:: ÚVOD
   :: IBT
   :: IAN 1-50
   :: IAN 50-226
   :: IAN 227-500
   :: RÁDIO
   :: PŘEKVAPENÍ
   :: BÍLÝ TRPASLÍK
   :: ASTRONOMICKÝ FESTIVAL
   :: BRNĚNSKÝ FOTOVÍKEND
   :: SOFTWARE

Mozilla Firebird - WWW BROWSER

Macromedia Flash - Vektorová grafika

Adobe Acrobat Reader - Prohlížee PDF souboru

 

480. vydání (7. 4. 2003)

(C) NASAPlaneta Země zoufale volá o pomoc. Plejáďané, spaste naše duše. Domovskou planetu zahalilo temné mračno negativní energie a blíží se definitivní konec světa!

Normálně to jsou naprosto směšné žvásty (kamarádi z Havířova mají krásné slovo - dřisty), které ignoruji. Když mě plní emailovou schránku reklamní materiály spolku Vesmírní lidé, tak to rovnou mažu. Jednou jsem si informace ,,kontaktérů'' vedených Ing. Bendou četl a v podstatě jsem nemohl nic namítnout. Vždyť hlásají samé hezké věci. Lidé by se měli mít rádi a chovat se k sobě pěkně, na tom vážně není nic zlého. Pokud k tomu někdo potřebuje mluvit s Plejáďanem, nevadí. I když lepší by bylo, pokud by to věděl bez zbytečného balastu. Takže jsem ,,bendovce'' ani nepovažoval za nikterak nebezpečné. Než…

Než nám na hvězdárnu volala zoufalá paní, že se bojí o svého syna. V médiích slyšela o tragickém úmrtí studenta, který se v centru Prahy polil benzínem a zapálil. V dopise na rozloučenou prý psal o Vesmírných lidech. A přesně to ji najednou velmi postrašilo, protože její dospívající syn uvěřil Vesmírným lidem. Začal být uzavřený a i když se výborně učí, trápí ho svět, protože není dokonalý. A tak nás prosila, zda bychom s jejím synem na hvězdárně nepromluvili. Pak dokonce přijeli a my jsme operativně domluvili za zády jejího syna vystoupení na toto téma během výkladu. Nevím, podle mě se nedá člověk přesvědčit během krátké návštěvy na hvězdárně, ale lze například doporučit, jak si informace ověřovat, a jak posoudit, co je na textech Vesmírných lidí užitečného (ta láska je vážně fajn věc) a co jsou bludy. O co smutnější, že skutečná podstata aktivit inženýra Bendy je samozřejmě snaha uživit svůj hladový břich. Peníze především. Kuřata smažte se a rovnou sem, to je moje huba…

Normálně bych si snažil držet odstup a doufal, že pan Benda to třeba nemyslí zle. To bych ovšem nesměl slyšet rozhovor, který s ním po telefonu vedl Tomáš, který se ho pokoušel zeptat, co máme jako pracovníci hvězdárny dělat v podobném případě. Několik nesmyslných frází a když už nevěděl kudy kam, tak pan inženýr bez rozloučení zavěsil. I když to byl docela krátký rozhovor, udělal jsem si na Ivo Bendu názor. Proto si nehodlám brát žádné servítky, když o něm budu mluvit, proto ho s klidným svědomím nazvu gaunerem, který je nebezpečný, tahá z lidí peníze a šíří kolem sebe depresivní temnou energii, halí lidi do bludů a povídá o tom Plejáďanům. Pokud čte IAN nějaký zkušený hacker, možná by se mohl pokusit přesvědčit o tom, jak moc mají Vesmírní lidé bezpečný kyberdomov. Ne, nedělejte to. Vážně ne. Určitě to není slušné a Ivo Benda si spíš zaslouží rovnou pár facek.

Rudolf Novák

 

 

 

Hvězdná apokalypsa I

Není to tak dávno, co nás na stránkách některých bulvárních plátků ohromovaly a děsily zprávy o možném výbuchu blízké supernovy. V této souvislosti se nejvíce spekulovalo o hvězdě s označením Eta ze souhvězdí Lodního kýlu, jedné z nejpodivnějších hvězd na obloze.

O samotné Etě Carinae se dočtete v dalším díle tohoto miniseriálu. Dnes se zaměříme na to, jak jsou tyto katastrofické vize oprávněné. Především je třeba si ujasnit, jakým způsobem vlastně může tak vzdálený výbuch zasáhnout do života tady na Zemi. Během exploze se totiž uvolní obrovské množství energie ve formě záření gama a jiných částic s velkou energií.

Pokud se takové záření setká s pozemskou atmosféru, pak v důsledku srážek gama fotonů s molekulami vzduchu vzniká velké množství oxidu dusíku. Jeho nahromadění vede k autokatalytické chemické reakci, jejímž výsledkem je destrukce ozónové vrstvy, našeho přirozeného ochranného deštníku, který nás chrání před ultrafialovým zářením a vysokoenergetickým kosmickým zářením. Nepřítomnost této vrstvy by měla pro život velice neblahé důsledky, například drastický úbytek většiny mikrobů, bakterií, planktonu, u vyšších forem života pak poškození genetického kódu, proteinů apod.

Je jasné, že pokud by se chystala vzplanout jako supernova jedna z hvězd v našem blízkém okolí, čekají nás horké chvilky. Existuje ale nějaký odhad kritické vzdálenosti, za kterou už nás nemůže hvězda ohrozit?

Podle dřívějších propočtů vycházela tato hranice asi na padesát světelných let. Supernova nacházející se uvnitř tohoto smrtícího prostoru by emitovala dostatečné množství velmi energetického záření, které by vážně narušilo většinu ozónové vrstvy.

Nový výzkum však tento závěr ukázal za příliš nadnesený. Dr. Neil Gehrels z NASA použil detailní počítačový model atmosféry a naměřená data z výbuchu supernovy 1987 A. Detailně zkoumal proces destrukce ozónové vrstvy a jeho rychlost. Výsledky ukázaly, že tyto efekty nejsou tak výrazné, jak se původně myslelo, a tím pádem se zkázonosná hranice zmenšila, přesněji řečeno dvakrát. Smrtící supernova by musela vzplanout ve vzdálenosti menší než dvacet pět světelných let, pravděpodobnost tohoto jevu je asi jedna supernova za 700 milionů let.

Navíc, žádná z blízkých hvězd se k tomuto sebevražednému kroku nechystá ani nejeví jakékoliv náznaky něčeho podobného. Zdá se, že si můžeme alespoň v tomto smyslu oddechnout, není nic horšího než výbuch supernovy. Nebo snad ano? O tom a o podivuhodné hvězdě Eta ale skutečně až příště...

Viktor Votruba
Zdroj: ABC Online
 

Nová kniha

František Martinek: Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy

`ŠNakladatelství Aldebaran zabývající se vydáváním převážně astronomické literatury, vydalo další novou knihu pod názvem Zatmění Slunce a Měsíce a příbuzné úkazy (2003 - 2012). V publikaci naleznete přehled zajímavých úkazů, které nastanou v období 2003 až 2012. Ve většině případů je spatříte i pouhým okem. Kniha podává základní informace o vzniku těchto nebeských úkazů a najdete v ní i řadu zajímavostí.

Publikace má jednu výhodu - po dobu 10 let bude stále aktuální. Může se stát vašim průvodcem po zajímavých astronomických úkazech, jakými bezesporu zatmění Slunce, Měsíce či přechody planet přes sluneční disk jsou. Potřebné pozorovatelské informace naleznete pro úkazy, které v nastanou v letech 2003 - 20012, a také po roce 2012 v ní najdete ještě platné základní informace.

Kniha má 74 stran, doporučená cena 75,-- Kč. Knihu je možné si objednat na www.nva.cz nebo přímo na e-mailu nva@nva.cz.

Libor Lenža
 

Soutěžte s APO o věcné ceny!

Sdružení Amatérská prohlídka oblohy vyhlašuje netradiční literární soutěž pro autory(ky) bez omezení věku.

Napište literární dílko (povídku, esej, reportáž, ...) s astronomickou tématikou, pokud možno s nějakou vazbou na astronomické pozorování a to nám pošlete do 20. 4. 2003.
Vaše příspěvky pak zhodnotí redakce, která určí a vyhlásí výsledky. Nejzajímavější a nejhezčí soutěžní příspěvky budou odměněny a také zveřejněny.
Své příspěvky posílejte v elektronické podobě na adresu apo@seznam.cz (s označením "soutěž") ve formátech rtf, txt nebo doc.

Michal Švanda, Marek Kolasa
 

Báječné pohledy na Mars

Sonda Mars Global Surveyor (MGS) vyprodukovala během několika měsíců minulého roku sérii dalších báječných snímků Rudé planety. Projděme se jejich archivem...

`ŠSonda Mars Global Surveyor je na oběžné dráze Marsu už od dvanáctého srpna roku 1997. Za dobu svojí existence se stala pravděpodobně nejvážnějším pokusem o zmapování povrchu Marsu. Snímky, které přenáší na Zemi, jsou nedocenitelnou studnicí informací pro planetární geology a díky jejich rozlišení si můžeme na povrchu všímat velmi nepatrných změn, stejně jako usuzovat na události, které měnily jeho vzhled.

Snímků je obrovské množství, takže bude nějakou chvíli trvat, než se je podaří důkladně prozkoumat a jak už asi víte, do základního zpracování byli zapojeni také amatéři pracující s daty přes internet. Tzv. ,,klikworkeři'' pomáhají určit tvary kráterů, je to projekt, do kterého se můžete zapojit i vy. Více informací na toto téma najdete v jednom z odkazů na konci stránky.

K dalšímu komentáři snímků se budeme postupně vracet, následující prezentaci některých obzvlášť povedených berte jako malou upoutávku na zajímavé objevy, které budou jistě následovat. Jak říká dr. James Garvin, vedoucí výzkumu Marsu v NASA: ,,Čekají nás nové poznatky o historii vody, změnách klimatu a hlavně jsme mohli na základě měření sondy MGS důkladně prozkoumat místa, ve kterých přistanou expedice Mars Exploration Rovers. To by bez MGS nebylo prostě vůbec možné.``

Související články...

Rudolf Novák
Zdroj: NASA News
 

Velmi blízký gama záblesk

Podruhé se mohli lidé podívat na optický protějšek gama záblesku pouhým okem. Zdá se ale, že ani tentokrát se to nikomu nepodařilo. Snad příště.

Pokud by se pozorovatel stojící někde v západní části severní Ameriky podíval 29. března tohoto roku do souhvězdí Lva, možná by si všiml nové hvězdy, zazářila by o něco jasněji než nejslabší stálice pozorovatelné bez dalekohledu a rychle by zeslábla. Zdá se ale, že se to nikomu nepodařilo.

O něco úspěšnější byli astronomové přihlášení v elektronickém systému upozornění na jasné gama záblesky. Těm se podařilo už devadesát minut po pozorování záblesku družicí HETE, která GRB 030329 objevila a zaměřila jeho polohu, najít optický protějšek. Astronomové Bruce Peterson a Paul Price z Australian National University objevili na místě udaném družicí velmi jasný objekt. Jeho hvězdná velikost určená z CCD snímků vycházela na dvanáct magnitud, takže tou dobou by byl pohodlně vidět obyčejným dalekohledem, který má každá hvězdárna nebo pozorující astronom amatér.

Po vizuálním potvrzení a identifikaci protějšku vstoupila do hry spektra pořízená Velmi velkým dalekohledem (VLT) v Chile a po zpracování dat se ukázalo, že tento gama záblesk je velmi zajímavý. K mohutnému uvolnění energie totiž došlo (v kosmologických měřítcích ovšem) blízko, necelé dvě miliardy světelných let od Země. Další zajímavé chování vykazoval protějšek také několik desítek hodin po objevu. Během postupného slábnutí se několikrát zjasnil. Příčinou jsou zřejmě mračna plynu v okolí jevu, který jej způsobil. U ostatních protějšků se pozorovalo maximálně jedno takové zjasnění, nebo ve větším množství případů zpomalení slábnutí protějšku.

Gama záblesk GRB 0303029 se stal nejlépe pozorovaným ze všech doposud objevených záblesků. Světelná křivka je velmi dobře pokryta, protože do úspěšných měření jeho jasnosti se zapojilo obrovské množství amatérů po celém světě (zkoušeli jsme to i v Brně, ale počasí nám nepřálo). Získala se také spektra a pozorování v různých oborech elektromagnetického záření. Můžeme se tedy těšit na zajímavé modely exploze, která tento výjimečný záblesk způsobila.

Související články...

Rudolf Novák
Zdroj: Sky & Telescope
 

Spirály v protoplanetárním disku

Nová kamera na palubě Hubblova dalekohledu se opět vytáhla. Tentokráte se zaměřila na těsné okolí hvězdy HD 141569A.

Ze vzdálenosti více než tří stovek světelných let od Slunce vypadá na pozemské obloze tato mladá hvězda celkem obyčejně. Pozorovatelná je už v triedru a najdete ji v souhvězdí Vah. Pozornost si ale zasloužila už v osmdesátých letech, kdy se podařilo z infračervených pozorování satelitu IRAS odhalit disk, který hvězdu obklopuje. O něco později, koncem minulého tisíciletí, se na disk namířilo skleněné oko Hubbla a zařízení NICMOS ukázalo temný pruh, který dělil disk na dvě části. Astronomové se domnívali, že za to mohou planety, které v této mezeře vznikly.

Současná pozorování prováděná novou přehlídkovou kamerou ACS však zobrazila disk jako komplikovaný objekt s nápadnou spirální strukturou. Rozevření spirál napovídá, že výslednou strukturu ale ovlivnila velmi pravděpodobně hvězda, která tvoří z nápadnou stálicí pár. Disk je excentricky položen vůči jasnější složce a zdá se, že jeho tvar i poloha je výsledkem slapového působení druhé složky. Je také velmi pravděpodobné, že během posledních pěti milionů let (tak se odhaduje stáří systému) se k disku několikrát přiblížila.

Přesto ale není nezbytně nutné na planety kolem HD 141569A úplně zapomenout. Snímky z kamery ACS totiž zobrazují poměrně vzdálené okolí této hvězdy. Nejvíce se rozevřené spirály vzdalují na snímku přibližně dvanáct set astronomických jednotek, přičemž planeta Pluto obíhá Slunce asi třicetkrát blíž. Je tedy docela klidně možné, že případné exoplanety se nacházejí v místech, která nevidíme. O jejich přítomnosti svědčí také některé charakteristiky pozorované ve spektru HD 141569A. Je úžasné, jak nám kamera ACS rozšířila obzory díky svým skvělým vlastnostem. Kdo ví, třeba se na disk kolem HD 141569A podívá také Webbův teleskop, který možná případné planety najde. Na to si ale musíme počkat ještě asi deset let.

Rudolf Novák
Zdroj: Sky & Telescope
 

© INSTANTNÍ ASTRONOMICKÉ NOVINY
...veškeré požívání a reprodukce se souhlasem
redakce...