:: ÚVOD
   :: IBT
   :: IAN 1-50
   :: IAN 50-226
   :: IAN 227-500
   :: RÁDIO
   :: PŘEKVAPENÍ
   :: BÍLÝ TRPASLÍK
   :: ASTRONOMICKÝ FESTIVAL
   :: BRNĚNSKÝ FOTOVÍKEND
   :: SOFTWARE

Mozilla Firebird - WWW BROWSER

Macromedia Flash - Vektorová grafika

Adobe Acrobat Reader - Prohlížee PDF souboru

 

376. vydání (1.11.2001 )

Foto NASA Jestli si myslíte, že byste se na procházkách po měsíčním povrchu setkali pouze s různými odstíny šedi -- tedy s naprosto černobílou krajinou, jste na omylu. Nákladná měsíční mise Apollo totiž přinesla objev zeleně a oranžově zbarvených mikroskopických sklíček. Nejprve se soudilo, že se jedná o taveninu, která vznikla při četných srážkách s meteority, bližší výzkum se však přiklání spíše k sopečnému popelu, čili pozůstatku měsíčních ohnivých fontán. Jedno z míst, kde se zbarvená měsíční půda nachází, bylo objeveno i během poslední mise Apollo 17 u východního okraje Moře jasu. Nejdříve si této oranžové půdy na svahu jednoho kráteru všiml profesionální geolog a první skutečný vědec na Měsíci -- Harrison Schmitt a pak i Eugene Cernan. Jak je slyšet ze zvukového záznamu, bylo nadšení Schmitta při tomto objevu obrovské. Neustále nevěřícně opakoval: "Oranžové, je to oranžové!". O této příhodě se ostatně Cernan zmínil i při sobotní návštěvě brněnského planetária (přiznávám se, že jsem se ho na to zeptal při dotazech). Prý si nejprve myslel, že Schmitt dýchal místo kyslíku i něco jiného a že jednoduše blouznil, půda prý ale byla doopravdy oranžová. Ve skutečnosti se jednalo o jedno největších překvapení celého projektu Apollo, které opravdu nikdo nečekal.

Pavel Gabzdyl

 

 

 

Aktualita: Předpověď pro Leonidy

Predpoved pocasi na dnesni noc (zejmena na jeji druhou pulku, o kterou nam vsem jde asi nejvice) nevypada vubec dobre. Pres stredni Evropu bude prechazet frontalni system od jihovychodu a zda se, ze jeho "nacasovani" nad Cesko je nejhorsi mozne. Na zaklade materialu, ktere mam na Libusi k dispozici v dobe psani tohoto mejlu (10:50), se zda ze nejhorsi situace bude v zapadni a centralni casti CR, malinko lepsi vyhlidky ma jihovychod Moravy, vyrazne nadejneji vypada (jiho)vychod Slovenska. Ale i tam jsou vyhlidky dost nejiste -- bude to teply sektor a tim padem i zde muze byt znacne mnozstvi promenlive oblacnosti.

Pokud se chcete podivat na predpovedni mapy (ECMWF, AVN, MRF a Aladin) sami, muzete si jejich vyber pro dnesni noc stahnout z adresy: http://web.quick.cz/Martin.Setvak/temp/ (jelikoz to ma cca 1.6 MB, neposilam to postou).

Za teto situace asi nema smysl vyrazet predem nikam do okolnich statu na jih az zapad (Rakousko, Nemecko) ve snaze se tomu vyhnout, když tak bych spis vsadil na jihovychodni Slovensko nebo severovychodni Madarsko. V ramci Ceska zatim nelze doporucit zadnou lokalitu predem, spis sledujte vyvoj na Meteosatu (Internet nebo CT1 v 17:45 a 19:40) a rozhodnete se ve vecernich hodinach podle skutecneho vyvoje.

Pripominam docasne volnou dostupnost dat PDUS z Meteosatu na adrese

http://ww.chmi.cz/2600/651108/PDUS/

(bude opet zaheslovano zitra kolem obeda). V pripade nedostupnosti pak SDUS, aktualni snimek:

http://www.chmi.cz/meteo/sat/SDUS/aktual/aktual.gif

(vhodne napr. pro PDA, ale bez hranic republiky). Pripadne radarova data na adrese

http://www.chmi.cz/meteo/rad/data/,

jejich animace za 12 hodin (po hodine) na adrese

http://www.chmi.cz/meteo/rad/data/animace.gif.
Martin Setvák
 

Saturn se schová za Měsícem

Pokud nám bude přát počasí, bude nadcházející sobotní večer ozdoben opravdu pěknou podívanou, kterou si rozhodně nemůžete nechat ujít!

 Jak jste si jistě všimli, během posledních vydařených nocí se Měsíc zvolna přesunul k pohlednému souhvězdí Býka, kde již řadu měsíců kraluje planeta Saturn. I když bude v sobotu 3. listopadu Měsíc jen dva dny po úplňku -- tedy velmi jasný a přesvětlí tak mnoho slabších hvězd v okolí -- uvidíme, že se k Saturnu přiblíží opravdu nebezpečně blízko. Pět minut po desáté hodině večerní, kdy už budou oba objekty dostatečně vysoko nad obzorem, dokonce náš souputník Saturn zakryje.

Při sledování vzácného úkazu nebudou ošizeni ani majitelé malých dalekohledů nebo loveckých triedrů. Saturn je totiž dostatečně jasným objektem, který bude v blízkosti Měsíce pozorovatelný i bez jakékoli optiky. V dalekohledu, ve kterém nerozlišíte Saturnovy prsteny, rozhodně nedojde k okamžitému zmizení za měsíční okraj. Úhlový průměr Saturnu (i s prstenci) dosahuje zhruba čtyřiceti obloukových sekund, takže zákryt bude trvat téměř třičtvrtě minuty. Rozhodně zajímavější podívaná však bude pro pozorovatele s většími dalekohledy, ve kterých uvidí postupné skrývání nejen celé planety, ale také jeho satelitů.

Foto P. Stanek

Saturn zmizí za osvětlenou (levou) částí měsíčního disku ve 22 hodin 05 minut středoevropského času (všechny časy jsou přibližné a mohou se v rámci České republiky lišit o minutu až dvě). Rozhodně zajímavější ale bude jeho výstup ve 23 hodin 11 minut, ke kterému dojde na neosvětlené straně disku, takže si vychutnáme pravé kouzlo "neviditelné" měsíční opony. O pět minut později se u měsíčního disku vyloupne i Saturnova největší družice Titan (8,3 mag).

Vše tedy nahrává k tomu, aby nám sobotní večer zpříjemnil krásný astronomický úkaz doplněný blízkými Plejádami a Hyádami. Pokud nám jej počasí přece jen překazí, snad se dočkáme ještě 1. prosince, kdy se bude zákryt opakovat. Zkusit můžete i "live" přenos pozorování úkazu z Kanárských ostrovů.

Pavel Gabzdyl
 

Obloha nad digitálním foťákem -- dokončení

Abychom mohli odhadnout, na co náš přístroj má a jak se ke kýženému snímku dopracujeme, podívejme se nejprve, jak to celé pracuje.

 Srdcem fotoaparátu je čip, který udává i rozlišení snímku. Běžné jsou dnes přístroje, které mají více než čtyři milionů pixelů v součtu, což odpovídá nějakým 3200x2400 pixelům po stranách. Vynechejme velikosti jednotlivých elementů, protože astrometrii snad aktivně s foťákem provádět nebudete :-) (I když vyzkoušet si proměřit jasné planety a cvičně spočítat elementy dráhy, nemusí být vůbec špatná zábava...) K interpretaci barvy výsledného bodu pak obsahuje čip čtyřikrát více pixelů. Výslednou barvu tedy obdržíme v RGB podobě. Čtvrtý pixel, se myslím volí zelený, ale jistý si tím nejsem (případní zájemci o technické detaily to mohou zkusit na stránkách výrobců, myslím, že se běžně dělají SDK, ze kterých se dá leccos pochopit...).

Optika fotoaparátů je myslím úplně normální, takže ji moc nešudlete něčím škrábavým, neboť je navíc nevýměnná (opět featura těch dražších fotoaparátů). Mozkem je pak procesor a OS fotoaparátu. Ano, pokud se divíte tomu OS, pak chápete správně. Operační systém je dnes skoro ve všem -- někde jsem se navíc dočetl, že v digitálním foťáku si můžete zahrát cosi jako Dooma, kterého někdo upravil.

Snímky se mohou ukládat na výměnnou kartu, nebo interní paměť, kapacity se různí a velmi závisí na ceně. U lepších přístrojů si můžete v interaktivních oknech operačního systému vybírat všemožná nastavení a jednoduché úpravy obrázků (podle mě zbytečně, to jde v počítači, kde to udělám mnohem pohodlněji a lépe). Při výběru si dejte také záležet na tom, aby bylo ovládání relativně jednoduché, protože u dalekohledu to může být mnohdy důležité.

Foto R. Novak

Vyrazíte-li pod oblohu na zkušenou, začněte s něčím jednodušším. Krásným námětem vám mohou být úžasné hry barev v atmosféře, světelné efekty paprsků Slunce, třpyt vodní hladiny s Venuší a podobné "kýčovité" záběry. I když by mě asi kdejaký umělecký fotograf hnal železnou holí za můj vkus, výjevy vytvořené přírodou se mi líbí úplně nejvíc, na to zatím žádný člověk nemá. Navíc se zde snadno seznámíte s kroky, které při večerním focení musíte zvládnout. Nejlepší je vždycky nejprve nechat nastavit automatickou clonu a délku expozice. Máte se tak od čeho odpíchnout při vlastním hraní si s těmito parametry. Protože foťák v horších podmínkách málokdy nastaví všechno optimálně, nezbude vám než si v manuálu najít, jak se mění clona a expoziční doba. Udělejte si několik snímků a jste-li spokojeni, jděte si je přetáhnout do počítače. Často je totiž obraz na LCD displeji úplně jiný, než výsledek. Pokud tomu tak je, nastavte si jas a kontrast displeje (opět manuál...) tak, aby co nejlépe odpovídal obrázkům. Asi nejvhodnější objekty jsou Měsíc, jasné planety, ale i Slunce, halové jevy a podobně. U výjimečných úkazů navíc oceníte u přístroje také to, jak rychle se uvede do chodu.

Stejným způsobem ale můžete také fotit hvězdy, pokud umí foťák alespoň pět vteřin expozice. V případě takového "astrofota" musíte nastavit clonu co nejmenší, expozici co nejdelší a vypnout blesk.

Pokaždé, když takto snímáte něco na obloze, určitě nezapomeňte nastavit ruční ostření a zaostřit přístroj do nekonečna. Pokud navíc trváte na tom, aby byl Měsíc vidět jako těleso, ne zářící oslnivý puntík, musíte si vybrat největší možné rozlišení digitálu a navíc vypnout kompresi. Zde narazíte na první vážný problém, nemáte-li dost velkou kapacitu paměti. Inu kdo šetří, má za tři...

Pro snímání za dalekohledem, nebo jiným optickým systémem si musíte opatřit něco, co udrží fotoaparát na okuláru, pokud možno přesně nasazený tak, aby byl obraz prostý vad a zkreslení. Na internetu jsem našel zajímavý nápad jednoho Američana. Za pár dolarů nakoupil v obchodě umělohmotnou trubku vhodného průměru, navrtal ji plastickými vruty (neničí povrch digitálu) a zázrak byl na světě. Foťák držel skvěle a fotky vypadaly úžasně. Poprosil jsem pana Medka z naší hvězdárny a podařilo se! Pokud však nemáte důvěru ve vlastní schopnosti (jako já) nebo se bojíte o drahý přístroj, můžete si přes web koupit pěkně provedené a vylepšené redukce (např. www.meade.com) v ceně do sta dolarů.

Foto R. Novak

Při focení v noci také zjistíte, že tepelný šum přidá do obrázku velmi mnoho barevných bodů, které jsou evidentně artefaktem. Máte dvě možnosti, jak to řešit. Buď si pro každou expozici uděláte stejně dlouhou kopii se zakrytým objektivem, nebo můžete chladit pomocí větráčku do PC. První volba je technicky jednodušší, ale musíte si v počítači pomocí vhodného software odečíst datový a temný snímek od sebe (GIMP, Photoshop, ale i konkrétní utilitky pro dogitální fotoaparáty). Pokud chladíte větráčkem (nevýhoda dalšího napájení), otevřete po stranách přístroje všechny otvory, ať může vzduch proudit co nejrychleji. Mělo by to snížit šum na minimum. (O přidělání malého větráčku na fotoaparát jsem se nedávno dočetl na jedné stránce. Budete-li to někdo zkoušet, napište jak to dopadlo.)

 Pro delší expozice také vypínejte displej, protože nejen že ruší svým světlem, ale navíc "topí" pod čipem. Rušivé světlo LCDčka můžete snadno převést průhlednou červenou fólií na noční režim (pozor pak ale na barvy).

Každé technické zásahy do přístroje si ale dovolí jen ti nejotrlejší elektrotechnici a podobní šílenci. Nejen, že přijdete asi o záruku, navíc si ale z pohledného foťáku uděláte nevzhledný bastl pokrytý izolepou, nebo nefunkční torzo (neříkám, že to je špatně :-)).

A jaké jsou naše výhledy do budoucna? Ceny letí dolů a foťák, který používáme v redakci IAN je téměř dvakrát levnější, než když jsme ho kupovali. Navíc se dnes hodně mluví o CMOS technologii, která by měla ceny dostat velmi významně dolů a smazat rozdíl mezi analogovou a digitální technikou (samozřejmě se to týká všech tříd). Očekává se ale, že velikost čipů moc neporoste. Někde kolem 5-6ti megapixelů bude rozlišení stejné jako u fotografií a to bude většinou stačit. Pravděpodobně se vývoj zaměří na velmi krátké exponování a zdokonalení elektroniky (prý bude běžné, že snímky se budou v reálném čase uploadovat na váš server). Lze očekávat, že možnosti foťáku pro využití v astronomii se tak jenom změní k lepšímu.

 

P.S. Velmi osvědčený přístroj na noční snímání je Olympus Camedia 2020-Zoom, se kterým už více než rok fotíme k plné spokojenosti. Rozlišení je rovno 1600x1200 pixelům, v maximálním nekomprimovaném tvaru má pak jeden snímek (TIFF) 8 MB. Přístroj má navíc volitelné citlivosti ISO od 100 do 400 (dělá se to na úkor tepelného šumu, ten je u těchto snímků velmi velký), manuální ostření, dálkové ovládání, optický i digitální zoom, umí nahrávat krátké animace Quick-Time a snímat panoramatické snímky. Jeho cena se dnes pohybuje kolem 22000,- Kč a za ty peníze rozhodně stojí. Zkoušeli jsme s ním snímat i přes naše dalekohledy a výsledky byly docela zajímavé. Pro pohodlnou práci je ale jednoduchá aretační redukce nevhodná a doporučil bych spíš investici do té sériově vyráběné, nebo se koukl, jak to dělají a udělal si vlastní.

Rudolf Novák
 

© INSTANTNÍ ASTRONOMICKÉ NOVINY
...veškeré požívání a reprodukce se souhlasem
redakce...