:: ÚVOD
   :: IBT
   :: IAN 1-50
   :: IAN 50-226
   :: IAN 227-500
   :: RÁDIO
   :: PŘEKVAPENÍ
   :: BÍLÝ TRPASLÍK
   :: ASTRONOMICKÝ FESTIVAL
   :: BRNĚNSKÝ FOTOVÍKEND
   :: SOFTWARE

Mozilla Firebird - WWW BROWSER

Macromedia Flash - Vektorová grafika

Adobe Acrobat Reader - Prohlížee PDF souboru

 

473. vydání (23. 2. 2003)

Mlhovina M 42. Foto J. Chuchma a R. Novák. Canon EOS D60 a 15cm refraktor brněnské hvězdárnyZemřela matka, do hrobu dána, siroty po ní zůstaly… Naše ,,matka`` sice nezemřela, ale sirotci tak trochu jsme. Mořská nemoc šéfredaktora IAN dokonala jeho zhoubu a tak jsme na to sami. Úmyslně mluvím v množném čísle, protože naivně doufám v to, že do IAN budou jednotliví autoři přispívat i nadále. Pokud ne, bude každé vydání tenčí a tenčí až se nakonec naše noviny rozplynou a zbude po nich asi jen několik zažloutlých stránek Hvězdářských antiročenek, archivní kompakty a kus skály putující kdesi ve sluneční soustavě.

Zatím ale máme další porci novinek a plánujeme několik změn. Ti z vás, co poslali své připomínky k novým IAN, se mohou těšit. Na našem vnitřním serveru se snažím postupně jednu po druhé začlenit do systému, ale trvá to. Takže mějte strpení. Textová verze už je skoro hotová, kosmetické změny v layoutu také a blikající flashové menu se proměnilo. Přestalo blikat. Než však nahrajeme nové soubory na tento server, musí se vše pořádně otestovat…

Další a rozsáhlé změny se také pravděpodobně dočká náš systém alertů na mobilní telefony. Vinou nechutných komerčních choutek T-Debilu některým z vás asi nebudou alerty ve stávající konfiguraci fungovat, takže systém registrace do systému mírně upravíme. Vše se včas dozvíte a doufáme, že též sami změníte. Takže jak se hezky česky říká ,,stay tuned`` a klidně nám do redakce pište své postřehy dál, i když třeba nedostanete rovnou odpověď, váš názor je pro nás důležitý. A pokud by se někomu třeba chtělo zaplnit místo, které nám nechala nevěrná maminka v obsahu, pište.

Rudolf Novák

 

Zamáčkli jste slzu pro odchod kormidelníka Duška? (291 odpovědí)

  • Ano (33%)
  • Rozhodně (35%)
  • Už nepláču... (32%)

 

 

Pomýlená galaxie?

Kombinované pozorování HST (Hubble Space Telescope) a VLA (Very Large Array) ukázaly výtrysk hmoty z galaxie 0313-192 v souhvězdí Eridanus. Problém je, že tato galaxie je spirální a jako taková by žádný výtrysk hmoty pozorovatelný v radiové oblasti spektra mít neměla.

Kupa galaxií Abell 428 se stala jednou z několika set kup galaxií, které zahrnul Frazer Owen do své velké radiové přehlídky těchto systémů, kterou začal již před více než dvaceti lety. V devadesátých letech se tato prohlídka rozšířila o optické snímky zvolených kup a zajímavý objev byl na světě. Jedna z mnoha galaxií vykazující únik látky do mezigalaktického prostoru, označovaný jako radiový jet (výtrysk), totiž oproti očekáváním není eliptická, ale spirální.

Radiové jety se do té doby pozorovaly výhradně u eliptických galaxií, případně v místech, kde se galaxie přiblížily natolik, až hmotnější z nich vyhrála dlouhotrvající gravitační souboj (takový osud jednou možná potká i Galaxii a hmotnější M 31 v souhvězdí Andromedy). Výtrysky tvoří částice urychlené k obrovským rychlostem, blízkým rychlosti světla. Jakým způsobem se dostávají z galaktického středu pryč není úplně jasné, ale zdá se, že ,,prsty`` v tom mají superhmotná centra galaxií, obývaná černými dírami. Podél siločar magnetických polí poblíž těchto degenerovaných útvarů jsou elektricky nabité částice odnášeny do ohromných dálek mimo galaktickou rovinu, kde se postupně stávají součástí mezigalaktického prostoru a postupně ztrácí rychlost. Krásným příkladem takové ,,jetující`` galaxie je M 87 v kupě galaxií v Panně (viz tento článek). Když se podařilo pořídit kvalitní snímky galaxie 0313-192 zjistilo se, že vůbec poprvé je mateřským hvězdným ostrovem výtrysku spirální galaxie. O tom, zda se doopravdy jedná o spirální galaxii, se ale astronomové přesvědčili až po instalaci nové kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na Hubblův kosmický dalekohled. Kombinovaná pozorování radioteleskopů, HST a obřího Gemini (jižní dvojče) však dnes zcela jasně ukazují, že výtrysky doplňují spirální galaxii, navíc natočenou k nám tak, že se na ni díváme téměř přesně zboku.

Jedná se tedy o velikou záhadu galaktické astronomie? Může tomu tak být, ale vysvětlení lze hledat i v okolí galaxie 0313-192. Kupa Abell 428 je totiž pravděpodobně seskupením několika menších kup galaxií, spirální 0313-192 navíc pravděpodobně pohltila v minulosti méně hmotnou galaxii. K tomuto závěru vede vědce fakt, že poblíž galaktické roviny pozorují velké množství hmoty podobně, jako u jiných spirálních galaktických kanibalů. (Na přiloženém snímku je rovníková část galaxie přerušena temným proužkem.) V takových podmínkách je možné výtrysky látky pozorovat. Každopádně ale něco nového toto pozorování přineslo. Astronomové nyní poprvé spatřili podmínky vhodné k udržení velmi nápadného výtrysku (v radiové oblasti spektra) a je tedy možné, že dalších spirálních galaxií tohoto druhu bude přibývat.

Rudolf Novák
Zdroj: NASA News
 

Kde i peklo zamrzne

Hubblův kosmický dalekohled (HST) jako už tradičně zaznamenal další ze svých mnoha "nej…". Tentokrát se mu podařilo získat snímek doposud nejchladnějšího známého místa ve vesmíru.

Oblast, kde pojem "třeskutý mráz" ztrácí na významu a "hrozná zima" je spíše úsměvná záležitost, se nachází v mlhovině s názvem Bumerang ve vzdálenosti 5 000 světelných let. Pokud by jste do těchto míst chtěli za jasné noci podívat, budete mít asi smůlu. Nachází se totiž v souhvězdí Kentaura, které v našich zeměpisných šířkách vystupuje nad jižní obzor jenom malou částí.

Zmiňovaná mlhovina dostala svoje jméno v roce 1980, kdy byly pořízeny její první snímky. Vinou na dnešní poměry nedokonalé optiky měli astronomové možnost spatřit na snímcích jenom velice málo detailů. Zato nové záběry pořízené HST odhalily mnohem více podrobností a mlhovina si tak vysloužila díky svému vzhledu alternativní označení Motýlek (The Bow Tie) .

Díky neobvykle rychlému rozpínání plynné obálky (přibližně 140 000 km/s) směrem od centrální hvězdy se materiál mlhoviny ochladil až na hodnotu -272 °C. Mlhovina se tak dostala na dosah nedosažitelného - hranice absolutní nuly, která leží o pouhý stupeň níže. Při této teplotě dojde k jakési "klinické smrti" jakékoliv látky a jindy neúnavný kmitavý pohyb atomů klesne na minimální možnou hodnotu. Hranice absolutní nuly je tak nepřekročitelná, protože žádné další teplo už není možné z takového materiálu ani teoreticky odebrat.

Není bez zajímavosti, že mlhovina je dokonce chladnější, než je okolní reliktní záření hvězdného pozadí. Tento všudypřítomný svědek Velkého třesku totiž od vzniku vesmíru stihl díky jeho rozpínání vychladnout na teplotu "pouhých" -270 °C.

Tomáš Apeltauer
Zdroj: CNN
 

Polámaná křídla kosmonautiky

Od havárie raketoplánu Columbia už uplynul bezmála měsíc a na titulní stránky deníků se opět vrátilo kontroverzní tažení proti terorismu. Přesto stále zaznívá otázka další perspektivy cest do vesmíru. Jaké jsou tedy současné vyhlídky americké kosmonautiky?

Tragická nehoda raketoplánu byla každopádně nemilosrdnou daní statistice. Po havárii Challengeru v roce 1986 si určitě kdekdo kladl otázku, zda bylo celé děsivé představení jenom vzácnou nehodou, nebo si naopak s každým startem raketoplánu nebezpečně hrajeme s ohněm. Odpověď přišla brzy a nepotěšila nikoho. I po provedených úpravách na konstrukci raketoplánu se totiž ukázalo, že stále zůstává padesátiprocentní pravděpodobnost další nehody do roku 2015. Předpověď to byla velice přesná. Z původní pětičlenné flotily dnes zůstaly pouze tři exempláře a představa jejího doplnění o další je nereálná.

Je tedy jasné, že původní účel raketoplánů jako spolehlivý a levný dopravní prostředek na oběžnou dráhu se nenaplnil. Velkým problémem zůstává především cena. Původně plánované náklady na jeden jediný start činily přibližně pět milionů dolarů, ale během let se vyšplhaly na stonásobek. Po havárii Challengeru navíc kosmickou agenturu opustila vždy solventní armáda, která se vrátila k osvědčeným raketovým nosičům. Také proto se americké NASA nikdy nepodařilo realizovat více než devět startů ročně, v poslední době to byla často jen pouhá polovina.

Samotný rozpočet NASA činil v posledních letech zhruba patnáct miliard dolarů ročně. Touto částkou dotuje provoz agentury americká vláda. Krátce po havárii slíbil sice prezident Bush navýšení rozpočtu o další půlmiliardu, která ale představuje jenom tři procenta celkových výdajů a nestačí na modernizaci ani jednoho ze zbývajících raketoplánů. Ty by přitom zásadní vylepšení potřebovaly jako sůl. V minulosti se totiž velká část už tak omezených prostředků investovala do vývoje nových dopravních prostředků (příkladem je například nosič X-33), které bez výjimky skončily na smetišti dějin - paradoxně právě díky nedostatku peněž. Ruku v ruce s neúspěšnými pokusy vyvinout novou generaci raketoplánů byly postupně omezovány plány na bezpečnostní aktualizace těch stávajících a zároveň prodlužována plánovaná doba jejich provozu.

Zásadní zvýšení rozpočtu NASA je zatím v nedohlednu. Jak by také ne, když podle posledních průzkumů považuje více než polovina Američanů rozpočet kosmické agentury za dostatečný. Na obzoru se navíc pro USA rýsuje dlouhodobý konflikt v různých částech světa a potřeby armády mají mnohem příznivější odezvu. Přesto by se dalo ve zprávách posledních dnů najít něco pozitivního. NASA oznámila, že chce do roku 2010 vyvinout nový typ dopravního prostředku. Plánovaný nosič by se měl konstrukčně podobat současným raketoplánům, měl by ale být mnohem menší. Jeho hlavím úkolem bude kyvadlová doprava mezi Zemí a mezinárodní stanicí ISS, kde bude také plnit roli záchranného modulu.

Konkrétní obrysy by měl nový projekt získat už koncem letošního roku. Asi teprve mnohem později se ukáže, zda se nejedná jenom o další z řady neúspěšných pokusů učinit výlety do vesmíru bezpečnějšími.

Tomáš Apeltauer
 

© INSTANTNÍ ASTRONOMICKÉ NOVINY
...veškeré požívání a reprodukce se souhlasem
redakce...