:: ÚVOD
   :: IBT
   :: IAN 1-50
   :: IAN 50-226
   :: IAN 227-500
   :: RÁDIO
   :: PŘEKVAPENÍ
   :: BÍLÝ TRPASLÍK
   :: ASTRONOMICKÝ FESTIVAL
   :: BRNĚNSKÝ FOTOVÍKEND
   :: SOFTWARE

Mozilla Firebird - WWW BROWSER

Macromedia Flash - Vektorová grafika

Adobe Acrobat Reader - Prohlížee PDF souboru

 

469. vydání (31.1.2003)

foto autorJsme jenom lidé. Uvědomuji si to pokaždé, když se podívám kolem sebe. Nezávisle na tom, v koho kdo vyrostl, zestárl, nebo už víceméně zdětinštěl. Dnes a denně se ke mně nesou vzduchem akustické vlny, blikají mi žluté obálky ícékvéčka (byť jsem málokdy jinak, než N/A) a Mozilla poctivě hlásí každý nový emajl. Dozvídám se tak nejrůznější příběhy, postřehy a vychutnávám si mimiku lidí, které vídám on-line. Jeden by řekl, že digitální věk s sebou nese samá pozitiva. A taky že ano. Lidé komunikují jako o život a to je jenom dobře.

Leč tu a tam prosáknou z kontinua informačního pozadí páchnoucí bajtíky přinášející špatné zprávy. Nebo se vám před očima seskládá z digi-brouků sdělení, které by bylo lepší neříkat vůbec, nebo leda nad lahví vodky. Druhá strana mince. Protipól. A tak se ruku v ruce s báječným nástupem neomezeného sdílení informací stává ze života datová klec, kde se jen těžko hledá špetka bitového soukromí. Máte-li navíc mobilní telefon, může si Velký bratr zamnout spokojeně rukou pod nosem a zatančit zvesela kozáčka. Jing a Jang.

Okruh mých blízkých přátel se ukázal v minulém roce jako velmi pozorná hlídka. Možná je to tím, že jsme prožívali mládí sledováním vesmíru (občas) a všímáme si světa kolem sebe. Možná je to ale také tím, že se jedná o něco okatého a je těžké si toho nevšimnout. Minulý rok je prý podle jednoho indiánského kalendáře rokem plísně. A plným právem. Schválně, jaký pro vás byl minulý rok? V okolí Orlího hnízda se mu říkalo už od jara Aplův zku...ený. Z hor se krátce po půlnoci loňského Silvestra snesl mrazivý vichr a nenechal kámen na kameni. Na statistické výjimky tvořící osamělou skupinu v davu horkých hlav pak svorně všichni prohlašují, že ,,..byl takový...`` Dvojice, které se zdály být neoddělitelné jako Vojna a mír, se změnily v infinitezimálně neodhadnutelné době v prach. Voda natekla i tam, kam nemohla a děkujme Bohu, že nebyly oběti na životech.

Plný nadšení, že tento rok končí, jsem se pustil do výroby nových IAN. Ke stěhování nás dohnala složitá, blátivá a zapeklitá cesta ,,našeho`` instantního počítače během změny majitele firmy Media Internet Agency. Ta nám několik let poskytovala digitální azyl. Naštěstí je kam utíkat, i když klus je to sviňský (krok, sun, krok…). Během Vánoc a podle nálady tak vznikly stránky, které jsou nyní Instantními astronomickými novinami. Pro někoho lepší, pro někoho ne. Jsme totiž různí. Jeden holky, druhý kolky. Díky Cesnete!

A jsme jenom lidé. Takže pokud by si zrovna někdo brousil poslední vetchý zub a chtěl mě poslat za provedené změny do elektronického pekla, nedělejte to prosím. Pokud máte na srdci stín a nemůžete se smířit s tím, že vám tu něco chybí, chopte se žezla a s nadhledem mi můžete napsat, co by vás potěšilo. Vánoce už jsou sice za necelých čtyřista dní, ale třeba si na vás najdu čas i dřív… Pokud máte navíc pocit, že by taková změna mohla potěšit více čtenářů, buďte rozvážní. Prosté prosím zmůže mnohdy víc než eufemismy (Díky Cimrmane!). A pokud vám jsou nové IAN stejně lhostejné jako doposud, můžete nám alespoň zahlasovat v dnešní anketě. Vážně nás totiž zajímá, zda byl ten loňský rok zku..ený i pro vás.

Stvořitel

 

Jaký byl pro vás rok 2002? (505 odpovědí)

  • dobrý (42%)
  • špatný (30%)
  • jako každý jiný (29%)

 

 

Jaký je pan Canon?

Přemýšlíte o koupi digitálního fotoaparátu k focení oblohy? Začněte šetřit…

Na stránkách IAN jste si mohli ve dvoudílném článku Obloha nad digitálním foťákem přečíst postřehy o fotografování oblohy pomocí digitálního fotoaparátu Olympus 2020-Z. Naše hvězdárna pořídila do svého přístrojového parku minulý rok velmi kvalitní fotoaparát Canon EOS D60. Pokud tedy uvažujete o nákupu něčeho podobného, zde je několik zkušeností.

EOS d-šedesátka je jednooká digitální zrcadlovka s výměným objektivem. Místo drahého CCD čipu je fotoaparát vybaven stále více se prosazujícím CMOS čipem o rozlišení 6,3 megapixelu (3152 x 2068). Jako záznamové médium slouží karty CompactFlash, komunikace s počítačem se děje přes USB port, takže je velmi rychlá (na rozdíl od sériového portu staré Camedie). Pro fotografování v noci je také důležité, že přístroj je možné přepnout do manuálního režimu. Proti levnějším přístrojům má ale nový Canon jednu obrovskou výhodu - fotografovat se dá pomocí ,,drátěné`` spouště, takže celková délka expozice je víceméně neomezená. Citlivost klasického filmu zde zastupují virtuální ekvivalenty ISO v rozmezí hodnot 100 - 1000. A jaké to tedy je?

Pořizovat snímky s takovým přístrojem je věru radost sama. Abytse mohli pod skutečnou oblohu, musíte mít stativ. V základní výbavě také nenajdete drátěnou spoušť, takže si ji dokupte. Máte-li k dispozici dalekohled, můžete si vyrobit redukci okulárový konec - bajonet (objektivy u Canonu jsou s bajonetovým uchycením) a fotografovat pak můžete pohodlně i za dalekohledem. (Tu naší vyrobil Ing. Medek, tímto děkuji J).

Velmi vhodný cíl pro vaše pokusy může být Měsíc. Díky velkému rozlišení čipu můžete na velkém dalekohledu pořidit snímky, které mohou konkurovat astronomickým CCD snímkům z mnohem dražších kamer. Zkusit se dají také planety. Pokud máte dobrou montáže, lze i z města fotografovat mlhoviny nebo jiné deep-sky objekty. Pro snímání větších kusů oblohy si ale zajeďte mimo město. Přesvětlená obloha totiž u delších expozic dokonale nasytí kapacitu čipu a výsledkem příliš dlouhé expozice je pak bílá plocha.

Podobně jako jiné digitální fotoaparáty je vhodný Canon k měření světelného znečištění a tím pádem také k hvězdné fotometrii. Na stránce Jeníka Hollana najdete návod, jak lze běžné přístroje používat také k víceméně vážným vědeckým účelům. Pro ilustraci co všechno lze přístrojem nasnímat, nechť vám slouží několik nesmělých pokusů autora článku.

Rudolf Novák
 

Světlo temného gama záblesku

Na konci minulého roku se podařilo pozorovat optický protějšek jednoho z mnoha gama záblesků. Z dosahu pozemských detektorů se ale ztatil po dvou hodinách. Co je na tom zajímavého?

O tajemných explozích produkujících gama záření se v posledních desetiletích často hovoří. Aby také ne, hned po Velkém třesku se totiž jedná o jedny z nejenergetičtějších jevů v celém vesmíru. Z dosavadních pozorování víme, že gama záblesky přicházejí ze všech směrů bez viditelného řádu a většinou také z ohromných dálek.

Díky satelitům pracujícím ve vesmíru je dnes možné poměrně rychle určit přibližnou polohu na obloze a ve spojení s počítačovou sítí pak také snímat udané pole v optickém oboru elektromagnetického vlnění. Dlouhou dobu se ale nedařilo žádný ve viditelném světle pozorovat. Přestože některé z těchto protějšků slábnou relativně pomalu, dostane se velmi rychle po gama vzplanutí jejich hvězdná velikost mimo dosah běžných dalekohledů a šanci mají pouze největší přístroje pozemské, nebo Hubblův kosmický dalekohled. Existuje ale skupina gama záblesků, které se nepodařilo pozorovat v optickém oboru vůbec. Tyto ,,temné'' gama záblesky tak byly do loňského prosince o to tajemnější.

Za vzplanutí ve viditelné části spektra pravděpodobně vděčíme materiálu, který obklopuje zdroj záření. Pokud je jej dostatek, může procházející gama záření způsobit emisi fotonů na delších vlnových délkách a záblesk se projeví také ve viditelném oboru. Jeden z možných scénářů vysvětlující takové gama záblesky, je exploze supernovy, která před svým koncem do svého okolí uvolní nemalé množství plynu silným hvězdným větrem a bouřlivými procesy v její atmosféře.

Naproti tomu temné gama záblesky se zdály být bez jakýchkoli optických projevů a pro jejich vysvětlení tak astronomové vybudovali modely, které předpokládají například spojení dvou neutronových hvězd obíhajících společné těžiště, nebo vznik černé díry. Dalším možným vysvětlením je, že okolí zdroje je natolik husté, že žádné záření neprojde.

Jedenáctého prosince minulého roku satelit HETE pozoroval gama záblesk, o kterém po dvaadvaceti sekundách informoval síť pozemských teleskopů. Za dalších čtyřicet vteřin už pole snímal robotický teleskop RAPTOR (RAPid Telescopes for Optical Response) provozovaný v Novém Mexiku Loas Alamos National Observatory. Během několika dalších minut se přidaly další dalekohledy. Podařilo se zachytit slabý optický protějšek tohoto gama záblesku, který po dvou hodinách zmizel z dosahu všech detektorů.

Díky tomuto pozorování dnes víme, že optické protějšky mají také ,,temné`` gama záblesky, pouze s tím rozdílem, že trvání celého děje je velmi krátké. Na závěry o tom, co stojí za těmito záblesky je sice pozorování zoufale málo, ale jedno je jisté. Optické protějšky temných záblesků existují, ale přesvědčit se o tom, je velmi složité.

Rudolf Novák
Zdroj: NASA
 

© INSTANTNÍ ASTRONOMICKÉ NOVINY
...veškeré požívání a reprodukce se souhlasem
redakce...