:: ÚVOD
   :: IBT
   :: IAN 1-50
   :: IAN 50-226
   :: IAN 227-500
   :: RÁDIO
   :: PŘEKVAPENÍ
   :: BÍLÝ TRPASLÍK
   :: ASTRONOMICKÝ FESTIVAL
   :: BRNĚNSKÝ FOTOVÍKEND
   :: SOFTWARE

Mozilla Firebird - WWW BROWSER

Macromedia Flash - Vektorová grafika

Adobe Acrobat Reader - Prohlížee PDF souboru

 

485. vydání (12. 5. 2003)

Š Warner BrossV sobotu večer (někdy kolem třetí ráno) jsem se dostal domů totálně promočený. Tyhle létem proteplené deštivé okamžiky mám vážně hrozně rád. Na vrcholku Kraví hory je to navíc jako v šeříkovém ráji. Když se nadechnete, zamotá se vám z toho hlava. Mírně nasládlá a těžká omamná vůně se mísí s čerstvou příměsí vlhkého vzduchu a když přivřete oči, vidíte padající kapky deště proti světlu jako ve zpomaleném filmu. Vlhká půda lačně saje čerstvé zásoby vody a kdybych nebyl nahluchlý, slyšel bych možná i trávu růst. Když pak máte trochu štěstí a nefouká vítr, je to fakt dost zvláštní - z nebe se řítí mohutné řetězy protáhlých kapek, vypadá to jako všudypřítomný závěs táhnoucí se z nebe až na zem. Ba jo, věděl jsem, proč se na to jaro tak těším. Jak jsem tam tak stál, kouřil a mokl, uvědomil jsem si, že jsem už na Kraví hoře podobných jar viděl celou řadu. A vsadil bych se, že jeden z šeříků před hvězdárnou (ten vlevo) býval ještě loni bílý. Nebo alespoň jeho část. Letos ale není v záplavě fialovočervené po bílé ani stopy. Bližší ohledání keře jasně ukazuje jednu velmi vyvinutou, zato ale totálně suchou větev - rostl tedy bílý šeřík z ní? Asi ne, protože větev vede do kmene fialovočerveného šeříku. Záhada je na světě. Vážně jsem si ale téměř stoprocentně jistý, že tam něco bílého (tedy konkrétně šeřík) bylo. Dokonce bych i věděl koho se zeptat, ale riskovat to nebudu. Takže krom toho, že jsem už téměř hluchý, mám pěknou sklerózu.

Když mě přestalo bavit moknout s cigaretou před hvězdárnou, zamknul jsem hvězdné brány a vydal se domů. Zlá televize Edna právě reprízovala hitparádu z roku (asi) 1992. A to jsem si vzpomněl na tu sklerózu. Protože jsem si najednou uvědomil, že jsem premiéru té hitparády kdysi viděl. Nepamatuji si nic konkrétního (uvádí to Hrdinka, fakt nářez, doporučuju...), jen jakési pocity. Občas se mi to stává. Po dlouhé době se podívám na nějakou fotografii, film, slyším písničku a najednou se objeví takový zvláštní pocit. Tedy přesněji řečeno - cítím přesně to samé, co jsem cítil někdy v minulosti, aniž bych věděl co se tenkrát dělo. Je to podobné jako s vůní. I když bych zavřel oči, poznám šeřík. Stejně tak poznám ten pocit. Je jedinečný. A je jich strašná spousta. No jo, asi už je pozdě, ale kdybych si mohl znovu vybrat, asi budu pilný student a vrhnu se na zkoumání mozku. Čím déle pozoruji ten svůj, tím víc mám chuť mu rozumět. Teda sobě rozumět... Juchů!

Rudolf Novák

 

Zatmění Měsíce: (458 odpovědí)

  • je super (38%)
  • nevidím ho (19%)
  • nezajímá mě (13%)
  • když je Moon v Utahu, chytáme se za hlavu (30%)

 

 

Sluneční piha (soutěž!)

Budík na porcelánovém talířku se lžičkou rachotí do středečního šeříkového rána ohlašujíc konec snového klidu a začátek denní reality, přitom tak v tento den neobvyklé.

Na ,,nádvoří" se shromažďují první netrpělivci, ale tentokrát se nejedná o prvomájové shromáždění, ani hromadný odchod na povinné divadelní přestavení, vždyť je sedmý májový den. Merkur nucen nebeskou mechanikou chystá po dlouhých letech přikrášlení už tak jedinečného Slunce. Zainteresovaní se hecují, kdo tento jev zahlédne jako první, kdo se bude pyšnit prchavým prvenstvím. Atmosféra houstne, sluneční projekce Merkurovy produkce soustřeďuje napětí i pozornost. Akt začal v sedm dvanáct.

Sisyfovský úkol Merkurova zatmění Slunce i tak ohromuje. Malá kruhová tečka pyšně konkuruje poněkud fádnějším skvrnám na kráse ohnivé,(pro jednoduchost) koule. Dvacítka, patnáctka, somet či triedr v přímém přenosu dokumentují výjimečnost úkazu. Počet zrakem pohlcených fotonů rapidně roste s přibývajícími lidmi. Merkur, asi si vědom, kdo je pánem situace, i nadále nekompromisně zastiňuje hvězdu.

Je 12.31, Merkur opouští sluneční disk, baterie foťáku rovněž končí a zřetelně se otepluje. Víc než pět hodin jsme mohli pozorovat Merkurův nov, tu pihu, kterou by mohl Slunci závidět i Ludvík XIV. Nakonec posuďte sami.

lifelike

Soutěžní snímky

O něco níž najdete veškeré snímky, které se sešly do redakce. Pokud jste si jisti, že jste něco posílali a není to tu, napište nám. Valná většina obrázků byla v relativně velkých rozlišeních, takže jsme je z taktických důvodů řádně zmenšili a původní verze pak dali jako link (po kliknutí na obrázek). Snímky, které nikam nevedou pak přišly jen o málo větší než jsou zde a nemělo cenu je ukládat do redakčního systému 2x. S obrázky jsme neprováděli žádne operace krom změny velikosti.

  • Milan Wudia, jediny videozaznam. Digitalni kamerou na montazi brnenskeho 40cm dalekohledu, ale s blize neurcenou optikou ;). Animace 13 MB
  • Lukáš Poutecký, Dobsonem 316/1900, digitální fotoaparát
  • Jiří Polák, Posílám Vám fotografii přechodu Merkura přes sluneční disk pořízenou na pozorování Hvězdárny a planetária Plzeň. Obrázek vznikl složením dvou snímků 7.5.2003 8:36:27 a 8:36:35 UT. Fotografováno bylo přes Meade 305/3050 mm + okulár 40 mm + digitální fotoaparát C3040, exp=1/800s, clona 1:1.8, 100 ASA, minimální zoom (35 mm).
  • Jiri Buchal,Nechtelo se mi vytahovat Newtona tak sem na Merkura pouzil portable 70mm refraktor ETX70AT od Meade. CCD kamera je modifikovana TouCam Pro a snimky byly stackovane v Registaxu.
  • K.Prokes, zde je muj snimek (vyrez), porizeny v 11.39 SELC v Berline pridrzenim digitalni kamery DIMAGE 7 u okularu newtona D=200 mm, f=800 mm s okularem 25 mm. Vignetace zpusobuje oslabeni okolo skvrny. Hranice blizko Merkura je skutecnym okrajem Slunecniho kotouce.
  • Frantisek Strycek, Pocasie nam vyslo, dalekohlad nesklamal a tak sa nam prechod Merkura podarilo pozorovat. Deti aj ucitelia z 1. zakladnej skoly v Hrinovej mali velky zazitok. Posielam par fotografii nafotenych digitalnym fotoaparatom OLYMPUS c-100. Pozorovali sme metodou projekcie.
  • Jakub Kencl, Zdravím po krásné podívané, necítím se vůbec na nejlepší snímky přechodu Merkura přes sluneční disk, ale i tak Vám posílám pár kousků. Všechny by se měly ještě dnes objevit na mých stránkách jakub.webz.cz. Neměl jsem čas sledovat celý úkaz a k dalekohledu jsem se dostal pouze okolo 7:30, 8:40, 10:15, 11:30 a na úplný závěr v půl jedné.
  • Marek Kolasa
  • Tolik tedy obrazový materiál. Nakonec přikládáme ještě jedno pozorování. To přišlo prostřednictvím našeho mailinglistu a docela mě pobavilo. I tak mohou některá pozorování dopadnout. Inu...

    Jak jsem nevidel Merkura
    Tak jsem se na to tesil .. objednal jsem si i specialni folii na dalekohled.
    1) Folii mi poslali domu, a ne do prace, jak jsem explicitne zminil .. takze se k ni dostanu o az vikendu.
    2) Musel jsem jet na sluzebni cestu. Od 9 do 12 jsem sedel u zakaznika a instaloval software (coz se mi nakonec nepovedlo, a budu tam muset jet znova!!).
    Naucil jsem ale prytelkyni promitat pres dalekohled udelany zee zrcadloveho teleobjektivu (80x500-zvetseni 55) - a pry to slo videt krasne.
    Takze ja snad priste. A s lepsi pripravou .. jak ale znam Murphyho zakony,tak bude zatazeno...
    Roger

    POZOR

    Krom redakce můžete o vítězi rozhodnout také vy. Hlasujte v následující anketě. Vítěz, kterého určí čtenáři a vítěz určený redakcí dostane výtisk Hvězdářské antiročenky s věnováním (až budeme slavní, bude to mít velkou cenu :))
    Zvolte nejlepšího autora

    výsledky
    za redakci
    Rudolf Novák
    lifelike
     

    Malá pitva Andromedy

    Nová přehlídková kamera instalovaná na Hubblův vesmírný dalekohled je v současné době na špici astronomických detektorů. Snímky, které z oběžné dráhy přicházejí jsou nejen úžasné, ale trhají také rekordy.

    Advanced Camera for Surveys (ACS) byla instalována během poslední servisní mise k HST v roce 2002. Jeden z týmu vědců kolem HST k tomuto zařízení dodal: ,, Instalujeme novou kameru, ACS, která poskytne dvakrát větší zorné pole a bude více než pětkrát citlivější než současná Wide-Field Planetary Camera 2, bude tak desetkrát efektivnější, což znamená, že se v daném časem dostaneme ke slabším objektům ve větší oblasti a s lepším rozlišením.`` Nová kamera se doopravdy stala hitem mezi přístroji teleskopu, alespoň pokud jde o produkci krásných barevných snímků. Hned po uvolnění prvních výsledků bylo jasné, že se můžeme těšit na úplně nové pohledy do míst, která i důvěrně známe.

    Jedním z takových míst je například velice blízká galaxie v souhvězdí Andromedy, označovaná jako M 31. Na tmavé obloze ji můžete bez problémů vidět pouhým okem, v menším dalekohledu si její krásu vychutnáte stejně, jako i dvě slabší satelitní galaxie M 110 a NGC 205 v jejím těsném okolí. Ovšem byla to právě ACS, která přinesla naprosto ojedinělý pohled do těsného okolí M 31. Během takřka čtyř dnů exponování hala této galaxie se na čipu detektoru objevily doposud nejslabší hvězdy, které kdy lidé viděli. Po mnoha letech čekání tak konečně padl rekord - nejslabší hvězdy na snímku mají asi třicet jedna magnitud! (Nejslabší hvězdy, které vidíme za dobrých podmínek okem jsou asi šest miliardkrát jasnější.)

    Krom nového rekordu přináší ale také snímek zajímavé informace o historii M 31. Jak se zdá, prodělala galaxie v daleké minulosti alespoň jednu, ale pravděpodobně celou řadu vesmírných kolizí. Skvělé je, že o galaktickém kanibalismu nás přesvědčuje samotný snímek ACS, kde krom slabých hvězd ve vzdálenosti M 31 (ACS v této vzdálenosti sleduje dokonce hvězdy slunečního typu!) najdeme také nesmírné množství velmi slabých a vzdálených galaxií, které se srážejí. Rozbor světla hvězd v halu M 31 navíc ukázal, že sledované stálice jsou překvapivě mladé. Zatímco halo naší Galaxie obsahuje hvězdy velmi staré (11 až 13 mld let), nejmladší hvězdy hala M 31 jsou asi šest miliard let staré. Právě existence těchto objektů vede vědecký tým k domněnce, že okrajové partie M 31 prodělaly v té době stadium tvorby nových hvězd v důsledku nějaké kolize s galaxií lapenou do gravitační pasti M 31. Vysvětlení je ale víc. Pozorované zastoupení mladých hvězd může mít na svědomí soustavné ,,vyjídání`` menších a tedy lehčích satelitů M 31, srážka s podobně velkou galaxií, při které mohly být mladé hvězdy ,,rozházeny`` až do hala a nebo byl alespoň rozházen materiál nacházející se poblíž galaktické roviny M 31 (ale i pojídané galaxie), z kterého posléze hvězdy vznikaly.

    Rudolf Novák
    Zdroj: STScI
     

    Zatmění Měsíce

    V noci ze čtvrtka 15. května na pátek 16. května 2003 spatříme úplné zatmění Měsíce.

    V první polovině noci budeme na nebi sledovat ,,obyčejný'' úplněk, avšak po čtvrté hodině letního středoevropského času, tj. nad ránem 16. května, se popelavý disk našeho kosmického průvodce najednou vydá do plného zemského stínu. Po celou následující hodinu budeme sledovat, jak se přes úplňkový Měsíc zprava doleva rozšiřuje temná oblast (stín naší planety, do něhož se Měsíc dostal), ve které zcela zmizí kolem čtvrt na šest, tedy už během svítání. Měsíc bude po celou dobu nízko nad jihozápadním obzorem a v době úplného zatmění získá oranžově-hnědé zabarvení. Výstup z plného zemského stínu, tedy konec úplného zatmění, už bohužel nespatříme - Měsíc jednak zapadne pod obzor, jednak na opačné straně vyjde Slunce. Pokud vám nebude přát počasí, dostaneme v roce 2003 ještě jednu šanci: druhé zatmění Měsíce patrné z České republiky totiž nastane už v listopadu.

    Jiří Dušek
    Zdroj: zatmeni.hvezdarna.cz
     

    Pozdrží SARS prvního vesmírného Číňana?

    Čínská kosmonautika je jedna velká neznámá. Letos možná vstoupí do vesmíru další velmoc - Čína.

    Ať budeme spekulovat o čínském kosmickém programu sebevíc, fakta jsou jasná. Třicátého prosince roku 2002 odstartoval z kosmodromu Jiuquan Satelite Launch Center (severovýchod Číny) orbitální modul Shenzou 4 (Nebeská loď), který je zatím poslední z testovacích letů před pilotovanou výpravou. Bohužel je však čínská kosmonautika velmi důsledně utajovaná a tak ohlášený let, který by se snad mohl uskutečnit v druhé polovině tohoto roku, může být bez dalšího komentáře odložen. Prvního čínského kosmonauta by měl na oběžné dráze obalovat modul Shenzou V a po Spojených státech a Rusku se tak Čína stane třetí kosmickou velmocí, byť je její program teprve v plenkách. Odborníci ale soudí, že během následujících desetiletí by se mohla stát právoplatným členem kosmostátů, již dnes se plánují asi miliardové investice do vesmírného programu.

    O tom, že Čína se na let člověka připravuje snad mohou svědčit i prohlášení v tisku komunistické strany Číny. V jednom z vydání People's Daily bylo otištěno tiskové prohlášení, které v souvislosti s nákazou SARS ujišťuje, že bezpečnostní opatření doznala jistých změn, aby nebyla celá výprava ohrožena. Je směšné, že se o tak významném technologickém experimentu, jakým jistě čínská kosmonautika je, dozvídáme tak podivným způsobem. Snad někdy dostanou rozum i ti čínští komunisté…

    Rudolf Novák
    Zdroj: Space.com
     

    © INSTANTNÍ ASTRONOMICKÉ NOVINY
    ...veškeré požívání a reprodukce se souhlasem
    redakce...