:: ÚVOD
   :: IBT
   :: IAN 1-50
   :: IAN 50-226
   :: IAN 227-500
   :: RÁDIO
   :: PŘEKVAPENÍ
   :: BÍLÝ TRPASLÍK
   :: ASTRONOMICKÝ FESTIVAL
   :: BRNĚNSKÝ FOTOVÍKEND
   :: SOFTWARE

Mozilla Firebird - WWW BROWSER

Macromedia Flash - Vektorová grafika

Adobe Acrobat Reader - Prohlížee PDF souboru

 

403. vydání (18.2.2002 )

Foto autor Minulý týden jsem se léčil z virózy v malinké vesničce na severu Moravy s podivným jménem. Rejvíz je zvláštní místo. Tedy pro člověka, který je zvyklý žít ve městě. Nejezdí tam skoro žádná auta, nenapočítáte tam víc než dvacet nebo třicet chalup, převážně využívaných k rekreování podobných případů, a poloha vesničky je velmi nezvyklá. Domky a chaty se rozkládají podél silnice kdoví jaké třídy na hřebenu jednoho z mnoha kopců Jeseníků, takže je odsud nesmírně krásný výhled do okolí. Na jednu stranu ohraničují horizont zvlněné kopce hor, na druhou se otevírá dech beroucí výhled na rovinu Polska. Protože jsem neodolal lákání okolí, vyrazil jsem jedno odpoledne na zdravotní procházku.

U Rejvízu se totiž nachází mimo jiné chráněné rašeliniště s mnoha potůčky, miniaturními vodními kanály a malé jezírko, myslím, že se jmenovalo Mechové. I když veškerý život v močálech se v tuto roční dobu omezil na cvrlikání několika málo ptáků a nadýchané, vodou nasáklé chuchvalce trávy vypadaly pod tíhou ledu poněkud schlíple, bylo velmi příjemné procházet se lesem a plnými doušky inhalovat (přes zakouřenou šálu) čerstvý lesní vzduch. U jezírka jsem se pohodlně usadil na lavičku, nechal se hřát takřka jarním sluncem a užíval si blahodárného klidu. Samozřejmě jsem ten den nebyl jediný, kdo se vydal na výlet a po několika minutách narušil zvuky lesa vzdálený hlahol vetřelců, kteří dorazili o něco později a od jezírka mě zapudili (patnáct ječících dětí nadělá rámusu jako patnáct ječících dětí a šišková válka začala vypadat nebezpečně i pro mě).

Vydal jsem se pak ještě dál po turistické stezce, ale dostal jsem se do divočiny, zapadl do močálu a raději se vrátil. Na to jaká byla zima mi ledová vlhkost v botách trochu vadila. Po cestě zpět jsem ještě neodolal ochutnat vodu ze studánky a tak jsem se večer opět sesunul v horečkách do postele. Pro někoho, kdo tráví valnou část roku mezi tramvajemi je tohle neskutečný zážitek. A v noci jsou tam vidět hvězdy. Pás Mléčné dráhy se táhne od obzoru k obzoru a schováte-li se do stínu několika málo lamp pouličního osvětlení, máte dojem, že jste "in". Jak jsem tak pozoroval zapadajícího Oriona uvědomil jsem si, jak důležité a nesmírně prozřetelné jsou aktivity všech těch nadšenců, kterým se podařilo prosadit problematiku světelného znečištění do zákona o ochraně ovzduší. S trochou štěstí se může i u nás vrátit během několika desítek let tmavá obloha také do velkých měst a budeme-li se chtít vymanit z nepříjemné izolace od vesmíru, nebude putování za ním tak nákladné. Postačí zvednou oči k obloze.

Rudolf Novák

 

 

 

Měsíc v nejlepší společnosti

Obloha, přesněji řečeno Měsíc a dvě velmi nápadné planety ,si pro nás na konec února připravily docela zajímavá představení. Nejprve se Měsíc 21. února přiblíží na pouhého půl stupně k planetě Saturn a o dva dny později navštíví i k Jupiter. V druhém případě bude dokonce z našeho území pozorovatelný zákryt -- pozorovací podmínky však nebudou zrovna nejpříhodnější.

 Z prvního přiblížení Měsíce k Saturnu budou mít radost především obyvatelé východního pobřeží Spojených států. Kolem jedné hodiny ranní se zde totiž Saturn schová za neosvětlený okraj dorůstajícího půlměsíce. My se alespoň podíváme na velmi těsné přiblížení, které bude ukončeno západem Měsíce kolem druhé hodiny ranní. Už teď se ale můžeme těšit na zákryt planety ověnčené prstencem, ke kterému dojde 16. dubna letošního roku.

O něco zajímavější bude pro obyvatele Evropy přiblížení Měsíce k největší planetě Sluneční soustavy - k Jupiteru, ke kterému dojde 23. února v ranních hodinách. Jupiter se schová za neosvětlený okraj jedenáct dní starého Měsíce ve 3 hodiny 49 minut středoevropského času. Před Jupiterem, který bude ukrajován měsíčním diskem téměř sedmdesát sekund, ale přijdou na řadu ještě tři Galileovské měsíce!

Postavení největších Jupiterových satelitů se totiž natolik vydaří, že se tři z nich budou nacházet západně od planety. Nejprve tedy zmizí za temnou stranou Měsíce Kalistó, pak Ganymed a nakonec Ió. Europa se zhruba půl hodiny před zákrytem ztratí pro změnu za diskem Jupitera.

Zkrátka, byla by to velmi pěkná astronomická podívaná, kdyby -- kdyby k celému představení nedošlo jenom pár stupňů nad obzorem. Bude záležet jak na dobrém výhledu k západnímu obzoru, tak na dobrých pozorovacích podmínkách a nutné dávce štěstí. Výstup Jupitera a jeho měsíců se už naneštěstí pro nás, odehraje hluboko pod západním obzorem.

Hezkou podívanou přeje

Pavel Gabzdyl
 

Informace o kometě Ikeya-Zhang!

Slibuje nová kometa Ikeya-Zhang v polovině března zajímavé nebeské představení?

 Celý příběh nové vlasatice začal prvního února tohoto roku, když na ní v souhvězdí Velryby narazili dva lovci: Japonec Kaoru Ikeya a Číňan Daqing Zhang. Ve dvaceticentimetrovém reflektoru vypadala jako skvrnka zhruba osmé velikosti o průměru kolem tří úhlových minut.

Pokud vám jméno prvního ze šťastných nálezců něco říká, pak vězte, že to není vůbec náhoda. Kaoru Ikeya totiž v letech 1963 až 1967 objevil celkem pět komet, z nichž vlasatice Ikeya-Seki v roce 1965 nejen prolétnula těsně kolem Slunce, ale také zanechala nesmazatelnou stopu v mozkových závitech mnoha náhodných kolemjdoucích. Ostatně její soumrakové záběry, s širokým chvostem, zdobí nejednu astronomickou publikaci.

Pak ale Kaoru Ikeya zmizel na tři desetiletí ve své soukromé firmě, která dodává na japonský trh zrcadla do amatérských dalekohledů. Dnes je mu 58 roků a jeho šestý objev dokazuje, že se prohledávání oblohy stále ještě nevzdal.

Nuže, jaká asi bude nejnovější vlasatice? Zřejmě docela zajímavá. Už první výpočty totiž naznačily, že v polovině března dosáhne třetí a možná až druhou velikost. Ikeya-Zhang tak získala šanci být první jasnou kometou nového tisíciletí, která půjde ve stopách Hyakutake z roku 1996 a Hale-Bopp z roku 1997. Ostatně se shoduje v načasování -- vzpomeňte na ty báječné březnové noci -- a oblasti hvězdné oblohy, kde se toulaly. Bude taková i Ikeya-Zhang?

"Dle posledních vizuálních odhadů to vypadá, že by měla být o něco jasnější než udává efemerida, ale dvě magnitudy mi připadá až příliš," odpověděl nám Miloš Tichý z observatoře na Kleti. "Momentálně se kloním k 3 mag, ale je ještě poměrně málo pozorování, tak to přesněji říci nemohu."

Jenže to není všechno. Vlasatice se nyní nachází ve Velrybě. Pohybuje se směrem na severovýchod a její jasnost pozvolna roste. V polovině března se přiblíží ke Slunci až na minimální půl astronomické jednotky, tj. 75 milionů kilometrů, mezi dráhou Venuše a Merkuru.

 Bohužel pro nás pozemšťany se zatím pohybuje nízko nad západním obzorem, takže je patrná jenom za soumraku. Krása Ikeya-Zhang se tak nejspíš zredukuje na drobnou skvrnu, zjasňující se do středu. V triedru by mohl být patrný i kratší chvost mířící od obzoru.

První dubnový víkend se ocitne na sever od Slunce, takže se vzápětí přesune na ranní obloho. Koncem měsíce, kdy pro nás nejspíš nastane období nejlepší viditelnosti, pomalu projde skrz Kasiopeju, přes Cephea až do Draka. Její jasnost však nebude nijak impozantní, takže k vyhledání Ikeya-Zhang budete potřebovat triedr a nebo nějaký menší dalekohled.

Nová vlasatice tedy bude jasná. Bohužel ne příliš. I když, znáte to profláknuté rčení: Komety jsou jako kočky -- mají ocas a dělají pouze to, co sami uznají za vhodné. Na předpověď chování Ikeya-Zhang by proto žádný odborník nevsadil ani zoxidovanou socialistickou pětikorunu. Hovoří opět Miloš Tichý: "Proto se nesnažíme kolem toho dělat nějaký humbuk, jen jsem dal vyhledávací mapku na naše weby. Jen se bojím novinářů, ale těm se to snad dá vysvětlit."

Dodejme ještě, že se oběžná perioda Ikeya-Zhang odhaduje na 400 až 500 roků a že je možná identická s vlasaticí pozorovanou už roku 1532. Na to ale odpoví až další pozorování.

Jiří Dušek
 

© INSTANTNÍ ASTRONOMICKÉ NOVINY
...veškeré požívání a reprodukce se souhlasem
redakce...