:: ÚVOD
   :: IBT
   :: IAN 1-50
   :: IAN 50-226
   :: IAN 227-500
   :: RÁDIO
   :: PŘEKVAPENÍ
   :: BÍLÝ TRPASLÍK
   :: ASTRONOMICKÝ FESTIVAL
   :: BRNĚNSKÝ FOTOVÍKEND
   :: SOFTWARE

Mozilla Firebird - WWW BROWSER

Macromedia Flash - Vektorová grafika

Adobe Acrobat Reader - Prohlížee PDF souboru

 

362. vydání (10.9.2001 )

Foto Reuters Ne, že bych procestoval půlku světa, ale pár zemí jsem za svůj život navštívil a tak moc dobře vím, že lidé jsou skutečně komplikovaní tvorové. Navíc jsou na celém světě -- až na drobné úchylky -- zcela stejní. V Indii se mlátí hinduisté s muslimy, v Izraeli Židé s Araby, v Angole jeden kmen s druhým... Byť jsou všechny jmenované případy neporovnatelné, jedno je mi zřejmé: V lidech je tak nějak organicky zadrátovaná nesnášenlivost a vůle bojovat o kde jakou prkotinu. Přesto všechno jsou ale okamžiky, kdy se ani já nestačím divit.
Minulý čtvrtek jsem si koupil noviny a přečetl reportáž o dění v Belfastu. Zástupci dvou křesťanských komunit, křesťanských komunit, které mají stejného boha a jejichž jedním z přikázání je "neublížíš bližnímu svému" se zde mlátí hlava nehlava. Kdyby mlátí. Oni nadávají malým dětem, které jdou poprvé do školy! Kdyby nadávali. Oni po nich hážou kamení a dokonce i podomácku vyrobené bomby! A proč? Jenom proto aby katolické školačky chodily do své školy jinou ulicí, než přes protestantskou čtvrť...
Je to hanba. Hanba křesťanů, hanba lidí jako živočišného druhu. Když se mezi sebou nedokáží domluvit stoupenci jednoho boha, není divu, že se nedomluví ani ti ostatní.

Jiří Dušek

 

Myslíte si, že lze pomocí příslušných zákonů snížit v Česku úroveň světelného znečištění? (384 odpovědí)

  • ano (72%)
  • ne (19%)
  • nevím (9%)

 

 

Mini station 1 -- smělá vize nebo chiméra?

Známá společnost MirCorp, která se pokoušela "privatizovat" základnu Mir a také pomohla Denisu Titovi do vesmíru, oznámila, že připravuje konstrukci malé kosmické stanice, která by poskytnula prostor pro řadu komerčních a vědeckých aktivit, stejně jako několika zámožným turistům.

 "MirCorp. dosáhnula dohody s ruskou vládou, že spolu se společností Energija připraví, postaví, uvede na oběžnou dráhu a bude provozovat první soukromou minizákladnu," prozradil tisku prezident společnosti Jeffrey Manber. Podle prvních představ, které určitě doznají řadu změn, nepůjde ani tak o základnu, jako spíše "vesmírný kiosek".

Konstrukce vychází z lodí Sojuz a prvních stanic Saljut, které se na oběžné dráze zavěsily v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století. Po technické stránce budou sice modernější, ve výbavě budou třeba dva spojové uzly, ale co se týká prostoru, poskytne zhruba srovnatelné pohodlí. Nestandardním doplňkem je však velké okno, které zprostředkuje výhled na Zemi i okolní vesmír. Na náhodou se přitom Mini stanice 1 ocitne na shodné dráze jako základna Alfa -- nebude totiž permanentně obydlena, trojice kosmonautů zde stráví nanejvýš dvacet dní. Dopravu a obsluhu zajistí lodě Sojuz. V nich budou odvážlivci dokonce i nocovat.

Mini stanice 1 bude vlastně přestupní zastávkou. Movitý turista odletí do vesmíru spolu s dvojicí profesionálních kosmonautů prostřednictvím běžné lodi Sojuz. Po uplynutí přibližně dvou týdnů se posádka přesune k Mezinárodní kosmické stanic, kde po několika dnech přestoupí do "starého" Sojuzu. S ním se vrátí zpět domů. Konkrétní podobu vesmírného hotýlku však hodlá MirCorp. zveřejnit v průběhu října.

Připomeňme, že posádka Alfy disponuje jednou lodí typu Sojuz jako záchranným plavidlem, se kterým může v případě nouze utéci. Ta se však musí každého půl roku vyměnit za novou. Proto z ruského Kazachstánu pravidelně odlétají dvoučlenné posádky, které takovou výměnu zprostředkují. Někdy se nazývají "taxi výpravy". Přísun čerstvé vody, vzduchu a paliva pak zajistí -- stejně jako u Miru -- dopravní Progressy.

MirCorp. a Energija si od tohoto zajímavého kroku slibují příliv peněz důležitých pro další rozvoj ruské kosmonautiky. Soukromá společnost prý disponuje poměrně rozsáhlým seznamem zájemců, kteří by na Mini stanici 1 chtěli umístit své přístroje, nebo dokonce vyslat živé zástupce. "Stanice bude přístavem pro zákazníky -- turisty, vědce, filmaře a kohokoli jiného, kdo je zdravý a sní o cestě do vesmíru," komentoval situaci Jeffrey Manber. MirCorp., která sice sídlí v Amsterdamu, ale základnu má na Bahamách, vlastní ze 40 procent zahraniční akcionáři, zbytek patří právě zmiňované Energii. Výše zmíněné komerční aktivity jsou přitom na Mezinárodní kosmické stanici -- primárně zasvěcené vědeckým aktivitám řady zemí -- prakticky nemožné.

Jediné, co tedy chybí jsou peníze: "K zaplacení stavby a vypuštění základny, stejně jako lodi Sojuz, potřebujeme nejméně sto milionů dolarů." Bez nich nelze ani začít.

Jenže realita je poněkud jiná. Společnost MirCorp., jak ostatně v minulých dnech několikrát zdůraznil mluvčí Ruské kosmické agentury, má sice velkolepé plány, ale v reálných krocích je poněkud pozadu. Jediné, co zatím skutečně podniknula, byl podpis dohody, která zaručuje vznik studie o reálnosti takového projektu.

"Projekt v této chvíli nemá žádné investory či potenciální zákazníky," prohlásil doslova mluvčí vládní agentury Sergej Gorbunov. Navíc dodal, že organizátory považuje za "příliš optimistické".

Cesta k soukromé základně bude ještě hodně daleká a jen největší snílek může věřit, že bude v provozu už v roce 2004. Tak to alespoň tvrdí vesmírní podnikatelé. Mini station 1 je tak hodně vzdálený sen, nikoli realita. Sen ovšem velmi smělý, sen, který se dříve nebo později podaří uskutečnit.

Jiří Dušek
Zdroj: MSNBC, MirCorp. a další.
 

Kalliopé a její drobný nápadník

Kalliopé byla nejen nesmírně krásná dívka, dcera nejvyššího boha Dia a bohyně Mnemósyny, ale především Múza epického básnictví a matka pěvce Orfea. Navíc je v pozemských seznamech vedena jako dvacátá druhá planetka. A právě o to nám teď jde.

 Není divu, že se na ni v minulých dnech detailně podívaly hned dva týmy zvědavých hvězdářů. A oba, jak oznámili prostřednictvím telegramů Mezinárodní astronomické unie, narazily na něco báječného: První zahlédnuli drobný satelit astronomové u desetimetrového Keckova dalekohledu na Havaji. O pár dní později a vlastně jenom několik desítek metrů dál na totéž těleso narazili pozorovatelé u Kanadsko-francouzsko-havajského dalekohledu s průměrem zrcadla tři a půl metru. Ve stelárním bulváru dokonce prosáknuly zpráva, že se teď hádají, kdo byl první...

První, o čem se přesvědčili, byla možnost, že jde o vzdálenou hvězdu, nebo o jinou planetku, která se náhodou ocitnula poblíž Kalliopé. Když se ale ukázalo, že se pohybují stejnou rychlostí, byl objev jistý. Nový satelit má zhruba 35 kilometrů v průměru a pětkrát větší planetku doprovází ve vzdálenosti asi tisíc kilometrů. Při pohledu ze Země tedy v úhlové vzdálenosti menší než jedna vteřina. "Naše data napovídají, že se perioda oběhu pohybuje mezi třemi a čtyřmi dny," dodal zástupce jednoho z týmů Jean-Luc Margot.

Průměr Kalliopé, která se pohybuje ve známé oblasti mezi Marsem a Jupiterem, se odhaduje na 180 kilometrů. Odborníci ji řadí mezi planetky typu M, o kterých se tradičně mluví jako o bohatých na kovy. Na druhou stranu se jejich spektrum hodně podobá na křemík bohatých a na kovy naopak značně chudých kamenných meteoritů, zv. chondritů. Problém přitom může rozhodnout právě nový satelit -- zatím provizorně označovaný jako S/2001 (22) 1. Z jeho pohybu totiž půjde odvodit hmotnost obou těles a tak i hustotu. Astronomové pak dostanou ještě jednu zajímavou šanci: V prosinci si Kalliopé osahá radar v portorickém Arecibu.

Počet satelitů u vzdálených planetek prostě utěšeně roste. Zatím jich známe 12 a o dalších pěti se s úspěchem spekuluje. Jenom tento rok přitom hvězdáři narazili na tři případy.

Jiří Dušek
Zdroj: Space.com a Sky News
 

© INSTANTNÍ ASTRONOMICKÉ NOVINY
...veškeré požívání a reprodukce se souhlasem
redakce...