatmění si budeme muset počkat, to nejhezčí nás čeká touto dobou. Sluneční svit bude nejvíc tlumen průchodem atmosférou a nad obzor se vyhoupne srpek Slunce, notně nakousnutý temným Měsícem. Jak se bude zvětšovat vzdálenost od obzoru, bude také ubývat světla mateřské hvězdy až asi dvacet minut po východu Slunce bude zatmění v maximální fázi. Srpek namířený k obzoru bude jistě velmi fotogenický a proto jsme se rozhodli uzavřít tímto úkazem naši soutěž o nejhezčí snímek. Takže pokud chcete vyhrát triedr, posílejte nám svá pozorování na redakční email. Přijímáme jednak fotografie, ať už digitální nebo analogové, slovní popisy a nebo kresby. Téma je jasné. Přechod Merkuru, zatmění Měsíce, zatmění Slunce. Porota složená z členů redakce pak vybere jednoho z vás - šťastného majitele nového triedru. Pro ostatní pak máme nachystané nejrůznější ceny, jejich seznam ještě upřesníme. Při lovu vítězného snímku ale buďte opatrní. Budete-li se dívat na Slunce dalekohledem, nasaďte si na něj speciální filtr, nebo raději promítejte obraz na stínítko. Existuje jeden velmi trapný vtip o tom, že na Slunce se dalekohledem podíváte v životě pouze dvakrát (pokud nemá filtr). Triedr za očouzené oční důlky rozhodně nestojí.

Tak se nám to blíží. Krupobití zničí úrodu, vichr z hor smete stavení, v rákosí to kuňkne a dvě hodiny po východu sobotního Slunce bude vše při starém. Žádná velká katastrofa se snad konat nebude - zatmění bude částečné a v nejlepším případě (na Islandu například) zbude ze Slunce tenký prstýnek. Pokud vám počasí nebude přát, můžete se během pátku a soboty ráno dívat na naše stránky, chystáme co nejaktuálnější zpravodajství. Pokud se tedy nevydáme někam za duhou...

Rudolf Novák

 

Zatmění Slunce: (536 odpovědí)

  • Bude skvělé! (39%)
  • Bude výborné! (24%)
  • Bude krásné! (15%)
  • Bude? (22%)

 

 

Zatmění Měsíce 16. května 2003

Na zatmění Měsíce 16. května jsem se hodně těšil. Od roku 1997 jsem žádné zatmění Měsíce neviděl. Obě lednová zatmění 2000 a 2001 jsem propásl neboť jsem vždy shodou okolností právě v době zatmění seděl v letadle.

Za pozorovací stanoviště jsem si vybral své oblíbené místo na kopci Stanovisko nedaleko od silnice Všechovice - Unín asi 25 km od Brna. Důležité bylo především to, že je odtud dobrý výhled na západní obzor. Rozhodl jsem se, že budu fotografovat Minoltou X700 v ohnisku mého dalekohledu GS 300, 10.8/1000mm. Dvě věci mne však znervózňovaly - vibrace montáže způsobované sklopením zrcadla fotoaparátu a nebezpečí orosení objektivu. Nakonec jsem vymyslel poněkud bizarní řešení, které takříkajíc zabilo dvě mouchy jednou ranou. Na objektiv dalekohledu jsem dal kryt a přes dalekohled i s montáží a fotoaparátem jsem přehodil deku. Jen na krátkou dobu expozice jsem poodhrnul deku z objektivu a sundal kryt. Ihned po expozici jsem vše vrátil do původního stavu. Deka se navíc ukázala jako výborný tlumič vibrací. Toto technické řešení ve stylu Járy Cimrmana si můžete prohlédnout na obrázku.

Polostínové zatmění
Polosínové zatmění začalo ve 03:07 LČ. Bylo dokonale jasno jen v údolí pod námi byla patrná jemná mlha. Začátek zatmění jsem fotografoval na film Agfa Vista 200. Expozici jsem svěřil automatice Minolty v režimu priorita clony. Pro jistotu jsem pořizoval snímky s různými korekcemi v rozsahu -2 až +1 EV. Byl jsem si vědom, že polostínové zatmění je velice subtilní a k jeho zobrazení bude nutné velice přesně kalibrovat snímky při scannování a následném počítačovém zpracování. Snímek pořízený těsně před začátkem zatmění jsem použil pro definování bílé barvy Měsíce. Tím jsem určil potřebné křivky pro jednotlivé barevné složky filmu. Pro další snímky jsem již ponechal vyvážení bílé neměnné aby byly dobře patrné barevné změny. Když jsem jednotlivé snímky polostínového zatmění naskládal vedle sebe (první snímek je pořízen v 03:10 poslední v 04:00.) výsledek mne okouzlil (obrázek lze zvětšit kliknutím).

Na snímcích je dobře vidět přicházející polostín a jeho načervenalá barva. Navíc se barva Měsíce postupně posouvá do hnědé resp. oranžové protože Měsíc klesá k obzoru a zemská atmosféra rozptyluje stále více modré barvy. Polostínové zatměné skončilo v 04:03 LČ. V ten čas se zemský stín dotkl okraje levého Měsíce.

Částečné zatmění
Chvíli po začátku částečného zatmění začalo být zřejmé, že se jedná o velmi tmavé zatmění. Část Měsíce ležící ve stínu totiž téměř přestala být vidět. Každé Měsíční zatmění je unikát díky proměnným vlastnostem zemské atmosféry. Přešel jsem tedy na citlivější film Kodak Supra 400 a opět pořizoval snímky s různými expozicemi. Vzpomněl jsem si na techniky skládaní více obrázků, které používám pro zpracování obrázku sluneční korony při úplném zatmění Slunce. To mi nakonec přece je umožnilo vytvořit obrázky blízké vjemu lidského oka. Jeden z nich si můžete prohlédnout. Byl pořízen v 04:30.

Na dalších snímcích se již výrazně začalo projevovat svítání. Byly pořízeny v 04:40 a 04:45 LČ.

Poslední snímky pořízené asi 10 minut před začátkem úplného zatmění, které začalo v 05:14 LČ již jen ukazují modrou denní oblohu ne které lze tušit náznak Měsíce. Ze všech pořízených snímků jsem nakonec sestavil animaci. Animace začíná v 03:05 a kočí v 05:00 LČ, odstupy mezi snímky jsou 5 minut.

Animace: AVI / MNG

Miloslav Druckmüller
 

Statistická analýza prvočísel dává překvapivé výsledky!

Jak jste se učili už na základní škole. Prvočísla jsou čísla, která nejsou dělitelná ničím jiným, než sama sebou a jedničkou. Ty menší zná každý: 2,3,5,7,11,13 atd.

Největší známé prvočíslo má přes čtyři miliony cifer. Zatím se však nikomu nepodařilo zjistit, zdali je ve výskytu prvočísel nějaká pravidelnost. Zdá se sice, že se prvočísla vyskytují mezi přirozenými čísly zcela náhodně, zatím se však nikomu nepodařilo dokázat, že v jejich výskytu žádná pravidelnost není.

K zajímavému objevu však došla skupina fyziků na univerzitě v Bostonu. (Jak už to obyčejně bývá, původně zkoumali něco úplně jiného, totiž nepravidelnosti v srdečním rytmu) Udělali statistickou analýzu pro prvních 50 000 000 prvočísel a dostali zajímavé výsledky.

Pokud nevíte, jak se taková analýza dělá, nemůžete porozumět ani jejímu výsledku. Proto raději dříve než budu komentovat výsledky oné skupiny fyziků, ukážu jejich analýzu pro prvních 24 prvočísel. Je to sice příliš málo, aby statistika dala rozumné výsledky, ale k pochopení postupu to stačí.

Nejprve napíšeme posloupnost prvních 24 prvočísel

2 3 5 7 11 13 17 19 23 29 31 37 41 43 47 53 59 61 67 71 73 79 83 89

Pak si napíšeme posloupnost vzdálenosti mezi prvočísly. (Tedy rozdíly sousedních členů předchozí posloupnosti.)

1 2 2 4 2 4 2 4 6 2 6 4 2 4 6 6 2 6 4 2 6 4 6

A totéž ještě jednou:

1 0 2 -2 +2 -2 +2 +2 -4 +4 -2 -2 +2 +2 0 -4 +4 -2 -2 +4 -2 +2

Tuto posloupnost nazveme ,,posloupnost přírůstků". A teď spočítáme počet výskytů:

Přírůstek počet výskytů
0         2
+2         7
-2         7
+4         3
-4         2

1) Počet přírůstků "+n" je roven počtu přírůstků "-n". V našem krátkém příkladu je vidět, že přírůstky "+2" a "-2" se vyskytují stejně hojně. Přírůstky "+4" a "-4" se sice stejně nevyskytují, ale to by se spravilo, kdybychom do naší malé statistické analýzy vzali jen o několik prvočísel více.

2) Rozdělení přírůstků velmi přesně odpovídá tzv. Normálnímu rozdělení. To však v našem krátkém příkladu není možné ukázat -- máme příliš málo dat.

3) Velmi překvapivá věc: Přírůstky "0", "+6", "+12", "+18" atd. a příslušné záporné přírůstky jsou PODSTATNĚ MÉNĚ ZASTOUPENY. (V našem krátkém příkladu je vidět, že mezi prvními 24 prvočísly je přírůstek 0 podstatně méně zastoupen než přírůstek +2.)

Tento objev sice nijak neodpovídá na otázku, zdali jsou prvočísla rozmístěna náhodně, přesto je to objev velmi zajímavý. Je docela pravděpodobné, že bude mít nějaké důsledky pro fyziku nebo biologii. Například? Tak třeba modely, které popisují populace dravce a kořisti ukazují v případech, kdy mají dravec a kořist odlišné periody životního cyklu, zajímavou závislost na prvočíslech.

Vice informací najdete na:
http://www.nature.com/nsu/030317/030317-13.html
http://xxx.lanl.gov/abs/cond-mat/0303110

Ondřej Přibyla
 

© INSTANTNÍ ASTRONOMICKÉ NOVINY
...veškeré požívání a reprodukce se souhlasem
redakce...