:: ÚVOD
   :: IBT
   :: IAN 1-50
   :: IAN 50-226
   :: IAN 227-500
   :: RÁDIO
   :: PŘEKVAPENÍ
   :: BÍLÝ TRPASLÍK
   :: ASTRONOMICKÝ FESTIVAL
   :: BRNĚNSKÝ FOTOVÍKEND
   :: SOFTWARE

Mozilla Firebird - WWW BROWSER

Macromedia Flash - Vektorová grafika

Adobe Acrobat Reader - Prohlížee PDF souboru

 

392. vydání (7.1.2002 )

 Na televizi jsem se vždycky díval docela rád. Vždyť je to vlastně takový elektronický krb, při kterém lze úspěšně "vypnout" mozek a relaxovat. Bohužel, moje až donedávna jediná televize, měla hned dvě vady: Byť dostala před dvaceti roky do vínku všechny barvy, v průběhu desetiletí se zredukovala na bílou a zelenou. Navíc rezavá anténa v zástavbě velkoměsta nechytila nic jiného než "dvojku" a "trojku". S ohledem na napínavé pořady, které v poslední době vysílá Česká televize -- tedy dokumenty o potížích s prostatou, uměleckých souborech z horní dolní a špičkových sportovních klání, je tak pro mne jediným pojítkem s nereálným televizním světem NOVA.

Upřímně řečeno, nikdy jsem proti ní nijak nebrojil. Ale ani jsem z ní nebyl bůhvíjak nadšený. V poslední době však lidé, kteří u ní připravují program, získávají mé čím dál tím větší sympatie. Ostatně posuďte sami. Krátce po 11. září uvedli napínavý film o leteckém únosu, při kterém bylo ohroženo několik velkých staveb ve Washingtonu. Poté, co celý svět zachvátila přehnaná antraxová panika, sledoval jsem v pozdních hodinách špatnou detektivku, při které teroristé hodlali otrávit blíže nespecifikovanou chemikálií polovinu Německa. A v době, kdy polovina státu bojovala s nečekanou sněhovou nadílkou, nasadili Nováci pro změnu dobrodružný film z Aljašky.

Jistě, bezesporu jde o kouzlo nechtěného. Pokud vím, televizní program sestavují specialisté několik týdnů a dost možná i měsíců dopředu. Přesto všechno jsem se musel zasmát v pátek 22. prosince. V čase předvánočním, v čase domnělého narození Ježíše Krista, nasadila nejsledovanější televize skutečnou pecku: Poslední střetnutí. Nechutný americký horor, ve kterém antikrist sehraje poslední bitvu o vládu nad světem. Jo, tak to má být. S ničím se nemá párat.

Jiří Dušek

 

 

 

Kde je Vulkán?

Vulkán není pouze domovská planeta špičatouchého Mr. Spocka z kultovní série Star Trek, nýbrž i jméno tělesa, které se pohybuje uvnitř dráhy Merkuru. Tedy pohybuje. Přestože byla tato planeta v minulých staletích několikrát hledána a dokonce i nalezena, s největší pravděpodobností vůbec neexistuje.

 Přestože je historie této vysněné planety více než složitá, navíc zanesená celou řadou bludů různých pseudobadatelů, má skutečný "vědecký" základ. Francouzský matematik Urbain Le Verrier totiž v lednu roku 1860 vysvětlil pozorované nesrovnalosti v pohybu Merkuru existencí dalšího tělesa nebo dokonce celého pásu planetek v blízkosti oslnivého Slunce. Připomeňme, že to byl právě Le Verrier, který se předtím významně podílel na objevení Neptunu na základě rozboru poruch drah planety Uran.

Nové oběžnice prý dosud unikaly pozornosti hvězdářů díky oslnivému Slunci a do zorného pole pozemských dalekohledů se mohly dostat pouze tehdy, když přecházely přes sluneční disk, resp. v době úplných zatmění. A skutečně, řada pozorovatelů vzápětí objevila téměř dvě desítky nejrůznějších temných těles, které kolem Slunce obíhaly s periodou od čtyř do šesti týdnů.

Le Verrier svoji domněnku navíc založil na pozorování jednoho amatérského pozorovatele, jenž v roce 1859 spatřil na Slunci temnou, kruhovou skvrnu, která se podobala planetě promítající se na světlý disk a v průběhu hodiny urazila vzdálenost kolem sedmi úhlových minut. Z tohoto popisu Le Verrier vypočítal, že Vulkán obíhá s periodou 19 dní a má odhadem pouhou dvacetinu hmotnosti Merkuru. Tedy málo na to, aby dostatečně silně cloumal Merkurem, mohl však představovat největšího zástupce z domnělého pásu planetek. K potvrzení této teorie přišlo velmi vhod úplné zatmění Slunce pozorovatelné v roce 1860 ze Severní Ameriky, Evropy a také severní Afriky. Přes poměrně rozsáhlou kampaň se však na žádný podezřelý objekt nenarazilo.

Úspěch přišel až 4. dubna 1875, krátce před Le Verrierovou smrtí, kdy německý astronom H. Weber nalezl na slunečním disku kruhovou skvrnku, kterou se podařilo na dalších dvou observatořích dokonce vyfotografovat. Opojení z objevu navíc podtrhl fakt, že podle předpovědi měl Vulkán procházet před Sluncem jenom o den dříve!

Ještě fantastičtější zpráva přišla po úplném zatmění v červenci 1878, kdy hned dva pozorovatelé zahlédli v těsné blízkosti Slunce několik zářících bodů: profesor Michiganské univerzity J. C. Watson tak došel k závěru, že musí existovat nejméně dvě intra-merkurovské planety. Nejspíš se ale jednalo o dvě obyčejné hvězdy dzéta a delta Cancri.

Nastala další zatmění, zdokonalovala se pozorovací technika, přibývalo hvězdářů ale domnělé planety Vulkán už nikdo znovu nespatřil. Poslední ránou z milosti byla Obecná teorie relativity, pomocí které Albert Einstein vysvětlil většinu nesrovnalostí v pohybu Merkuru.

Přesto všechno ještě Vulkán v zapomnění zcela nezmizel. Tu a tam se totiž v průběhu některých zatmění pozorovaly velmi nenápadné objekty: pravděpodobně komety zanikající v blízkosti Slunce. Cílené studie však uvnitř dráhy Merkuru nic zvláštního neobjevily, dokonce se zde nepohybují ani žádné velké planetky. Zatím se podařilo identifikovat pouze tělesa, která dráhu Merkuru "jenom" křižují. To však na Vulkán rozhodně nestačí.

Jiří Dušek
 

Astronomické částky VII

Používání sousloví "astronomická čísla" nebo "astronomické částky" má asi své logické odůvodnění, přestože zvláště druhý ustálený výraz mohou především tuzemští astronomové s jistotou považovat za sousloví s dávno posunutým respektive přeneseným významem. Během svého života se s takto označitelnou finanční částkou patrně osobně neseznámí.

 Co takhle celou věc trošku "převrátit na ruby" a podívat se po astronomických motivech použitých na platných bankovkách a mincích různých zemí. Možná budete překvapeni, ale bude toho na "volný seriál".

Bulharská národní banka vydala bankovku s nominální hodnotou 10 leva, na které je portrét doktora Petera Berona (1799-1871). Slovníkové heslo jej označuje jako bulharského vzdělance a renesančního člověka. Modernizoval bulharské školství, kanonizoval bulharskou gramatiku a položil základy moderní bulharské kultuře. Mimo jiné měl však velmi blízko i k astronomii. A tak na druhé straně bankovky je vyobrazen jeho vlastní dalekohled.

Tomáš Gráf
 

Astronomie nevidomým

Pozvánka na pracovní setkání, které se uskuteční 23. ledna na Hvězdárně a planetáriu Mikuláše Koperníka v Brně.

 Miniseminář, který se uskuteční ve velkém planetáriu Hvězdárny a planetária Mikuláše Koperníka v Brně ve středu 23. ledna 2002, se bude zabývat problematikou vzdělávání a popularizací astronomie nevidomým. Účastníci se seznámí se základními pojmy z haptiky a tyflografiky, užitím tyflografiky a jiných sdělovacích prostředků oblasti nevidomých v astronomii. Představí se dvě centra pracující se zrakově postiženými studenty, brněnské TEIRESIÁS (fakulta informatiky MU Brno) a TEREZA (katedra matematiky, fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT Praha). Závěrem se nastíní úvaha, jak popularizátoři astronomie mohou přispět k všeobecné vzdělanosti nejen nevidomých lidí.

Stručný program:

začátek ve 14:00

  • Petr Závodský -- Úvod do problematiky (10 min)
  • PhDr. Petr Peňáz -- Centrum TEIRESIÁS (20 min)
  • Petr Závodský -- Tyflografika užitá v astronomii (20 min)
  • Radek Seifert -- centrum TEREZA (10 min)
přestávka
  • Petr Závodský -- ... k publikaci Souhvězdí pro nevidomé (10 min)
  • Radek Seifert -- Nevidomý člověk uprostřed informačních technologií (20 min)
  • PhDr. Petr Peňáz -- Hybridní forma publikování (10 min)
  • prostor pro diskusi
předpokládaný konec 16:30

Vstup na pracovní setkání je zcela volný, vítány jsou jakékoli diskusní příspěvky. Budeme však rádi, když nás o své účasti předem telefonicky zpravíte. Stačí poslat zprávu na adresu dusek@hvezdarna.cz.

Petr Závodský, Zdeněk Pokorný
 

Astronomický rok 2002

Jaké zajímavé astronomické akce nás čekají v novém roce? Zde je jejich přehled.

23. ledna, Astronomie nevidomým
Hvězdárna a planetárium M. Koperníka v Brně
Miniseminář se bude zabývat popularizací astronomie nevidomým. Účastníci se seznámí se základními pojmy z haptiky a tyflografiky, užitím tyflografiky a jiných sdělovacích prostředků oblasti nevidomých v astronomii. Představí se dvě centra pracující se zrakově postiženými studenty

15. března, Seminář pro učitele
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě
Desáté pracovní setkání s učiteli základních a středních škol. Na programu semináře je představení nových pořadů planetária a seznámení s astronomickými objevy uplynulého roku.

15. až 17. března, Setkání Amatérské prohlídky oblohy
Amatérská prohlídka oblohy, Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě
Tradiční setkání pozorovatelů noční oblohy a Měsíce, pokaždé však s netradičním obsahem.

20. dubna, Den Země
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě
Pořady v planetáriu a povídání s ekologickou tématikou.

26. až 28. dubna, Nové objevy ve výzkumu vesmíru
Hvězdárna Valašské Meziříčí.
Astronomický seminář.

17. až 19. května, Setkání účastníků meteorických expedic
Hvězdárna Valašské Meziříčí (uzavřená akce).
Sjezd "starých" meteorářů.

21. až 23. května, Člověk ve svém pozemském a kosmickém prostředí
Hvězdárna Úpice
23. ročník semináře.

28. června až 7. července, Letní astronomický tábor
Hvězdárna Valašské Meziříčí
Určeno zájemcům o astronomii ve věku od 11 do 18 let.

29. června - 6. července, Kurz broušení zrcadel
Hvězdárna v Rokycanech a Hvězdárna a planetárium hl.m.Prahy
Možnost vybrousit si vlastnoručně primární zrcadlo na Hvězdárně v Rokycanech pod vedením odborného lektora.

6. až 12. července, Kurz stavby dalekohledů
Hvězdárna v Rokycanech a Hvězdárna a planetárium hl.m.Prahy
Kurz navazuje na kurz broušení a jeho cílem je vyrobit si na Hvězdárně v Rokycanech pod vedením odborného lektora objímku na zrcadlo a tubus budoucího dalekohledu.

2. až 18. srpna, Astronomická Expedice 2002
Hvězdárna Úpice, Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně, Amatérská prohlídka oblohy, Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě
Poznejte vesmír na vlastní oči! Pro všechny začínající i zkušené pozorovatele denní i noční oblohy.

24. srpna až 1. září, Dovolená s dalekohledem
Hvězdárna v Rokycanech a Hvězdárna a planetárium hl.m.Prahy
Dovolenkové setkání přátel dalekohledů a oblohy v chatovém táboru Oaza v Pivoni.

21. až 22. září, Ostravský astronomický víkend: Po stopách galaxií
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě
Jubilejní 10. ročník dvoudenního astronomického semináře pro širokou veřejnost. Sjednocujícím tématem budou galaxie, hvězdné ostrovy ve vzdáleném vesmíru a Galaxie, hvězdný systém, ve kterém se nachází naše Sluneční soustava. Kromě astronomických přednášek zpestří sobotní večer pořad v planetáriu a vernisáž výstavy uměleckých děl.

21. září, Podzimní putování Valašskem
Hvězdárna Valašské Meziříčí
Dálkový pochod pořádaný ve spolupráci s KČT Valašské Meziříčí a Valašskou astronomickou společností. Určeno milovníkům astronomie a turistiky. Start a cíl pochodu je na Hvězdárně Valašské Meziříčí.

2. října, Den premiér
Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně
Slavnostní zpřístupnění rekonstruované budovy hvězdárny doprovodí celá řada premiér.

říjen, Setkání Amatérské prohlídky oblohy
Amatérská prohlídka oblohy, Hvězdárna a planetárium Mikuláše Koperníka v Brně
Tradiční setkání pozorovatelů noční oblohy a Měsíce, pokaždé však s netradičním obsahem.

12. října, Den otevřených oken do vesmíru
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě
V tento den bude návštěvníků HaP J. Palisy zpřístupněn celý areál. Budou promítány audiovizuální pořady v planetáriu, videosnímky, dozvíte se informace o historii této instituce atd. Za jasného počasí bude ve večerních hodinách probíhat pozorování oblohy dalekohledy hvězdárny.

18. - 20. října, Seminář majitelů a konstruktérů amatérských dalekohledů
Hvězdárna v Rokycanech a Hvězdárna a planetárium hl.m.Prahy
Seminář věnovaný převážně přístrojovému vybavení a astronomické technice konaný tradičně v prostorách ZŠ TGM v Rokycanech.

22. až 24. listopadu, Kosmonautika
Hvězdárna Valašské Meziříčí
Seminář určený všem zájemcům o novinky ze světa kosmonautiky a raketové techniky.

23. listopadu, IV. sněm Valašské astronomické společnosti
Hvězdárna Valašské Meziříčí
Sněm členů Valašské astronomické společnosti, přístupný široké veřejnosti.

 

© INSTANTNÍ ASTRONOMICKÉ NOVINY
...veškeré požívání a reprodukce se souhlasem
redakce...